Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

,Baví mě soutěžit.‘ Libor Vávra chce kandidovat na šéfa Soudcovské unie
Dva známé kandidáty podzimních voleb šéfa Soudcovské unie ČR – Šárku Hájkovou a Tomáše Novosada – vyzve na souboj těžký soupeř. Unii chce vést i dosluhující předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Šámal rozhoduje o stížnostech nejrychleji ze všech soudců Ústavního soudu. Všechny ale doposud odmítl
V sobotu uplynulo sto dní od jmenování bývalého předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala ústavním soudcem. Stížnosti vyřizuje rychlostí, kterou na Ústavním soudu nepamatují: rozhoduje o nich zpravidla do měsíce, ale i za dva týdny.

legalTV.cz: COVID moratorium – záchranný kruh pro ohrožené podnikatele
„Vláda předložila v rámci stavu legislativní nouze vyvolaného aktuální pandemií COVID-19 celou řadu mimořádných legislativních opatření. Součástí legislativního balíčku je i tzv. lex COVID JUSTICE. Záměrem tohoto zákona je zmírnit dopady pandemie na účastníky soudních řízení, se zvláštním zaměřením na oblast exekucí a insolvencí,” uvádí Adam Sigmund, insolvenční správce.

Žádný soud manželství nezachrání. Sporné rozvody by mohly podražit
Dohodnout se na rozvodu je rychlejší a levnější. Sporné rozvody podraží, stát se chystá soudní poplatek zvednout na 7000 Kč.

Kybernetická rizika při práci z domova a jak se jim vyhnout
Řada společností přešla kvůli současné situaci do režimu home office a jejich zaměstnanci byli najednou schopni vykonávat svou profesi naplno i mimo kancelář. Této změně musely společnosti přizpůsobit i své IT systémy. To ale s sebou přináší řadu aspektů, včetně dostatečného zabezpečení dat, se kterými je nově nakládáno z osobního domácího připojení. Dodržování kybernetické bezpečnosti proto nyní představuje zásadní otázku.

Vrchní soud v Praze bude mít nového místopředsedu: Benešová by měla jmenovat Romana Horáčka
Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl si vybral nového místopředsedu. Měl by se jím stát předseda Soudcovské rady tohoto soudu a odborník na průmyslová práva Roman Horáček, který už od dnešního dne řídí jeho civilní úsek a před svým příchodem do justice působil jako ředitel právního odboru Úřadu průmyslového vlastnictví. Dörfl chce Horáčkovo jmenování místopředsedou navrhnout v nejbližších dnech ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO), vyplývá z oznámení médiím, které má INFO.CZ přednostně k dispozici.

Insolvencím se teď musí věnovat i právníci s jinou specializací, zní z Eversheds
Advokátní kanceláře přeskupují vzhledem ke koronavirové pandemii a jejím důsledkům rovněž své pracovní týmy. „Posílili jsme náš restrukturalizační a insolvenční tým o kolegy, kteří se věnovali dosud jiným oblastem. Posílili jsme také kapacity v oblasti pracovního práva,“ popisuje v anketě INFO.CZ Koronavirus v advokacii řídící partner české pobočky kanceláře Eversheds Sutherland Stanislav Dvořák. Ani tato firma nyní neplánuje, stejně jako například PRK Partners, Deloitte Legal či Kocián Šolc Balaštík, plošně zlevnit a nechce ani propouštět: „Abychom posílili cashovou rezervu, odložili jsme jen výplaty podílu na zisku společníkům firmy.“

Horáková: Stát opět snížil šance obyvatel bytových domů, že vymohou dluhy od svých neplatících sousedů
Kvůli koronavirové pandemii přijal stát v posledních týdnech hned několik ochranných opatření, které mají zmírnit její dopady na dlužníky. Obecně se za aktuální výjimečné situace nepochybně jedná o pomoc potřebnou a žádoucí, bohužel si však zákonodárci v některých případech zřejmě ne úplně dobře uvědomili, že ochrana jedné skupiny lidí může finančně ohrozit tisíce dalších spoluobčanů. Přesně k této situaci může v brzké době dojít u obyvatel bytových domů, kteří řeší problémy s neplatiči.

