Subjektivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva

Navrhovatel, člen honebního společenstva, se svým návrhem u Krajského soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, domáhal, aby soud vyslovil neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě honebního společenstva.  Plánované konání valné hromady bylo vyhlášeno v místním rozhlase[1]. Valná hromada se konala dne 21.02.2020. Dne 24.02.2020 navrhovatel vyhotovil přípis adresovaný příslušnému  městskému úřadu, ve kterém uvedl, že byla svolána valná hromada na den 21.02.2020 a že některé změny považuje za neplatné[2]. Navrhovatel se měl o napadených usneseních dozvědět dne 15.05.2020 z kopie zápisu o jednání valné hromady.

Soud prvního stupně uzavřel, že valná hromada se konala dne 21.02.2020 a navrhovatel se o napadených usneseních dozvěděl dne 15.05.2020, lhůta pro podání pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady podle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti[3], tedy byla zachována.

Navrhovatel i honební společenstvo se odvolali, přičemž po doplnění dokazování odvolací soud uzavřel, že obsah napadených usnesení byl navrhovateli znám od 22.02.2020, neboť subjektivní lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti napadených usnesení dle názoru odvolacího soudu začala navrhovateli běžet dnem následujícím po dni, kdy se dozvěděl o jejich obsahu, kdy návrh podaný k soudu až dne 21.05.2020 byl podán opožděně.

Navrhovatel, který podal dovolání k Nejvyššímu soudu, odůvodňoval, že odvolací soud „měl zohlednit skutečnosti vypovídající o neregulérnosti celého svolávání valné hromady“. Dle navrhovatele valnou hromadu „svolávala neoprávněná osoba, opakovaně došlo k nezákonnému svolávání a samotné vyhlášení pozvánky odporovalo § 22 odst. 2 zákona o myslivosti, když v rozhlase vyhlášená pozvánka nesplňovala zákonem požadované náležitosti – chyběl program jednání valné hromady“. Navrhovatel proto měl rozhodnutí odvolací soudu za rozporné s rozhodnutími Nejvyššího soudu.[4] Dále navrhovatel uvedl, že „jestliže (…) prekluzivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva neběží, jestliže zápis z valné hromady neobsahuje všechny náležitosti, tím spíše (argumentum a minori ad maius) navrhovateli taková lhůta nemůže začít plynout v situaci, kdy samotný zápis doposud ani neobdržel a napadnuté valné hromady se ani neúčastnil“. Navrhovatel se proto domníval, že návrh podal včas, kdy mu (subjektivní) prekluzivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti napadených usnesení mu začala běžet nejdříve 15.05.2020, tedy dnem, kdy se o napadených usneseních dozvěděl z kopie zápisu o jednání valné hromady.

Reklama

IT smlouvy & softwarové právo se zaměřením na start-upy a technologické společnosti (online - živé vysílání) - 21.10.2025

21.10.2025 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Jednání valné hromady honebního společenstva je upraveno v § 22 zákona o myslivosti, přičemž v odst. 8 je uvedeno: „Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.“ Z uvedeného je zřejmé, že patnáctidenní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady běží od okamžiku, kdy se člen honebního společenstva o rozhodnutí valné hromady dozvěděl. Objektivní lhůta k podání takového návrhu je pak v délce tří měsíců od konání valné hromady. Je nutné doplnit, že předmětné ustanovení zákona o myslivosti je v nezměněném znění účinné již od 01.07.2002 (tj. prvně za účinnosti zákona 40/1964 Sb., a poté i za účinnosti zákona 89/2012 Sb.).

Dále je nutné nahlédnout do nového občanského zákoníku[5], který ve svém § 4 odst. 2 stanoví: „Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnost.“ Soud se pozastavil nad tím, že přijetím nového občanského zákoníku došlo de facto i ke změně ust. § 22 odst. 8 zákona o myslivosti ve vztahu k určení počátku běhu subjektivní lhůty k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva.

Před přijetím nového občanského zákoníku totiž dle tehdejší judikatury platilo, že při výkladu počátku běhu subjektivní lhůty se „úvaha soudu odvíjí od náležitého zjištění subjektivního prvku vědomosti člena o konání valné hromady, byť zákon jinak výslovně nestanoví, jakou formou této vědomosti člen nabyl.“[6]

Naproti tomu od 01.01.2014 „subjektivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva počíná běžet (v závislosti na tom, která z těchto dvou skutečností nastane dříve) buď od okamžiku, kdy se člen o rozhodnutí (skutečně) dozvěděl (§ 22 odst. 8 zákona o myslivosti), anebo od okamžiku, kdy by si vědomost o dotčeném rozhodnutí valné hromady honebního společenství osvojila osoba případu znalá při zvážení okolností podle § 4 odst. 2 o. z.“[7]

S ohledem na uvedené skutečnosti proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že subjektivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva počíná členu honebního společenstva běžet od okamžiku, kdy se o obsahu rozhodnutí valné hromady dozvěděl nebo musel dozvědět, bez ohledu na to, zda byla valná hromada svolána v souladu se zákonem nebo stanovami. Z uvedeného tedy vyplývá, že stěžejní pro počátek běhu subjektivní lhůty pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady je samotný okamžik, kdy se o obsahu rozhodnutí příslušná osoba dozvěděla (či musela dozvědět).

Na závěr je nutné dodat, že dovolání bylo Nejvyšším soudem zamítnuto, přičemž Nejvyšší soud dal za pravdu odvolacímu soudu, který dle Nejvyššího soudu správně konstatoval, že návrh podaný navrhovatelem k soudu až dne 21.05.2020 byl podán opožděně, neboť lhůta k podání návrhu počala navrhovateli plynout dne 22.02.2020.

Mgr. Martin Ondroušek,
právník