epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 1. 2024
    ID: 117456upozornění pro uživatele

    Pár praktických úvah, aneb jak zmírnit neblahé důsledky preventivní restrukturalizace pro zainteresované klienty?

    Ke žhavým tématům uplynulého roku se neoddiskutovatelně zařadil právní rámec preventivní restrukturalizace, jenž nově nabídl podnikatelům s finančními potížemi příhodnou cestu mezi hrozící insolvencí a vyjednáváním s věřiteli mimo jakýkoli formální rámec. Byť názorů na právní úpravu preventivní restrukturalizace ze strany odborné veřejnosti bylo publikováno vícero, není nám známo mnoho vyjádření ke konkrétním důsledkům úpravy na podnikání dotčených stran a investorů, ani k možnostem jejich zhojení – právě to je našim cílem.

    Pojďme se však na chvíli zastavit a připomenout si, co preventivní restrukturalizace podle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci („zákon“) obnáší. Celý proces shrnout tak, že podnikatel - obchodní korporace ve finančních potížích (§ 4) osloví vybrané věřitele, tzv. „dotčené strany“ s návrhem na jednání. Součástí formální výzvy (§ 6) bude základní dokumentace, která osloveným partnerům odkryje stávající ekonomickou a právní situaci podnikatele a promítne jim (v ideálním případě) životaschopný plán. V návaznosti na jednání o předložené dokumentaci dotčené strany o plánu hlasují a bude-li dosažena potřebná většina (§ 29 a násl.) či následně potvrzení soudem (§ 98), restrukturalizační plán bude pro dotčené strany závazný. Celé to vypadá zhruba takto:

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    A teď to zásadní – podnikatel může až 30 dnů před formálním oslovením věřitelů požádat soud o uvalení moratoria vůči až třem vybraným věřitelům, resp. smluvním partnerům (§ 86). Zpravidla půjde prioritně o dodavatele energií či materiálů, bez jejichž součinnosti se podnikání a restrukturalizační opatření neobejdou. Současně s oslovením dotčených stran pak lze moratoriem omezit dokonce všechny své věřitele, nehledě na jejich účast na procesu restrukturalizace.

    Byť zákon obsahuje řadu ochranných nástrojů limitující podnikatele, nemusí být tato ochrana v praxi dostatečná. Legitimní otázkou tedy zůstává, zda lze pozici klientů v restrukturalizaci zlepšit, co jim doporučit a zda lze důsledky zákona zmírnit. Stranou nyní ponechme postavení klientů při jednání o plánu. Je patrné, že stěžejním problémem a strašákem dotčených stran bude právě individuální (§ 85) a všeobecné (§ 73) moratorium a důsledky plynoucí pro klienty z § 80, 81 a 82. Mezi ty patří zákaz jednostranného ukončení smlouvy, zákaz odepření plnění podnikateli, zákaz uspokojení dotčených klientů ze zajištění jakož sankce zdánlivosti ke smluvním ujednáním, jež umožňují změnu smlouvy v neprospěch podnikatele pro zahájení preventivní restrukturalizace. Co s tím?

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zdánlivě snadné řešení u dodavatelských a obdobných smluv

    Lze odhadovat, a praxe to stihla potvrdit,[1] že v první linii smluvních partnerů dotčených preventivní restrukturalizací budou primárně vystupovat dodavatelé energií, příp. zboží. Výpadek dodávek by totiž i při zdárném průběhu s jinými partnery hmatatelně zasáhl podnikání snad každého podnikatele.

    Dodavatelé energií při prodlení dlužníka standardně přistoupí k přerušení dodávek energií a od smlouvy s podnikatelem odstoupí. Zájmy dodavatelů jsou zřejmé – neposkytovat služby zdarma a nezvyšovat nedobytné závazky. Nový institut moratoria jim však v tomto defenzivním jednání může takřka bez námahy ze strany dlužníka účinně zabránit. Jak se s tímto černým scénářem vypořádat?

    Zdánlivě snadné řešení lze shledat v informační povinnosti podnikatele. Nikoli zákonné, ale té, kterou může každý subjekt zahrnout do své smluvní dokumentace či všeobecných podmínek. Byť totiž zákon výslovně zakazuje smluvní doložky vypovídající aktivní smlouvy či udělující pokuty pro vstup do preventivní restrukturalizace v neprospěch podnikatele, nečiní tak v případě porušení sekundárních povinností podnikatelů, mezi které informační povinnost patří. Lze si tedy představit, že klienti do své dokumentace zahrnou informační doložku pojednávající například o povinnosti informovat o záměru podat návrh na moratorium, potenciálně utvrzenou smluvní pokutou (např. odpovídající běžné spotřebě za dané fakturační období). Čemu to pomůže?

    Klient se bude ve shora nastíněném případě moci ocitnout ve třech vzorových situacích:

    1. Klient obdrží notifikaci o záměru navrhnout moratorium a eviduje pohledávky po splatnosti;
    2. Klient obdrží takovou notifikaci a neeviduje pohledávky po splatnosti; anebo
    3. Klient neobdrží notifikaci o záměru navrhnout moratorium.

    V první nastíněné situaci může klient jakožto dodavatel, doposud nevázán omezeními spojenými s moratoriem, dodavatelskou smlouvu elegantně ukončit či s podnikatelem zahájit dvoustranná jednání, pomocí kterých hrozícímu moratoriu předejde, anebo zmírní jeho dopady. Uvažovat lze například o uzavření dohody podle § 7 zákona, která již pro klienta dobrovolná a ovlivnitelná bude.

    V situaci druhé může klient jakožto dodavatel na notifikaci reagovat a zmírnit hrozící škody zejména tím, že na základě smluvních ujednání oznámí podnikateli změnu ve způsobu hrazení dodávek na zálohový. Nebude-li záloha včas uhrazena, nebude klient nucen poskytnout plnění a nevznikne mu škoda. Moratorium podnikatele nechrání, nehradí-li dodávky splatné po prohlášení moratoria (§ 80).

    Ve třetí situaci se klient dopadům moratoria bohužel nevyhne. Porušení notifikační povinnosti však lze propojit s ujednáním o smluvní pokutě odpovídající, řekněme, běžné hodnotě dodávek. Pokud by klient hypoteticky pokutu navázal na podmínku, lze docílit splatnosti této nové pohledávky po prohlášení moratoria. Byť totiž k porušení povinnosti dojde před vyhlášením moratoria, rozhodným okamžikem pro aplikaci § 80 je nadále okamžik splatnosti pohledávky.[2] Alternativou k této konstrukci může být započtení či osobní ručení členů statutárních orgánů, uzavírajících dodavatelské smlouvy.

    Lze však předpokládat, že na shora uvedené s odstupem času zareaguje i český zákonodárce.

    Investory lze chránit na úrovni korporátního práva.

    Investoři v postavení akcionářů a společníků podnikatele mohou být rovněž zasažení důsledky preventivní restrukturalizace. I pouhé zahájení preventivní restrukturalizace totiž může mít a zpravidla má neblahý vliv na hodnotu společnosti a její postavení v očích obchodních partnerů. Ruce navíc ne vždy činí to, co si přeje hlava a statutární orgán společnosti ze zákona nadaný právem k zahájení preventivní restrukturalizace souhlas valné hromady či dozorčí rady nepotřebuje. Prevence společnosti je přitom prostá a má dvě základní roviny – statusovou a smluvní.

    Pomineme-li nyní rámec skrytých akcionářských dohod, základní úroveň ochrany si lze představit již na statusové úrovni každé korporace. Investorům lze vřele doporučit, aby byl proces zahájení preventivní restrukturalizace podmíněn souhlasem valné hromady či dozorčí rady. Pokud nebude souhlas předem udělen, bude člen statutárního orgánu odpovídat za újmu.

    Tuto rovinu si pak lze jistě pojistit i na úrovni smluvní – ve smlouvě o výkonu funkce. Smluvní ujednání totiž umožňuje jednání nejen podmínit souhlasem, ale rovněž i utvrdit peněžitou sankcí. Podobnou interakci si lze představit dokonce i na úrovni jednotlivých forem restrukturalizačních opatření či ve fázi výběru dotčených stran. Klienti si úpravou dokumentace ponechají kontrolu a zároveň příležitost držet osud společnosti pevně v rukou.

    A co úvěrová dokumentace?

    V první linii klientů, kteří budou mít zájem reflektovat dynamické změny právní úpravy insolvenčního práva a práva preventivní restrukturalizace do smluvní dokumentace, budou vždy bankovní instituce. Byť na bankovní instituce institut moratoria a s tím spojené negativní důsledky primárně nemíří, vyloučit je nelze a obezřetnost je na místě.

    V doporučeních pro aktualizaci smluvní dokumentace by obecně nemělo absentovat doplnění standardních prohlášení dlužníka, resp. smluvního partnera o obecných skutečnostech týkajících se jeho finančního zdraví. V kontextu preventivní restrukturalizace se nabízí prohlášení, podle kterého se dlužník nenachází ve finančních potížích ve smyslu § 4 zákona, a podle všech jemu dostupných okolností nepředpokládá, že se do těchto potíží dostane. Uvažovat lze i o povinnosti předložit (i opakovaně) dokumentaci pojednávající o zdárném finančním zdraví společnosti. Myslíme si, že mezi úpravami by nemělo chybět prohlášení, podle kterého se dlužník nechystá podat žádost o moratorium, a to alespoň bez předchozí písemné notifikace. Pravdivost a trvání všech prohlášení dlužníka totiž lze smluvně zabezpečit s důsledky, které v moratoriu mohou omezení klienta ukončit.

    Porušení smluvních prohlášení lze rovněž navázat na standardní sankce za porušení smlouvy o jednorázovém plnění bankovní instituce, tj. pokuty, odstoupení či zesplatnění úvěru. Uvedené sankce totiž nejsou zákonem zapovězeny. V případě opakujících se plnění se nabízí zajistit ochranu pomocí standardních nástrojů – např. již zmíněného ručení, započtení či informační povinnosti.

    Závěr

    Možných východisek ve prospěch zapojených klientů jistě lze ve znění zákona bez přídomku „ve znění pozdějších předpisů“ identifikovat více. Až praxe ukáže, v jakém světle se podnikatelé v roli iniciátorů restrukturalizace zhostí a zda klienti budou nuceni shora navržených opatření využít.

    Juraj Juhás,
    vedoucí advokát

    Martin Navrátil,
    advokátní koncipient



    GLATZOVA & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


     


    [1] Hutnická společnost z holdingu Liberty House Group, Liberty Ostrava požádala o individuální moratorium vůči dodavatelům energií. Podle médií bylo návrhu vyhověno >>> zde.

    [2] Michal Žižlavský IN SIGMUND, A., BROŽ, J., KAČEROVÁ, L., KALIŠ, P., MACHÁČEK, R., MIKESKA, L., STANISLAV, A., ŠMŮLA, M., VAVŘINA, J., VODA, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. Zákon o preventivní restrukturalizaci. Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-12-7]. ASPI_ID KO284_2023CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Martin Navrátil, Juraj Juhás (GLATZOVA & Co.)
    15. 1. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.