Souhrn významných událostí ze světa práva
Vláda schválila balíček opatření ke snížení cen pohonných hmot | Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů vstoupilo do ostrého provozu | Senát schválil odklad superdávky z dubna na červenec 2026 | Ústavní soud konstatoval rozpor smlouvy se Svatým stolcem s ústavním pořádkem | Vrchní soud potvrdil vinu v rozsáhlé kauze úniků policejních informací | Ministr Tejc trvá na inspekci státního zastupitelství a zvažuje odklad slučování soudů | Česká advokátní komora zprovoznila novou Elektronickou knihu úschov | Rada EU schválila český plán využití obranného nástroje SAFE
Vláda schválila balíček opatření ke snížení cen pohonných hmot
Kabinet Andreje Babiše na mimořádném zasedání 2. dubna schválil soubor opatření reagujících na prudký růst cen paliv způsobený ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. Balíček zahrnuje zastropování marží čerpacích stanic na 2,50 Kč za litr, snížení spotřební daně u nafty o 2,35 Kč včetně DPH a zavedení každodenního stanovování maximálních cen Ministerstvem financí. Opatření formálně vstoupila v platnost ve středu 8. dubna a představují nejrazantnější zásah do trhu s pohonnými hmotami v novodobé české historii.
Ministerstvo financí poprvé v historii stanovilo maximální ceny pohonných hmot
Ministerstvo financí 7. dubna poprvé zveřejnilo závazné denní cenové stropy: benzín Natural 95 maximálně za 43,15 Kč za litr a nafta za 49,59 Kč za litr včetně DPH. Od středy 8. dubna ministerstvo každý pracovní den ve 14 hodin publikovalo nové maximální ceny platné od následující půlnoci. K pátku 10. dubna stropy klesly na 41,77 Kč za litr benzínu, avšak podle prvních analýz se reálné ceny na čerpacích stanicích v počátečních dnech téměř nepohnuly a nafta zlevnila pouze o 29 haléřů.
Příprava zákona o regulaci cen pohonných hmot v režimu legislativní nouze
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že resort intenzivně pracuje na návrhu zákona, který by umožnil každé budoucí vládě regulovat marže a ceny pohonných hmot formou nařízení vlády namísto operativních cenových výměrů. Zákon má kopírovat obdobnou právní úpravu pro plyn a elektřinu z roku 2022 a být předložen kabinetu 13. dubna s následným projednáním v režimu legislativní nouze. Předseda ODS Martin Kupka již avizoval, že opozice takový zásah do tržního prostředí nepodpoří, čímž se rýsuje ostrý politický střet při parlamentním projednávání.
Makroekonomická predikce Ministerstva financí snížila odhad růstu HDP na 2,1 procenta
Ministerstvo financí 9. dubna zveřejnilo čtvrtletní makroekonomickou predikci, v níž kvůli geopolitickému napětí na Blízkém východě snížilo odhad růstu HDP pro rok 2026 o 0,4 procentního bodu oproti lednové předpovědi na 2,1 procenta. Deficit veřejných financí by měl letos dosáhnout 2,6 procenta HDP oproti loňským 2,1 procenta a zadlužení vzroste na 45,6 procenta HDP. Ministerstvo označilo rizika predikce za výrazně vychýlená směrem dolů, přičemž hlavní nejistotou zůstává vývoj blízkovýchodního konfliktu a obchodní politika Spojených států.
Opozice požádala o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny
Pět opozičních stran – ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti – dne 9. dubna požádalo předsedu Sněmovny Tomia Okamuru o svolání mimořádné schůze. Opoziční strany chtějí jednat o cenách pohonných hmot a potravin, bezpečnostní politice státu, nezávislosti veřejnoprávních médií i reakci vlády na teroristický incident v Pardubicích. Předseda ODS Marek Benda sdělil, že podpisy shromáždili od téměř všech 92 opozičních poslanců, čímž podmínky pro svolání mimořádné schůze splnili s dostatečnou rezervou.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů vstoupilo do ostrého provozu
Od 1. dubna 2026 běží ostrý provoz systému Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jedné z nejvýznamnějších administrativních reforem posledních let, která nahrazuje více než dvě desítky formulářů jediným datovým hlášením. V dubnu probíhá registrace přibližně 400 tisíc zaměstnavatelských subjektů, první hlášení za duben musí být odesláno do 20. května. Zákon o JMHZ prosadila ještě předchozí Fialova vláda a ministr práce Aleš Juchelka potvrdil plnou technickou připravenost systému.
Senát schválil odklad superdávky z dubna na červenec 2026
Senát schválil novelu posouvající u stávajících příjemců sociálních dávek vznik nároku na novou sjednocenou dávku státní sociální pomoci, takzvanou superdávku, z dubna na červenec 2026. Stávající příjemci příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení budou nadále dostávat dosavadní dávky až do konce června. Novela prošla celým legislativním procesem včetně podpisu prezidenta a nových žadatelů se posun prakticky nedotkne.
Zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru od dubna
Od 1. dubna vstoupilo v platnost zvýšení tarifních platů zaměstnanců veřejného sektoru, které vláda schválila na základě dohody se sociálními partnery z 22. ledna 2026. V lednu došlo ke zvýšení platů pouze u pedagogických pracovníků, ostatní zaměstnanci státu, krajů a obcí museli na valorizaci čekat právě do dubna. Opatření představuje další krok naplňování programového prohlášení vlády v oblasti odměňování ve veřejné správě.
Ústavní soud konstatoval rozpor smlouvy se Svatým stolcem s ústavním pořádkem
Plénum Ústavního soudu vyhlásilo 1. dubna nález, v němž konstatovalo, že obsah Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách je v rozporu s ústavním pořádkem. Smlouva byla podepsána v říjnu 2024, poté ji schválily obě komory Parlamentu, avšak skupina sedmnácti senátorů podala návrh na předběžný přezkum ústavnosti ještě před ratifikací. Na základě nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna byl ratifikační proces pozastaven a Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že vláda studuje právní důsledky a vyhodnocuje varianty dalšího postupu.
Zadržení dalších podezřelých v kauze žhářského útoku na zbrojovku v Pardubicích
Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě 4. dubna zadržela další osobu v trestní věci žhářského útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích a zahájila proti ní trestní stíhání pro trestný čin teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Den předtím byla na základě evropského zatýkacího rozkazu zadržena další podezřelá osoba na území Bulharska, přičemž obě zadržené osoby jsou cizí státní příslušníci. Požár z 20. března zničil halu firmy vyrábějící mimo jiné drony pro Ukrajinu a Vrchní státní zastupitelství v Praze navrhlo vazbu pro jednoho z obviněných.
Městský soud v Praze odsoudil exmanažera CzechTourism za ovlivňování zakázek
Pražský městský soud 8. dubna vynesl verdikt nad Alešem Pangrácem, bývalým ředitelem odboru regionálního partnerství agentury CzechTourism, za ovlivňování veřejných zakázek v celkové hodnotě zhruba 27 milionů korun v období 2015 až 2018. Soud uložil tříletý podmíněný trest, pokutu půl milionu korun, desetiletý zákaz činnosti a povinnost uhradit škodu ve výši 5,2 milionu korun. V kauze bylo obžalováno celkem dvanáct osob, u čtyř bylo stíhání zastaveno pro promlčení a rozsudek dosud nenabyl právní moci.
Vrchní soud v Olomouci zrušil odsuzující rozsudek v korupční kauze Dědic
Vrchní soud v Olomouci zrušil odsuzující rozsudek Krajského soudu v Ostravě nad podnikatelem Martinem Dědicem v jedné z největších korupčních kauz na Ostravsku a případ po více než dvanácti letech vrátil k novému projednání. Soud konstatoval, že krajský soud nepředložil jediný důkaz o faktickém ovlivnění zakázek, a zdůraznil, že lobbying je v demokratickém státě přípustný. Kritice čelila rovněž kvalifikace skutku jako účasti na organizované zločinecké skupině, neboť v rozsudku zcela chybělo vymezení její vnitřní struktury.
Vrchní soud potvrdil vinu v rozsáhlé kauze úniků policejních informací
Olomoucký vrchní soud v rozsáhlé kauze úniků z policejních databází potvrdil vinu u devíti z dvaceti tří obžalovaných a mírně upravil jejich podmíněné a peněžité tresty. Část případu vrátil brněnskému krajskému soudu, který se musí znovu zabývat devíti obžalovanými, jež původně zprostil obžaloby. Kauza dokumentuje rozsáhlé zneužívání pravomoci příslušníky bezpečnostních sborů a obchodování s citlivými informacemi, přičemž původní obžaloba čítala devadesát jedna skutků.
ÚOHS navrhuje osobní postihy za tajné kartelové dohody
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže připravuje legislativní návrh, podle něhož by za kartelové dohody mohli být osobně trestáni i zaměstnanci firem, nikoliv pouze právnické osoby jako dosud. Konkrétně by jednotlivcům hrozila pokuta až deset milionů korun a zákaz činnosti na pět let. Jde o zásadní regulatorní změnu v oblasti soutěžního práva, která reaguje na přetrvávající problém bid riggingu a cenových kartelů ve veřejných zakázkách.
Ministr Tejc trvá na inspekci státního zastupitelství a zvažuje odklad slučování soudů
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc veřejně promluvil o napětí v soustavě státního zastupitelství a potvrdil záměr zřídit inspekci státního zastupitelství jako nezávislý kontrolní orgán. Současně připustil možný odklad plánovaného slučování okresních soudů, přičemž ve hře zůstávají dvě varianty časového harmonogramu reformy soudní mapy. Na ministerstvu se 1. dubna uskutečnilo rovněž první jednání Generálního poradního sboru pro koncepci znalecké činnosti sdružujícího předsedy osmi oborových poradních sborů.
Česká advokátní komora zprovoznila novou Elektronickou knihu úschov
Od 1. dubna platí pro advokáty povinnost používat novou verzi Elektronické knihy úschov plně integrovanou do portálu ČAK, přičemž starší rozhraní bylo k 31. březnu zrušeno. S novou verzí přichází rovněž povinnost odvádět 500 korun za každou úschovu do Garančního fondu, který má posílit ochranu klientských prostředků. Dne 2. dubna složilo v historických prostorách Betlémské kaple advokátní slib celkem 111 nových advokátek a advokátů, kteří tak rozšířili řady české advokacie.
Americká cla na dovoz z EU vstoupila v platnost a Česko je nejpostiženější členskou zemí
Dne 9. dubna vstoupila v platnost americká cla ve výši 20 procent na veškerý dovoz z Evropské unie, která prezident Trump ohlásil 2. dubna. Specifické sektory čelí ještě vyšším sazbám – 25 procent na automobily a ocel, 50 procent na kovové výrobky a 100 procent na léčiva. Podle analýzy Oxford Economics je Česká republika vůbec nejpostiženější zemí z celé EU kvůli své roli subdodavatele pro německý průmysl, přičemž analytici odhadují roční ztrátu české ekonomiky ve výši 150 až 200 miliard korun a kumulativní propad HDP o 0,3 až 3 procenta do roku 2029. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová 7. dubna nabídla USA dohodu o vzájemném zrušení cel na průmyslové zboží, zatímco EU drží v záloze odvetná opatření za více než 72 miliard eur.
Rada EU schválila český plán využití obranného nástroje SAFE
Rada EU 10. dubna schválila český plán čerpání z evropského finančního nástroje SAFE, který umožňuje členským státům využívat zvýhodněné půjčky na vojenské vybavení. Česká republika získá přístup k maximální půjčce ve výši 2,06 miliardy eur včetně počáteční platby předběžného financování 309 milionů eur. Plán původně předložila vláda Petra Fialy a zahrnoval nákup tanků Leopard 2A8 i vozidel Tatra, avšak kabinet Andreje Babiše v lednu požádal o úpravu projektů s přesunem většího podílu prostředků na infrastrukturu, což schvalovací proces pozdrželo.
Biometrický systém EES se stal plně operativním na vnějších hranicích Schengenu
Dne 10. dubna se nový biometrický systém EU Entry/Exit System stal plně povinným na všech vnějších hranicích Schengenského prostoru a nahradil ruční razítkování pasů digitálním záznamem vstupů a výstupů občanů třetích zemí. Na letišti Václava Havla v Praze byly instalovány biometrické kiosky a elektronické brány, přesto se v prvních týdnech očekávají delší fronty při odbavení. Od zahájení postupného nasazování v říjnu 2025 systém odmítl vstup více než 24 tisícům osob a identifikoval přes 600 bezpečnostních rizik, přičemž české firmy zaměstnávající cizince musí přizpůsobit své compliance procesy automatickému sledování pravidla 90 dnů ve 180.
Transpozice směrnice EU o transparentnosti odměňování vstoupila do připomínkového řízení
Ministerstvo práce a sociálních věcí koncem března zveřejnilo návrh novely zákoníku práce transponující směrnici EU o transparentnosti odměňování, přičemž v dubnu probíhá meziresortní připomínkové řízení. Ačkoliv je transpoziční lhůta stanovena na 7. června 2026, ministerstvo zvolilo přístup minimalistické transpozice s rozloženou účinností – hlavní ustanovení mají platit od ledna 2027, povinnost reportovat mzdové rozdíly pro větší zaměstnavatele až od roku 2028. Nová pravidla zavádějí povinnost informovat uchazeče o nástupní mzdě před pohovorem, zákaz dotazovat se na předchozí plat a právo zaměstnanců na informace o průměrné odměně v jejich pracovní kategorii, přičemž Česko dlouhodobě vykazuje rozdíl v odměňování žen a mužů kolem 18 procent oproti unijnímu průměru 12 procent.
Dubnové registrační okno programu Lex Ukrajina pro přechod na dlouhodobý pobyt
V průběhu celého dubna probíhá registrační okno pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt v rámci programu Lex Ukrajina VII, který navazuje na rozhodnutí Rady EU o prodloužení dočasné ochrany. Program umožňuje ekonomicky soběstačným držitelům dočasné ochrany z Ukrajiny přechod na stabilnější pobytový status s platností až pět let za podmínek zahrnujících minimální roční příjem 440 tisíc korun a bezdlužnost na zdravotním pojištění. V loňském roce vyjádřilo zájem více než 80 tisíc osob, podmínky však splnilo pouze přibližně 16 tisíc, a ministerstvo vnitra bude od května do září posuzovat splnění podmínek letošních žadatelů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
