epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 11. 2017
    ID: 106689upozornění pro uživatele

    Nový zákon o platebním styku v platnosti

    Tento článek poskytuje shrnutí nejdůležitějších změn nového zákona o platebním styku, který s účinností od 13. ledna 2018 implementuje směrnici PSD2 do tuzemského právního řádu. Přestože PSD2 staví na současném regulatorním rámci, v praxi je označována za katalyzátor platební revoluce.

     
     Baker & McKenzie, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Ve sbírce zákonů vyšel nový zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který nabude účinnosti 13. ledna 2018 a nahradí stávající zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. S předstihem v rámci dvouleté implementační lhůty (končící právě 13. ledna 2018) tak Česká republika převzala novou směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu („PSD2“), která zcela nahrazuje předcházející směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu („PSD1“).

    Směrnice o platebních službách

    Předcházející směrnice PSD1 do značné míry úspěšně vytvořila komplexní regulatorní rámec poskytování platebních služeb, v praxi však specifické aspekty zůstávaly problematické. Přestože PSD1 byla v režimu úplné harmonizace, nejednotnosti se projevily například u výjimek z působnosti, které byly příliš nejednoznačné nebo příliš obecné.[1] Faktické tržní podmínky v jednotlivých členských státech se tak v určitých ohledech lišily a skrze různě implementované výjimky z působnosti docházelo v praxi ke vzniku regulatorní arbitráže a hledání konkurenčních výhod subjekty z různých členských států. PSD1, která měla původně napomoci dynamickému rozvoji platebních služeb, se tak v průběhu času stala překážkou pokračující inovace a vstupu nových hráčů na trh.

    Směrnice PSD2 (taktéž v režimu úplné harmonizace), která PSD1 nahrazuje, slibuje zvýšení právní jistoty za pomoci omezení výjimek z působnosti, usnadnění zavádění inovací v sektoru platebních služeb, zamezení vzniku bezpečnostních a regulatorních rizik a další posílení ochrany spotřebitele. Jedním z nejočekávanějších a nejvýznamnějších dopadů PSD2 bude také otevření trhu a zavedení právního rámce pro činnost moderních fintechových společností. PSD2 tak vytváří příležitost pro nové i tradiční poskytovatele platebních služeb a vybízí k dalšímu významnému vývoji v této oblasti.

    Nejdůležitější změny dle nového zákona o platebním styku

    Nový zákon o platebním styku rozšiřuje výčet platebních služeb[2] o následující činnosti:

    • služba nepřímého dání platebního příkazu (Payment Initation Service) – příkaz k platbě prostřednictvím internetu jménem klienta třetí osobou (PISP), tedy poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který pro klienta vede platební účet. Struktura takové transakce je následující:
     Obrazek 1

    • služba informování o platebním účtu (Account Information Service) – sdělování informací o platebním účtu prostřednictvím internetu třetí osobou (AISP), tedy poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který vede daný platební účet. Tuto službu mohou poskytovat banky, družstevní záložny, platební instituce, instituce elektronických peněz a nový regulovaný subjekt, správce informací o platebním účtu:
     Obrazek 2
     
    Obě tyto služby byly dosud vyňaty z působnosti a pohybovaly se v nejasném regulatorním prostoru. Jejich zakotvení nyní otevírá dveře na trhu poskytovatelům inovativních platebních produktů, které umožní uživatelsky přívětivé zadávání platebních příkazů a agregaci dat z vlastních účtů a přehlednou správu osobních financí. Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu nesmí ani jednu z nových služeb poskytovat,[3] pro takovéto subjekty tak vzniká otázka možného přelicencování na „plnohodnotnou“ platební instituci v případě zájmu o výkon těchto nových činností.

    Podle některých očekávání může nepřímé zadávání platebních příkazů a povinnost zpřístupnění informací o stavu účtu třetím subjektům redukovat tradiční banky pouze na administrátory účtů klientů, zatímco například operátoři telefonních sítí nebo provozovatelé celosvětově populárních prodejních serverů či sociálních sítí s ohledem na osobnější vztah k zákazníkovi převezmou skutečný klientský kontakt.

