epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 4. 2024
    ID: 117934upozornění pro uživatele

    Posuzování úvěruschopnosti a doplacení úvěru ve světle aktuální judikatury Soudního dvora Evropské unie

    Začátkem roku 2024 jsme se mohli seznámit s názorem Soudního dvora Evropské unie na posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr v situaci, kdy klient doplatí celý úvěr a až posléze namítá, že posouzení jeho úvěruschopnosti bylo nedostatečné. Laikovi by se možná vůbec samotná otázka mohla zdát úsměvná, resp. neuvěřitelná. Bohužel ale nejde o apríl. Opravdu klidně až po doplacení úvěru se úvěrující společnost od klienta dozvídá, že údajně pochybila v posouzení jeho příjmů a výdajů, a následně z toho vznikají právní bitvy. V nedávné době jsme tak byli svědky zásadního rozhodnutí Nejvyššího soudu a nyní je na pořadu dne seznámit se s pohledem Soudního dvora na věc. Doplňují se evropský a český soud, anebo si konkurují?

    Materiální znak ochrany spotřebitele

    Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 11.1.2024, sp. zn. C-755/22 zastal názor, že samotná skutečnost, že spotřebitel doplatí úvěr (lhostejno, zda mu vznikne škoda), nezbavuje věřitele odpovědnosti za případné pochybení při posuzování úvěruschopnosti. Doplacení úvěru tedy nemá být automaticky liberací věřitele za případné pochybení při posuzování bonity klienta. Tento závěr opírá Soudní dvůr o skutečnost, že sice problémy se splácením nemusí u spotřebitele vyvstat po dobu splácení úvěru, ale až kdykoli v budoucnu po doplacení úvěru se u klienta mohou objevit negativní dopady způsobené úvěrem, který mu neměl být vůbec poskytnut. V tomto ohledu lze s názorem Soudního dvora souhlasit, když např. nedlouho po doplacení úvěru se ukáže, že takové předchozí řádné doplacení úvěru si u klienta vybere takovou daň, že ten již např. nebude schopen zajistit své základní životní potřeby a dostane se do problémů (vznikne mu újma), jelikož kvůli splácení úvěru (který neměl vůbec dostat) se ocitl na hraně (finanční stability) a následně za ní. Jak se níže dozvíme, tento výklad není v rozporu s judikaturou českých soudů, ba naopak.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Byl by nesprávný výklad, pokud by se za irelevantní skutečnost považovala skutečnost, zda klient úvěr doplatil. Řádné splácení (a doplacení) úvěru musí být bráno jako jedna ze skutkových okolností případu dokládající, že klient byl schopen úvěr splácet a též jej doplatil. Pokud by soud na zkoumání platební morálky klienta a splácení (a doplacení) úvěru rezignoval, nerozhodoval by na základě zjištěného skutkového stavu, o němž by nebyly důvodné pochybnosti. Zda a jak klient splácel je totiž imanentní výraz schopnosti splácet. Stejně tak je důležité v konkrétním případě zohlednit, zda klient již v průběhu „života“ úvěrové smlouvy namítal špatné posouzení bonity, případně, zda např. věřitele o problémech se splácením spravil. Takové skutečnosti musí být zohledněny, aby se předešlo spekulativnímu jednání klienta, vedenému s cílem zneužití práva, případně uplatnění práva v rozporu s dobrými mravy. I námitka neplatnosti úvěrové smlouvy může být shledána jako zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. A např. otázka doby informování věřitele o nedostatku příjmů na splácení úvěru je významný faktor pro posouzení účelu takové námitky.

    Již v okamžiku posuzování úvěruschopnosti je významné hledisko předvídání, tedy prognóza (pravděpodobnost), zda se klient dostane do selhání. Uvažujme úvěr jako vztah zpravidla několikaletý, kdy již z principu nelze předvídat, co vše se může v tomto horizontu udát. Úvěrovaný může např. v zaměstnání dostat výpověď, práci změnit, onemocnět, vzít si další úvěr atp., přičemž řadu z těchto skutečností může klient výrazně ovlivnit sám svým chováním. Nikdy tedy nelze apriori jakékoli zhoršení finanční situace klienta za běhu (či po doplacení) úvěrové smlouvy přičítat toliko jen věřiteli a jeho rozhodnutí úvěr klientovi poskytnout, jelikož jinak bychom zvýhodňovali lehkomyslné klienty oproti těm, kteří se (po sjednání úvěru) chovají zodpovědněji. Takové selhání při splácení úvěru nemusí znamenat, že klient na toto splácení od začátku neměl, je možné (a je třeba to zkoumat), že se teprve během splácení objevila nějaká skutečnost bránící řádnému splácení. Musela by být stanovena příčinná souvislost mezi poskytnutím úvěru (v konkrétních podmínkách a možnostech spotřebitele) a potenciálními problémy (újmou) klienta. A je třeba vzít v potaz, že nejsou neobvyklé situace, kdy poskytnutý úvěr umožní klientovi docílit stavu, kdy se jeho finanční situace následně zlepší, např. díky pořízení vozidla na úvěr docílí spotřebitel větší pracovní mobility a tím i vyšších příjmů, větší možnosti uplatnění atp. Nedoplacení úvěru, stejně jako újma klienta v případě nesprávného posouzení bonity tedy nemusí znamenat důvod pro trestání věřitele.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nehledě na proces posouzení bonity, pokud ve skutečnosti (v reálném světe) byl klient v době posuzování v takové finanční situaci, že věřitel neměl důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet a věřitel proto úvěr poskytl, není pochyb, že posouzení úvěruschopnosti proběhlo řádně, pokud věřitel splnil základní formální požadavky na přezkum bonity (jakési essentialis přezkumu) – tedy pokud údaje (poskytnuté klientem) přiměřeně (proporcionálně) posoudil a ověřil, tedy nespoléhal se automaticky na jejich správnost.

