Spory o doménová jména

Internet se neoddiskutovatelně stává nejužívanějším a nejuniverzálnějším prostorem a médiem propagace zboží a služeb. Prakticky každý, kdo nabízí služby či zboží se snaží, aby právě jeho stránky byly ve vztahu k prodávanému zboží či nabízeným službám co nejsnáze k nalezení, zapamatovatelné a zajistily mu tedy co nejefektivnější prezentaci. K tomu, aby webové stránky vhodným způsobem reprezentovaly a propagovaly jejich provozovatele, nestačí jen jejich reprezentativní vzhled, ale je nutné vybrat vhodné doménové jméno (adresu). Nejžádanější jsou proto doménová jména obsahující jméno (firmu) podnikatele (např. www.nazevpodnikatele.cz), nebo rovnou název konkrétního zboží či služby.

Stejně jako u jiných označení (ochranných známek, firem, atd.) dochází bohužel i v případě doménových jmen k situacím, kdy si jedna osoba zaregistruje doménové jméno, které je velice podobné doménovému jménu jiné osoby, popřípadě obsahuje ochrannou známku jiné osoby. Obvykle se tak děje ve snaze parazitovat na známých značkách a dosáhnout vyšší návštěvnosti webových stránek, než by registrující osoba dosáhla bez využití známějšího či zavedeného označení.

Metody obrany proti takovému postupu jsou různé, ne vždy lehké, ale prakticky vždy možné.

Výzva držiteli doménového jména

Prvním krokem k ochraně Vašeho doménového jména proti parazitujícímu doménovému jménu by mělo být zaslání výzvy držiteli parazitujícího doménového jména, aby zrušil registraci doménového jména, popřípadě aby na Vaši osobu parazitující doménové jméno převedl. V řadě případů se stává, že držitel parazitujícího doménového jména se obává (oprávněně) negativních právních důsledků, které by na něj dopadly v případě dalšího užívání parazitujícího doménového jména a raději dobrovolně vyhoví Vaší výzvě. Rovněž v případech, kdy si registrující předem neuvědomil právní souvislosti svého kroku, může uvedená výzva situaci vyřešit.

Podání žaloby proti držiteli doménového jména

Nepomůže-li tato výzva, bude nutné podat žalobu. Při jejím podání je možné zvážit buď postup, kdy se budeme domáhat pouhého zdržení se užívání našeho označení, ochranné známky či firmy v doménovém jménu, nebo budeme přímo požadovat zrušení registrace doménového jména obsahující uvedené chráněné označení.

Nechme nyní stranou možnost řešení sporu před obecným soudem, kdy jde v zásadě o běžný spor obvykle z titulu nekalé soutěže či ochranných známek, který se z hlediska procesního nijak významně neodlišuje od jiných sporů vedených z těchto titulů. Zajímavější je pro účely tohoto článku zejména u nově registrovaných jmen domén „.cz“ a „.eu“ (a některých dalších) možnost řešit sporu před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky („Rozhodčí soud“). Pro tyto případy byla Rozhodčím soudem vytvořena zvláštní jednotná procedura, jejímž účelem je maximálně zefektivnit a zkrátit řízení.

Jelikož pravidla pro řešení sporů ohledně doménových jmen .cz jsou částečně odlišná od pravidel pro řešení sporů ohledně ostatních doménových jmen (např. .eu, .com), zaměříme se v této části článku pouze na spory týkající se doménových jmen .cz.

Možnost podat žalobu k Rozhodčímu soudu je dána skutečností, že při registraci doménového jména jeho držitel činí takzvanou „rozhodčí veřejnou nabídku“, na základě které se předem dobrovolně podřizuje rozhodovací pravomoci Rozhodčího soudu ve všech sporech týkajících se jím registrovaného doménového jména pro případ, že žalující tuto nabídku přijme.

Zvláštní elektronická platforma

Doménové spory jsou před Rozhodčím soudem vedeny elektronicky, a to v rámci speciální online platformy Rozhodčího soudu. V rámci této platformy se podávají podání stran a zároveň skrze tuto platformu probíhá komunikace mezi Rozhodčím soudem a stranami sporu. Není tedy nutné, aby při vedení doménového sporu byly strany sporu fyzicky účastny před rozhodcem, respektive rozhodci.

Specializovaní rozhodci

O žalobě bude v zásadě rozhodovat jeden rozhodce Rozhodčího soudu. V případě, že tak jedna ze stran sporu navrhne, druhá strana sporu vyjádří svůj souhlas a budou-li splněny další podmínky, bude spor rozhodován třemi rozhodci, přičemž každá ze stran sporu jmenuje jednoho rozhodce a předseda Rozhodčího soudu jmenuje třetího rozhodce. Pro rozhodování doménových sporů má Rozhodčí soud zvláštní seznam rozhodců, kteří se mimo jiné specializují právě na rozhodování doménových sporů.

