epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 11. 2002
    ID: 19997upozornění pro uživatele

    Proces zpracování a schvalování územně plánovací dokumentace a jeho vztah k ochraně vlastnických práv

    Územně plánovací dokumentace představuje jeden z nejdůležitějších instrumentů k usměrnění hospodářského rozvoje územních celků rozličné velikosti a zajištění jeho souladu s jinými důležitými veřejnými zájmy, mezi které nepochybně patří zachování kulturních hodnot či péče o ochranu životního prostředí.

    Územně plánovací dokumentace představuje jeden z nejdůležitějších instrumentů k usměrnění hospodářského rozvoje územních celků rozličné velikosti a zajištění jeho souladu s jinými důležitými veřejnými zájmy, mezi které nepochybně patří zachování kulturních hodnot či péče o ochranu životního prostředí. V následujícím výkladu se budu zabývat otázkou, jakým způsobem český právní řád zabezpečuje ochranu práv vlastníka nemovitosti v procesu přípravy a schvalování územně plánovací dokumentace. Řešení této otázky je pro vlastníky nemovitostí dotčených územně plánovací dokumentací nesmírně důležité, mimo jiné také proto, že územně plánovací dokumentace určuje, které plochy v ní zachycené mohou být v dohledné době v krajním případě ohroženy
    nuceným omezením, či dokonce odnětím vlastnického práva-vyvlastněním.
    Proč tomu tak je ?
    Existence územně plánovací dokumentace je nezbytným předpokladem vyvlastnění v případech, které nejčastěji přicházejí v úvahu. Těmito případy jsou realizace veřejně prospěšné stavby, provedení asanace popř. stanovení ochranných pásem pro tyto účely. Pokud nejsou tyto projekty uvedeny v závazné části územně plánovací dokumentace, nelze vyvlastnění pro účely jejich realizace uskutečnit. O tom, zda budou tyto obecně prospěšné záměry zahrnuty do územně plánovací dokumentace a tím dána možnost vyvlastnění pro jejich realizaci se rozhodne v procesu zpracovávání a schvalování územně plánovací dokumentace. Z hlediska ochrany práv vlastníků pozemků a staveb před možným vyvlastňovacím zásahem je proto nesmírně důležité, aby se tito vlastníci mohli tohoto procesu aktivně zúčastnit a aby měli reálnou možnost výsledné rozhodnutí ovlivnit. Splňuje náš právní řád tento požadavek ?
    Abychom mohli dát uspokojivou odpověď na výše uvedenou otázku, nezbude než věnovat několik řádek k rozboru jednotlivých typů územně plánovací dokumentace a procesu jejich zpracování a schvalování.
    Současná právní úprava stanoví tyto druhy územně plánovací dokumentace:
    a) územní plán velkého územního celku,
    b) územní plán obce,
    c) regulační plán.
    ad a) Úkolem územního plánu velkého územního celku je vymezení významných rozvojových ploch a koridorů dopravy. V podmínkách České republiky tento dokument řeší území okresu, několika okresů, kraje, několika částí různých krajů. Územní plány velkých územních celků pro území kraje schvalují krajská zastupitelstva. Závazná část územního plánu pro kraj se vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje. Pokud velký územní celek zahrnuje území více krajů, schvaluje územní plán vláda. Závaznou část tohoto . územního plánu pak vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj formou sdělení ve Sbírce zákonů.
    ad b) V územním plánu obce se stanoví základní koncepce rozvoje území a funkční využití ploch a základní regulace území. Územní plán obce schvaluje zastupitelstvo obce a přitom vymezuje jeho závaznou část. Závazná část územního plánu obce se vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou.
    ad c) Regulační plán pořizuje obec zpravidla následně po územním plánu obce, zpravidla pro části správního území obce, kde se předpokládá větší výstavba, přestavba nebo asanace.
    Vymezení veřejně prospěšných staveb pro něž lze pozemky stavby a práva k nim vyvlastnit nalezneme v závazné části všech tří druhů územně plánovací dokumentace. V závazné části územního plánu obce a regulačního plánu najdeme rovněž vymezení ploch pro provedení asanace.
    Nyní však obraťme pozornost k procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Postup tvorby územně plánovací dokumentace můžeme rozčlenit do těchto fází :
    1. Přípravné práce.
    2. Zpracování návrhu zadání. Příprava zadání je povinností pořizovatele. Každý občan, dotčený procesem územního plánování (včetně vlastníka nemovitostí dotčených budoucím územním plánem), může v této fázi uplatnit své podněty.
    3. Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.
    Koncept je navržen s alternativami jednotlivých systémů v území, tedy s možností volby mezi více způsoby územního a územně technického řešení v obci (např. trasování komunikací inženýrských sítí) a s variantami názorů na možná problematická témata. Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Aby byla zabezpečena informovanost občanů, musí být návrh konceptu řešení zveřejněn nejméně 30 dnů před veřejným jednáním.
    Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do třiceti dnů od veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může podat ke konceptu řešení své připomínky kterýkoliv občan. Výsledkem projednání konceptu řešení je souborné stanovisko.
    Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Po schválení souborného stanoviska sdělí pořizovatel obcím vlastníkům, jak bylo o jejich námitkách rozhodnuto. Tedy zda bylo námitkám vyhověno nebo důvody proč jim vyhověno nebylo. O námitkách rozhoduje orgán kompetentní ke schvalování územně plánovací dokumentace.
    dokumentace.
    Bohužel z formulace zákona není zřejmé, jakou formou je o námitkách rozhodováno Je to správní rozhodnutí ? Z hlediska ochrany práv a právem chráněných zájmů vlastníků by to bylo nepochybně žádoucí. Proti správnímu
    rozhodnutí je totiž možno použít veškeré instrumentárium opravných prostředků, které poskytuje nejenom správní řád.
    Souborné stanovisko je vlastně pokynem pro zhotovitele jak má zpracovat jednovariantní, nealternativní návrh územního plánu. Postup pořizování územně plánovací dokumentace se tak dostává do další fáze.
    4. Fáze zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
    Na podkladě pokynů ve schváleném souborném stanovisku zpracovává zhotovitel návrh územně plánovací dokumentace. Tento návrh by měl představovat v ideálním případě nejvhodnější možnou variantu řešení daného území, mimo jiné i z hlediska realizace projektů veřejného zájmu.
    Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech po dobu třiceti dnů k veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou.
    K vystavenému návrh může kdokoliv (zákon říká „každý“) ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu uplatnit své připomínky.
    Proti návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.
    Tyto připomínky, námitky a nesouhlasy, kterým se pořizovatel rozhodl vyhovět nechá zapracovat do návrhu ještě před jeho předložením ke schválení. Schvalujícímu orgánu předkládá k rozhodnutí pouze ty námitky, jimž sám nevyhověl a nezohlednil je v návrhu územně plánovací dokumentace..
    Vlastníkům a obcím, kteří podali námitky či vyslovili nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení, sdělí pořizovatel do 30 dnů po vydání rozhodnutí, že těmto námitkám a nesouhlasům bylo vyhověno, nebo důvody proč jim vyhověno nebylo. Ani v této fázi není jasné, zda jde o rozhodování ve správním řízení.
    5. Schválení konečného návrhu územně plánovací dokumentace.
    Kdo schvaluje územně plánovací dokumentaci, jakým způsobem je vyhlašována a zveřejňována viz výše.
    Proces pořizování územně plánovací dokumentace je pochopitelně mnohem složitější. Ve svém výkladu jsem vynechal popis vztahů mezi orgány územního plánování vyššího a nižšího stupně. Smyslem existence těchto vazeb je potřeba zajištění kompatibility mezi územním plánem většího územního celku a územním plánem celků menších.
    Předmětem našich úvah rovněž nejsou zásahy tzv. dotčených orgánů státní správy do procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Tyto orgány zde hájí veřejné zájmy svého oboru působnosti.
    Důvodem, proč jsem rozbor těchto vztahů opomenul, je skutečnost, že s tématem našeho výkladu, příliš nesouvisí. Našim úkolem totiž bylo odpovědět na otázku, jak mohou vlastníci nemovitostí zasáhnout do procesu územního plánování a zda jsou tyto možnosti jim dané způsobilé k ochraně jejich majetkových práv (i před možným vyvlastněním).
    Shrnutí. Ochrana práv vlastníků v procesu pořizování územně plánovací dokumentace je zajišťována těmito způsoby:
    1. Podávání podnětů. Tato možnost je dána každému občanu, nikoliv jen vlastníku. Podněty je možno podávat jak ve fázi projednávání konceptu tak i ve fázi posuzování návrhu .
    2. Podávání námitek. Tyto může podat pouze vlastník pozemku nebo stavby a to ve dvou fázích. A to jak ve fázi projednávání konceptu řešení tak i v úseku posuzování návrhu. V případě územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci nemovitostí námitky podávat, jen pokud jsou jejich pozemky a stavby dotčeny záměrem projektu veřejně prospěšné stavby.
    O těchto námitkách musí schvalující orgán rozhodnout a vlastník musí být
    informován, jak s jeho námitkami bylo naloženo.
    3. Podávání nesouhlasů.Ve fázi posuzování návrhu jsou dotčení vlastníci
    rovněž oprávněni vyjádřit svůj nesouhlas se způsobem, jak bylo naloženo s
    jejich námitkami podanými ve fázi projednávání konceptu. I o těchto
    nesouhlasech musí být rozhodováno a vlastník o těchto rozhodnutích
    informován.
    Bohužel vinou nejasné právní úpravy není zřejmé, jakou formou je o nesouhlasech a námitkách vlastníků rozhodováno. Pro lepší ochranu práv vlastníků by forma správního rozhodnutí byla vhodným řešením. Vlastník by pak měl proti němu k dispozici veškeré opravné prostředky ve správním řízení.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Antonín Novák
    25. 11. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.