Pozor na otisky razítka u směnečného rukojemství!

První žalovaná jako výstavce vystavila vlastní směnku („Směnka“). Ke svým identifikačním údajům připojila podpis svého statutárního orgánu a otisk razítka obsahující její obchodní firmu a identifikační údaje.

Druhá žalovaná (mj. jednatel první žalované) připojila na Směnku u textu „aval“ vedle svého podpisu, své jméno a příjmení, datum narození, bydliště a otisk razítka první žalované.

Průběh řízení

Soud prvního stupně posoudil směnečné rukojemství druhé žalované tak, že ji nezavazuje, neboť Směnku nepodepsala svým jménem, ale pouze jménem první žalované.

Odvolací soud se s uvedeným závěrem soudu prvního stupně neztotožnil. Z obsahu Směnky dovodil, že druhá žalovaná přijala směnečné rukojemství sama za sebe.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podaly obě žalované dovolání, ve kterém rozporovaly právní posouzení věci odvolacím soudem, když druhá žalovaná při směnečném rukojemství nejednala jako osoba fyzická, ale jako statutární orgán první žalované.

Dovolací řízení

V rozhodnutí o dovolání se Nejvyšší soud neztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že výše uvedené směnečné rukojemství zavazuje druhou žalovanou.

Nejvyšší soud kladl důraz především na přítomnost razítka první žalované u směnečného rukojemství druhé žalované, když uzavřel:

„Jestliže druhá žalovaná připojila ke svému podpisu na směnce otisk razítka obsahujícího označení první žalované (její obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla), nelze dle přesvědčení Nejvyššího soudu otevřít prostor úvahám o tom, že nešlo o jednání uskutečněné jménem první žalované.“

Zároveň Nejvyšší soud nepokládal za významné, ani jaký byl skutečný úmysl obou žalovaných, když uzavřel:

„Není přitom významné, jaký byl při podepisování směnky skutečný úmysl účastníků směnečného vztahu (ohledně osoby, která by měla převzít za zaplacení směnky směnečné rukojemství), ani že takové jednání v daných poměrech (kdy je výstavce směnky vlastní a směnečný rukojmí totožnou osobou) nemá pro majitele směnky (z hlediska zvýšení jistoty, že směnka bude zaplacena) žádný praktický přínos.“

Nejvyšší soud tedy uzavřel, že:

„…druhá žalovaná není na směnce jako fyzická osoba podepsána a dlužníkem ze směnky (v postavení směnečného rukojmího) tudíž není.“;

a napadené rozhodnutí ve vztahu k druhé žalované zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dopady rozhodnutí

Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí navázal na linii judikatury vážící se k identifikaci právnické osoby na směnce představovanou rozhodnutími sp. zn. 29 Odo 1620/2006 ze dne 29. října 2008 a 29 Cdo 1225/2008 ze dne 19. ledna 2010.

I přes přítomnost identifikačních údajů u druhé žalované na Směnce (mj. data narození a bydliště) dovodil, že se jedná o směnečné rukojemství první žalované (identifikované pouze otiskem razítka), nikoliv druhé žalované. Přičemž si byl vědom skutečnosti, že takové směnečné rukojemství nemá žádný přínos, když výstavce Směnky je totožný s jejím avalistou.

Rozhodnutí má přímé dopady do obchodní praxe. Obchodní společnosti běžně vystavují k zajištění svých dluhů směnky (včetně blankosměnek). Ty zároveň avalují např. jejich jednatelé či společníci.

Ve světle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba zvláště obezřetně posoudit právě vystavení směnečného rukojemství. Pokud by to totiž obsahovalo vedle podpisu avalisty též např. razítko právnické osoby odlišné od avalisty, pak by směnečné rukojemství nemuselo zavazovat onoho avalistu.

Převzetí či nabytí takto vystavené směnky by její budoucí majitel měl odmítnout a požadovat předání směnky s řádně vyhotoveným směnečným rukojemstvím. Jen řádně vyhotovené směnečné rukojemství bude totiž následně vymahatelné při uplatnění práv ze směnky.

Závěr

Předmětné rozhodnutí klade zvýšené nároky na vyhotovení směnečného rukojemství na směnce. Majitelé směnek by měli při jejich přijímání či nabývání zvláště obezřetně zkoumat, zda je směnečné rukojemství vyhotoveno v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, má-li být následně vymahatelné. Formální pochybení při vyhotovení směnečného rukojemství mohou mít za následek to, že avalista nebude ze svého formálně vadného směnečného rukojemství zavázán.

Mgr. Ivo Skolil,
advokátní koncipient

Glatzová & Co., s.r.o.  

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1
 
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Pokud je na směnce pouze otisk razítka bez dalšího nejedná se o projev vůle.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz