Reklamace vad zboží dle obchodního zákoníku - vady zboží a jejich notifikace ( 2. část )

 Převzetí závazku ze záruky může vyplynout ze smlouvy nebo z prohlášení  prodávajícího,  zejména  ve  formě záručního listu. Účinky převzetí  tohoto závazku má i vyznačení délky záruční doby nebo doby trvanlivosti nebo použitelnosti dodaného  zboží na jeho obalu. Je-li  ve smlouvě nebo v  záručním prohlášení prodávajícího uvedena záruční doba odlišná, platí tato doba. Nevyplývá-li z obsahu smlouvy nebo záručního prohlášení něco jiného,  začíná záruční  doba běžet  ode dne  dodání zboží.  Je-li prodávající  povinen  odeslat  zboží, běží  záruční doba ode dne dojití zboží do místa určení. Záruční doba  neběží po dobu, po kterou  kupující  nemůže  užívat  zboží  pro  jeho  vady, za které odpovídá prodávající. Odpovědnost prodávajícího za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, ale nevzniká, jestliže tyto vady byly způsobeny po přechodu nebezpečí škody  na  zboží  vnějšími  událostmi a nezpůsobil je prodávající nebo osoby, s jejichž pomocí prodávající plnil svůj závazek (např. jeho subdodavatelé). Není proto kupř. možné reklamovat vadu automobilu spočívající ve špatném dovírání jeho kapoty za předpokladu, že k němu dojde v důsledku předchozí autohavárie.

Jakmile přejde na kupujícího nebezpečí škody na věci, tj. zpravidla jakmile zboží převezme, ukládá mu obchodní zákoník důležitou povinnost. Touto povinností je závazek kupujícího koupené zboží prohlédnout. Jde přitom o závazek,  jehož je kupující nositelem bez ohledu na tu okolnost, zda je na zboží poskytnuta prodávajícím záruka či nikoliv. Čím později tuto prohlídku zboží kupující provede, tím hůře se mu bude v případě neposkytnutí záruky prodávajícím na zboží prokazovat, že zjištěné vady mělo v zboží skutečně v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci. Jestliže  smlouva  stanoví  odeslání  zboží prodávajícím, může být prohlídka odložena až do doby, kdy zboží je dopraveno do místa určení. Blíže viz § 427 obchodního zákoníku. Pro případ, že kupující zboží  neprohlédne nebo nezařídí, aby bylo prohlédnuto v době přechodu nebezpečí škody na zboží, může uplatnit nároky z vad zjistitelných při této prohlídce, jen když prokáže, že tyto vady mělo zboží již v době přechodu nebezpečí škody na zboží.   

Sama skutečnost, že prodávající při této prohlídce vady zboží zjistil, však bez dalšího nestačí. Kupující je dle § 428 obchodního zákoníku povinen podat prodávajícímu zprávu o takto zjištěných vadách  bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistil, popř. je měl při vynaložení odborné péče zjistit, a u vad skrytých nejpozději poté, kdy je mohl při vynaložení odborné péče zjistit, nejpozději však do dvou let  od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení  stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž  se  vztahuje  záruka  za  jakost,  platí  místo této lhůty záruční doba.

Z uvedeného tedy plyne následující – jakožto kupující jste povinen podat prodávajícímu zprávu o zjištěných vadách zboží (tj. zboží reklamovat) bez zbytečného odkladu poté, co je zjistíte. U vad zjevných tato lhůta počíná běžet okamžikem, kdy byla prohlídka provedena, resp. kdy k prohlídce mělo dojít. U vad skrytých jakožto u vad nezjistitelných ani při vynaložení odborné péče počíná předmětná lhůta běžet okamžikem, kdy byly zjištěny, popř. kdy při vynaložení  odborné péči být zjištěny mohly. Trvání této lhůty ke zjištění skrytých vad je však omezeno záruční dobou na zboží; není-li na zboží záruka poskytnuta, činí lhůta nejdéle dva roky od dodání zboží kupujícímu.  

V případě, že ale kupující prodávajícího takto řádně o vadách zboží neinformuje, má takovéto opomenutí  pro něj závažné důsledky. Předně nemůže být jeho právo  z  vad  zboží  (např. právo na slevu z kupní ceny či právo na opravu vady) přiznáno v soudním  řízení, pakliže prodávající v soudním řízení namítne nesplnění této povinnosti. To ale neplatí za předpokladu, že vady  zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží. Dále však nemůže kupující odstoupit ani od kupní smlouvy.

Výše uvedené  omezení  spočívající v nepřiznání práva z odpovědnosti za vady zboží je přitom velmi závažné i z toho důvodu, že uspokojení, kterého lze dosáhnout z titulu práva z odpovědnosti za vady zboží, nelze dosáhnout z jiného právního titulu (zejména z titulu náhrady škody vzniklé vadou zboží).

Zpravidla společně s tímto oznámením o vadách zboží je přitom třeba uplatnit i konkrétní práva z odpovědnosti za vady. O jeho řádném uplatnění, jakožto  i o jednotlivých nárocích jej tvořících, bude pojednáno příště.