Pracovní pohotovost

Pracovní pohotovost je zvláštním institutem pracovního práva, jehož použití by mělo, vzhledem k jeho povaze, býti zcela výjimečné. Pracovní pohotovost lze vymezit jako časový úsek, který není součástí pracovní doby zaměstnance, ale ve kterém je zaměstnanec pro zaměstnavatele dosažitelný pro případ potřeby. Hlavní podmínkou pracovní pohotovosti je tedy předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance.

Je možno vymezit dva druhy pracovní pohotovosti: v prvém případě jde o pracovní pohotovost na pracovišti a ve druhém jde o pracovní pohotovost mimo pracoviště. Zatímco u pracovní pohotovosti mimo pracoviště není stanoven maximální limit, pracovní pohotovost na pracovišti může být konána zaměstnancem v maximální délce 400 hodin v kalendářním roce. (V podnikové kolektivní smlouvě může být rozsah pracovní pohotovosti na pracovišti snížen, případně může být stanoven rozsah pracovní pohotovosti na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě.) Zaměstnavatel by měl k pracovní pohotovosti přistupovat uvážlivě vzhledem k faktu, že i při pracovní pohotovosti mimo pracoviště dochází ke značnému omezení zájmů a aktivit zaměstnance, který se musí zdržovat v přiměřené vzdálenosti od pracoviště, aby byl v případě potřeby k dispozici. Zaměstnavatel by měl také při rozvrhu směn rozlišovat, zda skutečně potřebuje výkon práce a pak nařídit nebo se zaměstnancem dohodnout práci přesčas, nebo zda pouze potřebuje mít jen jistotu, že v případě nějaké skutečně mimořádné práce zaměstnanec bude k dispozici pro výkon práce a pak s ním sjedná pouze pracovní pohotovost.

Zaměstnavatel nemůže pracovní pohotovost jednostranně zaměstnanci nařídit, ale vždy musí jít o dohodu obou stran.
Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda. Výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby je prací přesčas a zahrnuje se do limitů práce přesčas a tak je také odměňována. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce,se do pracovní doby nezapočítává a odměňuje se podle § 15 zákona o mzdě nebo podle § 19 zákona o platu.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz