Souhrn významných událostí ze světa práva

Vláda schválila novou koncepci financování veřejnoprávních médií

Vláda Andreje Babiše na svém zasedání v pondělí 15. června 2026 schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby a o změně souvisejících zákonů, který předložil ministr kultury. Česká televize a Český rozhlas přestanou být financovány z koncesionářských poplatků a hlavním finančním zdrojem se stane příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize má podle návrhu hospodařit s částkou 5,74 miliardy korun, Český rozhlas se 2,065 miliardy korun, přičemž tyto částky vycházejí z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Premiér Babiš zároveň oznámil, že vláda už se nebude zabývat širším mediálním zákonem z dílny ministra kultury Klempíře kvůli čtyřem stovkám připomínek a koalice dospěla k závěru, že pro zrušení poplatků není nutné měnit celý systém. Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2027.

Vláda dala zelenou novele zákona o odpadech

Na stejném pondělním jednání 15. června 2026 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Návrh byl projednán jako čj. 275/26 a předložil ho ministr životního prostředí. Novela reaguje na praktické problémy implementace nového zákona o odpadech a upravuje rovněž výši správních poplatků v této oblasti. Vláda současně schválila návrh nařízení o investování investičních fondů, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb. (čj. 330/26), a novelu nařízení vlády o seznamech návykových látek.

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslanecké novele trestního zákoníku

Vláda v pondělí 15. června 2026 schválila souhlasné stanovisko k návrhu poslanců Taťány Malé, Andreje Babiše, Borise Šťastného a Tomia Okamury na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Návrh je veden pod sněmovním tiskem č. 216 a stanovisko předložil ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády (čj. 436/26). Souběžně vláda schválila souhlasné stanovisko k poslanecké novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (sněmovní tisk č. 217), kterou předkládají poslanci Ondřej Babka, Jan Richter, Gabriela Sedláčková a Patrik Nacher.

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo klíčové právní věty

Nejvyšší soud zveřejnil 11. června 2026 tiskovou zprávu s právními větami rozhodnutí schválenými na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia. Mezi přijatými větami vyniká rozsudek sp. zn. 22 ICdo 61/2023, podle něhož k nemovité věci podléhající zápisu do katastru nemovitostí, avšak v něm dosud nezapsané, nelze nabýt vlastnické právo od neoprávněného podle § 1109 občanského zákoníku. Kolegium dále schválilo rozsudek sp. zn. 24 Cdo 1520/2025, podle kterého se požadavek podpisů na téže listině podle § 561 odst. 2 občanského zákoníku uplatní také u nabídky na využití předkupního práva a její akceptace, pokud má být podle nich proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí. Schváleno bylo také usnesení sp. zn. 27 Cdo 2648/2024 stanovící, že právní úprava nadací v občanském zákoníku nedovoluje zakladateli nadace převést své vysoce osobní postavení na jinou osobu.

Sněmovna se mimořádně sešla ke střetu zájmů premiéra a dotacím Agrofertu

Poslanecká sněmovna měla ve čtvrtek 11. června 2026 mimořádné jednání z iniciativy opozice, které svolala pětice opozičních stran kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a dotacím pro skupinu Agrofert. Skupina vládních poslanců zároveň předložila novelu zákona o střetu zájmů, ve které navrhuje zrušit dosud platný plošný zákaz dotací pro společnosti vlastněné členem vlády, přičemž zákaz by se nově vztahoval jen na ministerstva, která jsou takovým členem vlády řízena. Předseda ODS Martin Kupka označil poslaneckou novelu za školácký pokus o legalizaci zlodějiny a Piráti tvrdí, že stávající předpis rozebírá na součástky v Babišův prospěch. Sněmovní jednání skončilo bez výsledku, protože koaliční většina neschválila návrh programu mimořádné schůze.

Reklama

Odpovědnost členů statutárního orgánu obchodní korporace v kontextu aktuální judikatury (online - živé vysílání) - 25.6.2026

25.6.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Novela stavebního zákona míří do třetího čtení se 130 pozměňovacími návrhy

Poslanci posunuli novelu stavebního zákona do třetího čtení a ke druhému čtení předložili přibližně 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května 2026 a trvalo téměř třináct hodin. Předseda České komory architektů Jan Kasl varoval, že navrhovaná změna může vést ke kolapsu systému povolování staveb v České republice, a ekologické hnutí Arnika upozornilo, že v České republice budou zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což přinese hluboko jdoucí právní nejistotu. Novela prohlašuje velké bytové stavby za veřejný zájem a počítá se zřízením centralizované státní stavební správy namísto dnešních stavebních úřadů u měst a obcí. Opozice se obává kolapsu stavebního řízení a poukazuje na nízkou ochotu úředníků přejít pod nově zřízený státní úřad.

