Pojem péče řádného hospodáře

Uvedený požadavek je formulován v ustanovení § 194 odst. 5 Obchodního zákoníku pro členy představenstva akciové společnosti. Nicméně skrze odkaz v ustanovení § 200 odst. 3 Obchodního zákoníku se citované ustanovení vztahuje též na členy dozorčí rady akciové společnosti. Obdobně se požadavek výkonu působnosti s péčí řádného hospodáře vztahuje na jednatele společnosti s ručením omezeným (ustanovení § 135 odst. 2 Obchodního zákoníku) a na případné faktické vedoucí dle ustanovení § 66 odst. 6 Obchodního zákoníku, přičemž takovou osobou může nepochybně být i jediný společník, popř. akcionář, obchodní společnosti.

Pojem péče řádného hospodáře lze chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče pak zahrnuje nejen péči o majetek obchodní společnosti tak, aby na něm nevznikla škoda jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby došlo ke zhodnocení majetku obchodní společnosti a k jeho rozmnožení v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná. Postup s péčí řádného hospodáře však nepředpokládá, aby byl člen statutárního nebo dozorčího orgánu vybaven odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním nebo dozorčím orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku. Péče řádného hospodáře zahrnuje také povinnost člena statutárního nebo dozorčího orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a takovou pomoc zajistit. Pojem péče řádného hospodáře je nezbytné doplnit o povinnost loajálního jednání statutárního nebo dozorčího orgánu kapitálové obchodní společnosti, a to v zájmu takové společnosti.

Dle Usnesení Nejvyššího soudu České republiky 5 Tdo 1143/2005 ze dne 23. listopadu 2005 představenstvo akciové společnosti, stejně jako jiné obdobné orgány, při svém rozhodování musí též zohlednit celou řadu různých okolností. Za běžného stavu věcí tedy nelze požadovat stoprocentní správnost a bezchybnost jakéhokoli rozhodnutí. Z tohoto pohledu je tedy zapotřebí chápat i pojem péče řádného hospodáře, kdy v rámci podnikatelské činnosti v zájmu dosažení zisku je zapotřebí činit i rozhodnutí, která sebou nesou i jistou míru podnikatelského rizika.

V případě, že statutární nebo dozorčí orgán kapitálové obchodní společnosti deleguje část výkonu své pravomoci na jinou osobu, pak zodpovídá tento orgán za výběr takové osoby s ohledem na její odborné schopnosti, znalosti a způsobilost plnit řádně svěřené úkoly. Statutární nebo dozorčí orgán je nadále povinen sledovat a dohlížet na to, jakým způsobem jsou takto svěřené činnosti prováděny.

Irena Kolárová
WEINHOLD LEGAL