epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 6. 2013
    ID: 91545upozornění pro uživatele

    Soudní přezkum rozhodnutí orgánů sportovních organizací

    Sportovní kluby a organizace vyvíjejí v České republice svojí činnosti nejčastěji v právní formě občanských sdružení. Typickým znakem práva sdružovat se, platným tedy také pro sportovní subjekty, je tzv. „spolková autonomie“, která se kromě jiného projevuje v principu odloučenosti občanských sdružení od státu. Tento článek se zabývá mezemi jednoho z nejvýznamnějších zásahů státních orgánů do činnosti sportovních klubů a organizací, a to možností přezkumu rozhodnutí orgánu občanského sdružení ze strany soudních orgánů.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Svoboda sdružovat se

    Svoboda je charakteristickým principem práva sdružovat se, které je garantováno čl. 20 Listiny základních práv a svobod. Tato svoboda se projevuje jednak směrem k osobám, které jsou členy sdružení, a to zejména v dobrovolnosti jedince stát se členem určitého sdružení, např. sportovního klubu, ale také v rozhodnutí jedince ohledně dalšího setrvání ve sdružení. Druhou oblastí, ve které se svoboda sdružování projevuje, je svoboda vnitřního řízení a organizace sdružení, založená na principu odloučenosti od státu, která je vyjádřena tzv. principem spolkové autonomie.[1]

    Ústavními předpisy garantované právo sdružovací je upraveno zákonem 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sdružování“), který upravuje obecné otázky týkající se existence a činnosti sdružení, nicméně mnoho oblastí však bohužel ponechává neupravených.

    Zásah do spolkové autonomie sportovních organizací

    Výše uvedený princip spolkové autonomie je zákonem o sdružování upraven zejména v §  2 odst. 3, který stanoví, že do postavení a činnosti občanských sdružení mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Uvedené ustanovení stanoví základ ingerence státních orgánů do činnosti občanských sdružení. Jedním z nejvýznamnějších zásahů státního orgánu do činnosti sdružení, které zákon výslovně připouští, je možnost, aby soud posoudil, zda určité rozhodnutí orgánu sdružení je v souladu se zákonem a stanovami, a to na základě žaloby podané v souladu s ust. § 15 zákona o sdružování. Žalobu může podat člen sdružení, který se domnívá, že rozhodnutí orgánu sdružení bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo stanovami. Podmínkou podání žaloby je, že dle stanov sdružení nelze proti žalobou napadenému rozhodnutí podat opravný prostředek a dále, že žaloba musí být podána v prekluzivní lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o takovém rozhodnutí člen sdružení dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od takového rozhodnutí.

    Žaloba na určení rozporu rozhodnutí orgánu sdružení se zákonem nebo stanovami sdružení je často podávaná v případě přezkumu činnosti sportovních klubů, kdy příslušný orgán sdružení – sportovního klubu rozhoduje např. o udělení disciplinárního trestu nebo o vyloučení člena sdružení.

    I když se jedná o podstatný zásah do Listinou základních práv a svobod garantovaného práva na sdružování, zákon nestanoví bližší podmínky aplikace tohoto ustanovení ani nestanoví meze soudního přezkumu rozhodnutí občanských sdružení. Proto bylo ponecháno na soudech, aby při aplikaci § 15 zákona o sdružování provedly jeho výklad, přičemž lze kvitovat, že judikaturní činnost soudů v této oblasti je poměrně konstantní. Z tohoto důvodu je tedy možné vymezit základní zásady, kterými se soudy řídí v případě posouzení žaloby na určení nesouladu rozhodnutí orgánu sdružení se zákonem nebo stanovami.

    Meze soudního přezkumu rozhodnutí orgánů občanského sdružení

    Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že v případě žaloby podané členem sdružení dle § 15 zákona o sdružování je pravomoc soudů k přezkumu obecně dána, avšak zároveň je nutné dané ustanovení zákona vykládat restriktivně, a to právě s ohledem na princip spolkové autonomie. To znamená, že k tomu, aby byla v daném případě dána pravomoc soudu projednat zásadní (!) rozhodnutí orgánu občanského sdružení, musí být kromě zákonných formálních podmínek k podání žaloby dle § 15 zákona o sdružování splněna také restriktivní kritéria, a to navíc v dostatečné intenzitě.

    Těmito restriktivními kritérii pak jsou:[2]

    • protiprávnost tvrzeného jednání druhé strany – a to buď v podobě rozporu se zákony či interními normami spolku – ve většině případů se bude jednat o rozpor se stanovami, nicméně může se jednat i o rozpor s dalšími vnitřními předpisy občanského sdružení (např. disciplinární řád);
    • společenský zájem na projednání věci;
    • vyčerpání smírčích instrumentů v rámci občanského sdružení;
    • výrazná újma (materiální či osobnostní), potenciálně utrpěná žalobcem.

    Důvodem, proč Nejvyšší soud ČR vymezil uvedená kritéria, je to, že je nutné „v co nejširší míře zachovat spolkovou autonomii garantovanou v čl. 20 Listiny základních práv a svobod bez nevyvážené ingerence státní moci.“[3]

    K tomu jen dodejme, že uvedená restriktivní kritéria musí být splněna kumulativně.

    Je zřejmé, že posouzení, zda jsou restriktivní kritéria splněna, bude záležet na individuálních okolnostech případu.

    Soudy se v souvislosti s často podávanými žalobami týkajícími se přestupů členů sportovních klubů do jiných sportovních klubů či ukládáním disciplinárních trestů zabývaly otázkou, zda je přezkoumatelné každé rozhodnutí orgánu občanského sdružení. Dospěly k velice důležitému závěru, že v případě, pokud by se připustila možnost soudního přezkoumání jakéhokoliv rozhodnutí občanského sdružení, tak by rozsah soudní ochrany byl příliš široký. V tomto ohledu soudy přihlížejí také ke skutečnosti, že každá osoba se zpravidla o vstupu do konkrétní sportovní organizace rozhoduje svobodně, resp. dobrovolně, na základě své vůle a tedy se svobodně podřizuje interně nastaveným pravidlům.

    Výše uvedený metodologický postup soudů při stanovení míry soudního přezkumu rozhodnutí občanských sdružení je označován jako tzv. teleologická redukce. Jedná se o postup, kdy by se na základě textového znění právní normy na předmětnou skutečnost měla právní norma aplikovat, ale s ohledem na účel, principy nebo hodnoty, ke kterým právní úprava směřuje, je taková aplikace příliš široká a měla by se uplatnit výjimka ze stanoveného pravidla, kterou ale zákonodárce do právní normy neuvedl[4].

    Žaloba na neplatnost rozhodnutí podaná nečlenem občanského sdružení

    Soudy se opakovaně zabývaly zajímavou otázkou, zda je možné, aby žalobu podle § 15 zákona o sdružování podala i osoba, která není členem sdružení. Soud judikoval, že nečlen sdružení může podat žalobu na určení nesouladu zásadního rozhodnutí orgánu sdružení se zákonem, nebo stanovami, ale na základě ust. § 80 písm. c) zák. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy bude muset prokázat naléhavý právní zájem na určení nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Soud v takovém případě uvádí, že je nutné zachovat exkluzivitu soudního zásahu do činnosti občanského sdružení, a tedy petit žaloby musí být formulován v souladu s § 15 zákona o sdružování. To znamená, že zákon neumožňuje, aby soud deklaroval neplatnost právního aktu sdružení, nebo určení, že žalobce je členem sdružení.[5] Žalobní petit musí výhradně směřovat k určení nezákonnosti rozhodnutí orgánu sdružení či rozporu rozhodnutí se stanovami.[6]

