Není toho náhodou až, až ?

Ono „až“ bývá nezřídka likvidační, a je zcela nerozhodné, zda se jedná o trestání správní či jiné, zda jde o škůdce fyzickou či právnickou osobu, podnikatele či nepodnikatele. Pak ale vzniká praktický problém, kdy „až“ může nastat. Možná taková otázka zní nepřístojně, ale bude-li se případný delikvent vždy domnívat, že mu vždy hrozí „až“, není pak náhodou omezena šance, že by v určité fázi svého jednání zanechal ?!?

Pokud ano, pak se dostaneme k potřebě vůbec něco o výši konkrétních sankcí a způsobu jejich stanovení zjistit. A tady začíná problém, a sice, kde to zjistit. Zdrojem takových informací může být prakticky jedině případná judikatura a důvodové zprávy právních předpisů, ovšem pokud se jedná např. o správní předpisy, obávám se, že pokus v této oblasti zjistit více může být zajímavým námětem na odbornou práci, pokud pak jde ale o praktickou aplikaci práva, spíše se bude jednat jen o zoufalý pokus.

Pro ilustraci jen malý příklad z poslední doby, a sice zákon č. 274/2008 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.

Tímto zákonem byl změněn mimo jiné zákon č. 115/2001 Sb.  o podpoře sportu, kde jsou nově upraveny povinnosti vlastníka sportovního zařízení. Konkrétně pak zákon stanoví  vlastníkovi sportovního zařízení  povinnost vydat návštěvní řád  - je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém, podle místních podmínek, stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků do sportovního zařízení a pravidla chování návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení (§ 7a odst. 1). Dále pak zákon stanoví vlastníkovi sportovního zařízení v případě ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku přerušit sportovní podnik a požádat o spolupráci policii (§ 7a odst. 2). Nakonec pak pokud vlastník sportovního zařízení poruší povinnost vydat a zveřejnit návštěvní řád (§ 7a odst. 1), ministerstvo vnitra může rozhodnout, že se sportovní podnik, nebo podniky (max. po dobu 1 roku) bude konat bez účasti diváků. Pokud toto vlastník nerespektuje, hrozí mu rovněž sankce. No a pokud jde o sankce, tyto činí v případě

• Nevydání a nezveřejnění návštěvního řádu AŽ 50 000,-- Kč (100 000,-- Kč právnická osoba)
• Nezvládnutí sportovního podniku a nezavolání policie AŽ 500 000,-- Kč (1 000 000,-- Kč právnická osoba)
• Nerespektování  rozhodnutí ministerstva vnitra o konání podniku bez účasti diváků AŽ 1 000 000,-- Kč (2 000 000,-- Kč právnická osoba)

Budeme-li chtít nalézt smysl výše uvedených sankcí, pak při vnějším pohledu bych se domníval,  že porušením povinnosti s potenciálně horším následkem je nezvládnutí sportovní akce a nepovolání policie, než porušení zákazu o konání akce bez diváků. To samozřejmě tehdy, pokud nebudeme bez dalšího dovozovat, že jakékoliv konání akce s diváky, mělo – li být bez diváků, bude znamenat ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. Učinit ovšem takový závěr automaticky a bez dalšího …. nevím.  V každém případě pokud jde o důvody diferenciace uvedených sankcí, důvodová zpráva sice obecně konstatuje posílení odpovědnosti vlastníků sportovních zařízení a provozovatelů sportovních podniků, pokud jde ale o výše sankcí, mlčí.

Pokud pak s výše uvedeným porovnáme  další zákon, změněný v rámci zákona č. 274/2008 Sb., a sice zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii, najdeme zde ve výčtu správních deliktů delikt obce, která pověří plněním úkolů obecní policie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky (§ 27a).

Lze uložit pokutu AŽ  20 000,-- Kč

Nebo delikt -  uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka, kteří nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 3 (neoznámí, že proti nim bylo zahájeno trestní stíhání).

Lze uložit pokutu AŽ  10 000,-- Kč

Nebo delikt čekatele nebo strážníka, kteří nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 5 (neoznámí, že byli pravomocně uznání vinnými některým z přestupků, uvedených v zákoně)

Lze uložit pokutu  AŽ 5 000,-- Kč

Popřípadě delikt, kterého se může dopustit fyzická osoba, nosící na veřejnosti neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo užívá dopravní prostředek v zaměnitelném provedení.

Lze uložit pokutu  AŽ  3 000,-- Kč .

Pokud budeme hodnotit sankce podle této právní úpravy, zřejmě pokud jde o sankce, uložitelné fyzickým osobám, nebudou tyto ve zřejmém nepoměru k závažnosti jejich provinění.

Pokud se ale jedná o sankci, kterou lze uložit obci, pokud pověří plněním úkolů nezpůsobilé osoby, pak tedy nevím. Nevím, zejména pokud novely obou uvedených zákonů porovnáme mezi sebou.  Z hlediska případných následků pro ohrožení bezpečnosti osob a majetku nevidím příliš rozdíl mezi „nezvládnutým sportovním podnikem“ a „vysláním nezpůsobilých osob do zásahu“. Nebo je snad rozdíl ve výši sankcí způsoben tím, že v případě prvním se jedná o „bohaté podnikatele“ a v případě druhém o „chudé obce“ ?

Nemohu vyloučit, že mi logika stanovení sankcí uniká, pokud ale nejsem sám, komu se tak děje, přimlouval bych se u zákonodárců za podrobnější specifikaci mechanismu stanovení výše sankci – obecné konstatování, že „při určování výměry sankce se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem za nichž byl spáchán“ za této situace, kdy zákonodárce již předdefinovává prostřednictvím horních sazeb „závažnost deliktu“ dle mého názoru nestačí.

Jaroslav Vaško
advokát