epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 2. 2019
    ID: 108916upozornění pro uživatele

    Urychlení výstavby: měření a průzkumné práce prováděné oprávněným investorem na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka

    Zákon 169/2018 Sb. přinesl, jak se stává ve stavebním právu zvykem, další „kontroverzní“ ustanovení. Jde o ustanovení § 2f, které mimo jiných navrhla zrušit skupina osmnácti senátorů, za kterou jedná senátorka RNDr. Jitka Seitlová, zastoupených JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, (dále jen „návrh senátorů“).[1]

    Právní úprava

    Podle § 2f věty první a druhé zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    ZoUV“) je každý povinen umožnit provádění
    Reklama
    Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    23.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury prováděné oprávněným investorem, a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci.

    Podle § 2f věty třetí ZoUV jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2.[2]

    Podle § 2f věty čtvrté ZoUV musí být v oznámení podle předchozí věty uveden:

    • důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci,
    • popis činností, které mají být provedeny,
    • rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení,
    • označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora.
    Oprávněný investor je legislativní zkratka obsažená v § 23a odst. 1 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební zákon“) na který odkazuje poznámka pod čarou 14) v ustanovení § 2f ZoUV. Rozumí se jím vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.[3]

    Měření a průzkumné práce

    Navzdory očekávání ZoUV nedefinuje měření ani průzkumné práce. Vláda ČR ve stanovisku k návrhu zákona doporučila „lépe vysvětlit“ význam pojmu „průzkumné práce“.[4] Důvodová zpráva k § 2f ZoUV uvádí jako příklad „přípravných prací“ měření, průzkum půdy a podzemních vod; v obecné části ujišťuje, že je „zachována adekvátní možnost obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům“.[5]

    Tyto příklady naznačují, že průzkumné práce zahrnují nejspíš pedologický a geologický průzkum; geologický průzkum pravděpodobně podle § 2 odst. 1 písm. c), d) zákona 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o geologických pracích“). Primárně půjde zřejmě o geologické práce podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona o geologických pracích, jimiž se zjišťují a ověřují inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry území, zejména pro účely územního plánování,[6] dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území.

    Absence definice je o to nepochopitelnější, když i právní předpis ze stejného odvětví, vyhláška 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění účinném od 1. 1. 2018, stanoví pro dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace[7] požadavek na (zvýrazněno autorem) „výčet a závěry provedených průzkumů a měření - geotechnický průzkum - inženýrskogeologické a hydrogeologické posouzení trasy nebo její varianty a posouzení technické realizovatelnosti pozemní komunikace včetně posouzení staveniště mostních objektů s případným doporučením optimálního vedení trasy, vyhledávací průzkum materiálových nalezišť - zemníků - pro ověření množství a vlastností sypaniny, korozní průzkum, případně základní průzkum, průzkum ložisek nerostů, pedologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.“

    Přesto zákonodárce nezvolil ani „minimalistické“ řešení, např. převzetím stejného výčtu.

    Zákonem o geologických pracích neargumentuji náhodou. Jednak kvůli rozumné délce článku, jednak na invazivních zásazích dobře vynikne problematičnost § 2f ZoUV. Kromě toho i v návrhu senátorů se podstatná část argumentace vztahuje k vrtům. „Předběžné vrty“ zmínil také poslanec Ing. Martin Kolovratník při obhajobě novely ZoUV v Senátu Parlamentu ČR.[8]

    Pro ilustraci četnosti geologických prací spojených se zásahem do pozemku při přípravě a realizaci[9] dopravní infrastruktury stačí nahlédnout do veřejně dostupných podkladů vrtné prozkoumanosti[10] zveřejněných Českou geologickou službou:

