epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    8. 8. 2019
    ID: 109718upozornění pro uživatele

    Neúčinnost započtení v insolvenčním řízení

    Následující článek pojednává o problematice neúčinnosti započtení pohledávek podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, (Dále jen „IZ“), a to před zahájením insolvenčního řízení.

    Obecně se institut započtení aplikuje v případech, kdy mají strany vůči sobě vzájemné pohledávky s plněním stejného druhu, může každá z nich učinit vůči té druhé projev vůle, která směřuje právě k započtení. Započítávané pohledávky pak zaniknou v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.

    Neúčinnost právních úkonu učiněných před zahájení insolvenčního řízení je upravena v ust. § 235 až § 242 IZ, přičemž obecná definice neúčinných úkonů je zahrnuta v § 235 a § 240 až § 242 IZ upravuje jednotlivé případy neúčinnosti.

    U všech jednotlivých institutů neúčinnosti (Uvedených v § 240 až §242 IZ) se musí jednat o úkon, kterým dlužník zkrátil možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodnil některé věřitele na úkor jiných (§ 235 odst. 1 IZ).

    Neúčinnost započtení bez přiměřeného protiplnění

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    První ze skutkových podstat je obsažena v § 240 IZ, která upravuje neúčinnost právního úkonu bez přiměřeného protiplnění.

    Tímto se rozumí právní úkon, kterým se dlužník zaváže bezplatně poskytnout plnění nebo protiplnění, jehož cena je ovšem podstatně nižší než obvyklá cena plnění, ke kterému se dlužník zavázal. Odporovat lze jednání učiněnému v posledním roce, respektive v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení v případě, že předmětné jednání bylo učiněno ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern.

    K povaze započtení se Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 ICdo 12/2015, v němž zdůraznil[1], že započtení nelze považovat za „nějaký jiný“ způsob či formu splnění dluhu; jde o způsob zániku nesplněného závazku, při němž naopak dvojí plnění odpadá (povinnost plnit zaniká). Není-li započtení plněním dluhu, je zároveň pojmově vyloučeno, aby šlo o neúčinný právní úkon podle ustanovení § 240 insolvenčního zákona.

    Neúčinnost započtení jako zvýhodňujícího právního úkonu

    Dle skutkové podstaty § 241 IZ je neúčinný takový úkon, v jehož důsledku se některému z věřitelů dostane vyššího uspokojení, než jaké by mu náleželo v konkursu. Časové vymezení lhůt, ve kterých mohlo dojít k odporovatelnému jednání, je shodné se lhůtami v ust. § 240 IZ. Ustanovení v odst. 3 uvádí demonstrativní výčet zvýhodňujících právních úkonů:

    • splnil dluh dříve, než se stal splatným,
    • dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch,
    • prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva,[2]
    • poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné.

    Předmětné ustanovení následně v odst. 5 negativně vymezuje podmínky vylučují neúčinnost předmětného úkonu následovně:

    • došlo k zajištění závazku dlužníka, přičemž obdržel přiměřené protiplnění
    • jednalo se o obvyklý obchodní styk
    • bylo poskytnuto přiměřené protiplnění
    • osoba, vůči které bylo plněno, není osobou blízkou nebo netvoří s dlužníkem koncern
    • osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by tento úkon mohl vést k jeho úpadku

    Judikatura se k započtení pohledávek, jako zvýhodňujícímu právnímu úkonu, vyjádřila takto: Korektivem pro posouzení, zda je započtení zvýhodňujícím právním úkonem je podmínka, že započtení by se stejným výsledkem mohlo být provedeno i v průběhu insolvenčního řízení. Dále pak bylo poukázáno na to, že judikatura se ve vztahu k zákonu o konkursu a vyrovnání vyjadřovala tak, že neúčinnost započtení lze v zásadě dovozovat pouze na základě neúčinnost smluv, ze kterých pohledávka vznikla. (odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 992/2007 a rozsudku ze dne 29.04.2010, sp.zn. Cdo 4886/2007). Lze tedy uzavřít, že k posouzení započtení pohledávek, jako znevýhodňujícího právního úkonu podle ust. § 241 IZ, je možno z pohledu judikatury dospět pouze na základě neúčinnosti jednání, ze kterých započítávané pohledávky vznikly nebo nesplnění podmínek ust. § 140 IZ.[3]

    Podle § 140 odst. 2 IZ je započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak.

    Obecné zákonné podmínky pro započtení pohledávek jsou upraveny v ust. § 1982 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  Podmínky jsou následující:

    • existence vzájemných pohledávek,
    • strany si dluží vzájemné plnění stejného druhu,
    • straně, která jednostranný právní úkon směřující k započtení činí, vzniklo právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh a
    • dále že došlo k projevu vůle takto pohledávky započíst, k započtení tedy nedochází pouze na základě splnění zákonných podmínek.

