Činnost rozhodčích komisí spolků a význam jejich rozhodování se uplatňuje především v oblasti organizování sportovních soutěží, kde vzhledem k historickému vývoji organizace sportu v evropském prostředí působí tyto spolky běžně jako faktické monopolní či dominantní subjekty na trhu příslušného sportovního odvětví, což praktické důsledky činnosti rozhodčích komisí těchto spolků ještě umocňuje

Všechny významnější sportovní organizace[4] v tuzemsku jsou spolky a rozhodčí komisi mají zřízenou Rozhodčí komise sportovních organizací působí velmi aktivně a dopad jejich rozhodnutí na sportovce (členy těchto organizací) má stále větší význam. Tento význam můžeme dovodit nejen z částek sporů[5] či jejich dopadu na činnosti klubu a jejich členů (hráčů)[6], ale především v založení překážky věci rozhodnuté a v možnosti vymoci rozhodnutí rozhodčí komise spolku mimo vnitřní mechanismy sportovní organizace, tedy i exekučně.

Působnost rozhodčí komise spolku

Základní vymezení působnosti rozhodčí komise spolku najdeme v § 265 NOZ. Rozhodčí komise rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy[7], a to v rozsahu určeném stanovami. Nevymezí-li stanovy působnost rozhodčí komise spolku, uplatní se pravidlo obsažené ve výše zmíněném § 265 NOZ, věta za středníkem, do působnosti rozhodčí komise bude spadat rozhodování sporů mezi členem spolku a spolkem o zaplacení členského příspěvku a přezkoumávání rozhodnutí o vyloučení člena[8]. Pro přehlednost si označíme tuto působnost jako základní. Tato působnost vzniká již samotným zřízením rozhodčí komise spolku. Pokud se spolek rozhodne působnost rozhodčí komise modifikovat, jeví se jako problematická otázka, jakým způsobem může rozšířit základní působnost rozhodčí komise stanovenou zákonem, a tedy co vše může zařadit do sporných záležitostí náležící do spolkové samosprávy.

Jako nejméně problematickou oblast můžeme obecně vnímat rozhodování sporů mezi členy sportovních organizací (tedy mezi hráčem a klubem nebo samotnými kluby). K této problematice zmiňuje Kindl[9] rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3009/2013: „Oprávnění spolků upravit práva a povinnosti svých členů stanovami… je třeba vnímat jako možnost stanovit si vlastní pravidla pro fungování a řešení vztahů mezi spolkem a jeho členy, případně mezi členy navzájem, nikoliv však jako nástroj, na jehož základě by bylo možno popřít zákonnou úpravu vztahů mezi fyzickými či právnickými osobami a atrahovat si pravomoc určovat smluvní práva  a povinnosti svých členů bez opory v zákoně či ve smluvním ujednání.“[10] Dále zde můžeme zařadit spory mezi členy spolku a sportovními orgány (např. spory o přezkum uložené sankce) a spory mezi spolkovými orgány (např. spory o pravomoc). Všechny tyto spory pak musí být podřaditelné pod spory související se spolkovými záležitostmi.[11] Vyloučeny jsou spory ze smluvních vztahů, pokud je stranou této smlouvy hráč (člen spolku) a samotná sportovní organizace (spolek).[12]

Lisse doporučuje přesně vymezit okruh sporů, které může rozhodčí komise rozhodovat, ve stanovách. Spolky by neměly okruh sporů, které může řešit rozhodčí komise spolku, rozšiřovat více než je nezbytné a vymezení působnosti by měly pečlivě uvážit.[13] Nejlépe problematiku působnosti rozhodčí komise shrnuje Olík „Odpověď na otázku, co patří do spolkové samosprávy a co už do spolkové samosprávy nepatří, bude předmětem judikatorního vývoje. Limitem pro stanovení hranice, které záležitosti mohou stanovy spolku označit jako záležitosti, o nichž je oprávněna rozhodovat rozhodčí komise spolku, však zaručeně bude ochrana základních lidských práv, ale i základní zásady soukromého práva. Na tomto místě je třeba zmínit, že jistou ochranou členům spolku proti možnému excesu rozhodčí komise spolku bude nepochybně možnost domáhat se zrušení rozhodčího nálezu i v případě, že komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem; k tomu blíže viz komentář k § 40j z. r. ř.“[14]

