epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 11. 2024
    ID: 118793upozornění pro uživatele

    Užívání a nadužívání znaleckých posudků v rámci civilního řízení

    V právním systému České republiky představuje institut soudního znalectví naprosto klíčovou roli při objasňování skutkových okolností v různých typech řízení. Soudy se v praxi setkávají velmi často s komplexními skutkovými otázkami (například v oblasti stavebnictví, ekonomie či medicíny), které je potřeba postavit najisto a k jejichž zodpovězení jsou vyžadovány odborné znalosti a zkušenosti. Právě v těchto případech zpravidla soudy přistupují k ustanovování znalců, kteří by měli soudu předmětné dotazy objasnit. V rámci tohoto článku se autor zaměřuje především na obecná pravidla užívání znaleckých posudků v civilním soudním řízení a na potenciální problémy s tím spojené, a to včetně nadužívání tohoto institutu ze strany soudů.

    Právní rámec a případné komplikace

    Navzdory míře užívání znaleckých posudků v civilním řízení, je právní úprava vztahující se ke znaleckým posudkům obsažená v občanském soudním řádu[1] („OSŘ“) poměrně stručná[2]. Ustanovení § 127 odst. 1 OSŘ stanovuje základní předpoklady pro stanovení znalce soudem v rámci soudního řízení. Dle daného ustanovení platí, že soud by měl ustanovit znalce v případech, kdy rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí a jestliže pro složitost posuzované otázky není postačující užití odborného vyjádření (popřípadě jsou zde pochyby o jeho správnosti). 

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V ust. § 127 odst. 2 OSŘ jsou pak upraveny podmínky pro zpracování tzv. revizních znaleckých posudků. Revizní znalecký posudek by měl dle zákona být zpracováván v případech, kdy je nutné nechat přezkoumat závěry jednoho znalce znalcem jiným (a to z důvodu pochybností o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný). V praxi se často nechávají zpracovávat revizní znalecké posudky v případech, kdy obě strany sporu předloží soudu své, respektive jimi objednané znalecké posudky, ve kterých znalci dospěli k odlišným závěrům. Judikatura[3] v této souvislosti dovozuje, že má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. Soudy[4] současně dovodily, že pokud soud dané rozpory mezi znaleckými posudky neodstraní, má uvedené za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

    V praxi často nastávají situace, které mohou zpracovávání znaleckého posudku pro účely soudního řízení značně zkomplikovat. Jednou z nich je již výše zmíněná „napadnutelnost“ znaleckého posudku posudkem jiným (předloženým jiným účastníkem), což může vést k nutnosti zpracování revizního znaleckého posudku, a tedy významnému prodloužení celého řízení. Další a poměrně obvyklou komplikací je situace, kdy znalec zpracování posudku odmítne (ať již z nedostatku času či jiného důvodu). V takovém případě je soud povinen najít jiného znalce, což opět vede k prodlužování celého řízení, a to i s ohledem na nynější nedostatek soudních znalců[5].

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    S tímto souvisí další potenciální komplikace spočívající v nedostatku odborníků zaměřených na projednávanou problematiku. V praxi tak může nastat situace, kdy projednávaná odborná otázka bude natolik specifická, že k jejímu řádnému zodpovězení bude kvalifikována pouze hrstka soudních znalců s tím, že účastníci tyto odborníky vyčerpají v rámci jimi předložených znaleckých posudků. Soud tak může mít potenciálně problém se zadáním revizního znaleckého posudku, neboť se již nebude mít na koho obrátit, což může mít za následek nemožnost přezkumu závěrů znalců.

    Nadužívání znaleckých posudků

    S výše uvedeným nedostatkem soudních znalců pak souvisí určité nadužívání institutu znaleckého zkoumání ze strany soudů. Soudy totiž mnohdy přistupují k ustavování znalců v případech, kdy takovýto postup není vhodný, a to zejména s ohledem na časovou a finanční náročnost zpracování znaleckého posudku a s tím související zásady hospodárnosti a rychlosti řízení.

    Při rozhodování o tom, zda nechat zpracovat znalecký posudek, musí soud posoudit nejen potřebu odborného posouzení, ale také náklady a časovou náročnost, které s tímto krokem souvisejí. Soud by měl dle názoru autora důsledně zvažovat, zda je odborné posouzení nezbytné pro objasnění věci, a to nejen v případech, kdy je otázka odborného posouzení jednoznačná nebo je k dispozici dostatek jiných již předložených důkazů, ale i v případech kdy takovýto postupu nedává s ohledem na hodnotu předmětu řízení smysl.

    V praxi se totiž lze poměrně často setkat se situacemi, kdy soudy přistupují k zadávání znaleckých posudků v případech, kdy se náklady na zpracování znaleckého posudku rovnají, popřípadě dokonce podstatně převyšují hodnotu sporu, respektive výši předmětu žalovaného plnění. Lze samozřejmě pochopit, že soudci nemohou disponovat dostatkem odborných znalostí ke všem možným přezkoumávaným oblastem. Na druhé straně však nedává smysl nařizovat znalecký posudek například ve sporu o 30 tisíc Kč, když náklady na znalecký posudek budou činit 50 tisíc Kč. Takovýto postup by dle autora tohoto článku byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a s ohledem na aktuální situaci a vytížení většiny soudních znalců i se zásadou rychlosti řízení. V těchto případech by soudy měly více vycházet z jiných důkazů, jsou-li k dispozici, popřípadě využívat spíše institut odborných vyjádření.

    V této souvislosti je vhodné podotknout, že „hrozba“ soudu o nutnosti zpracování znaleckého posudku, kterou soudy mnohdy předloží stranám v rámci svého předběžného právního posouzení, může představovat poměrně účinný nástroj, jak strany přimět k uzavření smíru.

    Závěr

    Znalectví a znalecké posudky mají v civilním řízení zcela zásadní a v mnohých případech naprosto nenahraditelnou roli. Soudy by však měly postupovat uvážlivě při posuzování nezbytnosti ustanovování znalce a například v situacích, kdy náklady na znalecký posudek převyšují hodnotu sporu, vycházet spíše z jiných důkazních prostředků.

    Nadužívání znaleckých posudků, zejména v situaci, kdy je soudních znalců nedostatek, může vést ke zbytečnému prodlužování řízení a zvyšování nákladů. Znalecký posudek by měl být především prostředkem pro objasnění složitých otázek vyžadujících asistenci odborníka, a nikoliv automatickým krokem soudu, který se ustanovením znalce do jisté míry může zbavovat své odpovědnosti za samotné rozhodnutí ve věci.


    Mgr. Karel Markovský,
    advokát


    MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o.

    Washingtonova 1624/5
    110 00 Praha 1

    Tel.:   +420 725 907 365
    e-mail: info@melkuskejla.cz

     

    [1] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

    [2] Pravidla pro výkon znalecké činnosti je samozřejmě upravena v samostatném zákoně 254/2019 Sb., o znalcích.

    [3] Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2015, sp. zn. 21 Cdo 4543/2014.

    [4] Viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. 5 Cmo 47/2023.

    [5] Významná část soudních znalců jmenovaných podle předchozího zákona 36/1967 Sb., která se nyní nachází v přechodném období, doposud nevykonala vstupní zkoušku dle nového zákona 254/2019 Sb., o znalcích, což může vést k tomu, že ke konci 5-leté přechodné doby, tj. ke dni 31. prosince 2025, zanikne této části doposud nepřezkoušených znalců oprávnění vykonávat znaleckou činnost. V Poslanecké sněmovně je nicméně nyní k projednání vládní návrh novely zákona, který by předmětné přechodné ustanovení zrušil.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Karel Markovský (MELKUS KEJLA & PARTNERS)
    19. 11. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.