epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 8. 2020
    ID: 111772upozornění pro uživatele

    Specifika trestného činu křivého obvinění – 2. část

    V předcházející části článku jsem se věnovala přiblížení podmínek, jež je nutno naplnit ke spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení § 345 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a také okolnostem upraveným kvalifikovanými skutkovými podstatami s vyšší hrozící sazbou trestu odnětí svobody. V této části nastíním otázky, kterým se věnuje judikatura.

    Judikatura Nejvyššího soudu se zabývá především naplněním skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění z pohledu obvinění policistů jakožto úředních osob v rámci některé z fází trestního řízení, respektive lze konstatovat, že taková obvinění jsou následně postihována prostředky trestního práva a odsouzené osoby, pachatelé trestného činu křivého obvinění, se proti tomuto postupu brání opravnými prostředky až do fáze dovolacího řízení či řízení o ústavní stížnosti.

    Z aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu lze upozornit na:

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 4 Tdo 494/2020, [NS 2434/2020] ze dne 13. 5. 2020 týkající se skutku spočívajícího v tomto jednání obviněného: „Dne 17.8.2016 v 08:50 hodin v místě svého trvalého bydliště v obci XY čp. 29XY okres XY, při podání vysvětlení vyšetřovacímu orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů pod č.j. GI-K-1158-5/2016 po řádném poučení o následcích trestného činu křivé obvinění podle § 345 tr. zákoníku úmyslně nepravdivě obvinil svou výpovědí příslušníka Policie České republiky vrchního inspektora T. R., služebně zařazeného na Obvodním oddělení XY, OEČ XY, z toho, že jej dne 25.7.2016 v době okolo 14:50 hodin v místě jeho trvalého bydliště v obci XY čp. XY při provádění služebního zákroku spočívajícího v předvedení, fyzicky napadl opakovanými údery rukou do obličeje a hlavy, čímž mu měl způsobit bezvědomí a újmu na zdraví, což však bylo šetřením odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pod č.j. KRPU-166139/Čj-2016-040066-UL-6-S ve spojení s odborem vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR pod č.j. PPR-31785/ČJ-2016-990210-S vyvráceno, přičemž obžalovaný J. Š. takto jednal, i když věděl, že touto výpovědí může přivodit trestní stíhání policisty T. R., a byl s tím při poučení prokazatelně srozuměn.“.

    Popsané jednání bylo kvalifikováno jako přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. e) tr. zákoníku, tj. jako lživé obvinění jiného z trestného činu v úmyslu mu přivodit trestní stíhání a spáchá-li obviněný takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Obviněnému byl za uvedený skutek uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3,5 roku. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 250 Kč, celkem 50 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by výkon peněžitého trestu byl zmařen, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíce.
     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Podobným případem se pak Nejvyšší soud zabýval například v rozhodnutích sp.zn. 3 Tdo 8/2020, [NS 816/2020] ze dne 5. 2. 2020, sp.zn. 3 Tdo 833/2019, [NS 4259/2019] ze dne 31. 7. 2019, či sp.zn. 3 Tdo 875/2019, [NS 4402/2019] ze dne 31. 7. 2019.

    Z uvedených obdobných skutků a rozhodnutí o nich lze dovodit následující závěry:

    Obvinění úřední osoby, zejména policisty z fyzického napadení při služebním zákroku, jsou-li následně prošetřována vnitřní kontrolou či Generální inspekcí bezpečnostních sborů
    (v jednom z případů bylo dokonce oznámení o podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle ustanovení § 329 trestního zákoníku podáno přímo Generální inspekci bezpečnostních sborů), bývají prověřována a následně stíhána, dojde-li kontrola postupu úřední osoby v dané věci k tomu, že postup úřední osoby byl v souladu se zákonem nebo že se popsané jednání vůbec nestalo, nebo že se nestalo tak, jak je popisuje poškozený, respektive následně obviněný pachatel trestného činu křivého obvinění. V těchto příkladech, zvláště pak u obvinění z fyzických napadení hraje zásadní roli znalecký posudek z oboru zdravotnictví, jenž se vyjádří k tomu, zda případná poranění mohla být způsobena tak, jak to popsal pozdější obviněný. Tresty, které jsou následně ukládány soudem za tento trestný čin, bývají mírné, tresty odnětí svobody podmíněné s odkladem na zkušební dobu, případně byl uložen trest peněžitý či trest vyhoštění.

    Je proto třeba se mít na pozoru před podobným druhem obrany, jenž je z mé advokátní praxe u dotčených osob oblíbený zejména jako vysvětlení vlastních prohlášení zaznamenaných v úředním záznamu o podání vysvětlení či v protokolu o výslechu v rámci přípravného řízení. Dále při dalším často skloňovaném jednání policejního orgánu, použití donucovacího prostředku policistou například při zadržení či předvedení osoby, je vždy třeba zkoumat, zda příslušník Policie ČR nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání této osoby, čímž by policista porušil ustanovení § 38 odst. 1 písm. a), odst. 5 zákona o Policii České republiky. Zasahující orgán tedy nesmí překročit při služebním zákroku svou pravomoc, nesmí ji vykonávat způsobem odporujícím zákonu. Obvinění sdělené pachatelem trestného činu křivého obvinění musí být vedeno úmyslem přivodit trestní stíhání konkrétní nevinné osoby a pachatel si musí být vědom, že obviňuje osobu nepravdivě. Právě chybějícím dostatečným prokázáním úmyslu dovolatelé často argumentují ve svých podáních Nejvyššímu soudu, ten však z hlediska prokázání přímého úmyslu konstatoval, že postačí, když skutečnosti spadající pod zákonné znaky skutkové podstaty uvedené ve zvláštní části trestního zákona jsou zahrnuty v představě pachatele alespoň v obecných rysech. Dovolací soud pak konstatuje, že vědomost jednání pachatele je zřejmá ze samotného kontextu, kdy ve vlastním oznámení fyzického napadení při služebním zákroku se obviněný domáhal potrestání policistů [1].

    Pokud jde o nutnost poučení pachatele trestného činu křivého obvinění o následcích jím uváděných skutečností, tedy o možných následcích úmyslného, nepravdivého obvinění jiné osoby z trestného činu s úmyslem přivodit mu trestní stíhání (zde trestní stíhání policisty za jím provedený služební postup), pak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn.
    5 Tdo 883/2006, [R 56/2007 tr.] ze dne 2.8.2006 existence poučení pachatele o hrozbě trestního postihu není podmínkou trestnosti činu.

    Uvedené rozhodnutí zároveň konstatuje, že trestného činu křivého obvinění se může dopustit každý, bez ohledu na skutečnost, zda pachatel vystupuje v procesním postavení svědka nebo znalce. Pachatelem tedy může být ten, kdo učinil nepravdivé oznámení o podezření ze spáchání trestného činu (pozn. zde ovšem třeba podotknout, že vyslovení pouhého podezření nelze automaticky považovat za vědomě lživé obvinění [2]), dále ten, kdo lživě obvinil jiného při podaném vysvětlení před policejním orgánem, nebo ten kdo totéž učinil při výslechu v přípravném řízení či v řízení před soudem. K dokonání trestného činu křivého obvinění rovněž není třeba, aby se pachateli podařilo dosáhnout jeho úmyslu, tj. aby byla určitá osoba skutečně obviněna ze spáchání trestného činu nebo dokonce za něj odsouzena [3]. K podání nepravdivého trestního oznámení je rovněž třeba upozornit, a ostatně to vyplývá i z výše uvedeného, že toto pak dle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, Tpjn 300/2019, [R 1/2019 st.] lze použít jako důkaz naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění, a to ačkoliv trestní oznámení jako úkon činěný dle trestního řádu ještě před zahájením trestního řízení bez ohledu na jeho formu důkazním prostředkem toliko ke zjištění poznatků o předmětu důkazu (tj. v tom smyslu důkazem), jen ohledně samotných okolností, za nichž bylo toto oznámení podáno, např. kdy, kde, kdo, s kým, ohledně čeho je učinil apod. Trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) naopak být nemůže ohledně skutečností v něm tvrzených (tj. ohledně vlastního obsahu tohoto oznámení), které je třeba dokazovat postupy výslovně stanovenými v hlavě páté trestního řádu. Pouze ve výjimečných případech pak může být trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) i z hlediska jeho vlastního obsahu, a to např. v rámci trestního řízení vedeného pro trestný čin spáchaný podáním trestního oznámení (trestný čin křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku apod.).[4]

    Výše uvedené podmínky trestnosti jednání zakládajícího křivé obvinění ve smyslu trestního zákoníku se samozřejmě obecně nevztahují pouze na nepravdivá oznámení o jednání policejního orgánu, ale v obecné rovině na všechny pachatele tohoto trestného činu.

    Mgr. Jana Wulkanová,
    advokátka

    Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.

    Na Bělidle 997/15
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 222 200 250
    Email: info@langmeier.cz

     

    [1] Nejvyšší soud, 3 Tdo 8/2020, [NS 816/2020]

    [2] Nejvyšší soud ČSSR, 4 Tz 40/65, [R 44/1965 tr.]

    [3] Nejvyšší soud, 5 Tdo 883/2006, [R 56/2007 tr.]

    [4] Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. Tpjn 300/2019, k otázce, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v § 59 odst. 1 tr. ř., ECLI:CZ:NS: 2019:TPJN.300.2019.1]

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jana Wulkanová (Langmeier & Co.)
    31. 8. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.