epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Nové přestupkové právo 2021
31. 8. 2020
ID: 111772upozornění pro uživatele

Specifika trestného činu křivého obvinění – 2. část

V předcházející části článku jsem se věnovala přiblížení podmínek, jež je nutno naplnit ke spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení § 345 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a také okolnostem upraveným kvalifikovanými skutkovými podstatami s vyšší hrozící sazbou trestu odnětí svobody. V této části nastíním otázky, kterým se věnuje judikatura.

Judikatura Nejvyššího soudu se zabývá především naplněním skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění z pohledu obvinění policistů jakožto úředních osob v rámci některé z fází trestního řízení, respektive lze konstatovat, že taková obvinění jsou následně postihována prostředky trestního práva a odsouzené osoby, pachatelé trestného činu křivého obvinění, se proti tomuto postupu brání opravnými prostředky až do fáze dovolacího řízení či řízení o ústavní stížnosti.

Z aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu lze upozornit na:

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 4 Tdo 494/2020, [NS 2434/2020] ze dne 13. 5. 2020 týkající se skutku spočívajícího v tomto jednání obviněného: „Dne 17.8.2016 v 08:50 hodin v místě svého trvalého bydliště v obci XY čp. 29XY okres XY, při podání vysvětlení vyšetřovacímu orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů pod č.j. GI-K-1158-5/2016 po řádném poučení o následcích trestného činu křivé obvinění podle § 345 tr. zákoníku úmyslně nepravdivě obvinil svou výpovědí příslušníka Policie České republiky vrchního inspektora T. R., služebně zařazeného na Obvodním oddělení XY, OEČ XY, z toho, že jej dne 25.7.2016 v době okolo 14:50 hodin v místě jeho trvalého bydliště v obci XY čp. XY při provádění služebního zákroku spočívajícího v předvedení, fyzicky napadl opakovanými údery rukou do obličeje a hlavy, čímž mu měl způsobit bezvědomí a újmu na zdraví, což však bylo šetřením odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pod č.j. KRPU-166139/Čj-2016-040066-UL-6-S ve spojení s odborem vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR pod č.j. PPR-31785/ČJ-2016-990210-S vyvráceno, přičemž obžalovaný J. Š. takto jednal, i když věděl, že touto výpovědí může přivodit trestní stíhání policisty T. R., a byl s tím při poučení prokazatelně srozuměn.“.

Popsané jednání bylo kvalifikováno jako přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. e) tr. zákoníku, tj. jako lživé obvinění jiného z trestného činu v úmyslu mu přivodit trestní stíhání a spáchá-li obviněný takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Obviněnému byl za uvedený skutek uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3,5 roku. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 250 Kč, celkem 50 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by výkon peněžitého trestu byl zmařen, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíce.
 

Reklama
Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
20.1.2020 09:003 250 Kč s DPH

Koupit

Podobným případem se pak Nejvyšší soud zabýval například v rozhodnutích sp.zn. 3 Tdo 8/2020, [NS 816/2020] ze dne 5. 2. 2020, sp.zn. 3 Tdo 833/2019, [NS 4259/2019] ze dne 31. 7. 2019, či sp.zn. 3 Tdo 875/2019, [NS 4402/2019] ze dne 31. 7. 2019.

Z uvedených obdobných skutků a rozhodnutí o nich lze dovodit následující závěry:

Obvinění úřední osoby, zejména policisty z fyzického napadení při služebním zákroku, jsou-li následně prošetřována vnitřní kontrolou či Generální inspekcí bezpečnostních sborů
(v jednom z případů bylo dokonce oznámení o podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle ustanovení § 329 trestního zákoníku podáno přímo Generální inspekci bezpečnostních sborů), bývají prověřována a následně stíhána, dojde-li kontrola postupu úřední osoby v dané věci k tomu, že postup úřední osoby byl v souladu se zákonem nebo že se popsané jednání vůbec nestalo, nebo že se nestalo tak, jak je popisuje poškozený, respektive následně obviněný pachatel trestného činu křivého obvinění. V těchto příkladech, zvláště pak u obvinění z fyzických napadení hraje zásadní roli znalecký posudek z oboru zdravotnictví, jenž se vyjádří k tomu, zda případná poranění mohla být způsobena tak, jak to popsal pozdější obviněný. Tresty, které jsou následně ukládány soudem za tento trestný čin, bývají mírné, tresty odnětí svobody podmíněné s odkladem na zkušební dobu, případně byl uložen trest peněžitý či trest vyhoštění.

