epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 6. 2019
    ID: 109496upozornění pro uživatele

    Ochrana držby

    Držba latinsky possesio je faktické ovládání věci v úmyslu mít ji pro sebe. Držba je upravena v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník v ust. § 987 a násl. Samotná ochrana držby neboli posesorní ochrana (pozn. odvozeno z latinského výrazu slova držby- possesio) jíž se tento příspěvek zabývá je upravena v obecných ustanoveních občanského zákoníku tedy v ust. § 14 a dále v ustanoveních týkajících se držby, tedy speciálních ustanoveních, a to v ust. § 1003 a násl. Z hlediska procesního bychom poté úpravu této posesorní ochrany nalezli v ust. § 176 - § 180 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád.

    Náš právní řád umožnuje chránit držbu tedy hned dvěma možnými způsoby, tím prvním je tzv. svépomoc a tím druhým je žaloba na ochranu držby neboli posesorní žaloba.

    Svépomoc

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Nejprve se zaměříme trochu blíže na ochranu v podobě svépomoci, která je upravena v § 14 občanského zákoníku. Jedná se o ochranu, kterou poskytuje přímo občanský zákoník, kde se jedná o neformální a rychlou pomoc. Svépomoc lze užít jen za splnění podmínek, jenž uvádí ust. § 14 občanského zákoníku:
    „1. Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.
    2. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.”

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    První a druhý odstavec představuje dvě samostatné skutkové podstaty svépomoci. Svépomoc podle prvního odstavce předpokládá ohrožení práva a opožděnost zásahu veřejné moci. Druhý odstavec vyžaduje bezprostřední ohrožení práva neoprávněným zásahem.

    Přiměřenost zásahu je nutno zkoumat vždy vzhledem k okolnostem konkrétního případu. V obecné rovině by mělo platit, že přiměřený zásah je takový, který postačí k tomu, aby ohrožení práva bylo zažehnáno.

    Orgánem veřejné moci je zde pro případy ochrany držby míněn soud. V případě, že nejsou splněny podmínky pro použití zákonné ochrany - svépomoci, nastupuje druhá možnost ochrany držby, a to ta soudní.

    Svémoc

    U svépomoci je nutno však ještě upozornit, že často dochází k zaměnění slova a významu svépomoci s tzv. svémocí, avšak svémoc náš právní řád zakazuje!  Příkladem svémoci je: „Vidím, že osoba A má u sebe mobilní telefon osoby B. Osoba B nemůže za osobou A přijít a říci jí, já jsem vlastník, beru si tuto věc, a mobil jí vytrhnout z ruky.“ I v tomto případě je nutno, aby se osoba B, tedy vlastník- majitel mobilního telefonu obrátil žalobou na soud.

    Soudní ochrana držby (posesorní žaloba)

    Jak bylo již shora uvedeno, pokud není možno zajistit ochranu držby svépomocí, nezbývá než se obrátit žalobou na ochranu držby na příslušný soud.

    Účelem posesorní žaloby je ochrana, popřípadě obnovení posledního stavu držby, jde tedy o prozatímní ochranu posledního faktického stavu. K tomu Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 3285/18 ze dne 8. 11. 2018 podotýká, že tento faktický stav ani nemusí být ve skutečnosti nutně v souladu s právem. Poskytuje se tedy ochrana držby, nikoli subjektivního vlastnického práva. K ochraně vlastnického práva nám slouží klasické petitorní žaloby jako např. žaloba na vyklizení, zápůrčí či publiciánské žaloby (z domnělého práva). Nic však nebrání žalobci podat žalobu na ochranu držby a zároveň žalobu na ochranu vlastnického práva. Osud žaloby na ochranu vlastnického práva však není odvislý od osudu posesorní žaloby a naopak.

    Jedná se stejně jako v případě svépomoci, taktéž o neformální ochranu, která spočívá právě v prokazování poslední držby a jejího rušení. V tomto řízení nelze uplatňovat námitky o právu ani nelze uplatnit nárok na náhradu škody.

    Žalobu lze podat ve lhůtách uvedených v ust. § 1008 odst. 1 občanského zákoníku, tedy ve lhůtě 6 týdnů od toho, co se osoba o rušení držby dozvěděla (subjektivní lhůta) nejdéle však do 1 roku od toho, co k rušení došlo (objektivní lhůta).

    Soud poté o žalobě může rozhodnout usnesením tak, že ten, kdo ruší držbu je povinen zdržet se tohoto rušení (negatorní rozhodnutí) nebo může uložit tomu, kdo ruší držbu, aby obnovil původní stav (restituční rozhodnutí). Tyto rozhodnutí soudu jsou okamžitě vykonatelná, kdy je proti nim možnost podat odvolání, které však nemá odkladný účinek. A stejně jako např. v rodinněprávních věcech není možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

    Příklady

    Typickým příkladem posesorní ochrany je v případě, když Vás manžel/ka nechce pustit do bytu.
    Dále se v praxi velice často objevují případy, kdy je rodinný dům v podílovém spoluvlastnictví, spoluvlastník A užívá nerušeně spodní patro domu, spoluvlastník B užívá nerušeně horní patro domu, spoluvlastník A jednoho dne vymění zámek od spodní části domu, tím zabránil spoluvlastníku B v užívání domu. Spoluvlastník B tedy má možnost obrátit se na soud, jak petitorní žalobou (časově náročné), tak posesorní (lhůta 15 dní na rozhodnutí).

    Lze také chránit držbu služebnosti, když velice často se setkáváme s případy, kdy je oprávněný ze služebnosti práva cesty, který může jezdit přes sousedův pozemek A na svůj pozemek B, který je umístěn za sousedovým pozemkem A. Vlastník pozemku A jednoho dne na hranici s pozemkem B zakopal betonové sloupky na svůj pozemek A, čímž znemožnil sousedovi průjezd na jeho pozemek B. Zde je opět možnost osoby B obrátit se na soud s posesorní žalobou, kdy soused B bude prokazovat, že jako poslední toto právo cesty užíval.

    Naopak judikatura Ústavního soudu také uvádí v nálezu I.ÚS 2355/16 ze dne 20. 11. 2018, že posesorní žalobou se nelze domáhat ochrany pouze součástí věci, když zákonným předpokladem soudní ochrany je držba samostatné věci. V této souvislosti rozhodovaly soudy, že chodník, pokud je součástí pozemku obce, na němž se nachází, není samostatnou věcí a nelze tedy přiznat soudní ochranu.

    Řízení na ochranu držby, jak bylo výše uvedeno je upraveno občanským soudním řádem, jedná se tedy o zvláštní způsob nalézací řízení. Nejedná se o předběžné opatření, jak se mnozí advokáti, jakož i zástupci justice domnívají, i přesto, že se jedná o tzv. rychlou ochranu, neboť soud má povinnost ve lhůtě 15 dnů od podání žaloby rozhodnout, a to i bez nařízení jednání. Bohužel v současné době je mnohdy tato lhůta ze strany soudu nedodržena a řízení se může protáhnout až na dobu jednoho roku. V takovýchto případech, kdy soud nerozhodne v zákonné 15 ti denní lhůtě je nejlepším řešením podat stížnost na průtahy v řízení dle ust. § 164 zákona 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kdy o této stížnost musí předseda soudu rozhodnout ve lhůtě do 1 měsíce. Případně se lze obrátit žalobou na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem dle ust. § 13 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, neboť v těchto případech lze jednání, resp. nejednání soudu klasifikovat jako odepření spravedlnosti.

    Závěrem

    Je politováníhodné, že posesorní žaloby nejsou v současné době natolik využívané, kdy i nadále přetrvává trend v podávání žalob petitorních, tedy na ochranu samotného vlastnického práva, přesto, že je zcela evidentní, že žaloba na ochranu držby je mnohem rychlejším a účinnějším prostředkem k okamžité ochraně. Je třeba si však v konkrétním případě dát dohromady pozitiva a negativa posesorní a petitorní žaloby, když u posesorní přetrvává omezené (zúžené) důkazní tvrzení na svémocné rušení držby a prokázání poslední držby, kdy jednání ve věci nebývá nařízeno a o věci musí být rozhodnuto ve lhůtě připomínající lhůtu k rozhodnutí o předběžných opatřeních (15 dnů) oproti petitorní žalobě, kde řízení může být zatíženo rozsáhlým, složitým  dokazováním, několikerými odročenými jednáními, což se promítá do časové i finanční náročnosti tohoto řízení.

    Mgr. Adéla Hubinková,
    advokátní koncipient 

    JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. advokátní kancelář
     
    Palackého 75/21
    779 00 Olomouc 
      
    Tel.:    +420 607 600 442
    e-mail:    info@akpytela.cz
     
     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Adéla Hubinková (AK JUDr. David Pytela)
    25. 6. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.