Správní právo: Chybějící podpis místostarosty a právní dopady

Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona o obcích platí, že starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Tedy samozřejmě i obecně závazné vyhlášky vydávané v samostatné působnosti obce.

K jádru otázky: Obdobně jako například právník a právní pedagog Zdeněk Koudelka mám za to, že i u nesprávně podepsaného právního předpisu obce existuje legitimní domněnka správnosti, a tedy se považuje za platný až do okamžiku jeho právního zrušení.[1]

Chybějící podpis starosty či místostarosty obce je „pouze“ de facto formální vadou nemající vliv na platnost a účinnost právního předpisu obce, zde tedy OZV. Koneckonců kdyby tomu bylo obráceně, tak by starosta či místostarosta získal jakési municipální „právo veta“, byl by fakticky obdařen vyšší mírou kompetencí než samotné zastupitelstvo obce, které přijímá OZV, což by bylo zcela proti systematice a logice stávajícího českého obecního zřízení. Připomeňme, že v rámci českého veřejného práva je nejvyšším orgánem obce zastupitelstvo, nikoliv starosta (resp. místostarosta).

Dodejme, že skutečnost, že OZV není neplatná, pokud chybí jeden z podpisů, v minulosti judikoval i náš soud soudů - Ústavní soud ČR se sídlem v Brně. Takže jde pouze a jen o formální vadu nemající vliv na účinnost obecních právních předpisů, jak jsme již konstatovali v textu výše.  A samozřejmě také vyvolává relevantní právní účinky. Autorovi tohoto článku není znám z praxe případ, že by se někdo (lhostejno zda osoba fyzická či právnická) v České republice domohl právní cestou toho, že by nemusel například plnit nějakou povinnost plynoucí z OZV, která byla nedostatečně podepsána, tedy že na ní chyběl podpis starosty obce (resp. místostarosty).