Je proto třeba se mít na pozoru před podobným druhem obrany, jenž je z mé advokátní praxe u dotčených osob oblíbený zejména jako vysvětlení vlastních prohlášení zaznamenaných v úředním záznamu o podání vysvětlení či v protokolu o výslechu v rámci přípravného řízení. Dále při dalším často skloňovaném jednání policejního orgánu, použití donucovacího prostředku policistou například při zadržení či předvedení osoby, je vždy třeba zkoumat, zda příslušník Policie ČR nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání této osoby, čímž by policista porušil ustanovení § 38 odst. 1 písm. a), odst. 5 zákona o Policii České republiky. Zasahující orgán tedy nesmí překročit při služebním zákroku svou pravomoc, nesmí ji vykonávat způsobem odporujícím zákonu. Obvinění sdělené pachatelem trestného činu křivého obvinění musí být vedeno úmyslem přivodit trestní stíhání konkrétní nevinné osoby a pachatel si musí být vědom, že obviňuje osobu nepravdivě. Právě chybějícím dostatečným prokázáním úmyslu dovolatelé často argumentují ve svých podáních Nejvyššímu soudu, ten však z hlediska prokázání přímého úmyslu konstatoval, že postačí, když skutečnosti spadající pod zákonné znaky skutkové podstaty uvedené ve zvláštní části trestního zákona jsou zahrnuty v představě pachatele alespoň v obecných rysech. Dovolací soud pak konstatuje, že vědomost jednání pachatele je zřejmá ze samotného kontextu, kdy ve vlastním oznámení fyzického napadení při služebním zákroku se obviněný domáhal potrestání policistů [1].

Pokud jde o nutnost poučení pachatele trestného činu křivého obvinění o následcích jím uváděných skutečností, tedy o možných následcích úmyslného, nepravdivého obvinění jiné osoby z trestného činu s úmyslem přivodit mu trestní stíhání (zde trestní stíhání policisty za jím provedený služební postup), pak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn.
5 Tdo 883/2006, [R 56/2007 tr.] ze dne 2.8.2006 existence poučení pachatele o hrozbě trestního postihu není podmínkou trestnosti činu.

Uvedené rozhodnutí zároveň konstatuje, že trestného činu křivého obvinění se může dopustit každý, bez ohledu na skutečnost, zda pachatel vystupuje v procesním postavení svědka nebo znalce. Pachatelem tedy může být ten, kdo učinil nepravdivé oznámení o podezření ze spáchání trestného činu (pozn. zde ovšem třeba podotknout, že vyslovení pouhého podezření nelze automaticky považovat za vědomě lživé obvinění [2]), dále ten, kdo lživě obvinil jiného při podaném vysvětlení před policejním orgánem, nebo ten kdo totéž učinil při výslechu v přípravném řízení či v řízení před soudem. K dokonání trestného činu křivého obvinění rovněž není třeba, aby se pachateli podařilo dosáhnout jeho úmyslu, tj. aby byla určitá osoba skutečně obviněna ze spáchání trestného činu nebo dokonce za něj odsouzena [3]. K podání nepravdivého trestního oznámení je rovněž třeba upozornit, a ostatně to vyplývá i z výše uvedeného, že toto pak dle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, Tpjn 300/2019, [R 1/2019 st.] lze použít jako důkaz naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění, a to ačkoliv trestní oznámení jako úkon činěný dle trestního řádu ještě před zahájením trestního řízení bez ohledu na jeho formu důkazním prostředkem toliko ke zjištění poznatků o předmětu důkazu (tj. v tom smyslu důkazem), jen ohledně samotných okolností, za nichž bylo toto oznámení podáno, např. kdy, kde, kdo, s kým, ohledně čeho je učinil apod. Trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) naopak být nemůže ohledně skutečností v něm tvrzených (tj. ohledně vlastního obsahu tohoto oznámení), které je třeba dokazovat postupy výslovně stanovenými v hlavě páté trestního řádu. Pouze ve výjimečných případech pak může být trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) i z hlediska jeho vlastního obsahu, a to např. v rámci trestního řízení vedeného pro trestný čin spáchaný podáním trestního oznámení (trestný čin křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku apod.).[4]

Výše uvedené podmínky trestnosti jednání zakládajícího křivé obvinění ve smyslu trestního zákoníku se samozřejmě obecně nevztahují pouze na nepravdivá oznámení o jednání policejního orgánu, ale v obecné rovině na všechny pachatele tohoto trestného činu.

Mgr. Jana Wulkanová,
advokátka

Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.

Na Bělidle 997/15
150 00 Praha 5

Tel.: +420 222 200 250
Email: info@langmeier.cz

 

[1] Nejvyšší soud, 3 Tdo 8/2020, [NS 816/2020]

[2] Nejvyšší soud ČSSR, 4 Tz 40/65, [R 44/1965 tr.]

[3] Nejvyšší soud, 5 Tdo 883/2006, [R 56/2007 tr.]

[4] Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. Tpjn 300/2019, k otázce, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v § 59 odst. 1 tr. ř., ECLI:CZ:NS: 2019:TPJN.300.2019.1]

 


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Jana Wulkanová (Langmeier & Co.)
31. 8. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Trestání krádeží spáchaných v nouzovém stavu
  • Možnosti vyvinění pomocí compliance programu
  • Krátce ke svědecké výpovědi jako důkazu v trestním řízení
  • Správní právo trestní: Diference mezi trvajícím a pokračujícím přestupkem. Nad jedním otazníkem z praxe
  • Trestní odpovědnost zombie
  • Oběť v roli oznamovatele trestného činu a problematika neoznámení deliktu
  • Novela trestního práva – vyjádření obžalovaného a dohodovací řízení
  • Novelizace trestních předpisů: posun k modelu vyjednávání o druhu a výši trestu při doznání a důraz na majetkový postih pachatelů trestné činnosti

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
  • Compliance program jako prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
  • Spravedlivý proces v trestním řízení
  • Prevence trestní odpovědnosti právnických osob
  • Právnické osoby a trestní odpovědnost
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Vypořádání SJM
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů