Věcné břemeno

Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Z věcného břemena tedy plyne oprávnění užívat cizí věc. Právo z věcného břemene může být přitom spojeno s určitou nemovitostí, nebo s určitou osobou. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí na nabyvatele. Pakliže se účastníci nedohodli jinak, je osoba oprávněná z věcného břemene povinna nést přiměřeně náklady na zachování a opravy cizí věci, které v souvislosti s věcným břemenem užívá. Užívá-li tuto věc i vlastník, je povinen nést tyto náklady podle míry spoluužívání.

Vznik věcného břemene. Věcné břemeno vzniká:

1) písemnou smlouvou,
2) na základě závěti,
3) schválenou dohodou dědiců,
4) rozhodnutím příslušného orgánu,
5) ze zákona,
6) vydržením.

Osobou oprávněnou zřídit věcné břemeno nemusí být pouze vlastník, ale i další subjekty (např. soud). Vznik věcného břemena se vyznačí v katastru nemovitostí.

Zánik věcného břemene. K zániku věcného břemene dochází zejména:

1) písemnou smlouvou,
2) rozhodnutím příslušného orgánu,
3) ze zákona.

K zániku však dojde také v případě, že nastanou takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. To ovšem neplatí pro přechodnou nemožnost výkonu práva. K omezení nebo zrušení věcného břemene může dojít, za podmínky vzniku hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, soudním rozhodnutím. V takovém případě náleží vlastníku věcného břemene přiměřená náhrada. Věcné břemeno vázané na určitou osobu zaniká nejpozději její smrtí nebo zánikem. Zánik věcného břemena se vyznačí v katastru nemovitostí.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz