epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 4. 2015
    ID: 97404upozornění pro uživatele

    Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 daňového řádu

    Česká daňová legislativa už dlouhá léta neoddiskutovatelně tančí v rytmu slavné melodie (a řídí se textem) písničky „Není nutno“ autora Jaroslava Uhlíře, kdy si bere především ponaučení z pasáže „zažít nudu - jó to vadí, to vadí“, a nenechává z důvodu neustálých změn intelektuálně zahálet jak adresáty norem, tak ani správce daně. Změny jsou často nepřehledné, skrývající při hlubším zamyšlení mnoho otazníků. Proto si tento článek klade primárně za cíl seznámit čtenáře s alespoň jednou dílčí změnou, resp. novinkou zakotvenou od letoška v daňovém řádu, a zároveň se pozastavit nad s tím souvisejícími otazníky. Odlehčený úvod se jeví jako vhodné zakončit poučkou, že nemít žádné kamarády (např. u správce daně), tomu já říkám neštěstí…

    Moderní trend využívání elektronické komunikace lze jistě hodnotit ryze pozitivně, i když především v začátcích, resp. v jakési quasi přechodné době mezi „papírem“ a „daty“, se nelze vyhnout problémům na technické bázi, stejně jako je nutné počítat s jistou neochotou „všech zúčastněných“. Co se týče veřejné správy, resp. konkrétních úředních osob, tak ty jednoduše řečeno nemají na výběr. Problém tak zůstává spíše v rovině jak přimět adresáty právních norem k jejich dodržování.

    Koncepční změny související se zaváděním elektronické komunikace vůči správci daně směřují především ke snížení administrativní zátěže správce daně, k rychlejšímu a efektivnějšímu zpracování a následnému vyhodnocování podání a podobně. Pokud by však nebyla elektronická komunikace povinná, byly by veškeré snahy o tyto koncepční snahy bezzubé. Proto se stát snaží přijmout taková opatření, aby k požadované změně došlo, a to co možná nejrychleji a nejméně nákladně. Z těchto důvodů byla od letoška nově stanovena pro speciální okruh povinných osob povinnost podávat některá podání směřující vůči správci daně elektronicky, a nedodržení této formy podání je zatíženo finanční sankcí (zda je nejvhodnější metodou usměrňovat konání adresátů právních norem pouze formou hrozby sankce z případného nedodržení, to je už však jiný příběh…).

    Povinnost elektronické formy podání stanoví zejména § 72 odst. 4 zákona č. 280/20009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (jinde v textu jen „daňový řád“), kdy se jedná o ustanovení nové, jež je v účinnosti teprve od 1.1.2015. Jedná se o změnu daňového řádu učiněnou zákonem 267/2014 Sb., kterým se mění zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, o kterém se dále zmiňuji pouze jako o „novele“.

    Povinnost dopadá na daňové subjekty, které mají, nebo jejichž zástupce má, zpřístupněnu datovou schránku, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Podání, na která se vztahuje tato povinnost podávat je „elektronicky“, jsou vyjmenována v § 72 odst. 1 daňového řádu, a jsou to:

    přihláška k registraci,
    oznámení o změně registračních údajů,
    řádné daňové tvrzení,
    nebo dodatečné daňové tvrzení.

    Jedná se tedy o veškerá tzv. formulářová podání podle daňového řádu.

    Povinnost činit podání elektronicky, neboli datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu, vzniká dnem zpřístupnění datové schránky. Není přitom rozhodující, zda se jedná o datovou schránku zřízenou ze zákona, nebo dobrovolně na žádost. Záležitosti týkající se zřízení, resp. zpřístupnění datové schránky upravuje zákon 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“).

    Zároveň s výše uvedenou obligatorní povinností dodržovat povinnou elektronickou formu podání byla novelou do daňového řádu ustanovením § 247a odst. 2 zavedena pokuta (v jednotné „paušální“ výši 2.000 Kč), kterou je sankcionován daňový subjekt, pokud učiní podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky. 

    Důvodová zpráva k dané novele stran této pokuty hovoří o tom, že se nejedná svojí povahou o sankci, jejímž cílem je bezprostřední vynucení nesplněné povinnosti, ale naopak o sankci, jejímž cílem je potrestat porušitele povinnosti a působit na něj výchovně s ohledem na budoucí plnění jeho povinností.

    Jak je dále uvedeno v důvodové zprávě, důvodem pro zavedení sankce je nedostatečná motivace k dodržování povinné formy podání, která se v aplikační praxi projevuje významným nárůstem vad podání spočívajících v nedodržení jeho formy. Administrativně a finančně náročný postup k odstranění vad u těchto podání podle § 74 daňového řádu je značně problematický, resp. do značné míry nevede k nápravě - tj. zajištění elektronické komunikace se správcem daně v rozsahu předvídaném zákonnou úpravou.

    Za nedodržení dané normy odpovídá daňový subjekt v podstatě absolutně. To, že se v daném případě jedná o objektivní odpovědnost, bez možnosti jakékoliv liberace, lze dovodit ze skutečnosti, že porušení povinnosti podat zákonem vymezená podání elektronickou formou spočívá v aktivním jednání daňového subjektu kontra legem. Vzhledem k tomu, že tedy pokuta ve výši 2.000 Kč vzniká „automaticky“ ze zákona, tak by se mohlo zdát, že rozhodnutí správce daně má de facto deklaratorní povahu, nicméně jedná se o rozhodnutí konstitutivní, o kterém je však rozhodnuto (obdobně jako v případě § 250 odst. 6 a § 251 odst. 3 daňového řádu) specifickým druhem rozhodnutí - platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

    Zákonná úprava správci daně neposkytuje žádný prostor pro správní uvážení ohledně výše pokuty, jakož ani ohledně toho, zda ji uloží nebo neuloží, protože povinnost platit pokutu vzniká přímo ze zákona v návaznosti na nedodržení povinnosti stanovené zákonem. Nelze tedy zohledňovat žádná specifika konkrétních případů. Nehraje např. roli, zda se jedná o odvolatelovo první či opakované neelektronické podání, ani to zda se jedná o osobu řádně plnící své daňové povinnosti či nikoliv.

    Je také vhodné upozornit na fakt, že povinnost podávat podání elektronicky nesouvisí se zdaňovacím obdobím, ale pouze se samotným aktem podání. To znamená, že všechna podání, která měla být podána elektronicky a byla podána v době od 1.1.2015 jiným způsobem, mají být pokutována, a je irelevantní, zda se jedná o daňová tvrzení za období z minulého roku.

    Dále je vhodné konstatovat, že správci daně hledí na takovéto podání (nepodané elektronicky, ačkoliv tak podáno mělo být) jako na podání bez vady (bude-li nedostatek formy jedinou vadou podání), a jedinou negativní konsekvencí bude právě výše zmiňovaná pokuta.

    Z výše uvedeného právního exkurzu lze dojít tedy k závěru, že pro uložení dané pokuty musí být naplněny následující okolnosti: podatel musí být osoba povinná podávat podání elektronicky, a tento podatel podá podání, které je třeba podat elektronicky, ale podá jej jiným způsobem. Pokud k takovému jednání dojde, správce daně vydá platební výměr, ve které podateli stanoví pokutu.

    Takový je současný stav a praxe. Samotný institut dané pokuty však s sebou přináší i několik otázek (tak jak jsem vzpomínal v úvodu), které jsou rozhodně zajímavé a zaslouží si minimálně to, aby byly vysloveny.

    Hned první otázky, které mě napadaly, když jsem se problematikou dané pokuty zabýval, je otázka povahy takovéhoto institutu. Jedná se o sankci, o poplatek, o pořádkovou pokutu? Je následkem správního deliktu? Pokusím se v následujícím textu těmito otázkami zabývat.

    V daném případě se dle mého názoru jedná jednoznačně o postih za porušení práva hmotného, nikoliv o sankci za neplnění povinnosti stanovené k zajištění průběhu a účelu řízení před správním orgánem. Takto také hovoří i důvodová zpráva, která danou pokutu považuje za preventivní a výchovnou. Nemůže se tedy jednat o pořádkovou pokutu, která naopak pouze podpůrně směřuje k naplnění jiného cíle, kdy směřuje pouze k odstranění protiprávního stavu (a nezahajuje se o ni zvláštní řízení), lze ji udělovat opakovaně (výjimka ze zásady ne bis in idem) a je plně v diskreci orgánu veřejné moci zda ji udělí či nikoliv (princip oportunity). Systematika umístnění v rámci daňového řádu tento můj názor jen utvrzuje, neboť daná pokuta je „umístěna“ k pokutám za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, nikoliv k pořádkovým pokutám. Naopak pokud správce daně dojde k závěru, že daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může krom pokuty dle § 247a odst. 2 daňového řádu uložit i pořádkovou pokutu do 50.000 Kč, jak je uvedeno v § 247a odst. 4 daňového řádu.

    Jelikož právní teorie odlišuje delikty v rámci veřejnoprávní odpovědnosti za protispolečenská jednání, na trestné činy, přestupky, jiné správní delikty; veřejnoprávní disciplinární delikty a správní delikty pořádkové, a výše bylo uvedeno, že se v konkrétním případě nejedná o pořádkový delikt, je nutné se zabývat ostatními výše zmíněnými druhy protispolečenského jednání.

    Trestný čin a přestupek jsou zákonně vymezeny jak negativně tak především i pozitivně, což zjednodušeně znamená, že pokud nějaký delikt není označen jako přestupek, nebo není uveden v „trestním zákoně“ nelze na něj hledět jako na přestupek či trestný čin. O disciplinárním deliktu také nemůže být řeč, proto s ohledem na výchovnou a preventivní povahu pokuty za nesplnění zákonné povinnosti se lze pozastavit nad tím, zda se tedy nejedná o jiný správní delikt.

    Povahou deliktů porušujících povinnosti nepeněžité povahy se již zabývala judikatura správních soudů, a to ještě v době účinnost „starého“ daňového řádu – zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Obecně bylo tvrzeno, že takovéto delikty jsou svojí povahou převážně správními delikty, nicméně jednalo se o skutkově jiné jednání, než právě nepodání podání elektronicky.

    Pokud by se i na toto jednání nahlíželo jako na správní delikt, bylo by nutné zabývat se dalšími otázkami, především procesního charakteru, neboť v současné době o pokutě není vedeno řízení, jen je rovnou vydán platební výměr (který však alespoň obsahuje odůvodnění).

    V případě, že by se jednalo o správní delikt, nedalo by se pochybovat o tom, že by nastala povinnost zahajovat řízení. Tuto povinnost lze považovat za naprostou premisu veřejného práva, kdy např. i v tematicky velice blízkém rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19.1.2011, č.j. 1 Afs 94/2010-68 je uvedeno, že „i v řízení o jiném správním deliktu za porušení povinností nepeněžité povahy, je nutno dbát na ochranu práv subjektů postihovaných za porušení takových povinností. Jiné správní delikty jsou svou povahou nejblíže přestupkům a jedná se v obou případech o součást tzv. správního trestání, tedy o postih správním orgánem za určité nedovolené jednání, konání nebo opomenutí. Tyto správní delikty jsou projednávány v řízení, na která nutno vztáhnout všechna hlediska spravedlivého procesu.“

    Na druhou stranu je třeba konstatovat, že není důležité samotné formální označení typu protispolečenského jednání, ale vždy je třeba hledět na materiální podstatu, jak uvedl např. rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 15.01.2008, č.j. 2 As 34/2006-73, který zdůraznil, že „formální označení určitého typu protispolečenského jednání a tomu odpovídající zařazení mezi trestné činy, přestupky, jiné správní delikty a z toho odvozené následky v podobě sankcí, včetně příslušného řízení, tedy zda půjde o oblast soudního či správního trestání, je spíše vyjádřením reálné trestní politiky státu, tedy reflexí názoru společnosti na potřebnou míru ochrany jednotlivých vztahů, zájmů a hodnot, než systematickým přístupem k úpravě veřejnoprávních povinností a odpovědnosti za jejich porušení. Kriminalizace nebo dekriminalizace určitých jednání nachází výraz v platné právní úpravě a jejích změnách, volbě procesních nástrojů potřebných k odhalení, zjištění, prokázání konkrétních skutků a i v přísnosti postihu jejich původců.“

    Osobně se domnívám, že právě s ohledem na materiální posouzení, se v daném případě o správní delikt nejedná. I když uznávám, že je to instrument svoji podstatou značně hybridní.

    Pokud se totiž zamyslíme nad povahou v tomto článku rozebíraného „deliktu“ a nad smyslem jeho zavedení, tak lze dojít k závěru, že spíše než o správní delikt, jedná se o poplatek sui generis. K tomuto názoru lze dospět i přes to, že následkem porušení právní povinnosti je pokuta – čili typický nástroj sankčního charakteru. K tomuto tvrzení mě vedou především okolnosti, že na podání, které nebylo podáno elektronicky, ačkoliv mělo, se pohlíží jako na podání bezvadné. Jedná se o nástroj, který směřuje ke snížení administrativní náročnosti zpracování daňových tvrzení, a který má zabránit podávání klasických „papírových“ podání. Také s ohledem na zákonnou úpravu, která zahájení řízení o správním deliktu nepředpokládá a naopak striktně trvá na povinnosti uložit pokutu platebním výměrem, stejně jako to, že v případě porušení povinnosti správce daně nezkoumá zavinění, neboť se jedná o objektivní odpovědnost bez možnosti liberace. Dále se domnívám, že specifikum daného porušení zákona spočívá především v tom, že následné zpracování podání je finančně náročnější, nicméně nejedná se o nějaký zákonem chráněný zájem, který je porušen deliktním protispolečenským jednáním.

    Proto by bylo vhodnější na danou pokutu nahlížet spíše jako na poplatek za to, že někdo učinil podání jinou formou, pro správce daně finančně náročnější, a proto si za tuto „službu“ musí zaplatit.

    Z výše uvedených závěrů tedy vyplývá, že správci daně, kteří nezahájí řízení o správním deliktu a rovnou na základě důkazů o porušení povinnosti vydají platební výměr, nepostupují neproporcionálně či protizákonně. 

    Závěrem si neodpustím obecnou úvahu k daňové politice, a to že inspirace v úvodu vzpomínanou písní, v sobě může skrývat i silný filosofický přesah, kterým se zákonodárce asi snaží nenápadnou formou změnit myšlení plátců daně v duchu hesla „nemít prachy – nevadí“, ale otázkou zůstává, zda je tím myšlena osvěta, aby lidé nedbali tolik materiálních statků, nebo jen snaha zmírnit zármutek spojený s nedobrovolným placením vysokých daní či pokut….


    Mgr. Marek Vrbík

    Mgr. Marek Vrbík,
    Externí doktorand na PrF MU v Brně – Katedry správní vědy a správního práva

    e-mail: vrbik.marek@email.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Marek Vrbík
    9. 4. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.