epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 6. 2023
    ID: 116503upozornění pro uživatele

    Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí

    Psychodiagnostika uchazečů se může mnohým zaměstnavatelům jevit jako ideální řešení, jak rychle a finančně úsporně nalézt optimálního kandidáta na nabízenou pozici. Nelze však opomíjet, že používání psychodiagnostických metod může významně zasahovat do práva uchazeče na ochranu soukromí. Cílem tohoto článku je nastínit základní povinnosti a možné limity, které zaměstnavateli vyplývají z pracovněprávních předpisů a z obecných předpisů na ochranu osobních údajů.[1]

    Článek se nezabývá případy povinného psychodiagnostického vyšetření uchazečů, jehož důvodnost a podmínky upravují zvláštní právní předpisy.

    Kritérium bezprostřední souvislosti s uzavřením smlouvy

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Před jakýmkoli použitím psychodiagnostických metod by měl zaměstnavatel uvážit, zda metodou zjišťované informace bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Ke zjišťování jiných informací totiž zaměstnavatel ze zákona není oprávněn.

    Z ustanovení § 30 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) vyplývá, že zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Ustanovení § 30 zákoníku práce se vztahuje i na výběr zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.[2]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zákonem formulované omezení znamená, že před uzavřením pracovní smlouvy smí zaměstnavatel o uchazeči zjišťovat, vedle nezbytných identifikačních a kontaktních údajů, pouze takové informace, které jsou nezbytné pro zhodnocení, zda uchazeč splňuje požadavky pro danou pracovní pozici. Tedy informace, které jsou potřebné k výběru nejvhodnějšího uchazeče na základě oprávněných požadavků zaměstnavatele.

    Popsané omezení se uplatní jak na získávání informací přímo od uchazeče, tak na získávání informací od třetí osoby (např. agentury práce, personální agentury či bývalého zaměstnavatele).

    Výslovně zakázané informace

    Obecný zákaz vyplývající z § 30 odst. 2 zákoníku práce je částečně konkretizován v § 316 odst. 4 zákoníku práce. Ustanovení § 316 odst. 4 zákoníku práce demonstrativně uvádí informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Byť § 316 odst. 4 výslovně hovoří o údajích, které nelze vyžadovat od zaměstnance, dovozuje se, že omezení se týká rovněž uchazečů o zaměstnání.[3] Dle popsaného ustanovení zaměstnavatel nesmí od uchazeče vyžadovat informace o sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, politických stranách nebo hnutích, nebo příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti.[4] Údaje o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech a trestněprávní bezúhonnosti smí zaměstnavatel zjišťovat pouze v zákonem vymezených případech.

    Výčet zakázaných údajů dále rozšiřuje ust. § 12 odst. 2 zákona 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Podle zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem.[5] Dále zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem.

    Výčet údajů, které zaměstnavatel nesmí vyžadovat, může nabýt relevance při výběru konkrétní psychodiagnostické metody. Zaměstnavatel by se měl vyvarovat používání metod, které obsahují potenciálně rizikové otázky, tedy otázky mířící na informace, jejichž zjišťování zákon zaměstnavateli zapovídá. Je třeba poznamenat, že následkem nevhodně zvoleného testu by se zaměstnavatel mohl dopustit také porušení povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace (např. diskriminace z důvodu zdravotního stavu).

    Při výběru a užití psychodiagnostických metod by zaměstnavatel rovněž neměl zapomínat, že na žádost uchazeče je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.[6]

    Právní důvod zpracování osobních údajů

    Veškeré informace získané psychodiagnostickým testováním, které lze přiřadit konkrétnímu uchazeči, jsou osobními údaji. Vedle povinností uložených pracovněprávními předpisy tak musí zaměstnavatel dodržovat také pravidla a omezení vyplývající z právní úpravy na ochranu osobních údajů. V tomto ohledu je zaměstnavatel vázán zejména povinnostmi stanovenými obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“).[7]

    Zaměstnavatel, jakožto správce osobních údajů uchazečů, odpovídá za zpracování údajů v souladu s právem.[8] Chce-li zaměstnavatel zpracovávat osobní údaje získané psychodiagnostickými metodami, musí tak vždy činit na základě právními předpisy uznaného důvodu a v souladu se základními zásadami zpracování osobních údajů.

    Uznané právní důvody pro zpracování osobních údajů nalezneme především v článku 6 odst. 1 nařízení. Autorka má za to, že v kontextu (dobrovolného) psychodiagnostického testování uchazečů přichází v úvahu zásadně důvod dle článku 6 odst. 1 písm. b) nařízení (plnění smlouvy s uchazečem). Tento právní důvod lze aplikovat nejen na samotné plnění uzavřené smlouvy, ale rovněž na zpracování osobních údajů ve fázi vyjednávání o smlouvě, pokud iniciativa ke kontraktačnímu procesu vzejde od uchazeče.[9]

    Dle autorky nelze doporučit, aby zaměstnavatel při pochybnostech, zda zpracování lze odůvodnit článkem 6 odst. 1 písm. b) nařízení, překlenoval nejistotu hledáním jiných právních důvodů. Připomeňme, že zaměstnavatel smí vyžadovat jen takové údaje o uchazečích, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (srov. § 30 odst. 2 zákoníku práce). I pokud by se zaměstnavateli za splnění podmínek nařízení podařilo odůvodnit zpracování jiným právním důvodem (například oprávněným zájmem), bude konfrontován právě s omezením vyplývajícím z § 30 odst. 2 zákoníku práce.

    Zásada minimalizace údajů a zásada přesnosti

    Zaměstnavatel je při jakémkoli zpracování osobních údajů (na základě kteréhokoli právního důvodu) vždy povinen respektovat základní zásady zpracování osobních údajů zakotvené v článku 5 nařízení. Jedná se o zásady zákonnosti, korektnosti, transparentnosti, účelového omezení, minimalizace údajů, přesnosti, omezení uložení, integrity a důvěrnosti. V praxi se tyto zásady projevují například informační povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl kupříkladu informovat potenciální uchazeče, že v průběhu výběrového řízení bude za účelem uzavření pracovní smlouvy předkládat uchazečům osobnostní dotazník a zpracovávat údaje o osobnostních charakteristikách uchazečů.

    Při sestavování testové baterie by měl zaměstnavatel vždy respektovat zásadu minimalizace údajů, která je vyjádřena v článku 5 odst. 1 písm. c) nařízení. Zásada minimalizace údajů stanoví, že zpracovávané údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Přiměřenost údajů vyžaduje, aby zpracovávané údaje odpovídaly svým významem a charakterem sledovanému účelu. Relevancí údajů se rozumí jasné logické spojení údajů se stanoveným účelem.[10] Připomeňme, že na úrovní zákonné úpravy provádí zákonodárce tuto zásadu skrze kritérium bezprostřední souvislosti údajů s uzavřením smlouvy (srov. § 30 odst. 2 zákoníku práce).

    Zaměstnavateli lze doporučit, aby před jakýmkoli užitím psychodiagnostického testu zhodnotil, zda a) údaje zjišťované testem bezprostředně souvisí s uzavřením smlouvy, a zda b) jsou přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k uzavření smlouvy. Tedy, zda jsou osobní údaje skutečně nezbytné pro plnění pracovněprávního vztahu, a tedy pro řádné a informované rozhodnutí o nejlepším uchazeči.

    Zajímavou může být i konfrontace reliability a validity užitého testu, kvality norem či způsobu sestavení testové baterie se zásadou přesnosti (kvality) údajů, která vyplývá z článku 5 odst. 1 písm. d) nařízení. Nepřesností osobních údajů rozumějme objektivní nesoulad údajů s realitou.[11] Nespolehlivé či jinak nevhodně zvolené psychodiagnostické metody mohou negativně ovlivnit přesnost získaných výsledků. Obdobně tomu může být v případě, kdy test administruje a interpretuje osoba k tomu nedostatečně odborně způsobilá. Ačkoli v kontextu psychodiagnostiky může uplatnitelnost zásady vyvolávat otázky, dle autorky ji jakožto obecně platnou nelze přehlížet. Zaměstnavatel by měl (nejen) odpovědným výběrem testových metod usilovat o předcházení nepřesnostem. Obzvláště, představuje-li nepřesnost údajů riziko pro zájmy a práva uchazečů.

    Psychické vlastnosti jako údaje o zdravotním stavu

    Je třeba upozornit rovněž na to, že údaje získané psychologickými diagnostickými metodami mohou spadat do kategorií zvláštních osobních údajů (dříve citlivé údaje), jejichž zpracování podléhá zvláštním omezením. Článek 9 odst. 1 nařízení mezi kategorie zvláštních osobních údajů řadí údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje, biometrické údaje a údaje o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci. V kontextu psychodiagnostiky uchazečů o zaměstnání je třeba věnovat pozornost především kategorii zahrnující údaje o zdravotním stavu.

    Článek 4 bod 15 nařízení definuje údaje o zdravotním stavu jako osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu. Z bodu odůvodnění 35 nařízení lze dovozovat, že definice by měla být vykládána široce, když uvádí, že mezi osobní údaje o zdravotním stavu by měly být zahrnuty veškeré údaje související se zdravotním stavem subjektu údajů, které vypovídají o minulém, současném či budoucím tělesném nebo duševním zdraví subjektu údajů.

    K výkladu pojmu údaje o zdravotním stavu se (nutno podotknout, že právně nezávazně a poměrně okrajově) vyjádřila bývalá pracovní skupina WP29. Podle té by měl být pojem údajů o zdravotním stavu vykládán široce a měl by pokrývat mimo jiné i data o emočních a intelektových schopnostech jedince (např. IQ).[12] Znamená to, že jakákoli data o emočních či intelektových schopnostech mají být automaticky považována za údaje o zdravotním stavu?

    Značná část psychodiagnostických metod užívaných při náboru zaměstnanců je zaměřena právě na sběr dat o emočních a intelektových schopnostech jedince. Může jít zejména o testy inteligence, testy specifických kognitivních funkcí, osobnostní dotazníky či projektivní metody.[13] Přijetí takto širokého výkladu by de facto znemožnilo jakoukoli účinnou psychodiagnostiku uchazečů. Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je totiž bez nařízením uznané výjimky zakázáno a žádná z uznaných výjimek není dle autorky na účel výběrového řízení aplikovatelná.[14] Autorka nesouhlasí s názorem, že zaměstnavatel by mohl zpracování zvláštních kategorií osobních údajů založit na výslovném souhlasu subjektu údajů.[15]

    Autorka se domnívá, že úmyslem unijního zákonodárce nebylo docílit výše nastíněného následku, a má za to, že ne všechny údaje o emočních a intelektových schopnostech jedince mají být automaticky považovány za údaje o zdravotním stavu. Nesporně jde o údaje, s nimiž je třeba zacházet uvážlivě, neboť mají silný potenciál vypovídat o zdraví člověka. Rizikovost a povahu těchto dat bude patrně třeba posuzovat dle konkrétních okolností případu. Je jistě žádoucí, aby se zaměstnavatel zdržel užívání testových metod vyvinutých primárně pro účely klinické psychologie, neboť tyto jsou ke sběru údajů o zdravotním stavu ve významné míře určeny. K etickému a řádnému používání psychodiagnostických metod určených pro výběr zaměstnanců by však dle autorky měl být zaměstnavatel oprávněn. Nadto doposud není k dispozici žádný právně závazný výklad, který by psychodiagnostiku uchazečů o zaměstnání zapovídal. Závěrem se tak nabízí připomenout ústavní princip legální licence, a sice že každý může činit, co není zákonem zakázáno.

    Shrnutí

    Zaměstnavatel je oprávněn o uchazečích zjišťovat pouze takové informace, které jsou nezbytné pro výběr nejvhodnějšího uchazeče na základě legálních a legitimních požadavků. Tímto kritériem by se měl zaměstnavatel řídit při výběru psychodiagnostických metod. Při zpracování údajů získaných psychodiagnostickým testováním zaměstnavatel odpovídá za dodržování povinností souvisejících s ochranou osobních údajů. Administraci testů by měly provádět pouze osoby s dostatečnou odbornou způsobilostí.


    JUDr. Michaela Malinová,
    advokátka
     

    JUDr. Michaela Malinová

    Tel.:            602 945 669
    e-mail:        info@ak-malinova.cz


    ________________________________
    [1] Psychodiagnostickými metodami rozumějme pro účely článku testové psychodiagnostické metody. V právním řádu České republiky prozatím neexistuje souhrnná právní úprava problematiky psychodiagnostických metod a jejich využívání.
    [2] Srov. MORÁVEK, Jakub. Ochrana osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nejen) se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 318.
    [3] Srov. MORÁVEK, Jakub. § 30 [Výběr uchazečů a požadované údaje]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 181.
    [4] Morávek upozorňuje, že popsaný zákaz neplatí absolutně – jako příklad lze uvést legitimnost zjišťování údaje o členství v politické straně při uzavírání pracovního poměru na výkonnou funkci v dané pol. straně. Srov. Tamtéž, s. 182.
    [5] Zvláštním právním předpisem se rozumí zákon 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
    [6] Srov. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
    [7] Srov. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
    [8] Zpracováním se podle čl. 4 bodu 2 nařízení rozumí jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení.
    [9] Srov. bod odůvodnění 44 nařízení.
    [10] srov. RÁMIŠ, Vladan. Článek 5 [Zásady zpracování osobních údajů]. In: UŘIČAŘ, Miroslav, RÁMIŠ, Vladan a kol. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 303.
    [11] srov. tamtéž, s. 305.
    [12] K výkladu pojmu health data srov. dopis Pracovní skupiny zřízené podle článku 29 směrnice 95/46/ES ze dne 5. 2. 2015 adresovaný Evropské komisi, dostupné >>> zde.
    [13] K jednotlivým metodám srov. SEITL, Martin. Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. Dostupné >>> zde.
    [14] Srov. čl. 9 nařízení.
    [15] K problematice souhlasu v kontextu pracovního prostředí srov. zejm. body odůvodnění 42 a 43 nařízení.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michaela Malinová
    2. 6. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.