občanské právo

Institut oddlužení (jakožto jeden ze způsobů řešení úpadku) se za 4 roky své existence dostal do povědomí širší veřejnosti a bez nadsázky lze konstatovat, že je využíván v masovém měřítku. S tím souvisí též rozmach různých podnikatelských aktivit spojených s úplatným poradenstvím a asistencí dlužníkům při přípravě insolvenčních návrhů. V poslední…

K 1. lednu 2012 vstupuje v účinnost revidované znění Pravidel rozhodčího řízení ICC z roku 1998 („pravidla ICC“ nebo „pravidla“), jednoho z nejužívanějších souborů pravidel mezinárodní arbitráže. Od nového roku se těmito pravidly budou řídit veškerá rozhodčí řízení zahájená na základě rozhodčích žalob podaných po tomto datu na sekretariátu…

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 4677/2009, ze dne 12. 10. 2011,[1] vyjádřil k otázce, zda je pronajímatel oprávněn zvýšit nájemné podle zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, jestliže bylo mezi účastníky nájemní smlouvy dosaženo dohody o jiném valorizačním mechanismu, podle něhož má být za trvání nájemního…

Dne 10. ledna 2011 bylo pod sp. zn. 23 Cdo 2575/2010 vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k názoru, že „je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1…

Asi každý, kdo se někdy věnoval studiu cizího jazyka, ví, že narazit na „falešného přítele“ nemusí znamenat jen negativní překvapení o člověku, který zklamal naši důvěru. V lingvistice se obvykle jedná o dvojici slov, která sice na první pohled vypadají shodně, ale v různých jazycích mají různé významy. Také odhalení takového falešného přítele je…

Navrhovaný nový občanský zákoník dále jen „Nový občanský zákoník“, který by měl vstoupit v platnost v roce 2014, přináší nově vymezení některých věcných práv. K takovým největším změnám oproti současnému stavu je návrat před rok 1960, co se týče definování termínu „stavba“. V současnosti platí právní úprava, kde je tento termín definován v § 119 –…

V tomto článku bychom rádi poukázali na možnou „nespravedlnost“ současné právní úpravy bezdůvodného obohacení. Úprava bezdůvodného obohacení, resp. povinnosti obohaceného vydat obohacení, které získal bezdůvodně, je upravena § 451 a násl. občanského zákoníku. Rozsah vydání bezdůvodného obohacení pak upravuje § 458 a násl. občanského zákoníku, kde…

Zásada pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) je bezpochyby jednou ze základních zásad soukromého práva, není však zdaleka absolutní. Obvyklou výjimkou ze závaznosti smlouvy bývají situace, kdy se plnění smlouvy stane bez zavinění povinné smluvní strany nemožným, zejména v důsledku zásahu tzv. vyšší moci.

Dnes a denně ve sdělovacích prostředcích, odborné literatuře a dalších zdrojích slýcháme, jak moc jsou spotřebitelé možností odstoupení od smlouvy chráněni, ne vždy jsou však zmíněny slabiny snižující účinnost tohoto právního institutu. Problémy nastávají typicky u smluv uzavřených při použití prostředků komunikace na dálku (§ 53 OZ) nebo u smluv…

Český insolvenční proces vykazuje nízkou výtěžnost pro věřitele. Většina firem, které se nacházejí v úpadku, podává opožděné insolvenční návrhy.[1] Insolvenční řízení je zahájeno až v době, kdy existuje extrémní nepoměr mezi závazky a majetkem firmy. Stalo se pravidlem, že společnost, která má potíže, prohospodaří svůj majetek a teprve poté podá…

V následujícím textu se zamyslíme nad (ne)přiměřeností smluvní pokuty (sjednané podle ustanovení § 544 občan. zák.) z hlediska ustanovení § 39 občan. zákoníku – tedy a conto problému rozporu s dobrými mravy.

V prodlení je dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj závazek (dluh). Jde-li o prodlení s plněním (uspokojením) peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění (splacení samotné jistiny) úroky z prodlení [1] s výjimkou případů, v nichž je dlužník povinen podle zákona – občanského zákoníku - platit poplatek z…

Dne 9. listopadu 2011 prošel v třetím čtení v Poslanecké sněmovně návrh nového občanského zákoníku. V případě, že tento návrh projde i hlasováním Senátu a schválením Prezidentem republiky, přinese nový občanský zákoník spoustu nových změn v oblasti soukromoprávních vztahů, které ovlivní průběh celého života člověka. Tento zákoník by měl být účinný…

V poslední době se stávají rozhodčí doložky předmětem mnoha odborných diskusí. Z tohoto důvodu považuje autor tohoto článku za užitečné podat stručné shrnutí nejnovější judikatury, která se k této problematice váže a v závěru článku uvést příklady platných rozhodčích doložek.

Smlouva o smlouvě budoucí, neboli pactum de contrahendo, je v praxi často využívána v případě, kdy smluvní strany mají zájem v dohodnuté době v budoucnu uzavřít smlouvu s určitým obsahem a pro tento případ si chtějí své právní vztahy předem v pevné a závazné formě písemně upravit. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvními subjekty, které mohou, resp.

Ochrana spotřebitele je jednou z nejdůležitějších oblastí, na kterou se zaměřuje evropská legislativa a která je následně zohledňována také národní legislativou členských států Evropské unie. Na území České republiky je ochrana spotřebitele upravena zejména zákonem 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dál jen „zákon o ochraně…

Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích je jedním ze základních prvků institutu ochrany osobnosti. Občanský zákoník[1] tak umožňuje, aby se fyzická osoba mohla dovolávat majetkového plnění v případě, že by se satisfakce uvedená v § 13, odst. 1 zdála jako nedostatečná. Vzhledem ke své materiální podstatě však podle judikatury podléhá promlčení…

Lze s klidným svědomím říci, že rozhodující vliv na současnou podobu českého práva spotřebitelů měla a pravděpodobně dále bude mít evropská integrace, která počala v roce 1951 smlouvou z Paříže. Následujícím převážně popisným textem nebudeme řešit jednotlivé konkrétní otázky spotřebitelského práva jako v předchozích článcích,[1] nýbrž řekneme…

Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům některá nedávná rozhodnutí českých soudů v oblasti odpovědnosti za lyžařské úrazy na sjezdových tratích a připomenout pravidla, jimiž se pohyb na sjezdovkách řídí.

V právní teorii se dlouho řešila otázka, zda rozhodce při své činnosti nalézá právo, obdobně jako to činí při své činnosti soudce (o čemž pochybnosti nepanují), tak, že rozhodce působí v rámci rozhodčího řízení jako zástupce stran, z čehož se implikuje závěr, že na rozdíl do soudce právo nenalézá. Tento názor dále zdůrazňoval, že (právo)moc…