Šéfovská místa v justici obsazují „neznámí“ soudci. V Česku je to ale většinou standardem
Jen krátce po jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu, kterým se stal před dvěma týdny Petr Angyalossy, se rovněž uzavírají výběrová řízení na nové šéfy některých krajských soudů. Ten v Českých Budějovicích by měla vést Martina Flanderová, v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský, zjistila Česká justice. Do toho se objevují další osobnosti, které ohlašují svou kandidaturu do vedení Soudcovské unie. Jak máme aktuální dění v justici číst?

Babišovi je nutné připomínat, že nejde zhasnout jako v 90. letech. I proto má právní opozici
Vláda i Ústřední krizový štáb sice mají ekonomické poradenské týmy, na právníky se ale, jako mnohokrát dříve, tak nějak zapomnělo. Rovněž proto tu krizová legislativa i skoro tři měsíce po vyhlášení pandemie stále vzniká živelně, často metodou pokus omyl, bez širší odborné diskuse a hlavně směrem do minulosti. Hasí se požár, ale dělá se jen málo pro to, aby opět nezačalo hořet. Na soukromé bázi tak vznikl alespoň think-tank Rozumné právo, který propojil 15 právníků napříč advokacií i akademickou sférou. Platforma již apelovala na ústavnost vládních kroků a důležitost elektronického jednání, otázkou ale je, zda bude experty někdo poslouchat.

Havlíček: Výběr šéfů soudů ovlivňují politické zájmy. Změní se to, až budeme vědět, komu volat jako „justici“
Kdo ze znalců justičního prostředí by před několika týdny řekl, že favoritem na funkci předsedy Nejvyššího soudu bude Petr Angyalossy? Každý přece věděl, že to bude Roman Fiala, Robert Fremr nebo František Púry. Zajímavé také je, že o „jasném“ pretendentovi na pozici předsedy Městského soudu v Praze se v médiích po dosavadních zkušenostech zatím v podstatě mlčí (i když kuloárně nejčastěji zaznívají jména Michala Prince a Viktora Sedláka, ve hře jsou ovšem i dvě ženy, Naděžda Javůrková a Simona Bradáčová), o novém plzeňském předsedovi také (Jiří Levý, Alexandr Krysl), stejně jako třeba o tom, kdo za relativně krátkou dobu vystřídá Romana Fialu na postu místopředsedy Nejvyššího soudu. Přitom by člověk očekával, že v justici funguje něco jako kariérní řád.

Veřejný ochránce práv prověří záměr ČTÚ zrušit telefonní automaty
Ombudsman se rozhodl zahájit šetření v souvislosti se záměrem Českého telekomunikačního úřadu od příštího roku neuložit povinnost provozovat veřejné telefonní automaty. Podle ombudsmana takovému kroku musí předcházet důsledné ověření, že služba skutečně není potřebná nebo že je dostatečně zajištěna jinak – komerčně.

Pověřenec ve střetu zájmů
Belgický úřad pro ochranu údajů uložil dosud nejvyšší pokutu 50 000 EUR za porušení GDPR, konkrétně za střet zájmů a nedostatečné zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů („pověřenec“) do činností společnosti ve smyslu čl. 38 GDPR. O tom, že se jedná o oblast, která může být potenciálně předmětem zájmu i dalších národních dozorových autorit, svědčí mimo jiné i to, že v rozhodnutí belgického úřadu se uvádí, že pokuta nebyla uložena primárně s úmyslem ukončit porušování, ale především s cílem důrazně prosazovat pravidla GDPR.

Zdroj: Lidovky.cz, info.cz, advokatnidenik.cz, havelpartners.blog