Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

Chytrá karanténa pomůže oživit paměť, vyžaduje ale souhlas
Takzvaná chytrá karanténa usnadňuje hygienikům na jižní Moravě vyhledávat pomocí elektronické stopy osoby, s nimiž přišli do kontaktu lidé nakažení koronavirem. Naostro po celém Česku měla začít fungovat už po Velikonocích.

legalTV.cz: Proč roste obliba svěřenských fondů?
Jaké jsou výhody a rizika vkladu majetku do svěřenského fondu? A kdo z toho má prospěch?

Covid-19 radikálně omezil činnost justice, advokáti zřídili koronaporadnu
Soudy se uzavírají a ruší jednání. Advokáti klientům radí převážně po telefonu. Exekutoři nevyjíždějí zabavovat majetek.

Jak využít volnou pracovní sílu?
Pandemie silně dopadá na vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ve snaze minimalizovat vzniklé i očekávané ztráty je na místě zvažovat využití všech dostupných ekonomických a právních prostředků, a to včetně efektivního využití uvolněné pracovní síly.

Havel, Klaus a Zeman se před 20 lety hádali o ČNB. Rozsoudil je až Ústavní soud
Proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí katedry evropského práva profesor Michal Tomášek glosuje v 16. díle seriálu INFO.CZ nazvaném Nové cesty k Evropě počátky českého bankovnictví a přípravy jednotné evropské měny. V tomto dílu se vrací k „soubojům“ tehdejšího prezidenta Václava Havla a předsedů stran ČSSD a ODS Miloše Zemana a Václava Klause o pravomoci související s Českou národní bankou, které rozhodl až Ústavní soud.

Stawaritsch: V boji s koronavirem nás může inspirovat i Ústava z první republiky
Nedávno jsme si připomněli 100leté výročí prvorepublikové Ústavy. Ta je stále aktuální a může být rovněž podstatným zdrojem inspirace v souvislosti s pandemií koronaviru. Zápas o demokracii samozřejmě nelze srovnávat s virovou infekcí, přesto zde však jistá paralela je. Z tehdejší Ústavy totiž vychází množství dnešních práv a svobod, které jsou právě nyní zkoušeny a jejichž význam si tak naplno uvědomujeme.

Ústavní soud dává vládě dlouhodobě zabrat, zakázal i poplatek za prověřování tendrů. Bude to Zákon roku?
Vláda prosazuje kvůli pandemii řadu kontroverzních zákonů. V dalším směřování českého právního řádu tak sehraje zcela jedinečnou roli Ústavní soud, na němž bude rozhodnutí, zda budou ty nejrozpornější předpisy platit i v delším časovém horizontu. Jak bude Ústavní soud postupovat, můžeme odhadovat i z jeho předešlých zásahů vůči výkonné moci, které v poslední době nenechává nic projít jen tak. Ukazuje se to rovněž na páté nominaci na Zákon roku, neboli na tom, že „stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti“. V anketě jde přitom už o druhou aktuální nominaci nálezu Ústavního soudu. Ta předešlá se pojí s pravidlem, podle něhož „stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem“.

Firmy musí znát pravidla a vědět, že úřady i v krizi půjdou po tvrdých prohřešcích, říká Neruda
V boji s koronavirovou pandemií musí být rychle jasné, kdy a jak spolu mohou firmy spolupracovat, aniž by porušily pravidla hospodářské soutěže. „Je namístě požadovat po soutěžních úřadech, aby byly vidět. Aby jasně řekly, že nebudou klást překážky legitimní spolupráci podniků, ale zároveň půjdou po tvrdých prohřešcích,“ popisuje pro INFO.CZ Robert Neruda, bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a partner kanceláře Havel & Partners. Evropská komise pak podle něj celou situaci zvládá v této oblasti dobře, rychlá rozhodnutí vydává například i veřejné podpoře: „Komise má dostatečné nástroje k tomu, aby svou činností usnadnila členským státům co nejrychlejší pomoc. Rychlost, s jakou Komise v této oblasti koná, je obdivuhodná.“

Štilec: Chystaná ochrana bydlení nájemníkům nepomůže a ohrozí pronajímatele. Může být i protiústavní
Uplynul zhruba měsíc od vyhlášení nouzového stavu a naplno se projevují ekonomické dopady koronavirové krize. Pozornost státu se v této souvislosti upřela také na proklamovanou ochranu bydlení, a to prostřednictvím vládního návrhu zákona, který byl minulý týden schválen sněmovnou a čeká na souhlas Senátu. Tato předloha ale vzbuzuje značnou kontroverzi, a to nejen v řadách opozičních poslanců, ale i některých ekonomů, právníků a zejména vlastníků nemovitostí. Může totiž být protiústavní.

Křeček zemanovatí. Arogancí ohledně otců u porodů si ale sám podrazil nohy
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček od stolu vyhodnotil, jak se to má s nynější (ne)možnou účastí otců u porodů, odňal související kompetenci své zástupkyni Monice Šimůnkové a všechno to doprovodil autoritativními prohlášeními, která se k ombudsmanovi za žádných okolností nehodí. I kdyby měl Křeček pravdu, jedná a komunikuje zbytečně zpupně, arogantně a všeznale, bez shromáždění faktů a jejich odpovídající interpretace, zkrátka po zemanovsku. To mu minimálně liberálně smýšlející právníci nikdy neodpustí a nelze se tomu ani divit. Křeček tím ale rovněž diskvalifikuje důležitý úřad i u části veřejnosti, což je problém.

Vašíček: Stát chce pomáhat z cizí kapsy. Pronajímatelé ale nemohou být pilíři sociální politiky
Poslední jednání Poslanecké sněmovny přineslo mnoho nových zákonů, které si kladou za cíl zmírnit dopady koronavirové krize. Některé z nich lze považovat za rozumné, některé už za méně rozumné. Určitě bychom nad nimi mohli dlouho debatovat. Nelze ale polemizovat nad tím, zda jsou všechny v souladu s ústavním právem. V případě zákonů týkajících se nájmů zde vzniká velký problém, ke kterému je třeba zaujmout jasné stanovisko. Stát se totiž rozhodl pomáhat z cizí kapsy s tím, že novými nosnými pilíři sociální politiky státu budou pronajímatelé. Pokud by zákon v této podobě schválil Senát a pokud by prošel celým legislativním procesem, máme za to, že ho lze s vysokou šancí na úspěch napadnout stížností k Ústavnímu soudu.

Havlíček: Proč vznikají komplikace? A proč vláda komplikace miluje?
Nevím, k čemu je potřebná komplikovaná bezpečnostně-epidemiologická analýza, abychom zjistili, že když na čtyřdenní sváteční a ještě k tomu slunečné volno vyhlásíme nezřetelnou liberalizaci, fůra lidí si to vyloží po svém. „Čtyři dny krásného počasí jsou rizikový faktor,“ říkal vicepremiér Jan Hamáček. To je tedy zatracená pravda. A což teprve jaro, léto, podzim a zima!

GIBS loni obvinila 142 lidí a odposlechy použila v 64 případech
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 142 lidí, o 46 méně, než v roce 2018. V loňském roce ukončila odposlechy v 64 případech, které se týkaly 18 trestních spisů. Oproti roku 2018 jde o pokles o téměř polovinu. Vyplývá to z analýzy inspekce za rok 2019.

Chytrá karanténa aneb zpět k Nokii 5110!
Slovensko má v plánu kontrolovat dodržování karantény pomocí lokalizačních údajů a rozpoznávání obličeje skrz fotoaparát v mobilním telefonu. Je to v pořádku nebo je to z pohledu ochrany soukromí příliš?
 

Zdroj: Lidovky.cz, info.cz, advokatnidenik.cz, havelpartners.blog