V důsledku přijetí balíčku bude v České republice muset dojít k významným legislativním změnám a také k faktickým změnám při nakládání s odpady. Jedním z hlavních cílů balíčku k oběhovému hospodářství je přesměrovat více odpadů ze skládek směrem k recyklaci a využití. K tomu bude třeba investic do navýšení kapacity stávajících nebo výstavby nových zařízení na recyklaci odpadů nebo na energetické či jiné využití odpadů. Tyto investiční projekty však mohou (a zřejmě budou) narážet na obecně obtížné a pomalé získávání potřebných povolení k výstavbě.

Ministerstvo životního prostředí České republiky bude dle svého vyjádření usilovat zejména o snížení míry skládkování komunálního odpadu. Přispět k tomu má zvýšení poplatků za skládkování a přijetí nového zákona o odpadech, který bude posilovat principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady v souladu s přijatými směrnicemi. Účinnost nového zákona o odpadech se očekává od roku 2020, jeho konkrétní podoba však zatím není známa.

Účelem balíčku k oběhovému hospodářství je zejména postupné snižování množství skládkovaného odpadu a přechod na ekologičtější způsoby nakládání s odpady. Jeho součástí je mj. také novela směrnice o skládkách odpadů[1], novela směrnice o odpadech[2] a novela směrnice o obalech a obalových odpadech[3],[4]. Jednotlivé předpisy pak určují cíle, kterých je třeba v určitém časovém horizontu dosáhnout. Jelikož se jedná převážně o směrnice, je na členských státech, jakým způsobem vytyčených cílů dosáhnou. Všechny členské státy jsou povinny implementovat zavedené změny tak, aby dosáhly stanovených cílů. Vnitrostátní implementace musí být účinné nejpozději k 5. červenci 2020, tedy již za necelé 2 roky.

V oblasti skládkování odpadu si Evropská unie vytyčila primární cíl ve výrazném snížení objemu skládkovaného odpadu. Oběhový balíček stanoví, že do roku 2035 musí členské státy dosáhnout úrovně skládkování maximálně 10 % z objemu veškerého vyprodukovaného komunálního odpadu. Evropská Komise má však za úkol do roku 2024 tento cíl přezkoumat a má pravomoc jej popřípadě i zpřísnit. Česká republika tedy musí snížit poměr skládkovaného komunálního odpadu minimálně o 35 procentních bodů[5], což si vyžádá hledání a urychlené budování nových řešení v oblasti nakládání s odpady.

S minimalizací skládkování komunálního odpadu souvisí také cíl stanovený pro recyklaci odpadu. Novelizovaná směrnice o odpadech totiž stanoví postupné cíle pro míru recyklovaného komunálního odpadu. Do roku 2025 bude muset být recyklováno 55 %, do roku 2030 pak 60 % a do roku 2035 65 % hmotnosti komunálního odpadu. Uvedené cíle budou podrobeny revizi Komisí a mohou být dále zpřísněny. V České republice tak musí během 8 let dojít ke zvýšení podílu recyklace komunálního odpadu o 17 procentních bodů, na což musí reagovat vnitrostátní legislativa.

Novela směrnice o odpadech také stanoví povinnost členských států třídit biologický odpad od roku 2024 a textilní odpad od roku 2025.

Důležitým cílem Evropské unie je v nejbližších letech také prevence vzniku odpadu z obalů. Členské státy by měly různými formami zejména podporovat využívání opakovaně použitelných obalů, podporovat recyklaci či jiné využití obalů či omezit konečné odstranění obalů. Směrnice o obalech a obalových materiálech pak stanoví, že do roku 2025 musí být alespoň 65 % všech obalových odpadů recyklováno. Do roku 2030 bude muset být recyklováno minimálně 70 % obalových odpadů.