    Nejvyšší soud České republiky ve svém recentním rozsudku ze dne 27.9.2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ve své podstatě vyjevuje právní názor, že ochrana spotřebitele při poskytnutí úvěru nebonitnímu klientovi sestává z vyhodnocení, zda „měl být spotřebitelský úvěr vůbec poskytnut“, tedy zda klient ta to lidově „měl“. Zatímco naplnění tohoto materiálního znaku (neposkytovat lehkovážně úvěr, pokud existují důvodné pochybnosti o schopnosti splácet) je cílem regulace, posouzení úvěruschopnosti je toliko nástroj k jeho dosažení. Navíc nástroj, který není vždy stejný, je neurčitě definovaný a každý poskytovatel úvěru využívá vlastí nástroje a postupy k řádnému posouzení bonity klienta. Regulace spotřebitelských úvěrů nemá sloužit k ochraně spotřebitele před jakýmkoliv (třeba i drobným) pochybením věřitele při analýze dat, ale jen v situaci, kdy nebyl věřitelem naplněn cíl regulace, a tedy byl poskytnut úvěr někomu, kdo jej neměl dostat.

    Naplnění materiálního znaku regulace si můžeme uvést na příkladu: Ukázkový bonitní klient má dostatečný příjem na splácení úvěru, jen nemá našetřeno tolik, aby si jej nemusel vůbec brát, nebo např. nechce veškeré úspory utratit, ale raději chce výdaj rozložit v čase, aby např. měl rezervu na nenadálé životní výdaje. Věřitel ale přezkoumá kupříkladu pět listin a nevyžádá si/nedostane listinu šestou, např. potvrzení o příjmu, nebo některý doklad o výdajích. Tento přezkum listin a dat, tato analýza, kterou má na straně věřitele zpravidla na starost útvar řízení rizik, i když by nebyla naprosto dokonalá, byla by např. dostatečná z hlediska rizikově orientovaného přístupu (tzv. risk-based approach[1]) a sestávala by alespoň z tzv. essentialia přezkumu, nemůže způsobit nenaplnění materiálního znaku. Klient je stále bonitní, věřitel mohl jen drobně formálně pochybit. Takovou případnou „nedokonalost“ nelze považovat za skutečnost, která najednou ze „vzorového klienta“ učiní osobu, u které snad měl mít věřitel důvodné pochybnosti o schopnosti splácet, a tedy, kterou měl věřitel vyhodnotit jako nebonitní a neposkytnout úvěr.

    Závěr

    Soudní dvůr Evropské unie ve svém posledním rozhodnutí v otázce posuzování úvěruschopnosti doplnil závěry Nejvyššího soudu České republiky v tom smyslu, že doplacení úvěru automaticky nezbavuje poskytovatele úvěru odpovědnosti za řádné neposouzení úvěruschopnost klienta. Nejvyšší soud však nic takového netvrdil, a proto zde není žádného nesouladu, naopak.

    Výkladem ustanovení směrnice o spotřebitelském úvěru[2] a tuzemského prováděcího zákona[3] dospějeme k závěru, na který Nejvyšší soud v recentní judikatuře klade důraz, sice, že chráněn je zájem na naplnění materiálního znaku, tedy neposkytnout nezodpovědně úvěr tomu, kdo není schopen jej splatit. Prostředkem k dosažení tohoto cíle budiž proces posouzení úvěruschopnosti, jehož náležitosti si jednotlivé země stanovují různě, stejně tak poskytovatelé úvěrů užívají různé ověřovací mechanismy, sic jejich úvěrové produkty a podmínky jsou odlišné.

    Nejvyšší soud tedy shrnuje, že v případě splnění alespoň minima formálních požadavků na posouzení úvěruschopnosti (tzv. essentialia přezkumu) za současného skutkového stavu, kdy klient měl na splacení úvěru (materiální znak), nezakládá každé případné pochybení věřitele v analýze dat o klientovi (např. v jednom z prvků procesu ověření úvěruschopnosti) automaticky sankci neplatnosti úvěrové smlouvy. Jinak řečeno, pokud by se ukázalo, že věřitel neposoudil bonitu spotřebitele řádně (na 100%), ale při jištění, že i při maximálním (100%) správném posouzení věřitelem klient stále na splácení úvěru měl (materiální znak), nemůže být ex post úvěrová smlouva stižena sankcí neplatnosti právě jen z důvodu, že věřitel posoudil bonitu správně jen na 90%, nebo 95%, sic účel ochrany spotřebitele (před nerozvážným poskytnutím úvěru) byl nepochybně naplněn.

    Oceňuji tedy jistý odklon Nejvyššího soudu od formálního posuzování úvěruschopnosti, když právě nebrat se o účel a smysl právní úpravy by bylo nesprávné, šlo by o zjednodušování problematiky na úkor obecné spravedlnosti. Středobodem je klient a jeho schopnost splácet, nikoli audit řízení rizik. Lze tedy jen doufat, že se i nadále budou evropské a vnitrostátní soudy ve výkladu předestřené otázky vhodně doplňovat, namísto, aby si konkurovaly.

    Mgr. David Stroukal,
    právník

    e-mail: david.stroukal@seznam.cz

    [1] Jeden ze základních principů posuzování rizik nejen u poskytování úvěru, ale vůbec při nakládání s daty, což akcentují i další regulace, např. GDPR, AML atd.

    [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

    [3] Zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. David Stroukal
    19. 4. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.