    Na základě § 140 odst. 3 IZ není přípustné započtení podle odstavce 2:

    • jestliže dlužníkův věřitel se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem,[4]
    • nebo získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem,
    • nebo v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku,
    • dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

    Započtení jako úmyslně zkracující jednání

    Ustanovení § 242 IZ obsahuje samostatnou skutkovou podstatu zabývající se neúčinností úmyslně zkracujících právních jednání. Pro určení neúčinnosti posuzovaného úkonu, jakožto úmyslně zkracujícího, musí být splněny následující podmínky:

    • Musí se jednat o úmyslné zkrácení uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám (§ 242 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona).
    • Úkon byl učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení (§ 242 odst. 3 insolvenčního zákona) zde již nefiguruje podmínka učinění úkonu popsaného výše v době, kdy byl dlužník v úpadku nebo, že by tento úkon k úpadku vedl.

    Lze si nepochybně představit situaci, pokud dojde k naplnění všech zákonných předpokladů, kdy by započtení mohlo být právě úmyslně zkracujícím úkonem. V případě vzájemného započtení pohledávek zanikne dlužníkova pohledávka vůči věřiteli, tedy lze logicky dovodit, že předmětným jednáním dojde ke zkrácení uspokojení věřitelů, když by danou pohledávku mohl a měl insolvenční správce v insolvenčním řízení vymáhat a následně z ní uspokojit ostatní věřitele.

    Autor článku je toho názoru, že daným jednáním může rovněž dojít k naplnění definice odporovatelného úkonu podle ust. § 241 IZ, neboť pokud dojde k započtení, je věřitel v drtivé většině případů uspokojen v mnohem větším rozsahu (nezřídka i ve výši 100 %), než jakému by se mu dostalo v konkurzu, pokud by svou pohledávku uplatnil přihláškou.

    Dalším důvodem, svědčícím ve prospěch možnosti posuzovat započtení podle § 241 IZ (a to i v jiných případech než prezentuje výše uvedená judikatura) a § 242 IZ,  je skutečnost, že na základě započtení muže dojít k situaci, kdy zaniklá pohledávka, která, pokud by byla přihlášena do insolvenčního řízení, mohla být úspěšně popřena insolvenční správcem, důsledkem čehož by mohl insolvenční správce vymáhat po věřiteli dlužníkovu pohledávku (která by v případě započtení zanikla) a dosáhnout tak vyššího uspokojení ostatních věřitelů[5] a to jak z vymožené pohledávky, tak i na základě absence povinnosti uspokojovat úspěšně popřenou pohledávku.

    Možnost domáhat se neúčinnost započtení je nepochybně v souladu se zásadami insolvenčního řízení, které směřuje k tomu, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (srov. § 1 písm. a/ a § 2 písm. a/ IZ), přičemž předmětné řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn (§ 5 písm. a/ IZ).


    Mgr. Michal Václavík,
    asistent soudce

    _________________________________________

    [1] s odkazem na důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 32 Odo 1143/2004, uveřejněného pod číslem 90/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek

    [2] Bylo by zřejmě možno uvažovat o podřazení započtení pod tento bod výčtu, když Nejvyšší soud uvedl že, započtení je způsobem zániku závazku.

    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Icdo 12/2015 ze dne 28. 02. 2017

    [4] Je otázkou, zda bude vyžadováno splnění této podmínky i v případě, kdy dojde k započtení a zániku pohledávky věřitele před tím, než nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a bude tak pro splnění tohoto požadavku potřeba, aby věřitel přihlásil své pohledávky jako podmíněné. Dle rozsudku Vrchního soudu Praze ze dne 06. 12. 2018, č. j. 102 VSPH 584/2018-103 a komentářové literatury(srov. ERBSOVÁ, Hana. § 140 []. In: HÁSOVÁ, Jiřina, ERBSOVÁ, Hana, KUBÁLEK, Jan, MORAVEC, Tomáš, SMRČKA, Luboš, ŠMEJKAL, Viktor, TARANDA, Petr, ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Insolvenční zákon. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 503.) není takovéto přihlášení nutné.

    [5] srov. ERBSOVÁ, Hana. § 140, In: HÁSOVÁ, Jiřina, ERBSOVÁ, Hana, KUBÁLEK, Jan, MORAVEC, Tomáš, SMRČKA, Luboš, ŠMEJKAL, Viktor, TARANDA, Petr, ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Insolvenční zákon. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 503.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Václavík
    8. 8. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku
    • 10 otázek pro … Lenku Náhlovskou
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Diskriminace
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Výšková regulace budov na území hl. města Prahy
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.