epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 7. 2019
    ID: 109622upozornění pro uživatele

    Nepovolené stavby ve světle návrhu nové právní úpravy stavebního zákona

    Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno představilo věcný záměr zcela nového stavebního zákona. Ačkoli stěžejním tématem navrhovaného znění je zjednodušení stavebního řízení a procesu povolování nových staveb a stavebních úprav, předložený věcný záměr se významně dotýká i problematiky tzv. černých neboli nepovolených staveb.

    V současnosti ještě platný a účinný zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), pojem „nepovolená stavba“ výslovně v textu zákona neupravuje, nicméně z kontextu lze dovodit, že nepovolenou stavbou se ve smyslu stavebního zákona rozumí stavba, její změna nebo terénní úprava, která je nebo byla prováděna bez územního rozhodnutí dle § 84 a násl. stavebního zákona, nebo bez územního souhlasu dle § 96 a násl. stavebního zákona  a zároveň bez stavebního povolení nebo ohlášení dle § 103 a násl. stavebního zákona, nebo v rozporu s nimi. O nepovolenou stavbu se však bude jednat i tehdy, pokud vydaná povolení stavebního úřadu byla následně zákonem stanoveným způsobem zrušena. Dle současné právní úpravy platí, že pokud stavební úřad zjistí na základě vlastního šetření informace o stavbě, která naplňuje výše uvedené podmínky nebo o této skutečnosti obdrží podnět od občanů, musí povinně ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona zahájit řízení o odstranění takové stavby. Zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby však ještě samo o sobě neznamená, že taková stavba bude po jeho skončení muset být skutečně odstraněna.  Platný stavební zákon totiž zakotvuje institut dodatečného povolení stavby, kterého je možné v případě splnění zákonných předpokladů využít k zachování původně nepovolené stavby.

    v4_logo

    Podmínky pro udělení dodatečného povolení stavby dle platné a účinné právní úpravy stavebního zákona

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V případě, že stavební úřad objeví tzv. nepovolenou stavbu zašle oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby adresované vlastníkovi stavby nebo jejímu stavebníkovi a poučí jej dle § 129 odst. 2 stavebního zákona o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení předmětného řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Podání takové žádosti má za následek přerušení řízení o odstranění stavby a následuje stavebním úřadem vedené řízení o podané žádosti o dodatečné povolení stavby.

    Nepovolenou stavbu lze dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona dodatečně povolit, pokud stavebník nebo vlastník stavby prokáže následující skutečnosti stanovené v § 129 odst. 3 stavebního zákona:

    •     stavba není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací a územním opatřením o stavební uzávěře nebo územním opatřením o asanaci území nebo předchozím rozhodnutím o území
    •     stavba není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje
    •     stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním předpisem
    Reklama
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    29.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud se stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby podaří prokázat výše uvedené skutečnosti a stavba bude dodatečně povolena, stavební úřad původní řízení o odstranění stavby automaticky zastaví. V takovém případě dodatečné povolení stavby nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí dle § 84 stavebního zákona. Jedná-li se o rozestavěnou stavbu, stavební úřad též stanoví podmínky pro její dokončení.

    Zamýšlené změny v oblasti dodatečného povolování černých stavby

    Výše uvedený postup však již brzy nejspíše nebude nadále možný. Věcný návrh nového stavebního zákona zpracovaný ministerstvem pro místní rozvoj[1] má záměr praxi dodatečného povolování černých staveb podstatným způsobem omezit. Cílem je řešit neutěšený stav, kdy stavebníci a vlastníci staveb vědomě zahájí stavbu či její úpravu ještě před získáním příslušných povolení od stavebního úřadu a následně zneužívají institutu dodatečného povolení stavby dle § 129 odst. 3 stavebního zákona. Stavebníci či vlastníci staveb ve snaze urychlit předmětnou stavbu porušují ustanovení stavebního zákona a spoléhají, že stavbu následně až po jejím dokončení dodatečně legalizují. Podle navrhované nové právní úpravy stavebního řízení by však již u staveb, které budou podléhat stavebnímu povolení dle § 108 stavebního zákona nebo ohlášení dle § 104 stavebního zákona, avšak budou jejím vlastníkem či stavebníkem realizovány bez potřebného rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby, nemělo být možné zažádat o její dodatečné povolení. Stavební úřad by měl dle věcného návrhu zahájit řízení o odstranění stavby, vydat rozhodnutí o jejím odstranění a posléze zajistit neprodlený výkon předmětného rozhodnutí. To vše obecně bez možnost stavbu dodatečně povolit.

    Ve věcném návrhu však ministerstvo pro místní rozvoj počítá s určitou výjimkou, kdy půjde žadateli dodatečné povolení pro nepovolené stavby přece jen udělit. Dle návrhu by se mělo jednat o případy, kdy stavebník jednal v dobré víře a nevěděl o protiprávnosti provádění stavby. Vědomost a dobrá víra stavebníka by měla být posuzována tak, jak je stanoveno v § 4 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. „Důkazní břemeno k prokázání předpokladů dobré víry ponese stavebník. Pojetí dobré víry ve veřejném (stavebním) právu vychází ze stejných základů jako úprava v OZ, ovšem vyrovnává se s existencí kogentních norem, které zajišťují ochranu různých veřejných zájmů, a také s požadavkem, aby soulad se zákonem (zákonnost jednání) posuzoval a zajišťoval primárně správní orgán (stavební úřad)“.[2]

