4. 12. 2002
ID: 20152upozornění pro uživatele
Sněmovna přijala zákon, který občanům umožní volit poslance EP
Poslanecká sněmovna včera přijala
zákon, který má občanům České republiky umožnit volbu zástupců do
Evropského parlamentu (EP). Česko má zatím přiznáno 20 poslanců.
Podle nejnovějších informací z Bruselu ale bude Českou republiku
zastupovat v EP 24 poslanců. Občané by je poprvé mohli volit 14.
a 15. června roku 2004. Zákon ještě musí projednat Senát a
podepsat prezident Václav Havel.
Poslanecká sněmovna včera přijala
zákon, který má občanům České republiky umožnit volbu zástupců do
Evropského parlamentu (EP). Česko má zatím přiznáno 20 poslanců.
Podle nejnovějších informací z Bruselu ale bude Českou republiku
zastupovat v EP 24 poslanců. Občané by je poprvé mohli volit 14.
a 15. června roku 2004. Zákon ještě musí projednat Senát a
podepsat prezident Václav Havel.
Sněmovna zákon přijala zhruba týden před kodaňským summitem
Evropské unie, od něhož se očekává rozhodnutí o rozšíření unie o
deset kandidátských zemí včetně Česka. Noví členové mají být
přijati v květnu 2004, tedy zhruba dva měsíce předtím, než by
občané šli europoslance poprvé volit.
Zákon, který sněmovna přijala hlasy 124 ze 170 přítomných
poslanců, má platit dnem vyhlášení. Volby do EP by se konaly
stejně jako volby do sněmovny, to znamená ve dvou dnech, a to v
pátek a v sobotu. Vyhlašoval by je prezident republiky na základě
rozhodnutí Rady EU nejpozději 90 dnů před jejich konáním.
Funkční období europoslanců by bylo pětileté, tedy o rok
delší, než je funkční období Poslanecké sněmovny. V tisku se v
minulých měsících už objevily spekulace o tom, kdo by mohl v EP
za Česko zasednout. Sdělovací prostředky se zmínily mimo jiné o
místopředsedovi ODS Janu Zahradilovi, šéfovi sněmovního
zahraničního výboru Vladimíru Laštůvkovi (ČSSD), zástupci
jihočeského hejtmana Jiřím Vlachovi (US-DEU), ale také o šéfovi
ODS Václavu Klausovi.
Poslanec EP by současně nemohl být například členem české
vlády, prezidentem republiky, veřejným ochráncem práv, soudcem,
státním zástupcem, ale ani poslancem a senátorem českého
parlamentu. Kdyby se kterýkoli z českých poslanců v EP mandátu
vzdal nebo by jeho mandát zanikl z jiného důvodu, do EP by
nastoupil náhradník z kandidátní listiny téže politické strany,
hnutí či koalice, a to v pořadí, jak skončil při volbách.
Území Česka by při volbách do EP bylo jedním volebním
obvodem. Právo volit by měli občané ČR, kterým bude nejméně 18
let, a stejně staří občané jiných zemí EU, kteří budou nejméně 45
dnů vedeni v evidenci obyvatel. Stejná kritéria by se vztahovala
také na občany, kteří by kandidovali do EP. Jedinou výjimkou by
bylo to, že v druhý den voleb by jim muselo být alespoň 21 let.
Kandidátní listiny by mohly podávat politické strany a hnutí
a jejich koalice. K listině budou muset připojit potvrzení o
složení příspěvku na volební náklady ve výši 15.000 korun.
EP je zastupitelský orgán EU. Má omezené legislativní
pravomoci, významné jsou jeho pravomoci kontrolní. Nyní má přes
600 poslanců.
Největší spory při projednávání zákona o volbách do EP
vznikly ve sněmovně v souvislosti s tím, že jeho součástí je i
novela občanského soudního řádu, tedy věc, která s volbami do EP
vůbec nesouvisí. Část opozice to kritizovala. Cílem novely je
sjednotit způsob doručování soudních a jiných zásilek Českou
poštou. Sami poslanci přiznali, že zapracování novely do
volebního zákona není nejčistší způsob vyřešení problému, ale
nakonec ho podpořili.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
zákon, který má občanům České republiky umožnit volbu zástupců do
Evropského parlamentu (EP). Česko má zatím přiznáno 20 poslanců.
Podle nejnovějších informací z Bruselu ale bude Českou republiku
zastupovat v EP 24 poslanců. Občané by je poprvé mohli volit 14.
a 15. června roku 2004. Zákon ještě musí projednat Senát a
podepsat prezident Václav Havel.
Sněmovna zákon přijala zhruba týden před kodaňským summitem
Evropské unie, od něhož se očekává rozhodnutí o rozšíření unie o
deset kandidátských zemí včetně Česka. Noví členové mají být
přijati v květnu 2004, tedy zhruba dva měsíce předtím, než by
občané šli europoslance poprvé volit.
Zákon, který sněmovna přijala hlasy 124 ze 170 přítomných
poslanců, má platit dnem vyhlášení. Volby do EP by se konaly
stejně jako volby do sněmovny, to znamená ve dvou dnech, a to v
pátek a v sobotu. Vyhlašoval by je prezident republiky na základě
rozhodnutí Rady EU nejpozději 90 dnů před jejich konáním.
Funkční období europoslanců by bylo pětileté, tedy o rok
delší, než je funkční období Poslanecké sněmovny. V tisku se v
minulých měsících už objevily spekulace o tom, kdo by mohl v EP
za Česko zasednout. Sdělovací prostředky se zmínily mimo jiné o
místopředsedovi ODS Janu Zahradilovi, šéfovi sněmovního
zahraničního výboru Vladimíru Laštůvkovi (ČSSD), zástupci
jihočeského hejtmana Jiřím Vlachovi (US-DEU), ale také o šéfovi
ODS Václavu Klausovi.
Poslanec EP by současně nemohl být například členem české
vlády, prezidentem republiky, veřejným ochráncem práv, soudcem,
státním zástupcem, ale ani poslancem a senátorem českého
parlamentu. Kdyby se kterýkoli z českých poslanců v EP mandátu
vzdal nebo by jeho mandát zanikl z jiného důvodu, do EP by
nastoupil náhradník z kandidátní listiny téže politické strany,
hnutí či koalice, a to v pořadí, jak skončil při volbách.
Území Česka by při volbách do EP bylo jedním volebním
obvodem. Právo volit by měli občané ČR, kterým bude nejméně 18
let, a stejně staří občané jiných zemí EU, kteří budou nejméně 45
dnů vedeni v evidenci obyvatel. Stejná kritéria by se vztahovala
také na občany, kteří by kandidovali do EP. Jedinou výjimkou by
bylo to, že v druhý den voleb by jim muselo být alespoň 21 let.
Kandidátní listiny by mohly podávat politické strany a hnutí
a jejich koalice. K listině budou muset připojit potvrzení o
složení příspěvku na volební náklady ve výši 15.000 korun.
EP je zastupitelský orgán EU. Má omezené legislativní
pravomoci, významné jsou jeho pravomoci kontrolní. Nyní má přes
600 poslanců.
Největší spory při projednávání zákona o volbách do EP
vznikly ve sněmovně v souvislosti s tím, že jeho součástí je i
novela občanského soudního řádu, tedy věc, která s volbami do EP
vůbec nesouvisí. Část opozice to kritizovala. Cílem novely je
sjednotit způsob doručování soudních a jiných zásilek Českou
poštou. Sami poslanci přiznali, že zapracování novely do
volebního zákona není nejčistší způsob vyřešení problému, ale
nakonec ho podpořili.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
