epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 3. 2021
    ID: 112704upozornění pro uživatele

    Obchodní podíl a rozvod – musíte se dělit o zisk z úspěchu vaší společnosti?

    Česká republika je jednou ze zemí s nevyšší rozvodovostí v Evropě – dle statistik od roku 2000 končí rozvodem 45 – 50 % manželství.[1] S rozvodem se přitom neodmyslitelně pojí řada právních důsledků. Jak moc náročné je bude zvládnout ovlivňuje nejen majetkový režim, který si manželé pro dobu trvání svého manželství zvolili, ale také to, zda se budou (brzy již bývalí) manželé ochotni na aspektech konce jejich svazku dohodnout, nebo zda přenechají řešení soudu.

    Manželské majetkové právo upravuje zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („občanský zákoník“), v ustanovení § 708 a násl. Společné jmění manželů podle něj tvoří to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není z právních poměrů vyloučeno, ovšem pokud společné jmění nezanikne za trvání manželství na základě zákona. Manželé mohou volit ze dvou režimů společného jmění – zákonného či smluveného; třetí režim je zakládán autoritativně rozhodnutím soudu. Volba některého ze smluvených režimů může následné vypořádání společného jmění značně usnadnit. Na druhou stranu uzavírání předmanželské smlouvy může být manželi mnohdy vnímáno jako negativní postoj jednoho vůči druhému a pochopitelně málokdo myslí před svatbou na to, zda a za jakých podmínek se bude rozvádět.

    Nejčastějším režimem je proto režim zákonný. Občanský zákoník v ustanovení § 709 odst. 1 vymezuje jeho rozsah negativně, tedy uvedením toho, co jeho součástí není – kromě těchto výjimek je součástí společného jmění vše, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Součástí společného jmění však nejsou jen aktiva, ale také pasiva v podobě dluhů převzatých za trvání manželství, s výjimkami uvedenými v ustanovení § 710 občanského zákoníku.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    A jak je to v zákonném režimu s vlastnictvím obchodního podílu?

    Předně je omezeno nabytí obchodního podílu z prostředků, které jsou součástí společného jmění – dle ustanovení § 715 odst. 2 občanského zákoníku se k takovému využití součásti společného jmění vyžaduje souhlas druhého manžela a v případě, že byl opomenut, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Ustanovení § 709 odst. 3 občanského zákoníku výslovně stanoví, že podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu je součástí společného jmění, stal-li se manžel společníkem v době trvání manželství. Výjimkou je, pokud obchodní podíl nabyl některým ze způsobů zakládajících jeho výlučné vlastnictví, např. darem, dědictvím, právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (§ 709 odst. 1 občanského zákoníku). Pro vlastnictví obchodního podílu je podstatným také odst. 2 téhož ustanovení, podle kterého je součástí společného jmění také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ačkoli by tedy byl obchodní podíl ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, zisk, který by z něj plynul, je součástí společného jmění.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud by se obchodní podíl stal v průběhu manželství součástí společného jmění, ačkoli si to manželé nepřáli, a souhlasí, aby obchodní podíl zůstal ve vlastnictví pouze jednoho z nich, je možné přejít ke smluvenému režimu dle ustanovení § 717 odst. 1 občanského zákoníku i v průběhu manželství a rozsah společného jmění v zákonném režimu zúžit. Je vhodné podotknout, že takovou smlouvu nestačí neformálně sepsat doma mezi manželi – smlouva o manželském majetkovém režimu dle ustanovení § 716 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje formu veřejné listiny, kterou se rozumí listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomocí nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 567 občanského zákoníku). Takovou veřejnou listinou je především notářský zápis (§ 3026 odst. 2 občanského zákoníku).

    Jak vypořádat v případě rozvodu obchodní podíl?

    Občanský zákoník hovoří při zániku či zrušení společného jmění předně o dohodě o vypořádání. Manželé nejsou při jejím vytváření nijak zásadně omezeni, nesmí jí být však dotčeno právo třetí osoby (§ 737 občanského zákoníku) – ve vztahu k obchodnímu podílu lze uvažovat nejen o dalších společnících, ale také o právnické osobě, o jejíž obchodní podíl se jedná. Manželé dokonce v dohodě o vypořádání mohou odlišně upravit jinak stanovená pravidla pro vypořádání, vypočtená v ustanovení § 742 občanského zákoníku. Teprve v případě, že se mezi manžely dohodu uzavřít nepodaří, nastupuje na scénu na návrh některého z manželů soud, který o vypořádání autoritativně rozhodne. Občanský zákoník pamatuje i na situace, kdy nedojde ani k dohodě, ani k podání návrhu na vypořádání společného jmění – ustanovení § 741 občanského zákoníku pak stanoví aspekty vypořádání nevyvratitelnou právní domněnkou.

    V případě, že obchodní podíl je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, tedy není součástí společného jmění manželů, může se zdát, že o něm není nutné při vypořádání společného jmění vůbec uvažovat. Situace ovšem není tak černobílá. Pokud se manželé dokázali ohledně vypořádání svého majetku dohodnout, v zásadě nevzniká žádný problém. Ovšem v situaci, kdy manželé nejsou dohodě nakloněni, je pravděpodobné, že mezi nimi existuje spor ohledně toho, co z jejich majetku je nutné, a jakým způsobem, vypořádat, a jednou z těchto položek může být i obchodní podíl, zejména pak v situacích, kdy má velkou hodnotu.  

    Judikatura rozlišuje, zda jste podnikající fyzická osoba s vlastním podnikem, nebo vlastník obchodního podílu obchodní společnosti

    Je předně nutné odlišovat, zda se jedná o vypořádání podnikání jednoho z manželů jako podnikající fyzické osoby, nebo o vypořádání obchodní podílu, který jeden z manželů vlastní v určité společnosti, např. společnosti s ručením omezeným. V případě, že je jeden z manželů podnikající fyzickou osobou, přičemž podnikat začal již před uzavřením manželství, existuje ustálená judikatura, že podnikající manžel je povinen při zániku společného jmění zahrnout do společného jmění manželů rozdíl mezi aktivy a pasivy, tedy výnosy (dle nyní účinného občanského zákoníku již pouze zisk) jeho podnikání (k tomu viz rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2296/04, 22 Cdo 4926/08, 22 Cdo 1192/07, 22 Cdo 425/08).[2]

    Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003, se také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby považuje za výkon povolání a představuje jeden ze způsobů ekonomického zajištění manželů. Ze zisku z podnikání je pořizován společný majetek manželů – jak již bylo řečeno, i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, je součástí společného jmění. Obdobně jako s vynaložením součásti společného jmění k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, také k použití součásti společného jmění k podnikání jednoho z manželů musí druhý z manželů vyslovit souhlas, ovšem pouze pokud přesahuje majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Při použití pravidel pro vypořádání společného jmění dle ustanovení § 742 občanského zákoníku má každý z manželů nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Nejvyšší soud však odmítá, aby byl ze sporu o vypořádání společného jmění činěn jakýsi vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Přiklání se proto k řešení, kdy je podnikající manžel povinen nahradit do společného jmění takovou částku, jež by se rovnala pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění, což bude zpravidla představovat cenu podniku určenou odborným znaleckým posudkem.

    V usnesení ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5148/2017, Nejvyšší soud odmítl, že by se tyto závěry daly aplikovat rovněž na situaci, kdy je mezi manžely sporné vypořádání obchodního podílu, který jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství. Žalobkyně v řešeném případě žádala vypořádání, které označovala jako „vyrovnávací podíl“, ve který se dle jejího tvrzení obchodní podíl po rozvodu manželství transformoval, a to ačkoli nebyl součástí společného jmění manželů. Argumentovala především tím, že „z podniku během trvání manželství plynuly příjmy pro rodinu, byly reinvestovány prostředky získané podnikáním manžela zpět do podniku a jeho majetková struktura se v průběhu manželství změnit tak, že do podniku ve výlučném vlastnictví manžela byla vložena majetková hodnota, která je součástí SJM.“ Odvolací soud neshledal požadavek na vypořádání vyrovnávacího podílu plynoucího z obchodního podílu ve výši 1/3 za důvodné, jelikož obchodní podíl byl ve výlučném vlastnictví manžela s ohledem na to, že jej nabyl již před uzavřením manželství. Proto podle soudu nebyla opodstatněná ani žádost o to, aby manžel nahradil do společného jmění částku, která se rovná pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění. Podstatným rozdílem mezi tímto případem a případem řešeným pod sp. zn. 22 Cdo 2545/2003 spočívá v tom, že zatímco v jednom případě šlo o vypořádání podniku, který vlastnila výlučně fyzická osoba podnikající, v druhém šlo o vypořádání obchodního podílu, který nelze označit za „podnik“ v témže smyslu.[3]

    Za zhodnocení obchodního podílu se tak u rozvodu neplatí?

    Nejvyšší soud ve výše popsaném usnesení upozorňuje především na oddělení majetku společnosti od majetku společníků, tedy fyzických osob a právnické osoby. Dle soudu přitom v poměrech dané věci jedinou majetkovou hodnotou výlučně náležející žalovanému manželu byl právě obchodní podíl v obchodní společnosti – náklady vynaložené v souvislosti s vlastnictvím tohoto obchodního podílu tak představovaly majetkové přesuny ze společného majetku do majetku společnosti s ručením omezeným. Dle Nejvyššího soudu je proto nelze považovat bez dalšího jako vnos ze společného majetku do výlučného majetku jednoho z manželů, jelikož se jedná o majetek právnické osoby, společnosti s ručením omezeným. Z toho lze tedy dovozovat, že obchodní podíl náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů v rámci rozvodu manželství se nezahrnuje do vypořádání společného jmění manželů.

    Z judikatury se tak zdá, že při vypořádání společného jmění manželů, jehož součástí není obchodní podíl jednoho z manželů, nehraje roli, zda za léta manželství hodnota obchodního podílu o pár nul stoupla, a to dokonce ani v případě, že manžel na toto zhodnocení vynakládal určité finanční prostředky ze společného jmění. Do vypořádání se nezahrne obchodní podíl jako věc, která náleží výlučně jednomu z manželů, ani hodnota, kterou za doby trvání manželství nabyl. Jedná se však o ojedinělé rozhodnutí, nikoli pevně zavedenou rozhodovací praxi, otázkou tedy je, zda bude dále udržována. V současnosti se však kloníme k názoru, že zatímco podnik manžela jako podnikající fyzické osoby se v případě rozvodu vypořádává, obchodní podíl ve výlučném vlastnictví manžela nikoli.


    JUDr. Michal Šilhánek,
    advokát


    Markéta Schwarzová
    ,
    právní praktikant

    LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.

    Sídlo:
    Tučapy 240
    683 01, Tučapy

    Kontaktní adresa:
    Březinova 746/29
    616 00, Brno

    tel.:    +420 543 216 310
    e-mail: info@lawya.cz

     

    [1] Němečková, M., Kurkin, R., Štyglerová, T. Archiv: Rodinné chování v České republice: první děti později a mimo manželství. Eurostat, 2019. ISSN 2443-8219. K dispozici >>> zde.

    [2] Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 36 Co 679/2012

    [3] Judikatura Nejvyššího soudu vznikala ještě za účinnosti zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který definoval podnik jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Vlastnictví obchodního podílu však nelze bez dalšího označit za podnikání (k tomu viz § 420 občanského zákoníku).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michal Šilhánek, Markéta Schwarzová (LAWYA)
    10. 3. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.