Poslanecká sněmovna schválila dvě zásadní novely ministerstva spravedlnosti
Sněmovna tento týden schválila dva důležité body legislativní reformy, a to novelu občanského soudního řádu a novelu zákona o soudech a soudcích.
„Jde o významné změny v obou stěžejních právních předpisech. Nová podoba občanského soudního řádu zvyšuje ochranu dětí a posiluje jejich práva. Celkově upravuje velmi citlivé téma výchovy a přístupu k potomkům. V případě zákona o soudech a soudcích bych jako nejvýraznější viděl změny v postupu kárných řízení, omezení funkčního období soudních funkcionářů nebo třeba zrušení alternativních projednávání přestupků soudců. Tyto úpravy zprůhlední a zpřehlední prostředí profesní legislativy,“ komentoval Jiří Pospíšil.
Novela občanského soudního řádu přistupuje k dítěti jako k živé bytosti s vlastními postoji a přáními, nikoli jako k věci, kterou zabaví exekutor. Pokud nejsou rodiče schopni dohody, měl by jim pomoci vyškolený prostředník nebo odborné terapie. Značný význam by měl soudce přikládat názoru samotného dítěte. Novinkou je tzv. navykací režim, tedy doba, v níž si bude dítě postupně zvykat na svého druhého rodiče. V případě násilí v domácnosti již soud nebude moci nutit dítě stýkat se svým násilnickým rodičem.
Novela také zavádí zvláštní řízení pro řešení tzv. mezinárodních únosů dětí, kdy jeden z rodičů odveze potomka bez partnerova vědomí a souhlasu do ciziny. Změna má za cíl maximálně urychlit vydání dítěte.
Novela zákona o soudech a soudcích přispěje úpravou kárných řízení k výraznému zefektivnění české justice. Kárné řízení by měl být jednoinstanční proces, který počítá i s „laickým“ prvkem (advokáti, státních zástupci a právníci navržení veřejnými vysokými školami) v kárných senátech. Dále se zavádí nová skutková podstata kárného provinění předsedů nebo místopředsedů soudu a předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
Ruší se alternativní projednávání přestupků soudců – tyto přestupky budou nadále řešeny zcela běžným způsobem podle přestupkového zákona.
V novele zákona je také zakotven návrh Ústavněprávního výboru na stanovení funkčního období funkcionářů nejvyšších soudů na 10 let a funkcionářů ostatních soudů na 7 let.
Zdroj: MS ČR
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
