epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 8. 2024
    ID: 118373upozornění pro uživatele

    Požadavek rychlosti postupu exekutora při deblokaci majetku povinného

    Zákon 120/2001 Sb., exekuční řád, umožňuje exekutorům pro vymožení nároků vydávat exekuční příkazy, kterými dochází mimo jiné k zajištění neboli blokaci majetku povinného. Zásadní dopady do sféry vlastnického práva povinného mají například exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí a exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu. Provedením a zastavením exekuce účinky exekučních příkazů zanikají a exekutor zašle oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které exekuční příkazy evidují. Jak je to ale s nároky na rychlost postupu exekutora zejména při skončení exekuce?

    Exekuční řád neboli zákon 120/2001 Sb., nestanovuje lhůtu, ve které má k deblokaci majetku povinného po provedení či zastavení exekuce dojít. Blokace majetku má však na život povinného zásadní dopady. U blokace nemovitosti je exekuční příkaz veřejně vyznačen na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu a povinný je tak nejen značně omezen v nakládání se svým majetkem, ale veřejná poznámka o existenci exekučního příkazu rovněž značně snižuje důvěryhodnost a bonitu povinného v očích veřejnosti. Při blokaci bankovního účtu vedeného u peněžního ústavu dochází k obstavení účtu a nemožnosti činit běžné bankovní operace.

    Provedením exekuce se rozumí vynucené splnění povinnosti včetně příslušenství, nákladů oprávněného i nákladů exekuce či plnění povinného na základě výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti. K zastavení exekuce dochází tehdy, jestliže exekuce neměla být nikdy vedena, nebo původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Relevantní právní úprava

    Dle ustanovení § 47 odst. 7 zákona 120/2001 Sb., exekučního řádu, platí, že provedením či zastavením exekuce ex lege zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Provedení nebo zastavení exekuce přitom exekuční řád označuje souhrnně jako skončení exekuce. V souladu s ustanovením § 46 odst. 8 zákona 120/2001 Sb., exekučního řádu, proto exekutor po jejím skončení zašle oznámení všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle ustanovení § 47 odst. 7 zákona 120/2001 Sb., exekučního řádu, zanikly. Orgány a osoby, o kterých je exekutorovi známo, že na základě zaslaného vyrozumění o zahájení exekuce či exekučního příkazu vyznačily ve svých evidencích poznámku probíhající exekuce, tak musejí být informovány o skončení exekuce, aby tím byly pro povinného minimalizovány nepříznivé následky z již skončené exekuce.[1]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, lhůtu k deblokaci majetku, a tedy skončení nepříznivých účinků pro povinného například v podobě veřejně viditelného exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, zákon 120/2001 Sb., exekuční řád, nestanovuje. Určité vodítko nalezneme v ustanovení § 46 odst. 1 zmíněného zákona, dle kterého exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně a při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.

    Judikatura k rychlosti postupu exekutora

    Judikatura k výkladu pojmu „rychlosti“ postupu exekutora není příliš obsáhlá. Zmínit je však třeba rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č. j. 10 A 38/2017 – 29, který zmíněný požadavek na rychlost exekutora projednával v souvislosti s kárnou odpovědností exekutora. Dle Městského soudu v Praze je nutné zásah ze strany exekutora do vlastnického práva povinného považovat za zásah pouze dočasného charakteru, kdy poté, co opadnou důvody pro vydání exekučního příkazu, resp. jeho účinky zaniknou, musí dojít k bezprostřednímu oznámení této skutečnosti příslušným subjektům. Městský soud v Praze v této souvislosti odkázal i na svou předchozí judikaturu, konkrétně rozsudek ze dne 10. 3. 2016, č. j. 11 A 76/2015-37, v němž uvedl, že: „požadavek zákona na rychlost a na ochranu práv účastníků řízení vyplývá ze specifického charakteru exekuční činnosti, která bezprostředně a velmi závažně zasahuje přímo do života osob, které jsou jí podrobeny“. … „podstatou principu přiměřenosti je povinnost exekutora jakožto osoby uplatňující státní moc zasahovat do práv účastníků řízení jen v nejnutnější míře a po dobu, po kterou to vyžaduje účel exekuční činnosti – nucené vymožení povinnosti uložené exekučním titulem. Zákonodárce tento princip v platné procesní úpravě promítl právě do ustanovení § 46 odst. 1 exekučního řádu, podle něhož je exekutor povinen postupovat v exekuci rychle a účelně.“ V projednávaném případě přitom prodlení exekutora při deblokaci majetku povinného činilo více jak 2 měsíce od skončení exekuce.