    • R6 Lubenec–Bošov, podrobný geotechnický a geologický průzkum: 25 jádrových vrtů do hl. až 20 m[11]
    • R6 - Olšová Vrata – Bošov, předběžný geotechnický průzkum, technická průvodní zpráva: 101 vrtaných sond o metráži 896,00 bm, z toho 5 vystrojených a 30 kopaných sond o metráži 68,00 bm[12]
    • R6 křižovatka I/27 (Petrohrad), hranice kraje – Lubenec, R6 Lubenec - obchvat, R6 Lubenec–Bošov, závěrečná zpráva o předběžném geotechnickém průzkumu: 154 vrtů (z toho 8 hydrogeologických)[13]
    • R6 Lubenec – obchvat, podrobný geotechnický průzkum, závěrečná zpráva: 121 vrtů do hl. 3,70 - 20,00 m (z toho 2 vrty vystrojeny) a 24 sond dynamické penetrace do hl. 2,20–13,60 m[14]
    • D47, Bělotín – Hladké Životice, stavba č. 4705, závěrečná zpráva předběžné etapy geotechnického průzkumu: 8 inženýrskogeologických a 10 hydrogeologických vrtů do maximální hloubky 20 m[15]
    • D47, Lipník nad Bečvou – Bělotín v km 90,766–106,153, stavba č. 4704, závěrečná zpráva o podrobném geotechnickém průzkumu trasy dálnice: 150 průzkumných vrtů (do hloubky 6–25 m); 36 vystrojených hydrogeologických vrtů (do hloubky 6–20 m); 86 sond statické penetrace[16]
    • D1, Přerov – Lipník nad Bečvou, stavba č. 0137 ve staničení 85,400–99,712 km, podrobný geotechnický průzkum, závěrečná zpráva: 326 vrtů až do 26,0 m (z toho 14 vystrojených).[17]
    Jestliže ustanovení § 2f ZoUV nic neříká o jiných právních předpisech a ZoUV neobsahuje společná ustanovení o tomtéž, pak pro průzkumné práce, které jsou geologickými pracemi spojenými se zásahem do pozemku, představuje tato norma nepřímou novelu § 14, 16 zákona o geologických pracích. Tato ustanovení zákona o geologických pracích ovšem obsahují komplexní úpravu založenou na odlišném principu – nepresumují obstrukce, ale preferují dohodu.

    Ustanovení § 14 zákona o geologických pracích upravuje vstup na cizí nemovitosti a provádění geologických prací spojených se zásahem do pozemku. Jeho hlavním obsahem je (pro stručnost upraveno a zkráceno):

    Organizace[18] je povinna uzavřít předem písemnou dohodu s vlastníkem pozemku, popř. s nájemcem pozemku. Nedojde-li k dohodě, rozhodne příslušný krajský úřad v přenesené působnosti[19] o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení „nejdůležitějších“ geologických prací v nezbytném rozsahu, na dobu určitou a za náhradu.[20] Není vyloučeno podat odvolání proti rozhodnutí.[21]

    Vcelku vyvážená a logicky konstruovaná úprava.

    Podle § 2f ZoUV? Vyváženost chybí. Oprávněný investor nemá žádná podstatná omezení. Na oznámení rozhodně nejsou kladeny přehnané náležitosti. Když nebude stíhat nebo vyvstane potřeba dalších činností, nic mu nebrání odeslat další oznámení. Při absenci definice měření a průzkumných prací bude i na jeho uvážení, jestli svou činnost pokládá za měření/průzkumné práce. Často přitom v pochybnostech rozhoduje orgán veřejné moci. V pochybnostech, jde-li o stavbu, platí stanovisko stavebního úřadu; jde-li o vodní dílo, vodoprávního úřadu; zda je činnost geologickou prací, popř. zda jde o geologický výzkum nebo průzkum a jakou jeho etapu, rozhodne Ministerstvo životního prostředí.[22] Oprávněný investor dále nemá povinnost vlastníkovi dotčeného pozemku doručit nějaký protokol o činnostech, určitou část písemné geologické dokumentace apod., aby vlastník dotčeného pozemku mohl zjistit, zda provedená činnost odpovídá oznámení.

    A náhrada? Podle § 16 zákona o geologických pracích se použijí obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento předpis nestanoví jinak. Podle § 2f in fine ZoUV se poskytuje jednorázová náhrada ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku. Vypadla i možnost pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitostí rekultivovat, což § 16 odst. 2 zákona o geologických pracích umožňoval vedle uvedení pozemku do předešlého stavu. Shodně upravena zůstala jen povinnost uvést nemovité věci do předchozího (předešlého) stavu.

    O nedomyšlenosti § 2f ZoUV vypovídá i skutečnost, že se sice téměř otáčí dosavadní principy obsažené v § 14, 16 zákona o geologických pracích, ale jeho jiná ustanovení nejsou dotčena, poněvadž § 2f ZoUV upravuje jen vztah mezi oprávněným investorem a vlastníkem dotčeného pozemku (nájemce nově neuvažuje) a náhradu škody. Jde např. o tato ustanovení:

    • § 9a odst. 3,[23] podle něhož je organizace povinna nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny;
    • § 6 odst. 3, podle kterého je organizace povinna zaslat projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku.
    S vlastníkem pozemku se tedy počítá jako se subjektem, který se má jako poslední dozvědět o průzkumných pracích – geologických pracích spojených se zásahem do pozemku.

    Kdy, kde lze měřit a provádět průzkumné práce?

    Kdy? Taková pásmová extenzometrie nebo inklinometrie – metody měření sesuvů (zapotřebí jsou vrty) – mohou trvat měsíce. Návrh senátorů tedy správně napadá, že „není stanoven časový limit“.

    Kde? Z definice dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 ZoUV to možná na první pohled nevyplývá, ale oprávněný investor prostorově příliš omezen není.

    Z definice dopravní infrastruktury obsažené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) ZoUV se podává, že u dálnic a silnic I. třídy a celostátních drah není rozhodné, je-li umisťována v koridoru vymezeném Politikou územního rozvoje, ve znění aktualizace č. 1, (dále jen „PÚR“)[24] resp. zásadami územního rozvoje. Tento požadavek ZoUV klade až pro stavby dle písm. c), tj. pro další stavby dopravní infrastruktury,[25] resp. dle písm. d), tj. pro veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury[25] nebo stavby s nimi související.

    Tento požadavek ale také mnoho prostorového omezení nepřináší. Koridor vymezený PÚR je kvůli (pohledem vlastníka dotčeného pozemku), resp. díky (pohledem oprávněného investora), čl. 76 větě třetí a čtvrté PÚR vymezen závazně uvedením míst, která mají být záměrem spojena v její textové části a grafická schémata, příp. údaje o technických parametrech záměru, mají orientační význam. Případ dle písm. d) je prostorově nejomezenější, jde obvykle o stovky metrů. Např. podle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, ve znění aktualizace č. 2b, by šlo u silnice II. třídy o 200 m na obě strany od osy koridoru dle grafické části.[26]

    Těžit z výhod § 2f ZoUV může trochu překvapivě i technická infrastruktura (především její přeložky), popř. jiné záměry. Dopravní infrastrukturou jsou totiž i stavby související se stavbami dálnic, celostátní dráhy atd. Související stavby jsou zmíněny v ustanovení § 2 odst. 8 stavebního zákona (definice souboru staveb) ve vazbě na § 2 odst. 9 stavebního zákona (definice hlavní a vedlejší stavby). Za zmínku stojí i legislativní zkratka „související stavba“ obsažená v § 2a odst. 1 ZoUV, kterou je pro umístění stavby dopravní infrastruktury související stavba nebo stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru.

    Velmi důležitá je také skutečnost, že měření a průzkumné práce lze provádět i před zahájením řízení. Platilo a platí, že hydrogeologický a inženýrskogeologický průzkum v etapě podrobné se provádí v podrobnostech potřebných pro územní rozhodování nebo povolení staveb; nepředpokládá se, že by stavební úřad stavbu umístil bez jakéhokoliv předchozího průzkumu; nemluvě o etapě vyhledávací a orientační uvedených průzkumů.[27] Totéž vyplývá z náležitostí dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro společné povolení (viz poznámka [7]).

    Nový důsledek § 2f ZoUV pro fázi před zahájením řízení vyplývá z definice dopravní infrastruktury. O dopravní infrastrukturu podle § 1 odst. 2 písm. c) a d) ZoUV jde tehdy, je-li umisťována v koridoru vymezeném v PÚR, resp. pro jejíž umístění je vymezen koridor veřejně prospěšné stavby v územně plánovací dokumentaci.

    Před zahájením územního řízení lze hovořit o umisťování stavby?

    Pojem umisťování/umístění stavby ZoUV používá jednotně ve smyslu stavebního zákona. Těžko by v tomto případě najednou mělo jít o něco jiného. Před zahájením územního řízení je možné maximálně mluvit např. o stavbě zamýšlené v koridoru. Oprávněný investor tedy do oznámení může v podstatě jen napsat svůj názor (neříkám, že automaticky úmyslně zkreslený), že stavbu podle § 1 odst. 2 písm. c) a d) ZoUV zamýšlí ve vymezeném koridoru, kde se nachází dotčený pozemek. Návrh senátorů tudíž trefně kritizuje, že měření nebo průzkumné práce mohou být prováděny i v rámci „pouhých velmi předběžných úvah o budoucí stavbě“.

    Závěr

    Snaha urychlit výstavbu dopravní infrastruktury je nepochybně legitimní. Zákonodárce ale bez řádné analýzy přišel s výrazným rozvolněním pravidel ve prospěch oprávněného investora.[28] Opravdu selhal princip preference dohody s vlastníky nebo nájemci dotčených pozemků? Co když geologické práce spojené se zásahem do pozemku dosud obvykle odsouhlasovalo třeba 70 % osob a díky variantním vstupům z jiných pozemků bylo „v rozumné“ době provedeno třeba 95 % potřebných prací, byť i v místech původně neplánovaných? Místo toho se dozvíme, že výstavbě brání obstrukce.[29] Obstrukce je přitom pojem, kterým se plíživě začíná označovat námitka, opravný prostředek nebo žaloba. Bez ohledu na důvodnost.

    Pro dokreslení přístupu zákonodárce si dovolím citovat senátora RNDr. Miloše Vystrčila,[30] který k § 2f ZoUV uvedl[31] (zvýrazněno autorem): „(…) protože tím investorem v naprosté většině případů bude (…) veřejná správa, resp. nějaká veřejná korporace, tak se bude snažit s tím člověkem nějak vyjít, domluvit se a chovat se, řekněme, v tom smyslu, aby jak je přímo v zákoně napsáno, byla co nejvíce šetřena práva vlastníků. Samozřejmě se tak nemusí stát a samozřejmě tam je nějaké riziko, že se někdo bude chovat v rámci útoku na soukromý majetek příliš invazivně. V tomto případě zase máme možnost, že to buď zkusíme, jestli to v této podobě a s těmito formulacemi bude fungovat, nebo nebude. Já jsem spíše pro to, abychom to zkusili, protože jinak se nikam nepohneme. (…) Myslím, že to, jestli to takhle může fungovat, nebo ne, napoví praxe. Praxe nevznikne, pokud zákon nepropustíme. A já si myslím, že jediné, co by bylo dobré, pokud si mohu dovolit něco iniciovat, tak aby náš VHZD zkusil říci třeba ŘSD, aby řeklo, v kolika případech se v každém roce § 2f uplatnil, abychom věděli, jak to vypadá, kolik problémů vzniká. A když uvidíme, že to nefunguje, že skutečně dochází k buzeraci soukromých vlastníků, tak se pojďme bavit o tom, že to změníme.“

    Investoři dopravní infrastruktury dosud neprováděli (neobjednávali) měření a průzkumy, že neexistuje praxe? Zůstanu-li stále u geologických prací, písemná geologická dokumentace obsahuje (zjednodušeně řečeno) průběh a výsledek komunikace s vlastníky nebo nájemci (pachtýři) pozemků a doklady o uvedení pozemků do původního stavu.[32] Není problém zjistit poměr souhlasících a nesouhlasících vlastníků nebo nájemců pozemků, délku vyjednávání s nimi, počet vrtů nebo rozsah prací (zamýšlených, provedených podle plánu nebo variantně jinde, když vlastník nebo nájemce „náhradního“ pozemku souhlasil; vůbec neprovedených) atd. Chápu, že by šlo o pracnou analýzu. Byla by však pracnější, než náprava, pokud se nepovede „právní experiment“?