Představenstvo ČAK jednalo v Karlových Varech a otevřelo kritické legislativní otázky

Představenstvo České advokátní komory zasedalo ve dnech 12. až 15. června 2026 v Karlových Varech v rámci své 9. schůze, jíž předcházelo setkání se západočeskými advokáty a tradiční společné výjezdní zasedání s vedením Slovenské advokátní komory. Představenstvo vzalo na vědomí, že v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a souvisejícím novelám bylo za ČAK odesláno více než 500 zásadních připomínek, reflektujících výhrady advokacie k ochraně její nezávislosti, mlčenlivosti advokátů a zachování samosprávné role komory. Místopředseda ČAK Lukáš Trojan dále informoval o připomínkách k návrhu zákona o odčerpávání majetku, které upozorňují na riziko nepřiměřených zásahů do vlastnických práv a práva na spravedlivý proces. Představenstvo také schválilo úpravu rozpočtu komory pro rok 2026 a stanovisko ke správě cizího majetku podle § 52g zákona o advokacii.

ČAK a SAK vydaly společné prohlášení k ochraně důvěrnosti komunikace s klientem

Česká advokátní komora a Slovenská advokátní komora přijaly v pondělí 15. června 2026 v Karlových Varech společné prohlášení, ve kterém zdůraznily význam ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem jako základní podmínky ochrany práv a nezávislosti advokacie. Obě komory upozornily na legislativní návrhy a praxi, které mohou oslabit advokátní mlčenlivost a umožnit nepřiměřené zásahy státu do výkonu advokacie, včetně rozhodování o pozastavení činnosti či vyškrtnutí advokátů. V případě České republiky jde především o navrhovanou novelu zákona o odčerpávání majetku a o legislativu v oblasti AML, tedy o zákon o ekonomické ochraně státu. Obě komory v prohlášení odmítly jakékoli zásahy státní moci do nezávislé advokacie a vyzvaly k pokračování ratifikace Úmluvy Rady Evropy o profesi advokáta.

Senát zahájil 26. schůzi se zákony z Hasičského záchranného sboru a justiční agendou

Senát Parlamentu České republiky byl svolán na středu 17. června 2026 k zahájení 26. schůze, jejíž program zahrnoval projednání návrhů zákonů týkajících se Hasičského záchranného sboru, Červeného kříže, válečných veteránů, znalců a právní úpravy finančního trhu. Schůze probíhala v rozsahu standardní třicetidenní lhůty, kterou má Senát na posouzení návrhů zákonů přijatých Poslaneckou sněmovnou. Senátoři se zabývali také zprávou o stavu transpozice evropského práva a aktuální agendou senátních výborů. Výsledek hlasování o jednotlivých bodech bude promítnut do veřejného přehledu projednávaných tisků na webových stránkách Senátu.

Nejvyšší soud zpřesnil úpravu náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka

V právních větách schválených občanskoprávním a obchodním kolegiem 11. června 2026 přijal Nejvyšší soud usnesení sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, podle kterého za procesní úkony učiněné od 1. ledna 2025 v případech, na které dopadá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., náleží účastníku řízení nezastoupenému zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 občanského soudního řádu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 korun podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu aplikovaného per analogiam. Rozhodnutí jednoznačně doplňuje mezeru v právní úpravě a sjednocuje praxi obecných soudů. Současně bylo schváleno rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 VSOL 494/2023 řešící doručování v insolvenčním řízení, podle kterého insolvenční soud doručuje dlužníku do datové schránky fyzické osoby, do datové schránky podnikající fyzické osoby jen tehdy, pokud se do ní dlužník přihlásí.

Nejvyšší soud rozhodl o moderaci náhrady při vyvlastnění pro liniové stavby

V rámci schválených právních vět z 11. června 2026 zveřejnil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 24 Cdo 2813/2024, podle něhož v soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu, jehož předmětem je posouzení spravedlivé náhrady za vyvlastnění stanovené rozhodnutím správního orgánu, nelze přihlížet k tzv. kontraktačnímu bonusu v podobě koeficientů navyšujících kupní cenu ve smyslu § 3b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 416/2009 Sb., liniového zákona, a to ani v rámci úvahy o mimořádném navýšení náhrady za vyvlastnění soudem podle § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Soud je v uvedeném řízení oprávněn zkoumat jen to, zda je náhrada za již uskutečněné vyvlastnění přiměřená, a nemůže se zabývat otázkami vztahujícími se k podmínkám, za nichž lze rozhodnout o samotném vyvlastnění. Posouzení námitek vážících se k procesu vyjednávání dle § 5 zákona o vyvlastnění náleží výlučně správním soudům.

Vláda schválila zapojení České republiky do nástroje SAFE

Na jednání 15. června 2026 vláda schválila zapojení České republiky do nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu, známého pod zkratkou SAFE, který předložil místopředseda vlády a ministr obrany. Materiál byl veden pod čj. 298/26 a navazuje na předchozí projednávání ze schůze vlády z 11. května 2026. Vláda současně schválila návrh změn Legislativních pravidel vlády (čj. 435/26), který předložil ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády. Pravidla mají sjednotit a zpřesnit požadavky na tvorbu právních předpisů a posílit přípravnou fázi legislativního procesu.

Česká republika nestíhá transpozici směrnice o transparentnosti odměňování

Lhůta pro transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování uplynula 7. června 2026, přičemž Česká republika ji k tomuto datu řádně netransponovala. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo návrh novely zákoníku práce, který však počítá s rozloženou účinností a neumožňuje plné splnění závazku ke stanovenému termínu. Česká republika se tak vystavuje riziku zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování EU ze strany Evropské komise. Směrnice má za cíl posílit rovné odměňování žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a zavádí povinnosti zaměstnavatelů transparentně informovat o úrovních mezd, nárocích uchazečů na informace o platových rozpětích a o povinnostech podávat zprávy o rozdílech v odměňování podle pohlaví.

Nejvyšší soud judikoval ke vztahu rodiče s hospitalizovaným dítětem

V právních větách schválených 11. června 2026 Nejvyšší soud rozsudkem sp. zn. 25 Cdo 2087/2024 vyložil výkon práva na pobyt rodiče s hospitalizovaným dítětem podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Soud konstatoval, že je třeba aplikovat test proporcionality se zřetelem na individuální okolnosti případu, kde požadavky ochrany zdraví nezletilého pacienta, umožnění řádné zdravotní péče, vyloučení rizika úrazu zdravotnického personálu i samotného rodiče a zachování požárních a hygienických předpisů mohou převážit nad právem na soukromý a rodinný život rodiče a dítěte. Druhým významným rozhodnutím v této oblasti je rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2340/2024, podle kterého délka řízení a změna judikatury ve sporu o náhradu nemajetkové újmy nejsou samy o sobě důvodem pro odepření práva věřitele na zaplacení úroku z prodlení.

Národní plán obnovy se blíží závěrečné fázi čerpání

Česká republika se prostřednictvím čerpání z Národního plánu obnovy posunula na páté místo mezi evropskými zeměmi a vyčerpala přibližně 78 procent dostupných prostředků. Do konce roku 2025 obdržela ČR od Evropské komise zhruba 6,1 miliardy eur, tedy přibližně 153,7 miliardy korun, z celkové finanční alokace 8,7 miliardy eur. V roce 2026 plánuje Česká republika předložit dvě závěrečné žádosti o platbu v celkovém objemu přibližně 48 miliard korun. Kritická je skutečnost, že všechny milníky a cíle Rady musí být splněny nejpozději do 31. srpna 2026, jinak hrozí riziko propadnutí části alokace. Vláda v této souvislosti urychleně dokončuje implementaci jednotlivých reformních opatření a investičních projektů, které jsou součástí plánu.

Vláda přijala mandát na zasedání Evropské rady v Bruselu

Vláda Andreje Babiše na svém zasedání v pondělí 15. června 2026 schválila mandát na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 18. a 19. června 2026 v Bruselu. Mandát předložil předseda vlády a obsahoval pozice České republiky k aktuálním tématům jednání, mezi něž patřily Ukrajina, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost, migrace, vícoletý finanční rámec a rozšíření EU. Schválení mandátu je standardní součástí přípravy na zasedání Evropské rady a zajišťuje, že česká pozice je závazná pro předsedu vlády při jednáních se zahraničními partnery. Závěry zasedání budou předmětem následné analýzy ze strany Úřadu vlády a relevantních ministerstev.

Evropská komise pokračuje v žalobě proti ČR za neprovedení nařízení DSA

Evropská komise pokračuje v řízení o porušení Smlouvy o fungování EU vůči České republice ve věci nedostatečné implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb. Komise podala 4. března 2026 k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu, ve které žádá určení, že Česká republika k 3. lednu 2025 neplnila své povinnosti podle článků 51 a 52 nařízení, tedy zejména nesvěřila koordinátorovi digitálních služeb potřebné vyšetřovací a sankční pravomoci. Případ se ve sledovaném týdnu nachází v písemné fázi a jeho výsledek bude mít přímý dopad na český zákon o digitálních službách a na sankční režim vůči poskytovatelům digitálních služeb. Česká republika je tak v případě úspěchu Komise vystavena povinnosti zaplatit paušální částku či penále.

Vláda schválila ratifikaci změn Bonnské úmluvy o stěhovavých druzích

Vláda 15. června 2026 schválila návrh na ratifikaci změn příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Campo Grande v Brazílii dne 29. března 2026. Materiál pod čj. 420/26 předložili ministr životního prostředí a místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Úmluva, známá též jako Bonnská úmluva, je významným multilaterálním nástrojem ochrany biodiverzity a její implementace má přímý dopad na národní legislativu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Ratifikace musí projít Parlamentem České republiky a po jeho souhlasu bude podepsána prezidentem republiky.

Účinnost transpozice směrnice o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku

V průběhu června 2026 vstoupila v účinnost část právní úpravy provádějící transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku (DMFS). Změny se dotýkají právní úpravy uzavírání spotřebitelských smluv o finančních službách prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a posilují právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy. Účinnost dílčích ustanovení od 19. června 2026 byla potvrzena výkladovými stanovisky a má přímý dopad na e-shopy a další subjekty působící v oblasti distance selling. Zavádí se zejména rozšířená informační povinnost před uzavřením smlouvy a posílené prostředky ochrany spotřebitele ve fázi předsmluvních jednání.