epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 9. 2021
    ID: 113584upozornění pro uživatele

    Trestněprávní odpovědnost rozhodce v českém právním řádu

    S ohledem na skutečnost, že český právní řád neupravuje pro rozhodce žádnou imunitu, je pochopitelně možné postihovat rozhodce, který jednal v rozporu s právem a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu některého z trestných činů i prostřednictvím trestního práva. V předkládaném příspěvku jsou nastíněny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti rozhodce.

    Předpoklady trestněprávní odpovědnosti rozhodce v České republice

    Aby bylo možné postihovat rozhodce za spáchání trestného činu při výkonu funkce rozhodce, je nutné, aby byly především splněny základní předpoklady trestní odpovědnosti, které český právní řád upravuje. Vedle toho je však nutné zmínit, že trestní odpovědnost rozhodce má některá svá specifika, která je třeba zohlednit při právní kvalifikaci některých jednání rozhodce. Právní zakotvení předpokladů trestní odpovědnosti je v českém právním řádu pro fyzické osoby (zde je třeba brát v úvahu, že rozhodcem může být pouze fyzická osoba) zakotveny v zákoně 40/2009 Sb., trestním zákoníku (dále jen „trestní zákoník“).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Základním předpokladem pro trestní odpovědnost rozhodce je skutečnost, že svým jednáním naplnil skutkovou podstatu některého z trestných činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku. Trestný čin je definován v ustanovení § 13 odst. 1 trestního zákoníku, kde je řečeno, že se jedná o „protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“[1]

    K základním charakteristickým rysům trestného činu patří tedy jeho protiprávnost. Protiprávnost je dána u každé skutkové podstaty trestného činu obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku, protože trestným činem může být pouze takové jednání, které je zákonem zakázané. Pro protiprávnost v obecné je charakteristické, že ji lze dovozovat z celého právního řádu, tedy nejen z norem trestního práva. Rozhodce tak může jednat protiprávně například proto, že poruší pravidla uvedená v zákoně o rozhodčím řízení či pravidla obsažená v občanském soudním řádu a v dalších právních předpisech. Aby však bylo možné jednání označit za trestný čin, musí být naplněna rovněž další podmínka, která spočívá v tom, že jsou splněny znaky uvedené v trestním zákoníku (konkrétně ve zvláštní části trestního zákoníku, kde jsou vymezeny jednotlivé skutkové podstaty trestných činů). Protiprávnost má tak spíše charakter obecného znaku, který je typický pro všechny trestné činy, zatímco splnění znaků uvedených v trestním zákoníku pak do sebe navzájem odlišuje jednotlivé skutkové podstaty. Jedná se o formální znaky trestného činu. Oba uvedené znaky přitom musí být splněny kumulativně, jinak nelze hovořit o trestném činu.[2]

    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Každý trestný čin fyzické osoby přitom musí být zaviněný, trestného činu se nelze dopustit nezaviněně. Z ustanovení § 13 odst. 2 trestního zákoníku pak vyplývá, že trestní zákoník zásadně vyžaduje úmyslné zavinění trestného činu, pokud není u konkrétní skutkové podstaty trestného činu uvedeno, že postačuje nedbalostní zavinění. V této souvislosti je třeba zmínit, že trestní právo dále úmysl rozlišuje různé úrovně a intenzitu jak úmyslného, tak nedbalostního zavinění. Úmysl existuje jednak přímý, kdy si pachatel je vědom toho, že svým jednáním poruší či ohrozí zájmy chráněné trestním právem a chtěl takové porušení, popř. alespoň ohrožení, způsobit. Druhým typem úmyslu je pak úmysl nepřímý, kdy si pachatel sice byl vědom toho, že tyto zájmy může porušit či ohrozit a byl srozuměn s tím, že je způsobí, byť to primárně nebylo jeho cílem. Podobně jsou odlišovány i různé stupně nedbalosti, kde se hovoří jednak o nedbalosti vědomé, kdy pachatel sice věděl, že může porušit trestním zákoníkem chráněné zájmy, nicméně bez přiměřeného důvodu se spoléhal na to, že v konkrétním případě k jejich porušení ani ohrožení nedojde. Nedbalost nevědomá se pak vyznačuje tím, že pachatel ani nevěděl, že určité zákonem chráněné zájmy může porušit anebo ohrozit, nicméně o tom vědět jednak měl a také mohl (např. se neseznámil s relevantní právní úpravou).[3]

    Vzhledem k tomu, že české právo neobsahuje žádnou zvláštní úpravu trestní odpovědnosti rozhodce, je možné, aby se rozhodce dopustil jak úmyslného, tak nedbalostního trestného činu. Zde však stojí zcela jistě za zmínku skutečnost, že zejména v případě nevědomé nedbalosti může být otázkou, zda některým právním názorem rozhodce, který nemusí vždy rozhodovat v souladu s hmotným právem, nemůže dojít k naplnění skutkové podstaty nedbalostního trestného činu zaviněného z nevědomé nedbalosti. Podle Nejvyššího soudu ČR totiž „nelze sankcionovat rozhodce za jeho právní názor s výjimkou případu, kdy by takovým rozhodnutím byl spáchán trestný čin.“[4] Nicméně v situaci, kdy by právním názorem rozhodce byla naplněna skutková podstata trestného činu (byť i z nevědomé nedbalosti), je rozhodce za takový právní názor trestně odpovědný. Zde tedy otázka trestní odpovědnosti rozhodce může stejně jako otázka odpovědnosti civilněprávní být leckdy určitým limitem toho, aby rozhodce postupoval dle svého nejlepšího přesvědčení. Lze ovšem mít za to, že takové případy budou v praxi skutečně výjimečné, nicméně i s ohledem na skutečnost, že rozhodce dle českého práva nemusí mít vysokoškolské právnické vzdělání, se může takový případ, kdy rozhodce z neznalosti a z důvodu svého přesvědčení, že jedná v nejlepším zájmu stran (či prostě spravedlivě) naplní skutkovou podstatu nedbalostního trestného činu, vyskytnout.

    Vedle výše uvedeného je pak nezbytným předpokladem pro trestní odpovědnost rozhodce jako fyzické osoby rovněž požadovaný věk minimálně 15 let (musí být dovršen věk 15 let, to znamená, že jedinec je trestně odpovědný až v den, který následuje po jeho patnáctých narozeninách) a rovněž příčetnost. Pod pojmem příčetnost se rozumí „způsobilost být pachatelem trestného činu, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele.“[5] Pro příčetnost je charakteristické, že je podmíněna tím, že pachatel je schopen pochopit význam svého jednání a je schopen jej také ovládat. Tyto skutečnosti musí být dány v době spáchání trestného činu. Pokud nejsou výše uvedené předpoklady naplněny, hovoří se o nepříčetnosti. Pokud takovými vlastnostmi osoba pro duševní poruchu nedisponuje, není žádoucí ji prostřednictvím trestního práva postihovat, a proto je jeho trestní odpovědnost vyloučena. V případě, že je schopnost rozpoznat význam svého jednání či ovládat své jednání pouze výrazněji oslabena, hovoří se pak o zmenšené příčetnosti, kdy je sice možné pachatele za jeho jednání postihnout, přihlíží se však při postupu vůči pachateli k tomu, že jednal ve stavu zmenšené příčetnosti (např. se uloží nižší postih).[6]

    Ve vztahu k výkonu funkce rozhodce je pak důležité zmínit, že rozhodce by v každém případě měl splňovat věk minimálně 18 let, neboť musí dle zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“) splňovat podmínku zletilosti,[7] což znamená, že situace, kdy by nedovršil věk 15 let a z tohoto důvodu byla jeho trestní odpovědnost vyloučena, by neměla vůbec nastat.

    Jiná je však situace, pokud se týká podmínky příčetnosti. Zákon o rozhodčím řízení sice požaduje, aby byl rozhodce svéprávný,[8] přičemž některé závažnější duševní poruchy dlouhodobého charakteru jsou často důvodem pro to, aby byla svéprávnost jednotlivce omezena, čímž by byl jedinec z výkonu funkce rozhodce vyloučen, nicméně je třeba brát v úvahu i situaci, kdy rozhodce bude trpět duševní poruchou, která povede k vyloučení jeho příčetnosti, nicméně zbaven svéprávnosti doposud nebyl, čímž mu ve výkonu funkce rozhodce nic nebrání. Může totiž nastat jednak situace, kdy doposud nebylo o zbavení svéprávnosti žádáno, byť by bylo na místě stejně tak se může stát, že duševní porucha je krátkodobého charakteru, čímž v době, kdy rozhodce vykonával funkci rozhodce mohl být nepříčetný, nicméně běžně nepříčetný není. V takovém případě, však nebude rozhodce odpovědný za jednání, které učinil v době své nepříčetnosti, čímž pokud by jako nepříčetný vykonával funkci rozhodce, nemusí být odpovědný ani za jednání v souvislosti s rozhodováním sporu. Lze však předpokládat, že taková situace nebude příliš častá, neboť je i v zájmu stran, aby si zvolily pro rozhodování svého sporu takového rozhodce, který má určité kvality a nepotýká se s duševní poruchou, což je v těch závažnějších případech obvykle patrné např. z projevu či jednání dotyčného. Nicméně i tak nelze vyloučit, že by spor rozhodoval nepříčetný rozhodce, neboť duševní porucha se často vyvíjí, tudíž pokud strany například volily rozhodce před několika lety, může být situace výrazně odlišná. Navíc není neobvyklé, že se strany s rozhodcem před tím, než si ho zvolí jako rozhodce, který má rozhodovat jejich spor ani nesetkají a volí si jej například jen podle prezentace na internetu, věhlasu a dalších informací, které o jeho duševním stavu nemusí vypovídat zcela vše. Nicméně i tak lze předpokládat, že případů, kdy rozhodce nebude příčetný, bude v praxi patrně jen minimum. Nelze také nezmínit, že i z odborné literatury vyplývá, že počet případů, kdy je rozhodce trestně stíhán je minimální, neboť strany sporu si obvykle svého rozhodce volí na základě jeho osobnostních, morálních a etických kvalit.[9]

    V České republice je tedy rozhodce za spáchání trestného činu při výkonu funkce rozhodce (ať již úmyslného či nedbalostního) plně trestně odpovědný stejně jako kterýkoliv jiný občan. Důvodem je mimo jiné i požadavek na to, aby rozhodčí nález nebyl v rozporu s veřejným pořádkem, což by rozhodčí nález, který by byl vydán jako výsledek trestné činnosti rozhodce, jednoznačně byl.[10]

    Srovnání se zahraniční právní úpravou

    V návaznosti na pojednání o české právní úpravě je pak vhodné stručně zmínit pro srovnání i zahraniční úpravu. V oblasti trestního práva je podobně jako v civilním právu v některých zemích zakotvena speciální imunita pro rozhodce, v některých zemích se jedná o imunitu částečnou (velmi úzce specializovanou) a v některých zemích jsou rozhodci podobně jako v České republice plně trestně odpovědní. Prostřednictvím imunity je rozhodce chráněn například ve Velké Británii anebo v Irsku. I zde však existují z imunity výjimky, které se vztahují zejména na úmyslná jednání směřující k naplnění skutkové podstaty trestného činu, za která rozhodce trestně odpovědný je. Ve Velké Británii může být dále rozhodce trestně odpovědný za to, že se bez přiměřeného důvodu zřekl funkce rozhodce. O tom, že rozhodce odstoupil bez přiměřeného důvodu však musí nejprve rozhodnout soud a až poté je možné dovozovat trestněprávní odpovědnost rozhodce.[11]

    Částečnou imunitu pak rozhodcům poskytuje rovněž právní úprava Portugalska, která chrání rozhodce před trestněprávní odpovědností za jejich rozhodnutí ve věci za stejných podmínek jako je v Portugalsku imunitou chráněn soudce. Oproti tomu například ve Francii či ve Španělsku je rozhodce standardně plně trestně odpovědný.[12]


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M 
     

    [1] § 13 odst. 1 zákona č. 40/2009 sb., trestního zákoníku.

    [2] ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-428-5, s. 126 a násl.

    [3] JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2016. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-120-5, s. 233 a 236.

    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2014. sp. zn. 25 Cdo 2790/2013.

    [5] JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2016. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-120-5, s. 206.

    [6] JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2016. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-120-5, s. 206-210.

    [7] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7179-342-7, s. 304 a násl.

    [8] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7179-342-7, s. 304 a násl.

    [9] GARAUD, Jean-Yves. The arbitrator's liability report from the club des juristes. Paris: Le club de juristes, 2017.ISBN neuvedeno, s. 39.

    [10] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-80-7400-096-6, s. 673.

    [11] MOSES, Margaret L. The principles and practice of international commercial arbitration. Third edition. Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press, 2017. ISBN 9781316606285, s. 163.

    [12] LEGALEASE LTD. Are arbitrators immune from liability? | The In-House Lawyer. The In-House Lawyer - The magazine of choice for counsel [online]. 2019 [cit. 02.09.2021]. Dostupné z: http://www.inhouselawyer.co.uk/wgd_question/are-arbitrators-immune-from-liability/


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M.
    20. 9. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů
    • Zpracování osobních údajů na základě oprávněného zájmu
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Make Důvodová zpráva great again
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.