Souhrn významných událostí ze světa práva
Prezident Pavel vyzval k dodržení závazků vůči NATO | Vláda mění pravidla rozpočtové odpovědnosti podle EU | Koalice chystá zvrácení části důchodové reformy | Odborníci varují, že novela stavebního zákona ohrozí památky | Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard, spory o rozpočtový zákon | EU představila migrační strategii, Česko odmítá pakt | Opozice se staví proti zákonu o státních zaměstnancích | Sněmovna podpořila přesun 7,9 miliardy z VZP menším pojišťovnám
Opozice se staví proti zákonu o státních zaměstnancích
Koalice ANO, SPD a Motoristů prosazuje zákon o státních zaměstnancích namísto dosavadního služebního zákona. Opozice to ostře kritizuje – podle jejích lídrů chce vláda tímto krokem „narychlo podmanit státní správu a účelově přidělovat dotace“ . Jednání mimořádné schůze Sněmovny provázely obstrukce; po několika hodinách došlo pouze na první čtení tohoto kontroverzního vládního návrhu, kterým má být služební zákon zrušen . Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová varovala, že zrušení služebního zákona představuje „hazard s evropskými miliardami“ a úplně maže pojistky proti účelovému obsazování úřadů loajálními lidmi .
Sněmovna podpořila přesun 7,9 miliardy z VZP menším pojišťovnám
Menší zdravotní pojišťovny si zřejmě přerozdělí 7,9 miliardy Kč z prostředků VZP . Příslušnou novelu předložil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s cílem stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění, který narušilo nerovnoměrné rozložení pojištěnců – uprchlíků z Ukrajiny (VZP jich má na 90 %) . Sněmovna návrh podpořila v úvodním kole, opozice však vetovala zrychlené schválení už v 1. čtení . Kritici krok označují za „krádež za bílého dne“ a morální hazard, neboť zvýhodní hůře hospodařící pojišťovny na úkor VZP .
Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard, spory o rozpočtový zákon
Vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard Kč . Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že kabinet tím neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti – podle ní se limit strukturálního deficitu vztahuje pouze na řádné sestavování rozpočtu v září . Opoziční lídři to odmítají a označují rekordní deficit za neomluvitelný při očekávaném hospodářském růstu; kritizují také krácení výdajů na obranu navzdory nejhorší bezpečnostní situaci od druhé světové války . Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že rozpočet zcela zjevně odporuje duchu zákona – vláda si podle něj „hledá skulinku“, což smysl rozpočtových pravidel popírá .
Koalice nehodlá navyšovat výdaje na obranu
Koaliční představitelé oznámili, že nebudou dále zvyšovat výdaje na obranu nad rámec zhruba dvou procent HDP . „Dvě procenta HDP na obranu jsou plus minus dostačující,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura s tím, že vláda raději upřednostní „peníze pro české občany, ne na zbrojení“ . Kabinet tak opouští závazek předchozí vlády postupně navyšovat obranný rozpočet až na tři procenta HDP do roku 2030. Opoziční lídři krok ostře odsoudili – podle Víta Rakušana (STAN) stagnace armádních výdajů přímo ohrožuje bezpečnost ČR a činí z ní „černého pasažéra“ kolektivní obrany v NATO .
Spor ministra s Prezidentem kvůli údajnému „vydírání“
Vyostřil se spor mezi vládou a Hradem kvůli komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně prohlásil, že vláda „nemá zájem na zákopové válce“ s Prezidentem; Macinkovy zprávy hlavě státu označil za nešťastně formulované, avšak chápe rozladění Motoristů z nejmenování jejich nominanta do vlády . Prezident Pavel v úterý zveřejnil Macinkovy vzkazy, které považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání . Opozice požaduje po Babišově kabinetu omluvu hlavě státu; Macinka ovšem odmítá, že by šlo o vydírání, a své jednání hájí jako běžné politické vyjednávání .
Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě
V reakci na uvedenou kauzu svolala opozice mimořádnou schůzi Sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě . Důvodem jsou zmíněné textové zprávy ministra Macinky prezidentovi, které hlava státu označila za pokus o vydírání . Jednání o nedůvěře se uskuteční příští týden v úterý a opozice zpochybňuje důvěryhodnost kabinetu Andreje Babiše právě kvůli tomuto sporu s Prezidentem. Premiér Babiš takový pokus o svržení vlády označil za zbytečný, nicméně vláda bude muset situaci obhajovat před plénem.
Zřízena sněmovní komise k aféře Dozimetr
Vládní koalice se shodla na zřízení sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr . Tato rozsáhlá korupční aféra v pražském dopravním podniku (DPP) již přivedla před soud několik obžalovaných, včetně bývalého náměstka primátora Petra Hlubučka . Podle předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla (SPD) má komise transparentně prověřit všechny aspekty případu a vnést do něj světlo nad rámec práce justice . Opoziční lídr Vít Rakušan (STAN) nazval iniciativu „kabaretem“ a ironicky navrhl zřídit raději komisi k Macinkovým zprávám, které prezident označil za vydírání .
Babiš odkládá převedení Agrofertu do svěřenského fondu
Premiér Andrej Babiš zatím nedokončil převedení holdingu Agrofert do svěřenského fondu, jak slíbil po svém prosincovém nástupu do funkce . Po jednání vlády uvedl, že stále čeká na potvrzení dokumentů ze tří unijních zemí, které jsou nutné k převodu akcií Agrofertu . Babiš v prosinci oznámil nevratné vložení Agrofertu do fondu (RSVP Trust) do 30 dnů od jmenování premiérem, zatím však zůstává jediným akcionářem Agrofertu . Prezident Petr Pavel poznamenal, že zda tím Babiš skutečně vyřešil svůj střet zájmů, musí posoudit odborníci .
Vláda zřejmě nebude bránit zrušení krácení odměn politiků
Vláda zřejmě nezasáhne do řízení Ústavního soudu o zrušení krácení odměn politiků s dvojím mandátem . Skupina senátorů (pod vedením Petra Štěpánka, STAN) napadla novou úpravu, podle níž od ledna vyplácí plnou odměnu komunálním či krajským politikům jen jedna samospráva a druhá ji krátí na 40 % . Opatření dopadá na stovky zastupitelů; senátoři tvrdí, že jde o svévolné předvolební gesto, které trestá běžné a prospěšné souběhy funkcí . Ministerstvo vnitra vládě doporučilo do sporu nevstupovat – sporný pozměňovací návrh byl přijat bez konzultace s vnitrem a obsahuje řadu nedostatků, jež ztěžují aplikaci zákona .
Odborníci varují, že novela stavebního zákona ohrozí památky
Zástupci akademické obce varovali v otevřeném dopise premiéra Babiše před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči . Podle patnácti odborníků návrh mechanicky ruší ochranná pásma památkových rezervací a zón (včetně lokalit UNESCO jako Praha, Kutná Hora či Český Krumlov) a výrazně snižuje úroveň ochrany historických hodnot . Signatáři (děkani, rektoři a další kapacity) upozorňují, že přijetí novely by ohrozilo prestiž ČR, která byla loni zvolena do Výboru pro světové dědictví UNESCO . Ekologická organizace Arnika dodala, že novela významně oslabí památkovou i přírodní ochranu a neprošla ani řádným připomínkovým řízením .
Platy ve veřejné sféře vzrostou od dubna o 9 % a 5 %
Vláda se s odbory dohodla na zvýšení platů ve veřejné sféře od dubna 2026 . Nepedagogickým pracovníkům, zaměstnancům kultury a úředníkům vzrostou tarifní platy o 9 % (plus 1 % do odměn), zdravotním sestrám a pečovatelům o 5 % (+1 %) a lékařům či zubařům o 2 % . Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) si to vyžádá 27–28 miliard Kč, které budou muset jednotlivá ministerstva najít ve svých rozpočtových kapitolách . Vzhledem k posunu účinnosti na druhý kvartál vyjde celoroční dopad podobně jako návrh předchozí Fialovy vlády – Juchelka uvedl, že jeho předchůdce Marian Jurečka měl na platy nachystáno zhruba 25 miliard .
Koalice chystá zvrácení části důchodové reformy
Současná vládní koalice plánuje zmírnit některé parametry důchodové reformy zavedené minulým kabinetem . Od příštího roku chce prosadit návrat věkové hranice odchodu do důchodu na 65 let a původní vzorec pro řádnou valorizaci penzí . Podle ministra práce Juchelky by měly být zavedeny také zvláštní valorizace pro nejstarší seniory a větší zvýhodnění pracujících důchodců . Koalice SPD–ANO tím hodlá zmírnit tempo zvyšování důchodového věku a zabraňovat prohlubování deficitů důchodového systému, které považuje za dlouhodobě neudržitelné.
Jiří Ovčáček zvolen do Rady ČTK
Poslanecká sněmovna zvolila někdejšího mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka členem Rady České tiskové kanceláře (ČTK) . Ovčáčka nominoval klub ANO a v tajné volbě získal 94 ze 177 hlasů (ke zvolení bylo potřeba 89) . Ve volbě se obsazovala dvě místa v sedmičlenné Radě ČTK; druhé zatím zůstává neobsazené, protože nominanti Pirátů (René Levínský) ani SPD (Romana Žatecká) nezískali dost hlasů a postupují do 2. kola . Rada ČTK je ze zákona orgánem, jímž veřejnost uplatňuje právo na kontrolu tiskové agentury – schvaluje například její rozpočet a volí generálního ředitele .
Církve kritizují Okamuru kvůli výrokům o uprchlících
Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference ostře odsoudily výroky předsedy SPD Tomia Okamury na adresu ukrajinských uprchlíků . Podle společného prohlášení je „zavádějící a nebezpečné zpochybňovat solidaritu s lidmi v nouzi, do níž se dostali nehledě na svůj původ či míru zavinění“ . Církevní představitelé připomněli, že v nouzi se může ocitnout kdokoli, a vyzvali k zachování soucitu s běženci. Okamura v minulých dnech prohlásil, že pomoc ukrajinským uprchlíkům již není potřebná a že by měli uvolnit místa ve školkách a na pracovním trhu ve prospěch českých občanů.
Prezident Pavel vyzval k dodržení závazků vůči NATO
Prezident Petr Pavel apeloval, aby Česko důsledně plnilo své obranné závazky v NATO, tedy vydávalo na armádu nejméně 2 % HDP . Pokud by vláda na tento závazek rezignovala, měla by podle Pavla otevřeně říct občanům, jak jinak hodlá zajistit jejich bezpečnost . Kolektivní obrana NATO je nejefektivnější a nejlevnější zárukou naší bezpečnosti, připomněl prezident v televizní debatě. Dodal, že neplnění spojeneckých závazků by Alianci citelně oslabilo („celá kolektivní obrana bude děravá jako ementál“) a Česko nemůže očekávat plné garance bezpečnosti .
Vláda mění pravidla rozpočtové odpovědnosti podle EU
Vláda schválila novelu rozpočtových pravidel, která mění výpočet výdajových rámců státního rozpočtu . Nově by se stropy výdajů určovaly podle střednědobého růstu čistých výdajů namísto dosavadního limitu strukturálního deficitu veřejných financí . Změna vychází z aktualizovaných fiskálních pravidel EU a má zajistit udržitelnost zadlužení – stát musí udržovat růst výdajů v mezích, které dlouhodobě stabilizují podíl dluhu na HDP . Ministryně financí Schillerová upozornila, že podle nového zákona by se výdajové limity vztahovaly i na rozpočet projednávaný mimořádně v lednu; současná právní úprava tuto situaci neřeší, proto předložení rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč není v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti .
EU a Indie uzavřely průlomovou obchodní dohodu
Evropská unie a Indie podepsaly dohodu o volném obchodu, která má odstranit až 90 % celních bariér a v clech ušetřit evropským exportérům kolem 4 miliard eur ročně . Dokument byl stvrzen 27. ledna 2026 v Novém Dillí a musí jej ještě ratifikovat Evropský parlament a všechny členské státy. Vznikne tím zóna volného obchodu pro téměř dvě miliardy lidí, což výrazně zlepší přístup evropských firem na dosud uzavřený indický trh . Z českého pohledu je dohoda zásadní zejména pro strojírenství a automobilový průmysl – cla na strojírenské výrobky klesnou z dosavadních až 44 % na nulu a v automobilovém sektoru na 10 % .
EU představila migrační strategii, Česko odmítá pakt
Evropská komise představila novou pětiletou strategii migrační a azylové politiky, která má zefektivnit návraty nelegálních migrantů, posílit ochranu vnějších hranic a usnadnit přijímání uprchlíků i příchod kvalifikovaných cizinců . Strategie předpokládá, že od června 2026 začnou členské země uplatňovat nový migrační a azylový pakt – soubor evropských zákonů připravovaných řadu let v reakci na migrační krizi 2015–2016 . Česká republika je však jedinou zemí EU, která tento pakt nepřijala do svého právního řádu a nemíní ho používat . Tím se Česko vyčleňuje z jednotného systému a vystavuje se možným postihům za nesoulad s unijní legislativou; hlavním důvodem odporu současné české vlády je tzv. solidární klauzule paktu, jež předpokládá rozdělení části přicházejících migrantů mezi státy, nebo alternativně finanční či personální výpomoc zemím v první linii .
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
