epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 8. 2016
    ID: 102251upozornění pro uživatele

    Role časové hodnoty peněz při stanovení výše peněžitého plnění soudem

    V rámci české rozhodovací praxe obecných i rozhodčích soudů se denně setkáváme s tím, že konečné rozhodnutí sporu nastává až několik let od data vzniku sporu. Tento časový nesoulad je třeba v praxi řešit zejména v případě těch sporů, na jejichž konci je vypláceno některé straně peněžité plnění. S tímto se setkáváme běžně u žalob na náhradu škody, vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) či žalob na vydání bezdůvodného obohacení, kdy tržní hodnotu majetkových složek v praxi určuje znalec nebo znalecký ústav.


     
     TPA Horwath

     Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka
     
    Z pohledu znaleckého zkoumání je podstatné, k jakému datu vznikl skutkový základ sporu, respektive, jaký okamžik bude rozhodný pro účel budoucího znaleckého ocenění. Z pohledu časové souslednosti zde máme tři důležitá po sobě jdoucí data:

    • 1) Datum vzniku události, jež je základem sporu = datum ocenění dle znaleckého posudku.
    • 2) Datum vypracování znaleckého posudku.
    • 3) Datum rozhodnutí soudu, respektive nabytí jeho právní moci.
    Rozdílnost data ocenění a data vypracování znaleckého posudku

    Datum ocenění a datum vypracování jsou povinné náležitosti znaleckého posudku. Datum ocenění je v Návrhu českého oceňovacího standardu z roku 2011 (bod 2.11) definováno takto:

    „Datum ocenění je datum, ke kterému se vztahuje odhadnutá hodnota. Datum ocenění je nutné odlišovat od data, kdy je ocenění zpracováno. Do hodnoty podniku se nemohou promítat informace a vlivy, které nastaly až po datu ocenění.“

    Je důležité si uvědomit rozdílnost obou dat a skutečnost, že se z časového hlediska mohou výrazně lišit. Datum vypracování představuje den, kdy byl znalecký posudek dokončen a fyzicky vyhotoven (vydán) se všemi jeho povinnými náležitostmi. V případě, kdy se rozhoduje o výši hodnoty nebo ceny týkající se předmětu sporu k určitému datu, není možné měnit datum ocenění. Datum ocenění zůstává i v případě prodlužování soudního sporu a oddalování právní moci rozsudku stejné. Vezměme si např. skutečnou škodu, která vznikla zničením cizí věci. Ať již je znalecký posudek vyhotoven k jakémukoli datu a ať je rozhodováno soudem kdykoli v budoucnu, zajímá nás skutečná škoda v ten den, kdy došlo ke zničení či poškození věci.

    Představme si, že se nacházíme ve dni, kdy byla věc zničena, tj. v datu ocenění, a předpokládejme, že známe tržní hodnotu vzniklé škody, kterou v budoucnu stanoví znalec k datu ocenění. Problémem je, že nárok na vyplacení této částky bude v případě sporu přiznán až k datu pravomocného rozhodnutí soudu a částka jako taková může být vyplacena až mnohem později. V každém případě bude mezi okamžikem vzniku škody a okamžikem, kdy bude nahrazena, prodleva až v řádu několika let.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Časová hodnota peněz

    Časová hodnota peněz vychází z racionálního pohledu. Peníze, které má osoba k dispozici dnes, pro ni mají větší význam, hodnotu, než stejné peníze získané v budoucnosti. A to z důvodu, že současné peníze může investovat a získávat z nich výnosy (např. úroky, nájmy, zisky). Zatímco při stejné částce, kterou získá v budoucnosti, bude získávat výnosy až od té chvíle, kdy peníze obdrží.

    Soud by poškozenému měl přiznat částku škody navýšenou o částku, o kterou přišel během časového nesouladu mezi vznikem skutečné škody a rozhodnutím soudu.

    K tomu, že je důležité skutkový stav věci k datu, kdy soud rozhoduje, se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn.: 25 Cdo 860/2002, kde mimo jiné uvedl, že při rozhodování soudu o nároku na náhradu škody je třeba vycházet i z ustanovení § 154 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“), které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí označil za rozhodující otázku vzniku škody a její existence v době, kdy soud o nároku na její náhradu rozhoduje, a nikoliv v době, kdy byl nárok na její náhradu poškozeným uplatněn.