    S institutem dobré víry a s jejím vznikem a trváním souvisí zejména doba, která uplynula od vydání nezákonného rozhodnutí, na základě kterého stavebník stavbu prováděl, ale také příčina, míra a povaha zjištěné nezákonnosti. Nejvyšší správní soud stanovil několik případů, kdy se stavebník zpravidla nemůže dovolávat dobré víry. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4.4.2014 č.j. As 170/2013-38 soud konstatoval, že „stěžovatel o odlišnostech provedení stavby oproti schválené projektové dokumentaci zcela nepochybně věděl – stěžovatel totiž na provedené změny předmětné stavby a jejich charakter opakovaně odkazuje, nijak je nezpochybňuje a dokonce tvrdí, že podal návrh na zahájení řízení o změně stavby před dokončením. Stěžovatel tudíž v žádném případě nemohl být v dobré víře ohledně souladu provedených stavebních úprav se stavebním povolením.“[3]

    Věcný záměr nového stavebního zákona se zabývá rovněž otázkou nepovolené změny stavby u jinak stavebním úřadem povolené stavby. V tomto případě by se dle navrhovaného znění zákona měl v zásadě uplatnit dosavadní režim dodatečného povolení stavby prováděné nebo provedené v rozporu s rozhodnutím o stavebním povolení stavby. Pokud by se stavební úřad dozvěděl o provádění nepovolených změn stavby, vyzval by stavebníka k nápravě, tedy získání dodatečného povolení. Jestliže by však stavebník v pracích i nadále bez jakékoli reakce pokračovat, uplatnil by se již nový postup a stavební úřad by bez dalšího nařídil nepovolenou část stavby odstranit.

    Podstatné je, že navrhovaný nový režim dodatečného povolování staveb by se měl uplatnit výlučně na stavby zahájené až po nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Na stávající stavby, na které se nahlíží jako na nepovolené, by se měl nadále uplatňovat současný režim umožňující dodatečné povolení stavby zakotvený v § 129 odst. 3 stavebního zákona.

    Smyslem navrhované změny institutu dodatečného povolení stavby zpracované ministerstvem pro místní rozvoj je zejména prevence před nezákonnou výstavbou staveb stavebníky. Navrhované podstatné omezení možností pro podání žádosti stavebníkem nebo vlastníkem stavby o udělení dodatečného povolení stavby stavebním úřadem spolu s následným zahájením řízení o odstranění stavby by mohl mít výrazný odstrašující účinek.

    Nová právní úprava nepovolených staveb se snaží zabránit zneužívání dodatečného povolení stavby v případech, ve kterých stavebník již od počátku vědomě staví bez příslušného stavebního povolení a spoléhá na zavedenou praxi, že takovou stavbu stavební úřad následně bez větších problémů dodatečně povolí dle § 129 odst. 3 stavebního zákona. Očekává se, že s novou právní úpravou by tato praxe mohla postupně vymizet a počet nepovolených staveb by se podstatně snížil.

    Hodnocení navrhované právní úpravy

    Nový stavební zákon by dle předpokladů měl nabýt účinnost v lednu 2021. V současné době má široká veřejnost k dispozici pouze věcný návrh nového stavebního zákona, který byl zpracován ministerstvem pro místní rozvoj. K předmětnému návrhu nového stavebního zákona obdrželo ministerstvo pro místní rozvoj celkem 1641 připomínek; z toho bylo 1197 zásadních.

    Ministerstvo pro místní rozvoj se v návrhu nového režimu dodatečného povolení staveb vydalo bezpochyby správným směrem. Nebezpečná praxe, která se rozmohla mezi stavebníky a vlastníky staveb, kteří vědomě obcházejí ustanovení stavebního zákona v oblasti stavebního povolení, má negativní vliv na důvěru v právní stát a rovnost před zákonem. Institut dodatečného povolení stavby je v mnohých případech skutečně stavebníky a vlastníky staveb ve velkém zneužíván, jelikož stavební úřad za současné platné a účinné právní úpravy převážně vždy podané žádosti o dodatečné povolení stavby vyhoví a stavbu povolí.

    Na druhou strany lze v předmětném návrhu lze zcela jistě ocenit, že nový režim de facto rušící institut dodatečného povolení staveb se bude uplatňovat výlučně na stavby zahájené až po nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Stávající stavebníci a vlastníci staveb nepovolených se nemusí obávat, že by si nemohli požádat o dodatečné povolení stavby, a že by stavební úřad zahájil bez dalšího řízení o odstranění stavby, na jejímž konci by čekalo rozhodnutí o odstranění stavby, pokud v průběhu daného řízení nebude prokázána dobrá víra stavebníka.

    Věcný návrh nového stavebního zákona z pera ministerstva pro místní rozvoj nyní čeká ještě dlouhý legislativní proces, ve kterém na základě věcných připomínek dotčených orgánů a zájmových skupin může dojít ke značným obsahovým změnám, které se následně přetaví do paragrafovaného znění nového stavebního zákona. V institutu dodatečného povolní stavby, však lze očekávat, že zákonodárce nepředloží přísnější režim dodatečného povolení stavby, než je ten obsažen ve věcném návrhu stavebního zákona.

    Andrzej Branny,
    právní asistent
     

    V4 Legal, s.r.o.,advokátní kancelář

    Jurečkova 643/20
    702 00 Ostrava

    Tel.: +420 597 822 461
    Tel.: +420 225 092 935

    e-mail: info@v4legal.cz
    e-mail: praha@v4legal.cz
     

    ______________________________________
    [1] Věcný záměr stavebního zákona. K dispozici >>> zde.
    [2] Věcný záměr stavebního zákona. K dispozici >>> zde.
    [3] Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 4.4.2014 č.j. As 170/2013-38


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz    

     


    Andrzej Branny (V4 Legal)
    18. 7. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • Dílo s nehmotným výsledkem
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.