epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    10. 3. 2021
    ID: 112704upozornění pro uživatele

    Obchodní podíl a rozvod – musíte se dělit o zisk z úspěchu vaší společnosti?

    Česká republika je jednou ze zemí s nevyšší rozvodovostí v Evropě – dle statistik od roku 2000 končí rozvodem 45 – 50 % manželství.[1] S rozvodem se přitom neodmyslitelně pojí řada právních důsledků. Jak moc náročné je bude zvládnout ovlivňuje nejen majetkový režim, který si manželé pro dobu trvání svého manželství zvolili, ale také to, zda se budou (brzy již bývalí) manželé ochotni na aspektech konce jejich svazku dohodnout, nebo zda přenechají řešení soudu.

    Manželské majetkové právo upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („občanský zákoník“), v ustanovení § 708 a násl. Společné jmění manželů podle něj tvoří to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není z právních poměrů vyloučeno, ovšem pokud společné jmění nezanikne za trvání manželství na základě zákona. Manželé mohou volit ze dvou režimů společného jmění – zákonného či smluveného; třetí režim je zakládán autoritativně rozhodnutím soudu. Volba některého ze smluvených režimů může následné vypořádání společného jmění značně usnadnit. Na druhou stranu uzavírání předmanželské smlouvy může být manželi mnohdy vnímáno jako negativní postoj jednoho vůči druhému a pochopitelně málokdo myslí před svatbou na to, zda a za jakých podmínek se bude rozvádět.

    Nejčastějším režimem je proto režim zákonný. Občanský zákoník v ustanovení § 709 odst. 1 vymezuje jeho rozsah negativně, tedy uvedením toho, co jeho součástí není – kromě těchto výjimek je součástí společného jmění vše, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Součástí společného jmění však nejsou jen aktiva, ale také pasiva v podobě dluhů převzatých za trvání manželství, s výjimkami uvedenými v ustanovení § 710 občanského zákoníku.

    A jak je to v zákonném režimu s vlastnictvím obchodního podílu?

    Předně je omezeno nabytí obchodního podílu z prostředků, které jsou součástí společného jmění – dle ustanovení § 715 odst. 2 občanského zákoníku se k takovému využití součásti společného jmění vyžaduje souhlas druhého manžela a v případě, že byl opomenut, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Ustanovení § 709 odst. 3 občanského zákoníku výslovně stanoví, že podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu je součástí společného jmění, stal-li se manžel společníkem v době trvání manželství. Výjimkou je, pokud obchodní podíl nabyl některým ze způsobů zakládajících jeho výlučné vlastnictví, např. darem, dědictvím, právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (§ 709 odst. 1 občanského zákoníku). Pro vlastnictví obchodního podílu je podstatným také odst. 2 téhož ustanovení, podle kterého je součástí společného jmění také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ačkoli by tedy byl obchodní podíl ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, zisk, který by z něj plynul, je součástí společného jmění.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud by se obchodní podíl stal v průběhu manželství součástí společného jmění, ačkoli si to manželé nepřáli, a souhlasí, aby obchodní podíl zůstal ve vlastnictví pouze jednoho z nich, je možné přejít ke smluvenému režimu dle ustanovení § 717 odst. 1 občanského zákoníku i v průběhu manželství a rozsah společného jmění v zákonném režimu zúžit. Je vhodné podotknout, že takovou smlouvu nestačí neformálně sepsat doma mezi manželi – smlouva o manželském majetkovém režimu dle ustanovení § 716 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje formu veřejné listiny, kterou se rozumí listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomocí nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 567 občanského zákoníku). Takovou veřejnou listinou je především notářský zápis (§ 3026 odst. 2 občanského zákoníku).

    Jak vypořádat v případě rozvodu obchodní podíl?

    Občanský zákoník hovoří při zániku či zrušení společného jmění předně o dohodě o vypořádání. Manželé nejsou při jejím vytváření nijak zásadně omezeni, nesmí jí být však dotčeno právo třetí osoby (§ 737 občanského zákoníku) – ve vztahu k obchodnímu podílu lze uvažovat nejen o dalších společnících, ale také o právnické osobě, o jejíž obchodní podíl se jedná. Manželé dokonce v dohodě o vypořádání mohou odlišně upravit jinak stanovená pravidla pro vypořádání, vypočtená v ustanovení § 742 občanského zákoníku. Teprve v případě, že se mezi manžely dohodu uzavřít nepodaří, nastupuje na scénu na návrh některého z manželů soud, který o vypořádání autoritativně rozhodne. Občanský zákoník pamatuje i na situace, kdy nedojde ani k dohodě, ani k podání návrhu na vypořádání společného jmění – ustanovení § 741 občanského zákoníku pak stanoví aspekty vypořádání nevyvratitelnou právní domněnkou.

    V případě, že obchodní podíl je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, tedy není součástí společného jmění manželů, může se zdát, že o něm není nutné při vypořádání společného jmění vůbec uvažovat. Situace ovšem není tak černobílá. Pokud se manželé dokázali ohledně vypořádání svého majetku dohodnout, v zásadě nevzniká žádný problém. Ovšem v situaci, kdy manželé nejsou dohodě nakloněni, je pravděpodobné, že mezi nimi existuje spor ohledně toho, co z jejich majetku je nutné, a jakým způsobem, vypořádat, a jednou z těchto položek může být i obchodní podíl, zejména pak v situacích, kdy má velkou hodnotu.  

    Judikatura rozlišuje, zda jste podnikající fyzická osoba s vlastním podnikem, nebo vlastník obchodního podílu obchodní společnosti

    Je předně nutné odlišovat, zda se jedná o vypořádání podnikání jednoho z manželů jako podnikající fyzické osoby, nebo o vypořádání obchodní podílu, který jeden z manželů vlastní v určité společnosti, např. společnosti s ručením omezeným. V případě, že je jeden z manželů podnikající fyzickou osobou, přičemž podnikat začal již před uzavřením manželství, existuje ustálená judikatura, že podnikající manžel je povinen při zániku společného jmění zahrnout do společného jmění manželů rozdíl mezi aktivy a pasivy, tedy výnosy (dle nyní účinného občanského zákoníku již pouze zisk) jeho podnikání (k tomu viz rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2296/04, 22 Cdo 4926/08, 22 Cdo 1192/07, 22 Cdo 425/08).[2]

    Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003, se také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby považuje za výkon povolání a představuje jeden ze způsobů ekonomického zajištění manželů. Ze zisku z podnikání je pořizován společný majetek manželů – jak již bylo řečeno, i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, je součástí společného jmění. Obdobně jako s vynaložením součásti společného jmění k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, také k použití součásti společného jmění k podnikání jednoho z manželů musí druhý z manželů vyslovit souhlas, ovšem pouze pokud přesahuje majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Při použití pravidel pro vypořádání společného jmění dle ustanovení § 742 občanského zákoníku má každý z manželů nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Nejvyšší soud však odmítá, aby byl ze sporu o vypořádání společného jmění činěn jakýsi vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Přiklání se proto k řešení, kdy je podnikající manžel povinen nahradit do společného jmění takovou částku, jež by se rovnala pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění, což bude zpravidla představovat cenu podniku určenou odborným znaleckým posudkem.

    V usnesení ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5148/2017, Nejvyšší soud odmítl, že by se tyto závěry daly aplikovat rovněž na situaci, kdy je mezi manžely sporné vypořádání obchodního podílu, který jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství. Žalobkyně v řešeném případě žádala vypořádání, které označovala jako „vyrovnávací podíl“, ve který se dle jejího tvrzení obchodní podíl po rozvodu manželství transformoval, a to ačkoli nebyl součástí společného jmění manželů. Argumentovala především tím, že „z podniku během trvání manželství plynuly příjmy pro rodinu, byly reinvestovány prostředky získané podnikáním manžela zpět do podniku a jeho majetková struktura se v průběhu manželství změnit tak, že do podniku ve výlučném vlastnictví manžela byla vložena majetková hodnota, která je součástí SJM.“ Odvolací soud neshledal požadavek na vypořádání vyrovnávacího podílu plynoucího z obchodního podílu ve výši 1/3 za důvodné, jelikož obchodní podíl byl ve výlučném vlastnictví manžela s ohledem na to, že jej nabyl již před uzavřením manželství. Proto podle soudu nebyla opodstatněná ani žádost o to, aby manžel nahradil do společného jmění částku, která se rovná pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění. Podstatným rozdílem mezi tímto případem a případem řešeným pod sp. zn. 22 Cdo 2545/2003 spočívá v tom, že zatímco v jednom případě šlo o vypořádání podniku, který vlastnila výlučně fyzická osoba podnikající, v druhém šlo o vypořádání obchodního podílu, který nelze označit za „podnik“ v témže smyslu.[3]

    Za zhodnocení obchodního podílu se tak u rozvodu neplatí?

    Nejvyšší soud ve výše popsaném usnesení upozorňuje především na oddělení majetku společnosti od majetku společníků, tedy fyzických osob a právnické osoby. Dle soudu přitom v poměrech dané věci jedinou majetkovou hodnotou výlučně náležející žalovanému manželu byl právě obchodní podíl v obchodní společnosti – náklady vynaložené v souvislosti s vlastnictvím tohoto obchodního podílu tak představovaly majetkové přesuny ze společného majetku do majetku společnosti s ručením omezeným. Dle Nejvyššího soudu je proto nelze považovat bez dalšího jako vnos ze společného majetku do výlučného majetku jednoho z manželů, jelikož se jedná o majetek právnické osoby, společnosti s ručením omezeným. Z toho lze tedy dovozovat, že obchodní podíl náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů v rámci rozvodu manželství se nezahrnuje do vypořádání společného jmění manželů.

    Z judikatury se tak zdá, že při vypořádání společného jmění manželů, jehož součástí není obchodní podíl jednoho z manželů, nehraje roli, zda za léta manželství hodnota obchodního podílu o pár nul stoupla, a to dokonce ani v případě, že manžel na toto zhodnocení vynakládal určité finanční prostředky ze společného jmění. Do vypořádání se nezahrne obchodní podíl jako věc, která náleží výlučně jednomu z manželů, ani hodnota, kterou za doby trvání manželství nabyl. Jedná se však o ojedinělé rozhodnutí, nikoli pevně zavedenou rozhodovací praxi, otázkou tedy je, zda bude dále udržována. V současnosti se však kloníme k názoru, že zatímco podnik manžela jako podnikající fyzické osoby se v případě rozvodu vypořádává, obchodní podíl ve výlučném vlastnictví manžela nikoli.


    JUDr. Michal Šilhánek,
    advokát


    Markéta Schwarzová
    ,
    právní praktikant

    LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.

    Sídlo:
    Tučapy 240
    683 01, Tučapy

    Kontaktní adresa:
    Březinova 746/29
    616 00, Brno

    tel.:    +420 543 216 310
    e-mail: info@lawya.cz

     

    [1] Němečková, M., Kurkin, R., Štyglerová, T. Archiv: Rodinné chování v České republice: první děti později a mimo manželství. Eurostat, 2019. ISSN 2443-8219. K dispozici >>> zde.

    [2] Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 36 Co 679/2012

    [3] Judikatura Nejvyššího soudu vznikala ještě za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který definoval podnik jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Vlastnictví obchodního podílu však nelze bez dalšího označit za podnikání (k tomu viz § 420 občanského zákoníku).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michal Šilhánek, Markéta Schwarzová (LAWYA)
    10. 3. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Zbyšek Kordač zapsán na evropský seznam rozhodců pro investiční spory
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.