    Dalším velkým rozdílem mezi PSD1 a PSD2 je rozšíření působnosti PSD2 i na transakce v jiných měnách než v eurech a měnách členských států, tedy takzvané „one leg“ transakce. V tuzemském právním řádu se v tomto směru však žádná revoluce nekoná. Již v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku existovalo zahrnutí širšího geografického rozsahu a působnosti na transakce v jiných měnách,[4] přestože PSD1 takovéto transakce neupravovala a do působnosti zahrnula pouze transakce v rámci EHP v eurech nebo v měně členského státu (tj. „two leg“ transakce). PSD2 však transakce pouze s jednou „nohou“ výslovně zahrnuje do působnosti a nový zákon je proto také zapracovává. Co do metody je úprava obdobná stávajícímu zákonu, one leg transakce nejsou zcela vyňaty z působnosti, nový zákon pouze v případě takových transakcí stanoví dispozitivní charakter určitých ustanovení v jinak kogentní úpravě a dává na zvážení smluvním stranám, zda působnost daných ustanovení vyloučí,[5] a některá ustanovení se v případě takových transakcí vůbec nepoužijí.[6]

    Novým zákonem byly dále upraveny definiční znaky některých platebních služeb. Dříve problematická výjimka pro platební transakce na prodej digitálního obsahu nízké hodnoty prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení v novém zákoně zůstává zachována, avšak nový zákon ji značně zužuje a výslovně odkazuje pouze na digitální obsah, vstupenku, jízdenku či charitativní účel platby s tím, že celková klientova úhrada nesmí přesáhnout 50 EUR na jednotlivou platbu a 300 EUR v průběhu měsíce. Kreativní využívání této výjimky pro platby za dražší fyzické produkty, například prostřednictvím prodeje digitálních poukazů, tak zřejmě již nebude možné.

    V novém zákoně také přibývají nové notifikační povinnosti týkající se bezpečnosti v oblasti platebního styku. Osoby oprávněné poskytovat platební služby mají nově povinnost elektronického hlášení závažných bezpečnostních a provozních incidentů České národní bance. Další notifikační povinností je dále i každoroční informování České národní banky o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je daný subjekt v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystaven, a o podvodech, které v oblasti platebního styku zaznamenal.[7]

    V reakci na narůstající nebezpečí kybernetické kriminality a množství online podvodů nový zákon napomáhá zvýšení bezpečnosti i přímo při provádění online plateb, a to zavedením povinného silného ověření plátce, které musí využívat kombinace alespoň dvou z následujících prvků:

    • údaje, který je znám pouze uživateli (typicky heslo, PIN či obdobný údaj);
    • věci, kterou má uživatel ve své moci (typicky mobilní telefon); a
    • biometrických údajů uživatele (v praxi zatím méně časté, avšak lze využít otisk prstů či sken duhovky za pomoci moderních technologií).
    Nejen v oblasti bezpečnosti bude zvýšena ochrana spotřebitele. Novým zákonem je podpořena větší transparentnost nákladů a poplatků platebních služeb.[8] Dále dochází ke změně v odpovědnosti uživatele platebního prostředku. V případě neautorizované transakce (například po zneužití ztracené či odcizené platební karty) bude míra „spoluúčasti“ klientů nově omezena na 50 EUR (snížení z dřívějších 150 EUR), vyjma případů vlastního podvodného jednání nebo úmyslného či hrubě nedbalého porušení povinností.[9]

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Další kroky pro stávající i nové subjekty

    Nový zákon o platebním styku dává významný podnět tradičním poskytovatelům platebních služeb k přizpůsobení se novým podmínkám na trhu a poskytuje příležitosti nově vzniklým subjektům k převzetí tržního podílu skrze využití moderních platforem přístupu ke klientovi. Současní i budoucí hráči na poli platebních služeb proto v návaznosti na přijetí nového zákona o platebním styku musí zvážit:

    • Přezkum interních systémů a postupů pro určení rozsahu, jak je podnikání ovlivněno novým zákonem o platebním styku;
    • Úpravu smluvních podmínek, za kterých jsou platební služby poskytovány;
    • Revizi procesů vyřizování stížností a reklamací, IT řešení, bezpečnostního zabezpečení, nastavení stávající dokumentace a školení zaměstnanců;
    • Dopad možnosti využití nové platební služby nepřímého dání platebního příkazu a služby informování o platebním účtu na současný obchodní model;
    • Nutnost doložení splnění podmínek k činnosti podle nového zákona České národní bance v průběhu prvních měsíců účinnosti zákona pro vyhnutí se odnětí licence Českou národní bankou;
    • Novou povinnost notifikace nabytí kvalifikované účasti na platební instituci;
    • Příležitost k přelicencování poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na platební instituce za účelem možnosti využíti nově regulovaných platebních služeb;
    • Příležitost k rozvoji podnikání v měnícím se regulačním a technologickém prostředí agregace a využití osobních dat z elektronických plateb.
    V současnosti lze jen těžko odhadnout význam dopadu nové regulace v praxi. Podle všeho však lze očekávat, že již v řádu několika let bude trh platebních služeb zcela odlišný.

     
    Mgr. Petr Vojtěch

    Mgr. Petr Vojtěch
    ,
    doktorand katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze,
    advokátní koncipient Baker & McKenzie s.r.o., advokátní kancelář


    Baker & McKenzie s.r.o., advokátní kancelář

    Klimentská 1216/46
    110 02 Praha 1

    Tel.:    +420 236 045 001
    e-mail:    office.prague@bakermckenzie.com  


    _______________________________________
    [1] Lze uvést příklad platebních transakcí prováděných pomocí mobilních telefonů, které byly zaměřeny na prodej digitálního obsahu nízké hodnoty. Vzhledem k nejednoznačné formulaci vynětí z oblasti působnosti PSD1 se tato výjimka v členských státech uplatňovala odlišně, což vedlo k právní nejistotě u poskytovatelů obsahu i uživatelů platebních služeb. Někdy byla tato služba oproti původnímu záměru využívána například k úhradám jiných než digitálních služeb, například za pomoci distribuce voucherů k reálnému zboží. PSD2 i nový zákon výslovně odkazují na digitální obsah.
    [2] Srov. ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
    [3] Srov. ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. U vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému jsou nové služby také zakázány, srov. § 106 odst. 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku
    [4] Pro úplnost lze poznamenat, že takový přístup bylo možné považovat za určitý projev gold-platingu směrnice PSD1, který v důsledku snižoval přehlednost evropského trhu platebních služeb a mohl přispět ke zvyšování nezbytných nákladů poskytovatelů platebních služeb z různých členských států pro přizpůsobení se odlišným regulatorním podmínkám.
    [5] Srov. ustanovení § 128 odst. 3, odst. 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
    [6] Srov. ustanovení § 128 odst. 2, odst. 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
    [7] Pro sjednocení posuzování závažnosti těchto incidentů a vzniku povinnosti jejich notifikace vydala EBA výkladové stanovisko (Final Guidelines on major incident reporting under PSD2).
    [8] Srov. ustanovení § 201 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
    [9] Srov. ustanovení § 182 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Vojtěch (Baker & McKenzie)
    24. 11. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Způsob výpočtu výše odškodnění za trvalé následky v recentní judikatuře Nejvyššího soudu
    • Trh START – praktický průvodce právního poradce při IPO
    • Novela zákona o platebním styku přináší vyšší regulaci služby DCC
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen
    • Factoring jako stále významnější alternativa úvěrového financování
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen
    • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
    • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Státní služba
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Americké jezero žaluje developera
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Americké jezero žaluje developera
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • 10 otázek pro ... Lucii Radkovičovou
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Instalace kamerové atrapy na pracovišti ze strany zaměstnavatele
    • Dezinformace jako právní problém
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Povinnosti obchodních korporací ve světle zákona o evidenci skutečných majitelů – aneb jaké sankce hrozí obchodním korporacím za porušení evidenční povinnosti?
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...

    Matrika (exkluzivně pro předplatitele)

    Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona...

    Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodováním o právním nároku (§ 36 odst. 3 správního řádu) je nutno rozumět takovou úpravu, kdy správní orgán musí vydat pozitivní rozhodnutí za podmínky, že žadatel splní...

    Státní služba

    Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon dosavadní služby je třeba odlišit od pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon státní služby obecně, tedy na jakémkoli služebním...

    Veřejné zakázky (exkluzivně pro předplatitele)

    Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění z důvodu nepodání nabídek v původním zadávacím řízení [§ 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.