    Soud by měl mít možnost zohledňovat v rozhodování časovou hodnotu peněz při rozhodování o nároku skrz své volné uvážení, které je zakotveno např. v § 2955 OZ a § 136 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Domníváme se také, že výklad, který umožňuje zohlednění časové hodnoty peněz, není v rozporu s konstantní judikaturou českých soudů, která v případě majetkových náhrad sice odmítá koncept punitive damages[1] a zdůrazňuje čistě kompenzační funkci náhrady škody (srov. např. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3936/2010). Přihlédnutí ke změně časové hodnoty peněz při rozhodování soudu přitom nijak nezvýhodňuje některou ze stran sporu. Zúčastněné strany by měly obdržet či plnit z pohledu reálné hodnoty stejné plnění jako k okamžiku rozhodného pro ocenění, přestože nominální hodnota je jiná. Nejvyšší soud sice např. v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3910/2011 vyslovil názor, že nelze přiznat poškozenému škodu v podobě ušlého zisku jako výnosu z úroku z peněz, když nebylo prokázáno, že měl mít prostředky skutečně úročené na základě smlouvy s bankou. Zde ale Nejvyšší soud nepracoval s časovou hodnotou peněz (tedy výší nároku jako takového), ale pouze s konceptem ušlého zisku, který je třeba chápat odděleně. Změnu v časové hodnotě peněz nelze chápat jako ušlý zisk, protože tím, že je nahrazen pokles v hodnotě peněz, není dáváno poškozenému nic „navíc“ pouze je zajištěno, aby reálně dostal stejnou hodnotu, která mu ušla, a to soudy v praxi opomíjejí a k tomuto ani nesměřovala argumentace žalobce v uvedeném judikátu. Zároveň i v právu Evropské Unie lze nalézt rozhodnutí, které zdůrazňuje, že při rozhodování o náhradě škody musí být přihlédnuto k toku času, který může snížit hodnotu přiznané náhrady (Rozsudek Soudního dvora ze dne 2. srpna 1993, M. H. Marshall proti Southampton and South West Hampshire Area Health Authority, věc C-271/91).

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Časový nesoulad data vypracování posudku a rozhodnutí soudu

    Soud by měl podle našeho názoru vyzvat znalce, aby vyčíslil změnu v časové hodnotě peněz co nejblíže datu vydání rozhodnutí. To je již pouze matematickým vyčíslením, které není pro znalce časově náročné a není spor ohledně logiky a techniky výpočtu.   

    Vztah časové hodnoty peněz a úroku z prodlení


    Nabízí se argument, že z pohledu čistě ekonomického je časová hodnota peněz v soudním sporu zohledněna tím, že účastníci sporu mají možnost žádat úrok z prodlení. Úrok z prodlení by opravdu měl reflektovat vývoj hodnoty peněz v čase, jelikož se odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou. Právní podstata úroku z prodlení a časové hodnoty peněz se však zcela liší.

    Úrok z prodlení nelze uplatnit ve všech případech (vyloučeno například v rozhodnutí soudu o vypořádání SJM). Na rozdíl od časové hodnoty peněz vzniká nárok na úrok z prodlení až v době, kdy bude nárok splatný, což je v případě nároku na náhradu škody či bezdůvodného obohacení až v době, kdy byl škůdce či ten, který se obohatil ke splnění vyzván, což může nastat s více či méně dlouhou časovou prodlevou. Naopak hodnota nároku jako takového se v důsledku měnící se časové hodnoty peněz mění v podstatě okamžitě.

    Rozdíl je i v odlišné funkci. Úrok z prodlení je svou povahou akcesorický závazek, který má povinného motivovat k urychlenému splnění dluhu. Změna hodnoty nároku v důsledku času dle našeho názoru tvoří samotnou podstatu nároku a měla by být soudem přiznána jako součást jistiny, jelikož v podstatě odráží stav k datu vzniku nároku.

    Je na zvážení, zda by úroky z prodlení měly (v případech, kdy se aplikují) ponižovat částku odpovídající náhradě škody či vrácení bezdůvodného obohacení, které byly vyčísleny včetně navýšení o změnu v časové hodnotě, když OZ počítá s kompenzační funkcí úroku z prodlení, a to v ustanovení § 1971 NOZ. Domníváme se, že započítání úroků z prodlení by se mělo vztáhnout na případy v tomto ustanovení uvedené, tj. na krytí náhrady škody vzniklé nesplněním peněžitého závazku. U případů náhrady škod a bezdůvodného obohacení, jejichž výše byla vyčíslena posudkem znalce, by měla být časová hodnota zohledněna minimálně do okamžiku, než nastoupí běh úroku z prodlení. Toto je v souladu se zásadou „vigilantibus iura skripta sunt“[2] - úrok z prodlení bude počítán až od okamžiku, kdy je povinný k náhradě vyzván. Na druhou stranu to, že je žalobci odepírána hodnota, o kterou se změnil jeho nárok v důsledku plynutí času, by mohlo být v rozporu se zásadou rovnosti stran v civilním právu, protože dojde ke znevýhodnění žalobce, jehož nárok za podmínek současné ekonomiky postupně ztrácí na hodnotě, což je samozřejmě naopak výhodné pro žalovaného. Proto se přikláníme k názoru, že úrok z prodlení a časovou hodnotu peněz je třeba chápat odděleně.

