Dne 11.5. 2011 přijal velký senát Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sjednocující právní názor, kterým staví najisto v poslední době velice často diskutovanou a také velice často soudy rozdílně řešenou otázku platnosti určitého typu rozhodčích doložek, které zakládají pravomoc rozhodce (či senátu ) ad hoc, který má být určen…
Účastníci soukromých závazkových vztahů mají možnost zajistit řádné plnění sjednaných povinností několika zajišťovacími prostředky. Jedním z nejběžněji používaných zajišťovacích institutů je smluvní pokuta, kterou je povinna zaplatit smluvní strana porušující smluvní povinnost ve prospěch druhé smluvní strany. Smluvní pokuta je upravena jak v…
Dne 11. 5. 2011 vydal Ústavní soud ČR rozhodnutí II ÚS 165/11, kterým byl výrazně posílen význam dobré víry při nabývání nemovitosti od nevlastníka. Na základě tohoto nálezu lze učinit závěr, že právě otázka dobré víry bude napříště jedním ze základních aspektů, který budou soudy povinny posuzovat při řešení právní otázky, zda poskytnout právní…
Vydědění (lat. exheredatio) je institutem rodinného práva, kterému je v občanském zákoníku (dále jen „obč. zák.“) věnováno jedno ustanovení, ale jeho následky jsou zpravidla dalekosáhlé. V běžném životě se mohou přihodit události, které rodinné vztahy naruší, nebo přímo zpřetrhají a ani jedna ze stran si nepřeje vztahy obnovit. Spíše naopak –…
V nedávném období bylo publikováno klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se zásady poctivého obchodního styku, které současně potvrzuje důležitost tohoto institutu v českém právním řádu. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované pod č.j. 32 Cdo 617/2010.
Pokud se Soudní dvůr Evropské unie přikloní k aktuálnímu stanovisku Generálního advokáta, nebude v EU možné požadovat po poskytovateli internetové služby, aby filtrováním a následným blokováním elektronické komunikace zamezil porušování práv duševního vlastnictví, ke kterému dochází prostřednictvím využívání jeho služby. Tím ale zřejmě evropský a…
V praxi rozhodčího řízení je jedním ze zajímavých, ale účastníky rozhodčího řízení téměř nevyužívaným procesním institutem provedení tzv. dodatečných úkonů účastníků rozhodčího řízení. V právní úpravě je tato možnost normativně založena ust. § 21 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „RozŘ), kde se…
Vládní návrh novely zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon“), který v současné době prochází 2. čtením v Poslanecké sněmovně, má dva základní cíle – zvýšit ochranu spotřebitele jakožto slabší strany ve spotřebitelských sporech a obnovit důvěru veřejnosti v rozhodčí řízení, která byla v nedávné době…
Nahlédneme-li dnes do obchodních podmínek různých internetových obchodů a dalších podnikajících subjektů, nezřídka narazíme na ustanovení upravující tzv. „neoprávněné“ reklamace. Spotřebiteli bývá v takových případech bez dalšího sděleno, že bude hradit určité náklady. Někdy prodávající požaduje jak náklady na posouzení vad, tak i náklady spojené…
Věcná břemena, vedle např. zástavních práv, patří z pohledu jejich právní kvalifikace do kategorie tzv. věcných práv k věci cizí. Z jejich podstaty vyplývá, že tato práva váznou na určité cizí nemovitosti, a tím určitým způsobem omezují jejího vlastníka.
Podle ust. § 260 odst. 1 zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006), tedy zrušeného zákoníku práce, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 uvedeného zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající…
626 x 3046. Tímto způsobem lze zjednodušeně popsat základní rozdíl mezi platným občanským zákoníkem a návrhem nového kodexu, který byl schválen vládou a postoupen k projednání Poslanecké sněmovně. Rozdíl v počtu paragrafů je sice základním na první pohled patrným rozdílem, ale rozhodně nejde o nejpodstatnější rozdíl z hlediska právního. Kdyby šlo…
Život přináší i takové případy, kdy kupující bezstarostně nabude nemovitost - pozemek, jejíž bezvadný právní i faktický stav prodávající výslovně potvrdí v písemné kupní smlouvě (zjm. že na ní neváznou věcná břemena či jiná práva třetích osob), kupující je následně jako výlučný vlastník zapsán v katastru nemovitostí a těší se na realizaci svých…
Důsledky zastavení exekuce na stavění běhu promlčecích lhůt práv pravomocně přiznaných nejsou v současné praxi vykládány zcela jednotně, což nás přimělo k bližšímu zamyšlení nad stávající právní úpravou.
Dne 23. června 2011 byla plenárním shromážděním Evropského parlamentu schválena nová směrnice o právech spotřebitelů. Směrnice je výsledkem přezkumu stávající unijní regulace spotřebitelských práv, jejímž cílem je zejména zjednodušení a větší důvěra v online nakupování mezi členskými státy EU.
Dne 27. 5. 2011 byl na serveru epravo.cz uveřejněn rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4561/2008. Jedná se o rozsudek zařazený do kategorie A, tedy kategorie významných rozhodnutí zásadní povahy, která jsou navržena k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a…
Sérii článků přibližujících návrh občanského zákoníku zakončujeme úpravou smluvního práva a náhrady škody. Přes 800 paragrafů věnujících se smluvnímu právu je nejobsáhlejší částí návrhu, proto přinášíme pouze nejvýznamnější změny a zásahy, které k danému tématu oficiální zdroje uvádí.
Sérii článků přibližujících návrh občanského zákoníku doplňujeme o úpravu věcných práv a dědictví. Zejména u dědictví byla média zahlcena palcovými titulky a veřejnost je s navrhovanou úpravou alespoň okrajově seznámena. Přinášíme nejdůležitější změny a zásahy, které k danému tématu oficiální zdroje…
Sérii článků přibližujících návrh Občanského zákoníku doplňujeme o úpravu právnických osob, zastoupením a rodinným právem. Návrh by měl z Občanského zákoníku vytvořit základní normu pro oblast obchodního práva, kdy bude řešit jeho základní instituty. Zároveň se stane kodexem rodinného práva. Blíže následující…
Dne 30. 03. 2011 vydal Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. 20 Cdo 2610/2009 rozsudek ve věci dovolání žalobkyně P. K. (dále jen „žalobkyně“) proti žalovanému Ing. O. F. (dále jen „žalovaný“) týkající se vyloučení věcí z exekuce, ve kterém dovolání žalobkyně proti rozhodnutí soudu druhé instance zamítl.
Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...
Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...
I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...
Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...
Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu...
