13. 4. 2001
ID: 5229upozornění pro uživatele

Neplatná ujednání zástavní smlouvy a ochrana zástavy za trvání zástavního práva

Novelou občanského zákoníku, která se velmi významně dotkla věcných práv, se do tohoto právního předpisu dostalo ustanovení, které vypočítává neplatná ujednání v zástavní smlouvě. Určení, která ustanovení zástavní smlouvy jsou neplatná podstatně zvyšuje právní jistotu účastníků tohoto vztahu. Je třeba upozornit, že neplatnost níže popsaných ujednání postihuje pouze tato ujednání a neruší tak celé zástavní právo.



Novelou občanského zákoníku, která se velmi významně dotkla věcných práv, se do tohoto právního předpisu dostalo ustanovení, které vypočítává neplatná ujednání v zástavní smlouvě. Určení, která ustanovení zástavní smlouvy jsou neplatná podstatně zvyšuje právní jistotu účastníků tohoto vztahu. Je třeba upozornit, že neplatnost níže popsaných ujednání postihuje pouze tato ujednání a neruší tak celé zástavní právo.

§ 169 občanského zákoníku stanoví, že ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, pokud je v nich řečeno, že:

a) dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit – tímto úkonem se má zabránit případnému vydírání zástavce, že mu bude v budoucnu prodána určitá věc.

b) dlužník nebo zástavce nesmí nemovitost zastavit jinému, dalšímu věřiteli

c) zástavní věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem,

d) zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy,

e) při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Občanský zákoník vymezuje v §§ 162 – 164 práva povinnosti za trvání zástavního práva. Základní zásadou, je povinnost zástavního věřitele, jemuž byla zástava odevzdána, starat se o zástavu s péčí řádného hospodáře (po dobu trvání zástavního práva má předmět zástavy v držbě), zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu věřiteli při této péči účelně vynaložené náklady, má právo na jejich uhrazení. Užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky a plody, může zástavní věřitel jen se souhlasem zástavce. Samozřejmě zástavní věřitel odpovídá během doby, kdy má zástavu u sebe, za vzniklou škodu, jež vznikne ztrátou, zničením či poškozením zástavy.

Naopak zástavní dlužník je povinen zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele. Dojde-li ke ztrátě zástavy na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, má zástavní věřitel právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil. Neučiní-li tak, stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz