24. 11. 2003
ID: 15843upozornění pro uživatele
Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu – dopravní přestupky
Dopravní přestupky neboli přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jak je zákon o přestupcích oficiálně nazývá, patří mezi nejčastěji páchané přestupky. Snad každý řidič se nějakého dopravního přestupku dopustil, i když zdaleka ne každý byl za tento přestupek i potrestán. Nicméně je jistě vhodné připomenout si, která jednání se za dopravní přestupky považují.
Dopravní přestupky neboli přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jak je zákon o přestupcích oficiálně nazývá, patří mezi nejčastěji páchané přestupky. Snad každý řidič se nějakého dopravního přestupku dopustil, i když zdaleka ne každý byl za tento přestupek i potrestán. Nicméně je jistě vhodné připomenout si, která jednání se za dopravní přestupky považují.
Naplnění skutkové podstaty dopravního přestupku vyplývá z porušení některého ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, jenž upravuje zejména práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla provozu a úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích a pravomoc orgánů státní správy a Policie ČR v těchto věcech.
Dopravní přestupky jsou v českém právním řádu upraveny a také stíhány podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a to konkrétně ve svém ustanovení § 22. Přestupkový zákon v podstatě rozlišuje pět respektive šest druhů jednání, které naplňují skutkovou podstatu dopravního přestupku.
Přestupku se dopustí ten řidič motorového vozidla, který překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem o provozu na pozemních komunikacích nebo dopravní značkou o více než 30 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec. Přestupku se dopustí také řidič motorového vozidla, který poruší nesprávným způsobem jízdy zákon o provozu na pozemních komunikacích tím, že nezastaví vozidlo na příkaz světelného signálu s červeným světlem „Stůj“ světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty „Stůj“ při řízení provozu na pozemních komunikacích.
Za přestupek se též považuje jednání, kdy řidič motorového vozidla předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo přejíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí.
Dopravním přestupkem je i případ, kdy řidič motorového vozidla nedá při jízdě z vedlejší komunikace označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“ na křižovatku přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v jízdě z dopravní značky. Dále je dopravním přestupkem, jestliže řidič motorového vozidla vjíždí na železniční přejezd, kdy je to zákonem o provozu na pozemních komunikacích zakázáno.
Všech výše uvedených přestupků se může dopustit pouze řidič motorového vozidla, přičemž motorovým vozidlem je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus. Za spáchání některého z těchto dopravních přestupků lze uložit pokutu do 3.000 Kč (v blokovém řízení maximálně 2.000 Kč), a pokud se řidič motorového vozidla dopustí přestupku více než dvakrát v období dvanácti po sobě následujících měsících, je možno uložit i zákaz činnosti do šesti měsíců.
Dopravního přestupku se dopustí i ten, kdo porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 7.000 Kč (v blokovém řízení maximálně 5.000 Kč) a zákaz činnosti. Dopravního přestupku se dopustí i řidič vozidla hromadné dopravy osob, pokud porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi. Přestupek může být sankcionován pokutou do 10.000 Kč (v blokovém řízení 5.000 Kč) a zákazem činnosti do dvou let.
Přestupku se v neposlední řadě dopustí i ten, kdo jiným než výše uvedeným jednáním poruší zákon o provozu na pozemních komunikacích. Tento dopravní přestupek je trestán pokutou do 2.000 Kč (v blokovém řízení maximálně částkou do 1.000 Kč).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Naplnění skutkové podstaty dopravního přestupku vyplývá z porušení některého ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, jenž upravuje zejména práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla provozu a úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích a pravomoc orgánů státní správy a Policie ČR v těchto věcech.
Dopravní přestupky jsou v českém právním řádu upraveny a také stíhány podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a to konkrétně ve svém ustanovení § 22. Přestupkový zákon v podstatě rozlišuje pět respektive šest druhů jednání, které naplňují skutkovou podstatu dopravního přestupku.
Přestupku se dopustí ten řidič motorového vozidla, který překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem o provozu na pozemních komunikacích nebo dopravní značkou o více než 30 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec. Přestupku se dopustí také řidič motorového vozidla, který poruší nesprávným způsobem jízdy zákon o provozu na pozemních komunikacích tím, že nezastaví vozidlo na příkaz světelného signálu s červeným světlem „Stůj“ světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty „Stůj“ při řízení provozu na pozemních komunikacích.
Za přestupek se též považuje jednání, kdy řidič motorového vozidla předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo přejíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí.
Dopravním přestupkem je i případ, kdy řidič motorového vozidla nedá při jízdě z vedlejší komunikace označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“ na křižovatku přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v jízdě z dopravní značky. Dále je dopravním přestupkem, jestliže řidič motorového vozidla vjíždí na železniční přejezd, kdy je to zákonem o provozu na pozemních komunikacích zakázáno.
Všech výše uvedených přestupků se může dopustit pouze řidič motorového vozidla, přičemž motorovým vozidlem je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus. Za spáchání některého z těchto dopravních přestupků lze uložit pokutu do 3.000 Kč (v blokovém řízení maximálně 2.000 Kč), a pokud se řidič motorového vozidla dopustí přestupku více než dvakrát v období dvanácti po sobě následujících měsících, je možno uložit i zákaz činnosti do šesti měsíců.
Dopravního přestupku se dopustí i ten, kdo porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 7.000 Kč (v blokovém řízení maximálně 5.000 Kč) a zákaz činnosti. Dopravního přestupku se dopustí i řidič vozidla hromadné dopravy osob, pokud porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi. Přestupek může být sankcionován pokutou do 10.000 Kč (v blokovém řízení 5.000 Kč) a zákazem činnosti do dvou let.
Přestupku se v neposlední řadě dopustí i ten, kdo jiným než výše uvedeným jednáním poruší zákon o provozu na pozemních komunikacích. Tento dopravní přestupek je trestán pokutou do 2.000 Kč (v blokovém řízení maximálně částkou do 1.000 Kč).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
