Převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným po zániku společného jmění manželů, avšak přede dnem jeho vypořádání

Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval otázkou platnosti převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným v období ode dne zániku manželství do dne vypořádání společného jmění manželů, které lze pro účely tohoto článku označit jako „Rozhodné období“ a otázkou předmětu vypořádání společného jmění manželů, dojde-li k převodu obchodního podílu v Rozhodném období jedním z bývalých manželů na třetí osobu za předpokladu, že nebyla vznesena námitka relativní neplatnosti a takovýto převod obchodního podílu lze tedy považovat za platný právní úkon.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 13.7.2011, sp.zn. Cdo 3450/2009 judikoval, že „k převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je ve společném jmění manželů, na třetí osobu, i po zániku společného jmění manželů před jeho vypořádáním, se pod sankcí relativní neplatnosti vyžaduje souhlas druhého z bývalých manželů. Dojde-li k převodu obchodního podílu, který tvoří součást společného jmění manželů, po zániku společného jmění manželů do jeho vypořádání, je předmětem vypořádání částka získaná za jeho převod, nikoliv hodnota tohoto podílu.“

V uvedeném rozhodnutí se soud zabýval dvěma otázkami zásadního právního významu, a to jednak určením rozhodného data pro stanovení hodnoty podílu při jeho vypořádání v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů a jednak určením hodnoty obchodního podílu, který byl součástí zaniklého společného jmění manželů a po jeho zániku byl převeden třetí osobě, čímž zaniklo společnictví jednoho z rozvedených manželů v obchodní společnosti.

Lze krátce shrnout, že podle ust. § 149 odst. 2 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) platí, že „zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné.“

Podle ust. § 150 odst. 3 OZ pak „neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.“

Dále podle ust. § 145 odst. 2 OZ „obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný.“

A konečně dle ust. § 40a OZ „jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 145 odst. 2, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti takového právního úkonu nedovolá.“

Podle ustálené judikatury platí, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nabytý jedním z manželů za trvání jejich majetkového společenství představuje společnou majetkovou hodnotu, která je předmětem vypořádání při zániku majetkového společenství. Přikazuje se tomu účastníku, který je společníkem v uvedené obchodní společnosti (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2006, sp. zn. 22 Cdo 103/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.7.2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004). K uvedené problematice shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2005 sp.zn. 22 Cdo 1781/2004, podle kterého „Soud rozhodující o vypořádání společného jmění manželů nepřikazuje hodnotu obchodního podílu, ale obchodní podíl. Obchodní podíl může být přikázán jen společníku obchodní společnosti.“ Lze doplnit, že „obecná zásada pro oceňování věcí či hodnot při vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, tj. že se vychází z ceny obvyklé v době vypořádání, avšak ze stavu v době zániku tohoto spoluvlastnictví, se uplatní i v případě oceňování obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným.“ Platí, že se vychází ze stavu jiné majetkové hodnoty (jenž je určen její kvantitou a kvalitou v daném čase) v době zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů (společného jmění manželů), avšak z ceny či cenových relací platných v době vypořádání. Obdobně judikoval Nejvyšší soud i v případě oceňování členského podílu v bytovém družstvu, kdy uvedl, že se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává.

Z těchto závěrů, tj. z pravidla o přikazování obchodního podílu manželu – společníku obchodní společnosti, však nelze z logiky věci vycházet za situace, kdy byl jedním z rozvedených manželů, který byl společníkem obchodní společnosti, po zániku společného jmění manželů rozvodem manželství a před provedením jeho vypořádání obchodní podíl platně převeden na třetí osobu a tento rozvedený manžel přestal být společníkem obchodní společnosti.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009 „Převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným lze nepochybně považovat za úkon, který není běžnou správou majetku náležejícího do společného jmění manželů.“ Absence souhlasu druhého manžela s převodem podílu tedy zakládá relativní neplatnost právního úkonu – pokud se druhý z manželů neplatnosti příslušného právního úkonu nedovolá, jedná se o právní úkon platný.

Vzhledem k tomu, že dle ustálené judikatury, zejména dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2008, sp. zn. 28 Cdo 2593/2008 „se právní vztahy mezi bývalými manžely, popř. mezi nimi a třetími osobami týkající se majetku a závazků, které tvořily předmět společného jmění manželů, v době mezi zánikem a vypořádáním společného jmění manželů řídí právními předpisy o společném jmění manželů“, je nutné výše uvedené závěry aplikovat i na právní posouzení platnosti převodu obchodního podílu v Rozhodném období. K platnosti převodu obchodního podílu jedním z bývalých manželů na třetí osobu v Rozhodném období se pod sankcí relativní neplatnosti vyžaduje souhlas druhého z bývalých manželů.

Nebyla-li vznesena námitka relativní neplatnosti, považuje se uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu v Rozhodném období bez souhlasu druhého manžela za platný právní úkon. Co v takovém případě bude předmětem vypořádání společného jmění manželů?

Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.2.2011 sp. zn. 22 Cdo 1754/2009 „jestliže byl platně převeden za trvání manželství podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se předmětem vypořádání částka takto získaná, neboť ta je součástí společného jmění manželů.“ Tento závěr je třeba zaujmout i v popisovaném případě - pokud v Rozhodném období došlo k převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným jedním z bývalých manželů na třetí osobu, není možné postupovat jinak než vypořádat kupní cenu za převod obchodního podílu. Předmětem vypořádání společného jmění manželů bude tedy částka získaná za převod obchodního podílu.

JUDr. Hana Šmidrkalová