epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 10. 2000
    ID: 269upozornění pro uživatele

    Novela zákona o zaměstnanosti - komentář a důvodová zpráva

    Přinášíme Vám komentář a důvodovou zprávu k novele zákona o zaměstnanosti, která vyšla včera ve sbírce zákonů

    Současná právní úprava

    Současné znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti zakládá ve své druhé větě právnické nebo fyzické osobě povinnost zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce. Na zmíněnou povinnost navazuje pět výjimek stanovených § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v rámci nichž se zmíněná povinnost neuplatní.

    Uvedenou konstrukci doplňuje zákonná definice termínu "běžné úkoly vyplývající z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby", stanovená taktéž § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kde je určeno, že běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

    Účelem současného znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti bylo, v době přijetí tohoto zákona, především zamezení obcházení daňových úniků a úniků příjmů do státního rozpočtu, které často provázely činnosti osob samostatně výdělečně činných v době, kdy nový daňový a sociální systém začal být teprve budován a kdy také docházelo k transformaci v oblasti podnikání. V současné době fungujícího daňového a sociálního systému se podobná obrana, která je navíc uskutečněna zákonem 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, stává nadbytečnou.

    Důsledkem praktické aplikace uvedené zákonné definice je, že téměř není možné si představit určitou aktivitu právnické nebo fyzické osoba vyplývající z jejího předmětu činnosti, která by v souladu s uvedenou zákonnou definicí nemohla být považována za plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti.

    Výše uvedené současné znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti představuje výraznou překážku pro značnou část podnikatelů vyvíjejících své aktivity na území České republiky, kteří při výkonu předmětu své činnosti využívají specifické, v členských státech Evropské unie a ve Spojených státech amerických velmi rozšířené formy podnikání, známé pod označením "franchising".

    Franchising představuje právní vztah poskytovatele franchisingu a uživatele franchisingu, který existuje v mnoha modifikacích, které jsou důsledkem vzájemných potřeb poskytovatele franchisingu a uživatele franchisingu.
    Franchising, jako právní vztah, bývá založen zvláštním smluvním typem, který představuje kombinaci charakteristických prvků jiných smluvních typů, většinou výslovně upravených, například smlouvy o obchodním zastoupení, smlouvy licenční, smlouvy nájemní a podobně.

    Smlouva zákládající franchisingový vztah je však v praxi jen velmi zřídka výslovně nazývána franchisingovou smlouvou.

    V souladu s obsahem konkrétní smlouvy patří k obvyklým základním povinnostem poskytovatele franchisingu poskytování služeb, zboží, umožnění využívání práv k nehmotným statkům a poskytnutí pokynů k řádnému využívání poskytovaných služeb, zboží a práv k nehmotným statkům. K obvyklým základním povinnostem uživatele franchisingu patří v souladu s pokyny poskytovatele franchisingu užívat jeho zboží, služby, práva k nehmotným statkům a za poskytování uvedených komponentů hradit poskytovatelovi franchisingu stanovenou odměnu.

    Z jiného úhlu pohledu je také možné si franchising zjednodušeně představit jako zajišťování plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti poskytovatele franchisingu uživatelem franchisingu za předem smluvně stanovených podmínek.

    Vzhledem k zásadnímu významu ve vztahu k problematické aplikaci § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je vhodné zmínit, že uživatelem franchisingu bývá převážně fyzická osoba.

    Pro nemalou část podnikatelů je podnikání formou franchisingu, především vzhledem k množství dlouholetých osvědčených praktických zkušeností, charakteristické. Také jejich organizační struktura je uvedené formě podnikání plně uzpůsobena. Lze rovněž očekávat že jejich počet se bude v souvislosti s přibližováním se standardům Evropské unie zvyšovat.

    Při porovnání podnikání formou franchisingu, pokud je na straně uživatele franchisingu fyzická osoba, se zněním § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, je patrná zjevná vzájemná neslučitelnost.

    Podnikatelé podnikající formou franchisingu tak musí volit ze dvou alternativ. Buď přizpůsobit své podnikání povinnosti stanovené § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, což je však pro většinu podnikatelů nemožné, nebo povinnost stanovenou dotyčným ustanovením porušovat, což je však pro většinu podnikatelů nepřijatelné.

    Negativním následkům této vzájemné neslučitelnost se v praxi zpravidla předcházelo restriktivní interpretací citovaného ustanovení, což je však, vzhledem k nízké míře právní jistoty zúčastněných subjektů, dlouhodobě neudržitelné.
    V souvislosti s § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je možné si také položit otázku, zda jeho současné znění není v rozporu s právem podnikat zaručeným čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod 2/1993 Sb. Zmiňovaný rozpor je možné shledávat v pravděpodobné neslučitelnosti uvedené povinnosti s ústavně zaručeným rozsahem práva na samostatnou výdělečnou činnost.

    Nezanedbatelný aspekt celé problematiky také představují její mezinárodněprávní souvislosti. Současné znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je tak například v rozporu s pojetím celé problematiky v rámci práva Evropských společenství. Právo Evropských společenství totiž nejenže nestanoví povinnost užívat zaměstnance k plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti, tak jako naše současná právní úprava, ale naopak činnost osob samostatně výdělečně činných podporuje. Smyslem totiž není odstranit nebo zakázat tyto činnosti osob samostatně výdělečně činných, ale zajistit alespoň jejich minimální ochranu.


    Navrhovaná právní úprava

    Základním cílem předkládané novely zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti je umožnit významné části podnikatelů vyvíjejících své aktivity na území České republiky svobodný výkon podnikání, a to na úrovni běžné v členských státech Evropské unie a ve Spojených státech amerických, za současného zamezení obcházení zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, jiných pracovněprávních předpisů, právních předpisů o sociálním zabezpečení, o zdravotním pojištění a právních předpisů daňových.

    Cílem předkládané novely je také zajistit soulad § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod 2/1993 Sb., zaručujícím právo svobodně podnikat a s právem Evropských společenství.

    Navrhované znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti představuje zapracování výjimky z povinnosti právnické nebo fyzické osoby zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci stanovené v úvodu dotyčného ustanovení a rozšiřuje tedy stávající okruh pěti výjimek, v rámci nichž nedochází k aplikaci uvedené povinnosti.

    Konečný výkon plnění běžných úkolů bude vždy zajišťován zaměstnanci v pracovních vztazích podle zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, čímž se zamezí riziku případného obcházení zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, jiných pracovněprávních předpisů, právních předpisů o sociálním zabezpečení, o zdravotním pojištění a právních předpisů daňových. Rozdíl spočívá v tom, že zaměstnanci zajišťující konečný výkon výše uvedeného plnění běžných úkolů nebudou zaměstnanci právnické nebo fyzické osoby, o jejíž plnění běžných úkolů se jedná, ale naopak zaměstnanci jiné právnické nebo fyzické osoby, které je toto plnění svěřeno.

    V souladu s navrhovanou právní úpravu bude mít právnická nebo fyzická osoba při zajišťování plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti možnost, mimo jiné, svěřit plnění těchto běžných úkolů, případně jejich části, jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, pokud jí nebude vyhovovat zajišťování tohoto plnění prostřednictvím svých zaměstnanců.

    Navrhovaná právní úprava, mimo to, že umožní na území České republiky svobodný výkon podnikání a uvede § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti do souladu s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod 2/1993 Sb. a s právem Evropských společenství, také zmírní kategorickou povahu ustanovení § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a tím i negativní dopad jeho aplikace.



    Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

    Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky nebo právem Evropských společenství. Naopak odstraňuje výkladové problémy spojené s dosavadní úpravou, která by mohla být v mnohém v rozporu právě s ústavními předpisy, mezinárodními smlouvami, právem Evropských společenství. Podle dosavadní úpravy má právnická a fyzická osoba povinnost používat k plnění běžných úkolů svých zaměstnanců, přičemž pojem běžných úkolů je předmětem ostrých polemik, kdy je namítán rozpor se svobodou podnikání, tak jak je zakotvena v Listině základních práv a svobod vyhlášené pod 2/1993 Sb., a konečně se závazky vyplývajícími z Mezinárodního paktu o právech hospodářských, sociálních a kulturních (vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod číslem 120/1976 Sb.). Tato mezinárodní úmluva zakotvuje v čl. 6 odst. 1 právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme. Příkaz zajišťovat výkon předmětu své činnosti prostřednictvím zaměstnanců může být vnímán jako rozporný se svobodou každého svobodně si vybrat práci, což zahrnuje jistě i formu výkonu práce.

    Existuje řada případů, které se svou povahou liší od výkonu práce v zaměstnaneckém poměru a které vyplývají z podnikatelských aktivit fyzických a právnických osob. Vzhledem k stávajícímu znění § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, nemohou být tyto aktivity při důsledném dodržování zákona vykonávány jako podnikatelská činnost, ale musí být činěny v pracovním poměru. Jde mimo jiné o činnost příjemců franchisingu. V zahraničí jsou mnohé práce, dříve vykonávány v klasickém pracovním poměru, vykonávané jako samostatná výdělečná činnost, například činnost řidiče. Naše současná právní úprava podobný postup tvrdě sankcionuje.

    Dosavadní úprava naráží na problém i v rámci práva Evropského společenství. Smlouva o Evropském společenství zná jak pojem zaměstnanec (čl. 39), tak pojem osoby samostatně výdělečně činné (čl. 43). Neobsahuje sice jejich definice, ale jejich obsah byl konkretizován Evropským soudním dvorem v jeho judikatuře. Oba pojmy mají svůj obsah dovozen z práva Evropských společenství bez odkazu na právo národní. I vztah, který by nebyl podle našeho práva chápán jako pracovněprávní, může z hlediska práva Evropských společenství tento charakter mít. Právo Evropských společenství samo nepřikazuje, aby určité činnosti byly činěny v pracovním poměru nebo jako samostatně výdělečná činnost, to se ponechává na jednotlivých národních úpravách. Právo Evropských společenství pouze zakazuje diskriminaci a z tohoto pohledu se zdá dosavadní ustanovení s právem Evropských společenství v souladu, protože dopadá jak na zahraniční subjekty, tak na domácí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ustanovení čl. 49 Smlouvy o Evropských společenstvích, které zakazuje omezení ve vztahu k občanům členských států, kteří mají oprávnění v členském státu odlišném od státu, z něhož jsou osoby, kterým jsou poskytovány služby. Význam této svobody pro § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti vyplývá z rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora Syndesmos ton en Elladi Touristikon kai Taxidiokiton Grafeion v. Ypourgos Ergasias ECR 1997 C-398/95. V tomto případě řecké právo předepisovalo pro turistické průvodce bez ohledu na jejich občanství pracovní poměr podle zákoníku práce, respektive tak byly posuzovány právní vztahy mezi průvodcem turistů a turistickými kanceláři. Podobně jako v případě § 1 odst. 6 zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti dopadalo ustanovení nejen na řecké občany a nejen na řecké cestovní kanceláře. Takové ustanovení bylo shledáno jako porušující svobodu poskytování služeb a současně nebylo prokázáno ani jeho ospravedlnění na základě čl. 45-47 Smlouvy o Evropských společenstvích.
    Právo Evropských společenství nestanoví povinnost používat zaměstnance, naopak činnost osob samostatně výdělečně činných podporuje. Smyslem není odstranit nebo zakázat tyto činnosti, ale zajistit alespoň jejich minimální ochranu. Proto byly přijaty směrnice o koordinaci právní úpravy postavení obchodních zástupců (86/653/EEC) nebo směrnice o aplikaci rovného zacházení mužů a žen v činnosti zahrnující zemědělství, samostatnou výdělečnou činnost a o ochraně samostatně výdělečných žen v průběhu těhotenství a mateřství (86/613/EEC), směrnice 98/49/EC, o zabezpečení doplňkových penzijních práv zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, nařízení o použití programů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství (71/1407/EEC), včetně doplňků z roku 1998 atd.

    Tento postup pouze odpovídá obecnějšímu trendu, který se prosazuje v souvislostí se zaměstnaností, že nelze trvat pouze na klasických pracovních vztazích a je třeba hledat i jiné alternativy, mezi než patří právě činnost osob samostatně činných. Tomu odpovídají také současné dokumenty Mezinárodní organizace práce o postavení v zaměstnání a podpoře plného, produktivního a svobodně zvoleného zaměstnání, které vidí v podpoře samostatné výdělečné činnosti jeden z prostředků ke snižování nezaměstnanosti. Podobné závěry pak vyplývají i z usnesení Evropské rady z 22. 2. 1999 o Zásadách o zaměstnanosti 1999 (OJ No C 069), z části II, kde se mluví o podpoře podnikání a samostatné výdělečné činnosti. V bodě 11 pak výslovně o podpoře rozvoje samostatné výdělečné činnosti.

    Samozřejmě i ve státech Evropských společenství čelí obcházení zákoníku práce, ale tato ochrana nespočívá v obecné povinnosti uzavírat pracovní smlouvy jako u nás, kde se nerozlišuje povaha prací z hlediska obsahu vztahu, ale rozhodující je pro danou povinnost pouze, zda jde o běžné úkoly či jiné. Jak již bylo zmíněno dříve, dopadá pak ustanovení i na některé činnosti, které by z hlediska obsahu jako pracovněprávní nebyly nikdy posouzeny. Zahraniční úprava ochrany pracovních vztahů, konkrétně německá, je založena právě na zkoumání obsahu vztahu. Tam, kde jde o zastírání pracovněprávních vztahů, posuzuje příslušný orgán daný vztah jako vztah zastřený podle obsahu a nikoliv podle označení. Německá judikatura rozvinula řadu kritérií, které se posuzují při zkoumání, zda jde o vztah pracovněprávní či jiný. Na základě těchto kritérií jsou ovšem činnosti jako distribuce, obchodní zastoupení či franchising z posuzování jako pracovněprávní vyloučeny. Pro doplnění je pak třeba dodat, že podobné principy ochrany se vyvinuly i v jiných státech, např. obdobná kritéria má i úprava Spojených států amerických.


    Dopad aplikace navrhované právní úpravy na státní rozpočet

    Přijetí tohoto návrhu zákona nebude mít žádný dopad na státní rozpočet.

    II. Zvláštní část


    K Čl. I. bod. 1:

    Z důvodu jazykového souladu s navrhovanou právní úpravou se nahrazuje méně vhodná spojka spojkou vhodnější.

    K Čl. I. bod. 2:

    Navrhovaná právní úprava rozšiřuje okruh existujících výjimek z povinnosti právnické nebo fyzické osoby zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci. Právnická nebo fyzická osoba bude oprávněna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svěřit jiné právnické nebo fyzické osobě, avšak pouze za předpokladu, že tato jiná právnická nebo fyzická osoba bude povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce. Tato konstrukce bude způsobilá zamezit obcházení zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, jiných pracovněprávních předpisů, právních předpisů o sociálním zabezpečení, o zdravotním pojištění a právních předpisů daňových, neboť výše uvedené plnění běžných úkolů bude v důsledku vykonávat zaměstnanci v pracovních vztazích podle zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce.


    K Čl. II.:

    Vzhledem k obsahovému dopadu navrhované právní úpravy se den nabytí účinnosti zákona stanovuje na třicátý den po jeho vyhlášení.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce
    24. 10. 2000

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.