    Z konkrétních případů, kdy soud posoudil, že není dán naléhavý právní zájem v souvislosti se žalobou na určení nezákonnosti rozhodnutí občanského sdružení, lze uvést případ, kdy se žalobce, nečlen sportovní organizace, domáhal určení neplatnosti rozhodnutí orgánu sdružení, kterým mu byl uložen trest zákazu účasti na závodech autorizovaných sportovní organizací, který ale v době projednání žaloby již uplynul a žalobce se znovu mohl plně účastnit aktivit sportovního klubu.[7]

    Závěr

    Soudní praxi ve shora popsaných případech lze podle našeho názoru považovat za správnou, odpovídající současné právní úpravě a doktríně spolkové autonomie. Obecně však nelze platnou právní úpravu spolkového práva považovat za dostačující a i s ohledem na počet občanských sdružení registrovaných na Ministerstvu vnitra a tedy značný okruh osob, kterých se tato oblast právní úpravy týká, by bylo vhodné upravit aktuální otázky činnosti občanských sdružení komplexněji. Tento záměr se pokusí naplnit zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, který s účinností od 1. 1. 2014 zcela nahradí zákon o sdružování občanů. V návaznosti na novou právní úpravu dojde také k přijetí dalších právních předpisů vztahujících se ke spolkovému právu, např. zákona o veřejných rejstřících či zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku.


    JUDr. Jiří Janák

    JUDr. Jiří Janák,
    advokát

    JUDr. Silvie Mancelová, LL.M.

    JUDr. Silvia Mancelová, LL.M.,
    advokátní koncipientka, doktorandka na Katedře obchodního práva PF UK


    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 78  Praha 4

    Tel.: +420 221 412 611
    Fax:  +420 222 254 030
    e-mail: ksd.law@ksd.cz

    PFR 2012
    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006, I. ÚS 90/06.
    [2] K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2916/2006; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2865/2006; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2306/2008.
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2306/2008.
    [4] David L., Podivínová M., Meze soudní ochrany člena spolku proti rozhodnutí spolkového orgánu, Jurisprudence, 2012/1.
    [5] K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2865/2006.
    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 0207, sp. zn. 28 Cdo 1618/2006.
    [7] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 18 Co 91/2012.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Janák, JUDr. Silvia Mancelová, LL.M. ( KŠD LEGAL )
    25. 6. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Byznys a paragrafy, díl 19.: Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
    • Přinese tzv. rozvodová novela skutečně zklidnění emocí ve sporech o péči o dítě?
    • Posuzování manželství v cizineckém právu aneb správní úvaha o třech významech
    • Informativní veřejné aplikace versus soukromé justiční databáze

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.10.2025IT smlouvy & softwarové právo se zaměřením na start-upy a technologické společnosti (online - živé vysílání) - 21.10.2025
    • 23.10.2025Postavení statutárního orgánu: práva, povinnosti & odpovědnost (online – živé vysílání) - 23.10.2025
    • 29.10.2025Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    • 30.10.2025Padesát na padesát – patové situace mezi společníky a řízení sporu mezi nimi (online – živé vysílání) – 30.10.2025
    • 30.10.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 30.10.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ukončení účasti společníka v s.r.o.
    • Akcionářské dohody a jejich vymahatelnost v české právní praxi
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • DEAL MONITOR
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Daňové řízení
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • K výpovědní době
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Nekalá soutěž: Když se byznys nehraje čistě
    • Elektronické podpisy – jejich druhy a způsoby využití
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • Nález Pl. ÚS 2/25: když Ústavní soud dokáže být skutečným ochráncem lidské důstojnosti
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Důkazní břemeno

    Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině....

    Daňové řízení

    Uplyne-li maximální možná délka lhůty pro placení daně (20 let) podle § 160 odst. 5 daňového řádu (a nejde-li o případ upravený v § 160 odst. 6 daňového řádu), nelze daň vybrat...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...

    Daň z příjmů (exkluzivně pro předplatitele)

    Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.