epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
5. 11. 2024
ID: 118804upozornění pro uživatele

Připravované změny v právu kybernetické bezpečnosti podle směrnice NIS 2 v České republice

Digitalizace dnes hraje nezastupitelnou roli v mnoha oblastech života. Využití informačních a komunikačních technologií (ICT) se stalo nedílnou součástí každodenního fungování člověka ve společnosti. Na jednu stranu díky tomu dochází ke zvyšování efektivity, zjednodušení a automatizaci procesů a vznikají takřka neomezené možnosti komunikace a globálního propojení mezi jednotlivci i firmami. Na druhou stranu vzniká cela řada nových kybernetických hrozeb, jejichž dopady na společnost mohou být nezanedbatelné.

Kybernetická bezpečnost je proto jedním z nejdůležitějších aktuálních témat pro státy, organizace i jednotlivce a logicky se projevuje vývojem legislativy Evropské unie. O nejdůležitějších změnách v souvislosti se směrnicí NIS 2 bude pojednáno v tomto článku.

Směrnice NIS 2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti

  • Základní informace a hlavní rozdíly oproti původní směrnici NIS

Evropská směrnice Network and Information Security 2 (NIS 2) navazuje na původní směrnici NIS z roku 2016, která byla první směrnicí Evropské unie zaměřenou ryze na oblast kybernetické bezpečnosti. Původní směrnicí NIS a její následnou implementací do vnitrostátního práva byly přijaty minimální požadavky napříč všemi členskými státy EU a představeny závazné harmonizované požadavky ke zvýšení bezpečnosti sítí a informačních systémů. Česká republika měla v době přijetí směrnice NIS už účinný zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZKB), který šel v řadě aspektů dál než směrnice. Pro Česko proto směrnice NIS nepřinášela žádné podstatné novinky (alespoň ne z pohledu dopadů na povinné subjekty). Česká republika dokonce jako první ze všech členských států přijala takto komplexní regulaci kybernetické bezpečnosti.[1]

Ani směrnice NIS 2 se výrazně neliší od regulace obsažené v současném českém ZKB a jeho prováděcích předpisech. Směrnice je reakcí na rostoucí hrozby v digitálním prostředí, potřebu zlepšit kybernetickou bezpečnost a zajišťovat fungování a kontinuitu poskytování základních služeb[2]. Kromě toho se směrnice pokouší odstranit rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, které se objevují zejména na úrovni provádění povinností, hlášení incidentů a výkladu pojmu základní služba. Naplnění směřuje k zajištění větší právní jistoty a lepšího fungování vnitřního trhu.[3] Nová legislativa oproti původní směrnici NIS zejména:

  • sjednocuje a rozšiřuje regulovaná odvětví a okruh povinných osob;
  • zpřísňuje požadavky na zajištění důvěrnosti, dostupnosti a integrity informací pro vybrané organizace;
  • zavádí přísnější sankce za nedodržení povinností;
  • klade větší důraz na mezinárodní spolupráci a sdílení informací o kybernetických hrozbách; a
  • požaduje koordinaci reakcí na kybernetické incidenty a zlepšení kapacit pro zvládání krizí.

Největší změnou, kterou směrnice NIS 2 skrze svoji transpozici do českého právního řádu přinese, je tedy hlavně rozšíření už (více či méně) existujících povinností na mnohem více regulovaných subjektů. Jednoduše — pro ty organizace, které doposud nemusely komplexně kybernetickou bezpečnost řešit budou některé povinnosti úplnou novinkou, i když jsou jiným osobám od účinnosti stávajícího zákona o kybernetické bezpečnosti důvěrně známé.

  • Transpozice do českého právního řádu

Sama směrnice NIS 2 nemá horizontální přímý účinek,[4] přestože již byla přijata a 16. 1. 2023 nabyla účinnosti. To znamená, že v zásadě nezakládá práva ani povinnosti jednotlivcům mezi sebou, ale zavazuje státy. Ty byly povinny transponovat text směrnice do vnitrostátního práva ve stanovené lhůtě, tj. nejpozději do 17. 10. 2024 včetně.[5] Na základě již přijaté směrnice tak musí členský stát (Česká republika) připravit národní právní předpisy, zohledňující povinnosti podle směrnice NIS 2. Směrnici NIS 2 budeme v České republice implementovat úplně novým zákonem o kybernetické bezpečnosti (nZKB).

Návrh nZKB byl již vypracován a předložen příslušným orgánům v rámci legislativního procesu jeho tvůrcem, kterým je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Průběh legislativního procesu od přijetí směrnice NIS 2 až po schválení Vládou ČR a předložení nZKB Poslanecké sněmovně je znázorněn na časové ose níže. Účinnost se v současné době očekává hned na začátku roku 2025, tedy několik měsíců po uplynutí transpoziční lhůty stanovené NIS 2. Česká republika i přesto bude jeden z prvních států Evropské unie, který směrnici NIS 2 transponuje.

 

Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, design

Popis byl vytvořen automaticky

 

Faktické dopady na podnikatele a jiné organizace

  • Dopady na organizace podléhající původnímu ZKB

Ačkoli s příchodem NIS 2 bude přijat zcela nový zákon, tento přístup NÚKIB zvolil zejména pro přehlednost a zachování stávající struktury pro adresáty normy. Pro povinné subjekty podle stávajícího ZKB, které budou i nadále muset plnit povinnosti dle nZKB, se nejedná o převratné změny. Tyto budou muset „pouze” zrevidovat jejich soulad s nově příchozí legislativou, ale principy regulace a časově nebo finančně nejnáročnější povinnosti se výrazněji neliší oproti aktuálně účinné právní úpravě. Organizace tedy budou moci do značné míry využít aktuální postupy, zdroje a dokumentaci, které již mají zavedeny.

  • Pravidla pro určování povinných subjektů

Největší změnou je rozšíření okruhu povinných osob, jelikož z původního počtu asi 500 povinných osob bude nová regulace dopadat až na 15násobek povinných subjektů.[6] V rámci konferencí a seminářů, které se průběžně konaly v roce 2024 na toto téma, se odhady odborníků různily a pohybovaly v rozmezí 12 000 – 15 000 povinných subjektů.[7] Regulace tedy bude relevantní pro značnou část organizací, které dosud neměly povinnost se kybernetickou bezpečností zabývat a úroveň kybernetické bezpečnosti byla ponechána čistě na jejich uvážení a principu dobrovolnosti (samozřejmě s přihlédnutím k jiným právním předpisům, např. GDPR na poli ochrany osobních údajů).

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti počítá s tzv. regulovanými službami, rozdělenými do 22 odvětví, které stanoví prováděcí vyhláška k nZKB. V závislosti na významnosti či velikosti organizace pak bude muset každá organizace vyhodnotit, zda naplňuje podmínky pro regulovanou službu v jednom nebo více odvětvích a případně v jakém režimu (vyšších či nižších povinností). Celkem se jedná o následujících 22 odvětví:

  1. Výkon svěřených pravomocí;
  2. Energetika – Elektřina;
  3. Energetika – Ropa a ropné produkty;
  4. Energetika – Plynárenství;
  5. Energetika – Teplárenství;
  6. Energetika – Vodík;
  7. Výrobní průmysl;
  8. Potravinářský průmysl;
  9. Chemický průmysl;
  10. Vodní hospodářství;
  11. Odpadové hospodářství;
  12. Letecká doprava;
  13. Drážní doprava;
  14. Vodní doprava;
  15. Silniční doprava;
  16. Digitální infrastruktura a služby;
  17. Finanční trh;
  18. Zdravotnictví;
  19. Věda výzkum vzdělávání;
  20. Poštovní a kurýrní služby;
  21. Obranný průmysl; a
  22. Vesmírný průmysl.

Některé služby v těchto odvětvích budou předmětem regulace nZKB výlučně tehdy, dosahuje-li organizace podle doporučení Komise (metodiky obvykle používané v dotační agendě EU) alespoň určité velikosti (např. velký nebo střední podnik), nebo naplní-li jiné kritérium významnosti dané příslušnou vyhláškou k nZKB. Velikost se odvíjí od počtu zaměstnanců a obratu nebo bilanční sumy dané organizace. Naprostá většina regulovaných služeb se týká velkých nebo středních podniků, ale nelze vyloučit, že minimálně do režimu nižších povinností mohou spadat i mikro či malé podniky.[8] Bez ohledu na velikost podniku proto doporučujeme každé organizaci, aby se s předmětnou vyhláškou seznámila a provedla základní posouzení (sebe-identifikaci), zda bude nebo nebude povinnou osobou, respektive poskytovatelem regulované služby podle nZKB.

Při určování velikosti podniku je nutné zohlednit také tzv. propojené subjekty, tedy mateřské, sesterské a dceřiné organizace podle předem stanovených kritérií. Tomuto tématu se věnuje řada jiných zdrojů, a proto jej nebudeme dále rozebírat.[9] Pokud je ale i relativně menší podnik členem skupiny podniků a poskytuje službu v nějakém z výše uvedených regulovaných odvětví, měl by zbystřit a provést sebe-identifikaci (viz níže).

Reklama
Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

 

  • Nejdůležitější povinnosti podle aktuálního návrhu nZKB

Pokud organizace vyhodnotí, že na ni nZKB dopadá, aktuální návrh nZKB stanoví několik hlavních povinností, které musí každá taková organizace plnit. Nejprve je nutné ohlásit regulovanou službu přes tzv. Portál NÚKIB, a to do 60 dnů ode dne naplnění podmínek poskytování regulované služby dle prováděcí vyhlášky o regulovaných službách. Je tedy na každé organizaci, aby sama včas zhodnotila, jestli na ni regulace dopadá či nikoliv, a pokud ano, aby se sama včas ohlásila NÚKIB. Pokud bude nZKB skutečně účinný od ledna 2025, jak je nyní indikováno na webových stránkách NÚKIB, doporučujeme provést sebeidentifikaci nejlépe před koncem roku 2024. Úřad následně rozhodne o registraci a do 30 dní od doručení rozhodnutí o registraci je organizace povinná nahlásit kontaktní a další údaje.[10]

Reklama
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Dále musí organizace stanovit rozsah řízení kybernetické bezpečnosti, jinak bude do rozsahu spadat celá organizace bez ohledu na regulovanou službu a jinou činnost organizace. Ve stanoveném rozsahu je organizace povinna zavést a provádět bezpečnostní opatření v rozsahu a způsobem dle určeného režimu povinností (vyšší/nižší). Pokud dojde ke kybernetickému bezpečnostnímu incidentu, musí je organizace až na výjimky hlásit NÚKIB prostřednictvím Portálu NÚKIB a poskytnout na vyžádání NÚKIB dodatečné informace a součinnost k prošetření incidentu a přijetí vhodných opatření. Organizace v režimu nižších povinností musí hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty pouze pokud mají významný dopad na poskytování regulované služby. NÚKIB má také možnost ad hoc vydat protiopatření (výstraha, varování, reaktivní protiopatření), které musí poskytovatelé regulovaných služeb zpravidla provést.

Klíčovým bodem je také zákonná povinnost zjišťovat a evidovat informace o dodavatelích bezpečnostně významných dodávek a zajištění dostupnosti strategicky významné služby z území České republiky. Mechanismus prověřování dodavatelů a zajištění dostupnosti se nicméně týká užšího okruhu regulovaných služeb, a to vybraných služeb elektronických telekomunikací, energetiky, dopravy, výkonu veřejné správy a digitální infrastruktury a služeb.

Odkud začít

  • Sebeidentifikace

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti bude přímo dopadat pouze na poskytovatele služeb ve vybraných odvětvích, které naplní kritérium významnosti nebo velikosti. Toto si ale musí každá organizace v zásadě vyhodnotit sama. Je proto stěžejní, aby každá organizace včas posoudila, zda poskytuje službu v regulovaném odvětví. Následně, zda naplňuje podmínku významnosti nebo velikosti. K tomu lze využít orientační kalkulačku dostupnou v Portálu NÚKIB[11].

Upozorňujeme, že organizace může z pohledu nZKB poskytovat i regulovanou službu, která nepředstavuje její hlavní podnikatelskou činnost, a proto je snadné ji v sebeidentifikaci omylem opomenout. Například pokud má společnost v důsledku využívání fotovoltaiky licenci od Energetického regulačního úřadu, může být poskytovatelem služby v odvětví energetika, i když se jinak jedná o „běžnou“ výrobní společnost nebo společnost jiného typu.

Stejně tak často se stává, že společnost uvnitř holdingu poskytuje vedle jiných činností IT servis ostatním podnikům. Taková společnost pak velmi snadno naplní parametr poskytování tzv. řízené služby (managed services), která podléhá regulaci nZKB, a z tohoto důvodu se může stát regulovaným subjektem, i když je jinak předmět její hlavní činnosti úplně odlišný.[12]

Obzvláště uvnitř koncernů nebo jiných typů propojených podniků může docházet k různému vzájemnému poskytování sekundárních služeb (zmiňoval jsem managed services, ale mohou to být i další, jako například doprava), které mohou vést k naplnění regulované služby. Je proto potřeba sebeidentifikaci provést odborně a zodpovědně.

  • Zmapování aktuálního stavu organizace

Pokud výsledkem sebeidentifikace bude zjištění, že na organizaci regulace nZKB dopadá, organizace by se měla začít postupně připravovat na zavedení systému řízení bezpečnosti informací plněním povinností stanovených nZKB a prováděcími předpisy. Po sebeidentifikaci by dalším krokem mělo být zjištění, v jakém stavu z pohledu kybernetické bezpečnosti se organizace nachází.

  • Stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti

Dále je nutné určit, na které systémy, části infrastruktury a procesy se kybernetická bezpečnost vztahuje. Tento krok zahrnuje definování aktiv, která potřebují ochranu.

  • Analýza rizik

Analýza rizik představuje proces identifikace potenciálních hrozeb, zranitelností a dopadů na klíčové systémy a data. Na základě této analýzy organizace zhodnotí pravděpodobnost výskytu jednotlivých rizik a jejich závažnost, což jí umožní rozhodnout, na jaká rizika se zaměřit při přijímání opatření.

  • Zavádění a provádění bezpečnostních opatření

V posledním kroku se zavádějí konkrétní bezpečnostní opatření na základě zjištěných rizik. Tato opatření mohou zahrnovat technické, organizační a procedurální kroky, které minimalizují identifikovaná rizika a zajišťují ochranu kritických aktiv. Následně je důležité pravidelně kontrolovat a aktualizovat tato opatření, aby odpovídala aktuálním hrozbám.

Zavedení všech bezpečnostních opatření nebude pravděpodobně možné začít plnit v zákonné lhůtě. Je ale nutné předložit racionální a objektivní zdůvodnění, proč organizace nezavedla všechna bezpečnostní opatření a doložit, jaký systém řízení kybernetické bezpečnosti organizace má. V případě vyššího režimu se taková skutečnost projeví konkrétně v tzv. plánu zvládání rizik, v případě nižšího režimu v tzv. přehledu bezpečnostních opatření.[13]

Závěr

Přestože nový zákon o kybernetické bezpečnosti zatím nenabyl účinnosti a ani nebyl schválen, odborníci se shodují na tom, že všechny dotčené organizace se mají co nejdříve na přicházející změny začít připravovat. Organizace, která nebude věnovat regulaci kybernetické bezpečnosti dostatečnou pozornost, nemusí po schválení nové národní úpravy stihnout splnit všechny stanovené povinnosti i přes poměrně štědré lhůty, a současně může v budoucnu narazit na vysokou poptávku po odbornících zejména z řad bezpečnostních expertů v oblasti IT, kterých je na trhu nedostatek. Přípravy přitom nyní nemusí znamenat významné náklady.

V prvé řadě je potřeba seznámit se s vyhláškou o regulovaných službách a ať už s pomocí odborníka, nebo na vlastní pěst zjistit, zdali na organizaci zákon o kybernetické bezpečnosti dopadá. Pokud ne, organizace by se ve vlastním zájmu měla tomuto tématu věnovat a zavést alespoň minimální bezpečnostní standard pro svá klíčová aktiva.

Poskytovatelé regulované služby, kterých se zákon nově bude týkat, ale i stávající „povinné osoby” by se měly poradit s odborníkem na kybernetickou bezpečnost a dle svých individuálních potřeb začít pracovat na compliance s novou legislativou. Čím dříve se organizace začne tomuto tématu věnovat, tím jednodušší a levnější pro ni proces pravděpodobně bude.

Nedoporučujeme spoléhat na jakákoli nabízená řešení na klíč jako tomu bylo v minulosti například v souvislosti s nařízením GDPR, jelikož každá organizace má jedinečné informační a komunikační systémy, vlastní zavedené procesy, lidské zdroje a jiný výchozí i cílový stav v organizaci. Každá organizace má jinou kyberbezpečnostní maturitu. Taková řešení stejně zpravidla nebudou odpovídat požadavkům nové legislativy a budou často zbytečnými, kontraproduktivními náklady.

Mgr. Jiří Císek
Partner

Mgr. Jan Přívora
Advokátní koncipient

Cisek, advokátní kancelář s.r.o.

Jana Babáka 2733/11
612 00 Brno

Tel.:    +420 735 147 001
E- mail: office@akcisek.cz


[1] POLČÁK, Radim a SVANTESSON, Dan Jerker B. Information sovereignty: data privacy, sovereign powers and the rule of law. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2017. ISBN 978-1-78643-921-5, s. 183.

[2] Bod 1 preambule směrnice NIS 2.

[3] Bod 4–7 preambule směrnice NIS 2.

[4] Směrnice v zásadě může mít tzv. vertikální přímý účinek. Jde zejména o případy, kdy jsou naplněny podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Konkrétní podmínky zahrnují uplynutí implementační lhůty, vadnou implementaci nebo absenci implementace, přesnost a bezpodmínečnost směrnice, aktivní legitimaci osoby, která se přímého účinku dovolává, a zohlednění zásady, že přímým účiníkem směrnice nedojde k uložení povinnosti jednotlivci. Existují ale i problematické případy jistého „skrytého“ horizontálního přímého účinku u tzv. trojúhelníkových vztahů nebo v důsledku incidenčního efektu. Podrobněji se o účincích směrnice můžete dočíst například v CÍSEK, Jiří. Nepřímý účinek směrnice v judikatuře českých soudů. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 2016. Dostupné z: MUNI depozitáře závěrečných prací. K dispozici >>> zde.

[5] Česká republika, stejně jako mnoho dalších států EU tuto lhůtu nestihla dodržet.

[6] Sněmovní tisk 759/0. Vládní návrh zákona včetně důvodové zprávy a závěrečné zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). Poslanecká sněmovna ČR. K dispozici >>> zde s. 86 a 87 a >>> zde, s. 5.

[7] Počítaje také tzv. sekundárně regulované subjekty, které sice nebudou povinnou osobou přímo podle nZKB, ale budou dodavatelem povinné osoby, a proto budou muset většinu povinností plnit taktéž, skrze závazky ve smlouvě s regulovaným subjektem.

[8] Nejčastěji by mohlo jít o poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

[9] Při zadání výrazu „výpočet velikosti podniku“ i do prostého vyhledávání na internetu vyjede větší množství výsledků, od oficiálních pomůcek Evropské komise, přes články Agentury pro Podnikání a Inovace až po odborné nebo populární články advokátů, daňových poradců nebo dalších odborníků. Důležité ale bude při výpočtu velikosti zohledňovat i specifika přímo nZKB. V návrhu jsou určité (vítané) výjimky oproti obecným pravidlům. Tak například by se nemusely za propojené podniky počítat podniky, které mají zcela oddělená technická aktiva.

[10] Vizte ustanovení § 6 a 11 návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti.

[11] Kalkulačku naleznete v Portálu NÚKIB k dispozici >>> zde.

[12] Na problém upozornily například HŮTOVÁ, Kateřina a KUBÍKOVÁ, Kateřina. Nejčastější chyby při samoidentifikaci dle nové kyberlegislativy. 2024. Dostupné >>> zde.

[13] Portál NÚKIB sekce FAQ v záložce Kde začít se zabezpečováním. Dostupné >>> zde.


Mgr. Jiří Císek, Mgr. Jan Přívora
5. 11. 2024

Poslat článek emailem

*) povinné položky

Další články:

  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
  • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
  • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
  • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
  • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
  • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
  • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
  • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
  • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
  • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

Online kurzy

  • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
  • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Konference

  • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
  • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
  • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
Archiv

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
  • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
  • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
  • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
  • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
  • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
  • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
  • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
  • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

Soudní rozhodnutí

Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.