Ustavující schůze sněmovny začne v úterý složením slibu poslanců
Na úterní ustavující schůzi
Poslanecké sněmovny složí poslanci slib a bude také vyhlášen
termín, dokdy mají poslanecké kluby oficiálně navrhnout kandidáty
na předsedu a místopředsedy dolní komory. Její nejvyšší
funkcionáře mají poslanci zvolit ve čtvrtek.
Poslanecké sněmovny složí poslanci slib a bude také vyhlášen
termín, dokdy mají poslanecké kluby oficiálně navrhnout kandidáty
na předsedu a místopředsedy dolní komory. Její nejvyšší
funkcionáře mají poslanci zvolit ve čtvrtek.
Týž den, nebo v pátek, ustavující schůze dolní komory skončí.
Poté podá demisi dosavadní kabinet premiéra Miloše Zemana. Tím se
otevře cesta ke jmenování nové koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a
Unie svobody-DEU.
Ustavující jednání sněmovny, která vzešla z červnových voleb,
začne v úterý ve 14:00. Poslanci se ale v hlavním jednacím sále
shromáždí již v 09:00, aby od ministra vnitra a šéfa Státní
volební komise Stanislava Grosse převzali osvědčení o svém
zvolení. Pak budou jednat poslanecké kluby, jejichž členové by
měli mimo jiné vybírat své kandidáty do vedení sněmovny a jejích
výborů a komisí.
Prvním bodem ustavující schůze bude složení poslaneckého
slibu. Jako první tak učiní před shromážděnými zákonodárci
předseda ODS Václav Klaus. Do jeho rukou pak složí slib ostatní.
Tato úloha předsedy ODS vyplývá z jednacího řádu. Klaus byl totiž
v minulém volebním období šéfem sněmovny a v červnových volbách
byl znovu zvolen poslancem. Proto bude ustavující schůzi řídit až
do zvolení nového lídra dolní komory, tedy zřejmě do čtvrtka.
Ještě v úterý odpoledne, kdy sněmovna také vezme na vědomí
dnešní ustavení své volební komise a stanoví počet členů svého
mandátového a imunitního výboru, ustavující schůzi přeruší. Ve
zbytku dne a ve středu by poslanecké kluby předkládaly návrhy na
předsedu a místopředsedy dolní komory a členy mandátového a
imunitního výboru.
Ve středu sněmovna zasedat nemá. Schůzi obnoví až ve čtvrtek
dopoledne ustavením mandátového a imunitního výboru, který
vzápětí ověří platnost zvolení všech poslanců. Až poté by dolní
komora přistoupila k tajné volbě svého předsedy a jeho zástupců.
Následně by ještě projednala návrhy na zřízení svých výborů a
ustavující jednání by ukončila. Na další schůzi, která má začít
16. července, by nechala volbu členů a předsedů výborů a komisí.
Budoucí vládní koalice tvořená ČSSD, KDU-ČSL a Unií svobody-
DEU se kloní k tomu, aby sněmovna měla šest místopředsedů - dva z
ODS a po jednom z ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU.
Předsedou by byl člen ČSSD, která chce kandidovat bývalého šéfa
sněmovního zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka. Jeho zástupci
by se mohli stát Jitka Kupčová (ČSSD), Ivan Langer, Jan Zahradil
(oba ODS), Zuzka Rujbrová nebo Vojtěch Filip (oba KSČM), Jan
Kasal (KDU-ČSL) a Hana Marvanová či Karel Kühnl (oba US-DEU).
Tyto kandidáty by kluby měly většinou vybrat v úterý.
ODS a KSČM, které míří do opozice, s tak početným vedením
sněmovny příliš nesouhlasí. ODS chce, aby dolní komora měla jen
tři až čtyři místopředsedy. O tuto funkci se chce znovu ucházet
místopředseda ODS Langer, který byl druhým mužem dolní komory již
v minulém volebním období. Také komunistům se počet šesti
místopředsedů zdá velký, nicméně razantně ho neodmítají, neboť
mají šanci jedno z těchto křesel poprvé po deseti letech získat.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz