epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 10. 2020
    ID: 112000upozornění pro uživatele

    Technologie v 21. století: Kde zaplatíme daně?

    Svět kolem nás se za posledních třicet let změnil téměř neuvěřitelným způsobem, ani zákonodárcům tak nezbylo než se přizpůsobit. Doporučený dopis dnes odešlete ze svého osobního počítače a valnou hromadu zorganizujete pohodlně z obývacího pokoje (možnost, jež se poslední dobou ukázala velmi užitečnou). Na všechny tyto změny jsme si zvykli nebo se s nimi postupně sžíváme. Existuje však odvětví, na které se dlouhodobě zapomíná – výběr daní.

    Přes veškerý pokrok, kterého jsme v posledních letech byli svědky, jen málo jsme byli úspěšní na poli mezinárodní koordinace placení daní. Je pravdou, že daně jsou pro každý stát velmi důležitým zdrojem příjmu, pročež jim nelze zazlívat, že jsou v tomto ohledu velmi opatrné, bohužel také vlády států jsou těmi, kdo na takové neobratnosti a strnulosti nejvíce tratí.

    Se současnou úrovní technologického pokroku lze totiž velice snadno poskytovat mnohé služby z České republiky Mexičanům, co víc, stále populárnější 3D tiskárny již v blízké budoucnosti značným způsobem ovlivní náš pohled na tradiční průmyslovou výrobu. Lze si třeba představit, že budu-li mít takovou tiskárnu doma a budu právě potřebovat zalévací konev, nevydám se kvapem do nejbližší prodejny, ale odkoupím od nějakého Francouze tzv. G-kód, jež mi umožní si doma novou konev vytisknout. Otázka ovšem zní: Kde zaplatíme daně?

    Jak je to s mezinárodními daněmi

    Na úvod je třeba vysvětlit, jak jsme za poslední roky postoupili v mezinárodní spolupráci při výběru daní. Přestože určité koordinační snahy existují (např. v případě Evropské unie), země se cítí být příliš velkými suverény na to, aby si na podobné věci nechaly sahat. Za zřejmě největší počin (z mého pohledu) lze označit pravidelně upravované a komentované vzorové smlouvy o zamezení dvojího zdanění, přičemž těmi nejdůležitějšími jsou model OECD (nejrozšířenější, proto bude také použit pro účely tohoto článku) a model OSN (modernější a velkorysejší k malým státům s menším politickým vlivem).

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Účelem smluv o zamezení dvojího zdanění je, jak název napovídá, zprostit se povinnosti odvést daň, pokud taková povinnost vznikne ve více státech tak, aby daně byly odvedeny pouze jednou. Nemám v úmyslu se přitom zaobírat otázkou, jak lze využít zmíněných smluv k úplnému vyhnutí se daním, přestože i to je možné. Shodněme se na tom, že vznikne-li nám daňový základ, je správné příslušné daně někde odvést. V tomto krátkém prostoru bych se rád zamyslel na tím, do jaké míry mohou poplatníci ovlivnit, kde tak učiní.

    Rezident

    Pro určení státu, kde musí daná osoba odvést příslušnou daň, je důležité vymezit několik pojmů. V první řadě je to „rezident“. Obsahově termín nemá nic společného s domácím právem konkrétního státu. Je proto možné, aby osoba byla rezidentem podle domácího práva, avšak nikoliv pro daňové účely, přinejmenším ve smyslu mezinárodních smluv.

    Rezidentem určitého státu je podle modelu OECD osoba, které v tomto státě vznikla povinnost odvést daň, přičemž by měla mít v tomto státě trvalý domov. Má-li rezident trvalý domov ve více státech, bude to ten, k němuž má bližší osobní a ekonomické vazby. Zde narážíme na první potíž: osobní a ekonomické vazby jsou zde postaveny naroveň; jak si tedy poradíme s někým, kdo má v jednom státě rodinu a ve druhém podniká? Ačkoliv, jelikož se pohybujeme v daňovém právu, logika velí se přiklonit ke státu, k němuž má osoba bližší ekonomické vazby, koncept rezidenta podle modelu OECD je čistě právní. Lze jen těžko předpokládat, že se vláda druhé země nechá ochudit o poplatníky jen proto, že tak praví selský rozum.

    Neurčíme-li jeden ze států tímto způsobem, nezbude nám v takovém případě než určit obvyklé bydliště. Přestože se může zdát, že se motáme v bludném kruhu, ve skutečnosti je mezi trvalým domovem a obvyklým bydlištěm velký rozdíl: obvyklé bydliště určíte tak, že sečtete dny reálně strávené v každém státu zvlášť. Ustanovení, jež si příliš neoblíbíte, pokud často cestujete, už není neurčité, jako pojmy zbylé, lze jej stanovit na základě matematických výpočtů.

    Přesuneme se k poslední indicii: osoba je rezidentem ve státě, jehož je občanem. Je však zřejmé, že ani v tomto případě se nemusíme vždy dobrat výsledku (např. pokud jste občanem obou států, nebo naopak žádného z nich).

    Provozovna

    Dalším pojmem relevantním při platbě daní je provozovna. Provozovnou se rozumí trvale umístěné zařízení, jejímž prostřednictvím je zcela nebo částečně provozováno podnikání. Zejména přitom jde o místo, z nějž je podnikání řízeno, pobočka, kancelář, továrna, dílna a nezapomeňme na důl nebo ropný vrt.

    Zde bude naše práce o něco jednodušší. Zatímco rezidentem můžeme být pouze v jednom státě, provozoven můžeme mít mnoho. Co však představuje kámen úrazu, je určení daňového základu v jednotlivých zemích. Je třeba stanovit, v jaké míře se která provozovna podílela na celkovém zisku podniku. To zřejmě nebude problém v případě, kdy má podnikatel v každém státu prakticky soběstačnou jednotku, jež zde vyrábí např. obuv a je zde řízena. Co si však počneme, pokud máme v jednom státě továrnu a z jiného státu podnik řídíme (tedy zde máme např. kancelář)? Jak určíme, do jaké míry se samotná kancelář podílí na zisku třeba z prodeje bot?

    Tyto otázky už jsou účetním zabývajících se daněmi na mezinárodní úrovni velmi dobře a dlouho známy. Problémem je, že zatímco ještě před deseti lety se týkaly pár vybraných mezinárodně významných daňových poplatníků, v dnešní době právě kvůli technologiím zahrnují mnohem více osob. I malá česká společnost zabývající se poskytováním softwarových řešení, jejímž jediným společníkem je osoba žijící v Maroku, s jedním zaměstnancem v Praze a poskytující své služby v Ugandě se velmi snadno může tvářit, že tady vlastně vůbec žádný mezinárodní prvek není. Význam, který by pro takovou společnost z hlediska její daňové povinnosti mělo pronajmutí si dřevěné budky v Polsku, na niž přibije ceduli s nápisem PROVOZOVNA vyvedeným v Times New Roman o velikosti 450 bodů, si raději ani nebudeme představovat.

    Daně s 45% slevou

    Není ale pravdou, že by si vlády těchto potíží nebyly vědomy. Přesto se však nevydaly cestou hlubší mezinárodní spolupráce, naopak se uchýlily k takovým praktikám, jako je přetahování významných poplatníků jiným států tím, že jim nabízejí výhodnější podmínky (vizte např. španělský tzv. zákon Beckham).

    Takovým řešením toho lze vytknout mnoho. Jsou nesystémová, státy se samy připravují o značnou část daní, na něž mají nárok (tím, že poskytnou „slevy“) a nelze se ubránit pocitu, že spravedlnost ve vztahu ke zbytku občanů značně trpí (o sociální spravedlnosti ani nemluvě).

    Závěr

    Daně jsou velmi důležitým zdrojem příjmu každého státu, současná podoba jejich výběru je ale, viděno prizmatem technologického rozvoje, dlouhodobě neudržitelná. Mezinárodní spolupráce zde přitom, dle mého názoru, není jen určovatelem zahraniční politiky nebo projevem touhy po integraci. Jde o záležitost bytostně důležitou, které se, obávám se, v budoucnosti nevyhneme. Hlubší spolupráce přináší přitom mnohem více výhod než pouze zajištění stálého, předvídatelného a neodkláněného příjmu vlád, jako jsou např. pohodlí nebo snižování transakčních nákladů. Pokud mohu dojet z Jesenice do Motola na jednu jízdenku, využívaje přitom tři různé dopravce, proč se stále vážně nezamýšlíme nad tím, jak podnikat v různých státech a daně přitom platit na jednom místě a systematicky? To je otázka, kterou bych rád ukončil toto krátké daňové zamyšlení.

    Nerad
    Mgr. Libor Nerad,
    advokát
     
     
     
    MORENO VLK & ASOCIADOS
    advokátní kancelář


    Sokolovská 32/22
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:    +420 224 818 736
    Fax:    +420 224 818 736
    e-mail:    praha@moreno-vlk.eu 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Libor Nerad (MORENO VLK & ASOCIADOS)
    22. 10. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 2022
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Boj s inflací v evropském kontextu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc listopad 2022
    • Regulace kapitálového trhu: Základní principy
    • K příslušnosti finančního arbitra rozhodovat spory z životního pojištění
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 2022
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Náhrada škody
    • Projekt přeměny a insolvence
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Změny v ochraně malých a středních podnikatelů

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Projekt přeměny a insolvence

    Pokud se jedná o šestou směrnici Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, zapracovanou do českého právního řádu zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, její článek...

    Náhrada škody

    Příčinou vzniku škody jsou všechny okolnosti, bez nichž by ke škodnému následku nedošlo, proto je třeba zvážit veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž...

    Incidenční spory, započtení pohledávky

    Právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní...

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.