    Právní pojem „bezprostředně“ na který v rámci požadavku na rychlost deblokace majetku povinného apeluje Městský soud v Praze, ustálená judikaturní praxe spojuje s právními pojmy „bezodkladně“, „neprodleně“, „okamžitě“ či „bez zbytečného odkladu“, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Nejvyšší soud zároveň zmiňuje, že lhůta dle zmíněných neurčitých právních pojmů činí řády dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy ad hoc) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. Ještě před vydáním tohoto rozsudku konstatoval tentokrát Nejvyšší správní soud, že pojem „bez zbytečného odkladu“ obsažený v zákoně 120/2001 Sb., exekučního řádu, je nutno v souvislosti s činností exekutora vztahovat k horizontu dnů, nikoliv týdnů, viz rozsudek ze dne 14. 6. 2012, č. j. 11 Kse 18/2009 – 72.

    Lhůta pro deblokaci majetku

    S ohledem na citovanou judikaturu mám za to, že po skončení exekuce, resp. zániku účinků exekučních příkazů, musí dojít k deblokaci majetku povinného nanejvýš v řádu dnů, v žádném případě týdnů, či dokonce měsíců, jak nastalo v posuzovaném případě popsaném ve zmíněném rozsudku Městského soudu vyhlášeného pod č. j. 10 A 38/2017 – 29 vyústěném v uložení výtky danému exekutorovi ze strany Ministerstva spravedlnosti. Lhůtu v řádu dnů je přitom dle mého názoru možno vyložit i jako lhůtu nepřekračující 5 pracovních dnů, v opačném případě bychom se totiž dostali již do horizontu nežádoucích týdnů. Takto krátká lhůta je bezesporu odůvodněna značným omezením ústavně zaručených vlastnických práv povinných, ke kterému v důsledku exekuční blokace mnohdy ve značné míře dochází.

    Z ustálené judikatury přitom dále vyplývá, že skončení exekuce, resp. zánik účinků exekučního příkazu nastává po zániku účinků exekučních příkazů i navzdory současně podaným návrhům na odklad či zastavení exekuce, viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, č. j. I. ÚS 3520/18 – 1.

    Shrnutí

    Ačkoliv zákon 120/2001 Sb., exekuční řád, výslovně nestanovuje pro deblokaci majetku povinných po skončení exekuce, resp. zániku účinků exekučních příkazů, lhůtu, z judikatury lze vyvodit, že tato lhůta pro deblokaci majetku povinného v podobě oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci, by měla činit pouze několik dnů, nikoliv týdnů či dokonce ještě delší časový horizont, z čehož lze vyvodit, že nejzazší lhůta pro učinění úkonů v rámci deblokaci majetku povinného ze strany exekutora by neměla být delší jak 5 pracovních dnů.

    V případě možného prodlení exekutora s plněním jeho povinností v rámci deblokace majetku je možné podat podnět k dohledu nad činností exekutora, tzv. stížnost, a to Ministerstvu spravedlnosti, Exekutorské komoře či předsedovi okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, nebo kterým byl exekutor pověřen vedením exekuce. Podrobnosti stanovuje ustanovení § 7 zákona 120/2001 Sb., exekučního řádu.


    Mgr. Denisa Mokřížová
    ,
    advokátka


    Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

    Lazarská 11/6
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 222 517 466
    Fax:    +420 222 517 478


    [1] KASÍKOVÁ, Martina. § 46 [Provádění exekuce]. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 403, marg. č. 53.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Denisa Mokřížová (Vych & Partners)
    14. 8. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.