epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    19. 4. 2002
    ID: 16523upozornění pro uživatele

    Udeří na český Internet pěst finančních úřadů?

    Plátce DPH je povinen vydat daňový doklad na každé zdanitelné plnění (zákon o DPH, § 12, odst. 1), dokonce i tehdy, pokud je bezúplatné (§ 7, odst. 1). V případě barteru mezi dvěma společnostmi si tedy obě vzájemně vystaví faktury, úspěšně si je započtou a nikdo nic nikomu neplatí - obě je však mají zahrnuty v účetnictví.

    Před časem jsme na Lupě bouřlivě diskutovali o systémech výměnné reklamy a jejich přínosu pro český Internet. Poněkud stranou zájmu však zůstaly právní a účetní otázky, které jsou přitom velmi zajímavé. Provozovatelé serverů by se totiž mohli dočkat nepříjemnosti v podobě daňového výměru na desítky milionů korun.

    Hned na úvod svého článku bych rád podotkl, že jej považuji za příspěvek do diskuse - nečekejte prosím žádné definitivní závěry, ostatně s těmi může přijít leda finanční úřad či soud. Veřejná debata o tomto problému však dosud neproběhla a je myslím na čase se do ní pustit.

    Princip výměnných systémů je asi všem poměrně jasný: na jedné straně se zobrazují proužky na stránkách členského serveru, na straně druhé zase jeho proužky na jiných stránkách. Někdy se tak děje v poměru 1:1, jindy nikoliv, každopádně však nikdo nikomu neplatí, jde čistě o barter. Jakýpak tedy problém s daněmi, mohli bychom se ptát - nikdo přece žádné peníze nedostává ani neplatí, vše je tedy v pořádku. Zakopaný pes však leží v dani z přidané hodnoty (DPH).

    Jak funguje DPH, jsme si už sice na Lupě párkrát vysvětlovali, vždy se v diskusích najde někdo, komu to není úplně jasné; zkusím to tedy krátce znovu. Plátcem DPH je každý podnikatelský subjekt, jehož obrat překročí určitou hranici, případně se sám dobrovolně přihlásí. Při prodeji zboží, služeb apod. je pak zákazníkům povinen nad "holou cenu" účtovat příslušnou sazbu daně, kterou následně odvádí státu. Pokud naopak nakupuje od jiného plátce a zaplatí mu cenu s daní, může si ji následně odečíst od svého odvodu, případně požádat stát o její navrácení. Jednoduše řečeno, například prodejna potravin koupí od dodavatele rohlík za 1,05 Kč, oněch pět haléřů je pět procent DPH. Zákazníkům jej následně prodává za 2,10, daň je tentokrát deset haléřů. 10 - 5 = 5, státu tedy na dani odvede pět haléřů.

    Plátce DPH je povinen vydat daňový doklad na každé zdanitelné plnění (zákon o DPH, § 12, odst. 1), dokonce i tehdy, pokud je bezúplatné (§ 7, odst. 1). V případě barteru mezi dvěma společnostmi si tedy obě vzájemně vystaví faktury, úspěšně si je započtou a nikdo nic nikomu neplatí - obě je však mají zahrnuty v účetnictví. Za předpokladu, že jsou plnění z obou stran se stejnou sazbou daně (22 nebo pět procent), odečtou se od sebe vzájemně i příslušné daňové odvody a ani jedna firma nemusí odvádět žádnou daň.

    Billboard i Kvantum provozují společnosti, které plátci DPH jsou. V případe NewLinxe se na tuto otázku odpovídá poměrně obtížně, protože není zcela zřejmé, která společnost jej vlastně provozuje - nabízejí se možnosti Clark NetProject (plátcem je), Mr.Lin(x) (není) a Computer Press (je). Dá-li se však věřit kontaktním údajům na jeho stránkách, provozovatelem je přímo Computer Press, tedy opět plátce DPH. Je proto zřejmé, že se naše úvahy týkají všech hlavních výměnných systémů v českém Internetu.

    Zkusme se podívat, jak vypadá jejich fungování očima DPH. Nejprve předpokládejme, že je členem neplátce DPH, tedy třeba soukromá osoba, která má v systému své osobní stránky. Na nich zobrazí banner ze systému - plátcem není, zdanitelné plnění nevznikne, daňový doklad vystavovat nemusí (ba ani nesmí). Na oplátku zas systém zobrazí jeho proužek jinde - a v tom okamžiku zjevně ke zdanitelnému plnění dojde, protože provozovatel systému plátcem je. Správným postupem by bylo vystavit příslušný daňový doklad a odvést odpovídající daň, tedy 22 procent z ceny jednoho zobrazení. To se však pochopitelně neděje - a podle mého názoru tím dochází k daňovému úniku na straně provozovatele systému.

    V případě člena plátce DPH je problém složitější. Pokud by si obě strany skutečně vystavovaly shodné daňové doklady, žádnou daň by odvádět nemusely. Podle zákona jsou sice postižitelné za to, že si příslušné daňové doklady nevystavují, ke konkrétnímu daňovému úniku však na první pohled nedochází: tak jako tak nula od nuly pojde. Určité otazníky však přesto zůstávají, především se jedná o různý základ daně na obou stranách a také o posun v čase.

    Pokud jde o první otazník, problém je v tom, že ceníkové ceny plnění obou stran jsou prakticky vždy odlišné. Zatímco server odevzdává reklamní prostor, který má podle jeho sazby např. hodnotu 500 korun za tisíc zobrazení, zpátky dostane jen prostor za 200 korun. Vzhledem k tomu, že mezi oběma subjekty neexistuje žádné smluvní ujednání o ceně a dokonce neexistují ani příslušné faktury, snaživý úředník finančního úřadu by zde mohl najít problém. Ještě horší je přitom situace v případě subjektů, které jsou s provozovatelem nějakým způsobem propojeny (např. Computer Press a Internet Shops). V těchto případech se podle § 14, odst. 7, daň počítá z běžné ceny, její snížení tedy není možné ani smluvně.

    Druhý otazník se týká posunu v čase. Server za zobrazení bannerů na svých stránkách zpravidla dostává kredity, které pak následně utratí za svoji reklamní kampaň na stránkách jiných členů. Je přitom otázkou, zda může být za zdanitelné plnění považováno už samotné připsání kreditů - podle mého názoru je jím až samotné odběhnutí kampaně. Mezi těmito okamžiky může být časový rozdíl několika minut, ale také řada měsíců - a to už má opět vliv na daň z přidané hodnoty. Server by měl totiž odvést DPH za své plnění ve zdaňovacím období, kdy jej poskytl. Příslušnou částku daně za protiplnění ze strany výměnného systému si však může odečíst až poté, kdy k němu skutečně dojde, což může být až v jiném období. Pokud tedy daň včas neodvedl, je mezitím v prodlení a mohlo by mu být účtováno penále.

    Jak je vidět, fungování výměnných systémů je z daňového hlediska poměrně diskutabilní a svým provozovatelům i členským serverům může přinést nemalé problémy. Existují samozřejmě i jiné pohledy na věc a nepochybuji o tom, že si příslušné analýzy nechali vypracovat i provozovatelé těchto systémů. O tom, že je tato otázka aktuální, svědčí ostatně i skutečnost, že si příslušný právní rozbor objednala i Sekce vydavatelu internetových titulů při Unii vydavatelů denního tisku; výsledky by měly být k dispozici během dubna. Je tedy o čem přemýšlet.

      
    Marek Antoš

     
    Autor je šéfredaktorem serveru Lupa. Psaní o Internetu se věnuje již řadu let, jeho specializací jsou poskytovatelé připojení a internetový obsah.

    Článek převzat se serveru www.lupa.cz se souhlasem autora a vydavatele.
     
     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Marek Antoš
    19. 4. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • 10 otázek pro ... Martina Řandu
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.