Další možností, jak modifikovat působnost rozhodčí komise spolku ze strany sportovní organizace, je zúžení základní působnosti vymezené zákonem. Může se tak stát v případě, kdy o vyloučení člena ze sportovní organizace rozhoduje samotná rozhodčí komise spolku či spolek nemá zakotvenou žádnou poplatkovou povinnost.[15]

Mimo tyto kategorie můžeme zařadit působnost rozhodčí komise Českého olympijského výboru, která je „zcela ojedinělým druhem působnosti v České republice, je působnost rozhodčí komise ČOV. Tuto působnost nelze podřadit pod ani jednu z výše kategorii uvedených kategorií. Důvodem je že ČOV ve svých stanovách vymezila, že její rozhodčí komise rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí spolků, jejichž předmětem je sportovní činnost a dále o porušení antidopingových pravidel (ve smyslu Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v České republice a Světového antidopingového kodexu). Do působnosti je zahrnuto i rozhodování o opravných prostředcích za předpokladu, kdy pravomoc k přezkumu rozhodčí komise ČOV zakládají stanovy nebo jiné předpisy spolku, který není členem ČOV.“[16] Dle Lisseho je takové vymezení působnosti rozhodčí komise spolku nepřípustné a rozhodnutí o odvolání nemá žádné účinky. [17]

Závěr

Mnoho sportovních organizací v ČR mělo zřízenou rozhodčí komisi bez přímé opory v zákoně, ještě před účinností NOZ. Rozhodnutí těchto orgánů byla závazná pouze uvnitř sportovní organizace a samotná povaha rozhodnutí tohoto orgánu a jeho nestrannost byla pochybná. Pokud sportovní organizace transformují své tzv. rozhodčí komise či vytvoří teprve rozhodčí komisi v souladu se všemi zákonnými podmínkami uvedenými v NOZ, budou rozhodnutí tohoto orgánu vynutitelná i mimo vnitřní mechanismy sportovní organizace. Nové postavení rozhodčí je bezesporu krokem vpřed k posílení autonomie sportovních organizací. Vzhledem k novému významu rozhodnutí rozhodčí komise, tedy především k exekuční vymahatelnosti těchto rozhodnutí, je třeba pohlížet na tyto rozhodnutí i kriticky, protože zasahují do práv sportovců vetší měrou, než tomu bylo doposud.[18]

Sportovní organizace, která se rozhodne zřídit rozhodčí komisi, bezesporu zvýší svou nezávislost. Pokud sportovní organizace zřídí rozhodčí komisi měla by především dbát o to, aby byl tento orgán obsazen osobami (rozhodci), jenž jsou dostatečně způsobilí vydávat rozhodnutí v takové kvalitě, aby mohly být exekučními tituly a nebude docházet k jejich rušení například jenom pro formální nedostatky. Pokud by docházelo k častému rušení rozhodnutí rozhodčí komise, budou vznikat na straně sportovní organizace nemalé nadbytečné náklady a k zvýšení nezávislosti sportovní organizace nedojde.[19]  

V dalším článku budou přiblíženy požadavky na jednotlivé členy rozhodčí komise, řízení před rozhodčí komisí spolku a možnosti rušení jejích rozhodnutí.

Mgr. Karel Gerhardt,
advokátní koncipient

Advokátní kancelář Mgr. Daniela Grimma

Janáčkova 1089/20
702 00 Ostrava
 

Tel: + 420 737 474 802
e-mail: kancelar@danielgrimm.cz
 

facebook: https://www.facebook.com/advokatgrimm
instagram: https://www.instagram.com/grimm_advokat/