Rychlost řízení

Nenastanou-li výjimečné okolnosti odůvodňující prodloužení časové lhůty, je rozhodce (rozhodci) povinen zaslat Rozhodčímu soudu rozhodčí nález ve lhůtě 30 dnů od data svého jmenování. Rozhodčí soud poté do pěti dnů od doručení rozhodčího nálezu tento doručí každé ze stran sporu a subjektu pověřenému správou daných doménových jmen (registrátorovi domény „.cz“).

Na rozdíl od rozhodnutí obecného soudu je rozhodčí nález konečný a nelze proti němu podat odvolání. Rozhodčí nález může být přezkoumán pouze v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Nicméně v tomto řízení již soud přezkoumává pouze procesní stránku vydání rozhodčího nálezu, nikoliv věcnou správnost rozhodčího nálezu jako v případě řízení o odvolání proti rozhodnutí obecného civilního soudu.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pokud tomu nebrání jiné okolnosti, může být z pohledu rychlosti a snadnosti pro doménové spory výhodnější podat žalobu k Rozhodčímu soudu.

A čeho se žalobou domáhat?

V souvislosti se spory o doménová jména bývají v žalobách nejčastěji uplatňovány následující nároky:

Nárok na zdržení se

V prvé řadě jde o nárok na zdržení se protiprávního jednání a odstranění závadného stavu. Zdržovací nárok má především preventivní povahu, protože směřuje proti dalšímu pokračování protiprávního jednání žalovaného. V případě úspěchu žalobce ve sporu, tak v reakci na tento nárok soud žalovanému uloží povinnost, aby se typicky zdržel užívání doménového jména. Tento nárok je přiznáván nejčastěji a s nejmenšími komplikacemi.

Nárok na odstranění závadného stavu

Nárok na odstranění závadného stavu směřuje k obnovení původního tj. „nezávadného“ stavu. V rámci tohoto nároku byl ještě donedávna v žalobách legitimních zájemců hojně uplatňován nárok na převedení doménového jména přímo na žalobce. Zde je však nutné poznamenat, že podle nové judikatury Nejvyššího soudu ČR není právo k doméně vlastnickým právem. Doména totiž není věcí v právním smyslu, ale jde o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. Vzhledem k tomu, že doména žádné absolutní (výlučné) právo svému nositeli nezakládá, není podle Nejvyššího soudu ČR možné, aby byla žalovanému uložena povinnost převést doménu na žalobce. Za dané situace je tedy pro žalobce praktičtější, aby místo nároku na převod doménového jména uplatnil nárok na zrušení registrace doménového jména, jež je předmětem sporu. Uvolněné doménové jméno si následně může žalobce zaregistrovat pro sebe.

Podotýkáme, že na výše uvedený názor Nejvyššího soudu zareagovalo sdružení CZ.NIC (správce domény.cz). To v případě, že je rozhodnuto o zrušení registrace doménového jména a není zároveň uložena povinnost převést doménové jméno na žalobce, zruší registraci doménového jména a žalobce má lhůtu 1 měsíc pro podání žádosti o registraci téhož doménového jména. Do uplynutí této lhůty nebude umožněno zaregistrování takového doménového jména jinému žadateli. Tímto způsobem se tak zamezí případné registraci doménového jména subjektem odlišným od žalobce, který by opět mohl porušovat práva žalobce.

Nárok na náhradu škody

Posledními z nejčastěji uplatňovaných nároků je nárok na náhradu škody, nárok na vydání bezdůvodného obohacení a příp. i nárok na úhradu přiměřeného zadostiučinění. U nároku na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení je však většinou velmi obtížné a někdy i zcela nemožné vyčíslit a prokázat škodu či bezdůvodného obohacení, které mělo registrací či držením domény vzniknout. Předpokladem přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění je vznik nemateriální újmy na straně žalobce (např. poškození dobrého jména apod.). Přiměřené zadostiučinění může mít jak peněžní tak i nepeněžní formu (např. omluva). I vznik nemateriální újmy je nutné pro úspěch tohoto nároku prokázat a vhodně ohodnotit v případě, že je úhrada požadována v penězích.

Závěrem

Pokud tedy někdo svým doménovým jménem neoprávněně parazituje na Vašich ochranných známkách nebo obchodní firmě, nebojte se, vyzvěte jej k nápravě a případně proti němu podejte žalobu, kterou se budete domáhat zejména zrušení parazitujícího doménového jména.

Mgr. Ing. Jindřich Jelínek