    Zohlednění časové hodnoty peněz v rozhodnutí soudu

    Podle našeho názoru je důležité zohlednit časový nesoulad mezi datem vzniku nároku a datem rozhodnutí soudu. Jelikož v praxi často dochází k využívání znaleckých posudků pro vyčíslení hodnot k určitému datu, zdůrazňujeme roli časové hodnoty peněz a z toho vyplývající fakt, že výši plnění stanovenou k datu vzniku nároku je třeba časově aktualizovat. A to co nejblíže k datu rozhodnutí soudu tak, aby byl kompenzován čas, po který poškozenému pravomocně přiznaná škoda chyběla a po který mohl v případě peněžní kompenzace těmito prostředky disponovat a zhodnocovat je.

    V případě stanovení peněžního plnění, kdy se vypracování znaleckého posudku a datum rozhodnutí liší v řádu měsíců či let, je pohledu znalce optimální následující postup:

    • 1) Datum vzniku události, jež je základem sporu = datum ocenění dle znaleckého posudku.
    • 2) Vypracování znaleckého posudku s vyčíslením předmětné peněžní částky k datu vzniku události, jež je základem sporu (datum ocenění), a časovou aktualizací této částky k datu vypracování znaleckého posudku.
    • 3) Vyzvání znalce soudem k vypracování dodatku znaleckého posudku s úkolem aktualizovat vyčíslení předmětné částky k datu vypracování dodatku vzhledem k stáří prvního posudku v řádu měsíců či let.
    • 4) Rozhodnutí soudu blízké v řádu desítek dní datu vypracování dodatku znaleckého posudku.[3]
    Z právního hlediska by bylo doplňování důkazů o dodatky k posudkům problematické, proto se jako vhodná varianta jeví nastínění vzorce pro vyhodnocení změn časové hodnoty peněz přímo ve znaleckém posudku, kdy by soud jednotlivé parametry doplnil k okamžiku rozhodování. Takto by bylo možné aktualizovat hodnotu nároku k datu rozhodnutí poměrně přesně. V rámci svého volného uvážení by pak soud měl k takto vypočtené částce přihlédnout.

    Zohlednění časové hodnoty peněz při soudním rozhodnutí má dle našeho názoru oporu v ustanoveních OZ a občanského soudního řádu. Na druhou stranu jako zásadní procesní překážku při přiznávání nároku na náhradu škody či vrácení bezdůvodného obohacení vidíme fakt, že soud v těchto případech nemůže přiznat více, než je žádáno účastníkem. Samotní žalobci mohou být zdrženliví k tomu, aby ve svých návrzích požadovali více, než kolik činí vyčíslení ve znaleckém posudku, ať z důvodů zvýšení nákladů na soudní řízení, tak z důvodu právní nejistoty plynoucí z toho, že soudy k časové hodnotě peněz v současné rozhodovací praxi nepřihlíží. Opomíjení časové hodnoty peněz v rozhodovací praxi soudů si vysvětlujeme tím, že je soudy zaměňována s pojmem ušlého zisku, hodnota peněz se snižuje nejen tím, že prostředky nebyly investovány, ale i například prostřednictvím inflačních vlivů a kurzovými změnami.

     
    Pavel Kohoutek

    Pavel Kohoutek
    ,
    senior konzultant TPA Horwath Valuation Services

    Jana Švaříčková

    Jana Švaříčková
    ,
    koncipientka Allen & Overy


    TPA Horwath

    Antala Staška 2027/79
    140 00 Praha 4

    Tel.:    +420 222 826 211
    e-mail:    valuation@tpahorwath.cz


    Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

    V Celnici 1031/4
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 107 111
    Fax:    +420 222 107 107
    e-mail:    receptip@allenovery.com


    ------------------------------------
    [1] Koncept sankční náhrady škody.
    [2] Práva náležejí bdělým.
    [3] V případě opětovného vyhotovení dodatku znaleckého posudku se body 3) a 4) (dle přípustných procesních možností) opakují.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Pavel Kohoutek (TPA Horwath), Jana Švaříčková (Allen & Overy)
    2. 8. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.