"Špatní" soudci půjdou k soudu

 

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce pohrozit soudcům většími tresty za to, když budou chybovat.

Zřejmě už na přelomu roku navrhne vládě nový zákon, na jehož základě by soudce teoreticky mohl přijít o talár, pokud nebude rozumět zákonům nebo bude vynášet okatě špatné rozsudky.

Návrh říká, že soudce může skončit před kárným senátem, nebude-li schopen "aplikovat právo".

Co ministerští úředníci vidí jako cestu ke zlepšení justice, to soudci považují za velké ohrožení své nezávislosti. Zvláště v kombinaci s dalšími novinkami, kdy v kárných senátech mají usednout vedle soudců i kandidáti Poslanecké sněmovny či Senátu.

Dnes soudci dostávají tresty hlavně za to, když pracují pomalu.

Špatná "aplikace práva" spočívá podle výkladu ministerstva v tom, že se soudce nevyzná v zákonech, neumí rozhodnout, které paragrafy použít na konkrétní trestný čin či obchodní spor, nebo nedokáže logicky přemýšlet jako zkušený právník.

"Buď z naprostého lajdáctví a lhostejnosti k funkci, nebo ztráty orientace v právu dokazuje, že evidentně neobstojí jako právník, a tím méně jako soudce," říká Jakub Stadler z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Cílem je tlačit na soudce, aby se vzdělávali a svou práci brali odpovědně.

Před kárný senát se kvůli novému paragrafu zřejmě soudce dostane jen výjimečně. Postih nebude hrozit za to, když soudcův verdikt zruší odvolací soud třeba proto, že podle jeho mínění špatně vyhodnotil důkazy. Muselo by se totiž ještě navíc ukázat, že své kauze ani zákonům soudce skutečně nerozumí.

I tak jsou soudci k ministerským návrhům velmi kritičtí. Argumentují hlavně tím, že poznat, kdy je soudce, jak se říká, "mimo", bude velmi složité - a může se prý stát, že někteří se dostanou před kárné senáty bezdůvodně. Soudce přitom může navrhnout před kárný senát i ministr.

"To je tanec na velmi tenkém ledě," tvrdí například Libor Vávra, předseda Obvodního soudu pro Prahu 1. "Kdo si tohle troufne posoudit? Takové zpřísnění zákona není vůbec potřeba," říká prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Není to však jediné, co se soudcům na novém zákonu nelíbí. Nejvíc protestují proti tomu, aby v kárných senátech seděli kromě soudců také takzvaní laici, to znamená například právníci z univerzit nebo zástupci advokátské komory. Ministerstvo tím chce zabránit tomu, aby kární soudci nevynášeli jen mírné tresty, protože "obvinění" soudci mohou být jejich známí nebo třeba spolužáci z fakulty. "Chceme zvýšit prestiž kárného řízení," tvrdí ministerský náměstek Vladimír Král.

Hlavní zbraní úřadu jsou přitom čísla: od roku 2002 do loňska se do kárného řízení dostalo téměř 150 soudců, odejít z funkce ale musel pouze jeden - Josef Košela, za podezřelé změny výroků po obvinění, že si kupoval videokazety s dětskou pornografií.

Soudci ovšem namítají, že půjde o zásah do nezávislosti justice - nikdo zvenčí podle nich nemá právo rozhodovat o trestech. "To si musí soudci vyřešit sami mezi sebou. My také nemluvíme do toho, jestli třeba poslanci mají vydat ke stíhání kolegu, který boural opilý," říká šéf unie Jirsa.

A soudci si nyní všimli ještě další novinky, s níž nemohou souhlasit. Jde o to, že laiky do kárných senátů by měli nominovat nejen advokáti, exekutoři a děkani, ale také Senát nebo sněmovna. A to už je podle soudců nepřípustný zásah politiky do justice - zvlášť pokud by například poslanci navrhli někoho ze svého středu.

Ministerstvo se ale hájí podmínkou v zákoně, že musí jít nejen o právníka, jemuž už bylo třicet let, ale hlavně o "všeobecně uznávaného odborníka". Tím se má vyloučit, aby politici mohli do kárných senátů navrhnout kohokoli.

Nový zákon má obsahovat ještě další zpřísnění vůči soudcům. Dnes mohou kárné senáty snížit špatnému soudci plat jen o čtvrtinu, v budoucnu to má být až polovina. A pokud bude takový soudce potrestán třikrát, jeho předseda bude smět navrhnout, aby ho senát zbavil funkce.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.