epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
3. 3. 2021
ID: 112653upozornění pro uživatele

Ústavní soud stanovil kritéria pro určení výše nemajetkové újmy pozůstalých po oběti dopravní nehody

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2020, ve věci sp. zn. I. ÚS 1764/19, opětovně zabýval imateriální újmou, kdy stanovil kritéria pro určení její výše (v případě pozůstalých po oběti dopravní nehody). Navazuje tak na svou dosavadní praxi a znovu se vymezuje k ústavní konformnosti výkladu dotčeného § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“), který upravuje odčinění duševních útrap při usmrcení osoby blízké.[1]

Ke skutkovým okolnostem případu, který Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. I. ÚS 1764/19, posuzoval, se z odůvodnění nálezu podává následující.

Škůdce byl v řízení před nalézacími (trestními) soudy uznán vinným, že dne 11. 3. 2014 způsobil dopravní nehodu tím, že nepřizpůsobil rychlost jízdy na vozovce a vysoce překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci, přičemž v důsledku tohoto při průjezdu zatáčkou rychlostí 110 km/hod. nezvládl řízení, vyjel mimo vozovku a následně došlo k jeho odražení na přilehlý chodník, po kterém šla tehdy 13letá dcera a sestra stěžovatelů, která utrpěla smrtelná poranění. Škůdci byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání 4 let a dále zákaz řízení motorových vozidel v délce trvání 8 let. Stěžovatelé se k trestnímu řízení připojili s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 3 000 000,- Kč pro každého z nich (každý z rodičů oběti a její sestra). Trestní soudy každému ze stěžovatelů přiznaly za duševní útrapy v důsledku usmrcení osoby blízké náhradu v celkové výši 1 000 000,- Kč, se zbylou částí uplatněných nároků byli pak stěžovatelé odkázáni na řízení občanskoprávní.

V rámci následného občanskoprávního řízení každý ze stěžovatelů požadoval po škůdci zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 500 000,- Kč. Okresní soud stěžovatelce 1), (matce oběti), přiznal částku 1 000 000,- Kč, stěžovateli 2), (otci oběti), částku 900 000,- Kč a stěžovatelce 3), (sestře oběti), částku 500 000,- Kč. K odvolání škůdce nicméně krajský soud závěry okresního soudu modifikoval – tak, že uznal jako odůvodněnou toliko částku 200 000,- Kč přiznanou stěžovatelce 1). Vyšel přitom ze závěru, že pokud byl poškozený v trestním řízení s částí svého nároku odkázán na řízení občanskoprávní, lze v tomto řízení nárok přiznat jen na základě kritérií, která nebyla v trestním řízení tvrzena vůbec, nebo byla, avšak trestní soud k nim nepřihlédl. Navíc částky přiznané stěžovatelům v rámci adhezního řízení shledal krajský soud jako dostatečnou satisfakci. U stěžovatelky 1) současně zohlednil další skutečnost, totiž její přítomnost na místě dopravní nehody, kdy viděla svou dceru s devastujícími poraněními, aniž by jí ona sama mohla jakkoliv pomoci.

Stěžovateli podané dovolání ve věci Nejvyšší soud zamítl. Ačkoliv dospěl k závěru, že úvodní východisko krajského soudu (závěr, dle něhož byl-li poškozený v trestním řízení odkázán s částí svého nároku na řízení občanskoprávní, lze v tomto řízení nárok přiznat jen na základě kritérií, která nebyla v trestním řízení tvrzena vůbec, či byla, ale trestní soud k nim nepřihlédl) je odklonem od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a chybné, nebyly dány důvody pro zrušení jeho rozsudku. Dle Nejvyššího soudu by totiž ani při správném zodpovězení předchozí otázky (o vztahu adhezního a občanskoprávního řízení) nemohlo být dosaženo jiného výsledku řízení, neboť rozsudek krajského soudu současně spočívá na závěru o přiměřenosti částek již stěžovatelům přiznaných, kdy posouzení této přiměřenosti krajský soud učinil plně v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu,[2] tzn., úvaha krajského soudu ohledně výše náhrady za nemajetkovou újmu nebyla zjevně nepřiměřená.  

Reklama
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
27.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Stěžovatelé se poté obrátili na Ústavní soud, který ústavní stížnosti vyhověl.

Úvodem Ústavní soud proklamuje, že mu v žádném případě nepřísluší konstatovat, v jaké konkrétní výši by předmětná náhrada nemajetkové újmy měla být přiznána, nicméně i při respektu k diskreci obecných soudů tyto musí dbát o to, aby výše náhrady byla založena na objektivních a rozumných důvodech (i kritériích) a aby mezi její výší a způsobenou újmou byl přiměřený vztah.[3] Na základě tohoto Ústavní soud dovozuje své oprávnění k přezkumu způsobu, jakým obecné soudy ke stanovení výše imateriální újmy dospěly.

V tomto směru Ústavní soud za zcela flagrantní pochybení shledal skutečnost, že krajský soud při rozhodování o výši náhrady nemajetkové újmy zvolil pro své posouzení referenční rámec chybně, protože ten spočívá v odmítnutí soudu zabývat se z hlediska všech kritérií – včetně těch, jež již byla uplatněna v trestním řízení – totožným nárokem, jaký již byl stěžovateli ne zcela úspěšně v trestním řízení uplatněn. V důsledku tohoto se krajský soud při hodnocení (civilní) žalobou uplatněného nároku zabýval nesprávně jen některými relevantními kritérii. Nepřihlédl tak především ke kritériím na straně stěžovatelů – jako je intenzita vztahu mezi nimi a obětí anebo věk oběti, a to právě proto, že se dle jeho názoru jedná o kritéria, která byla zohledněna již trestními soudy a tedy ve výši imateriální újmy přiznané stěžovatelům v adhezním řízení. Přitom pouze až pečlivé uvážení veškerých kritérií pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy umožní určit její adekvátní kompenzaci. Tudíž – krajský soud měl nejprve k výši přiměřené náhrady dospět na základě vlastního hodnocení všech relevantních kritérií, a to jak na straně stěžovatelů, tak na straně škůdce, a následně částku, která byla stěžovatelům přiznána v adhezním řízení ve výši přisouzené náhrady zohlednit.

Dle názoru Ústavního soudu nemůže obstát náhled zaujatý Nejvyšším soudem ohledně toho, že chybnost úvodní premisy krajského soudu (nadto rozporné s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu) lze zhojit konstatováním krajského soudu o přiměřenosti náhrady již přiznané. Takový závěr totiž krajský soud neopírá o náležité vlastní zhodnocení veškerých relevantních kritérií. Nelze proto aprobovat ani následnou úvahu Nejvyššího soudu, totiž, že vzhledem k závěru o proporcionalitě již přiznané částky by jiného výsledku řízení nemohlo být dosaženo, ani pokud by krajský soud kritéria uvažovaná trestními soudy hodnotil. Neplatí totiž, že by v jednotlivých případech přiměřenou náhradou nemajetkové újmy byla pouze jediná konkrétní částka, zatímco všechny ostatní číselné hodnoty by proto byly nepřiměřené. Zpravidla se jedná o přiměřenost určitého rozmezí. Z tohoto důvodu hodnotí-li zvoleným postupem krajský soud výslednou částku již přiznanou v adhezním řízení jako přiměřenou, nevylučuje tento jeho závěr, že by jakákoliv vyšší částka (k níž by krajský soud dospěl vlastní úvahou a při zvažování všech relevantních kritérií a všech okolností – aniž by se přitom cítil být vázán posouzením trestního soudu) byla nepřiměřená.    

Závěrem Ústavní soud explicitně připomíná,[4] že kritéria pro výpočet odčinění nemajetkové újmy, jak je vymezuje judikatura Nejvyššího soudu, jsou pro obecné soudy toliko vodítkem, což znamená, že obecné soudy vždy musí každý jednotlivý případ individualizovat a pečlivě tak zvažovat, zda konkrétní případ neodůvodňuje odchylku od takového (Nejvyšším soudem přijatého) výkladového základu. Jedině takto lze docílit ústavně konformní interpretace § 2959 OZ a odpovídající garance ústavně zaručených práv osoby (v daném případě práva na spravedlivý proces a práva na ochranu soukromého a rodinného života).  

Referované rozhodnutí Ústavního soudu tak zcela jednoznačně stanovuje obecným soudům mantinely při úvahách ohledně výše imateriální újmy dle § 2959 OZ a současně tím do jisté míry koriguje pregnantnost použitelnosti judikatorních závěrů Nejvyššího soudu.

Mgr. Ester Šamajová,
spolupracující advokátka



 

HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.
 
Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
 
Tel.:       +420 734 363 336
e-mail:    ak@akhsp.cz

[1] Dle uvedeného § 2959 OZ platí: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

[2] S rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, ve věci sp. zn. 25 Cdo 894/2018.

[3] Nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, ve věci sp. zn. III. ÚS 350/03.

[4] Srov. i nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2020, ve věci sp. zn. IV. ÚS 2578/19.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Ester Šamajová (HSP Partners )
3. 3. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Aktuální judikatura vysokých soudů
  • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Valná hromada, honební společenstvo
  • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.