    Návrh senátorů má v části navrhující zrušení ustanovení § 2f ZoUV dobrou šanci uspět. Když neuspěje, těším se na čtení odlišných stanovisek ústavních soudců, kteří by byli v menšině.

    Mgr. Filip Danko


    ________________________________
    [1] spis. zn. Pl. ÚS 39/18, soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř; návrh k dispozici >>> zde.
    [2] Na adresu, a) kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo b) místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo c) sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.
    [3] I když poznámka pod čarou nemá normativní význam, jako výkladová pomůcka zde nevzbuzuje žádné pochybnosti. I důvodová zpráva pracuje s tím, že „odpovídající oprávnění bude náležet pouze oprávněnému investorovi definovanému ve stavebním zákoně“. Oprávněný investor je však legislativní zkratka, ne definice.
    [4] sněmovní tisk 76/1; k dispozici >>> zde.
    [5] sněmovní tisk 76/0; k dispozici >>> zde.
    [6] Územní rozhodnutí je jeden z nástrojů územního plánování; část třetí, hlava III stavebního zákona.
    [7] příloha č. 4, část B.1 písm. f); úžeji, ale prakticky totéž i v příloze č. 11, části B.1 písm. d) pro dokumentaci pro společné povolení
    [8] senátní tisk č. 304; k dispozici >>> zde.
    [9] Ve fázi realizace s pravomocným stavebním povolením samozřejmě již nešlo v místě umístěné a povolené stavby o zásahy do cizích pozemků. Příklad má za účel ukázat rozsah geologického průzkumu v konkrétních případech dálnic bez ohledu na druh a etapu geologického průzkumu, počtu zamýšlených, provedených a neprovedených vrtů atd.
    [10] K dispozici >>> zde.
    [11] K dispozici >>> zde.
    [12] K dispozici >>> zde.
    [13] K dispozici >>> zde.
    [14] K dispozici >>> zde.
    [15] K dispozici >>> zde.
    [16] K dispozici >>> zde.
    [17] K dispozici >>> zde.
    [18] § 3 odst. 1 písm. b) zákona o geologických pracích
    [19] § 25a zákona o geologických pracích
    [20] Výčet uvedený v odst. 2 přímo necílí na dopravní infrastrukturu a v úvahu by připadalo písm. g).
    [21] A contr. § 25 věta první zákona o geologických pracích, který odkazuje na obecné předpisy o správním řízení.
    [22] § 2 odst. 6 zákona o geologických pracích
    [23] zákon 366/2000 Sb., k dispozici >>> zde.
    [24] k dispozici >>> zde.
    [25] § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 stavebního zákona
    [26] A.4.1.6., odst. 40 a 43, dálnice a silnice I. třídy neuvažuji, protože spadají pod § 1 odst. 2 písm. a) ZoUV; k dispozici >>> zde.
    [27] K etapě podrobného průzkumu, resp. vyhledávacího a orientačního průzkumu viz § 3 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b), resp. odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) vyhlášky 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky 18/2009 Sb.
    [28] Pozměňovací návrh sice něco upřesnil, ale na novém principu nic nezměnil – viz bod A.6 tisk 76/8. K dispozici >>> zde., usnesení Hospodářského výboru č. 51 ze dne 24.04.2018, I. 6, k dispozici >>> zde., k dispozici >>> zde.
    [29] str. 1 a 5 důvodové zprávy
    [30] Zdržel se hlasování. K dispozici >>> zde.
    [31] K dispozici >>> zde.
    [32] § 6 odst. 3 písm. c), d) a f) vyhlášky 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Filip Danko
    21. 2. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Dědické řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.