Věřitelské insolvenční návrhy po účinnosti novely od 1.7.2017

Stejně jako u každých dalších podání a návrhů platí, že insolvenční návrh bude muset být podán v elektronické podobě, pokud navrhovatelem je osoba, které byla zřízena datová schránka bez žádosti.

Podle nově vloženého § 80a IZ platí, že pokud osoba, která dává jakékoli podání vůči insolvenčnímu soudu, je držitelem datové schránky zřízené bez žádosti, tj. ze zákona, musí své podání podat vůči insolvenčnímu soudu v elektronické podobě buď prostřednictvím své datové schránky nebo podepsané v elektronické podobě (jak bylo uvedeno výše). V odůvodněných případech je možné své podání učinit i v listinné podobě, ale tyto odůvodněné případy musí tedy podatel náležitě insolvenčnímu soudu doložit. Mělo by se tak činit pouze výjimečně. Pokud tedy podatel své podání neučiní na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem (což je tento případ), soud podatele vyzve na opravu jeho podání podle § 43 občanského soudního řádu, pokud zákon nestanoví jinak (což je třeba otázka insolvenčního návrhu, které budu rozebírat dále). Povinnost podat podání v elektronické podobě se týká i zástupce podatele, pokud tomuto podateli byla zřízena datová schránka bez žádosti.

Elektronicky tedy bude muset svůj insolvenční návrh podat:

• Navrhovatelem je právnická osoba, které byla datová schránka zřízena bez žádosti
• Navrhovatelem je fyzická osoba, které byla datová schránka zřízena bez žádosti
• Tj. advokát, insolvenční správce, soudní exekutor a další
• Návrh je podán prostřednictvím zástupce, jemuž byla zřízena datová schránka bez žádosti
• Tj. advokát, insolvenční správce, soudní exekutor a další

V případě, že je návrh podáván prostřednictvím zástupce (v jakémkoli postavení), musí být podpis navrhovatele úředně ověřen na plné moci. Obdobně v elektronickém světě dokumentů pak tato podmínka bude splněna, pokud dlužník podepíše plnou moc elektronicky svým uznávaným elektronickým podpisem nebo původně listinná plná moc opatřená doložkou o úředním ověření podpisu dlužníka bude výstupem autorizované konverze dokumentu v datové zprávě.

Pokud není insolvenční návrh podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, takový insolvenční návrh nebude vůbec zapsán do rejstříku INS, nebudou zde tedy žádné účinky zahájeného insolvenčního řízení. Tento návrh bude zapsán do rejstříku nejasných podání Nc, neboť k takovému návrhu se vůbec nebude přihlížet, o čemž insolvenční soud navrhovatele vyrozumí a poučí ho, jak má správně svůj insolvenční návrh podat (tj. zejména jakým způsobem).

Pokud je stanovena povinnost elektronického podání, není vyloučeno, aby vedle podání učiněným prostřednictvím vlastní datové schránky nebo elektronicky podepsaného dokumentu (zaslaného např. cizí datovou schránkou nebo elektronickou poštou), tak tato povinnost bude splněna i tehdy, pokud původní návrh je sepsán v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem navrhovatele a následně celý tento dokument bude převeden prostřednictvím autorizované konverze do dokumentu v datové zprávě (a ten bude možno zaslat elektronicky obdobně jakkoli).

Tolik k rekapitulaci povinnosti elektronického podávání insolvenčních návrhů.

Na věřitele, který hodlá podat insolvenční návrh na dlužníka, však zákon klade další povinnosti.

Nově je potřebné, aby věřitel spolu s podáním svého insolvenčního návrhu zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení podle nově koncipovaného ust. § 108 odst. 1 IZ. Pokud bude věřitelský insolvenční návrh směřovat proti právnické osobě, která je podnikatelem, musí věřitel navrhovatel spolu s insolvenčním návrhem zaplatit zálohu ve výši 50 000 Kč. Pokud bude návrh směřovat proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, má povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč. Instrukce k platebním informacím budou zveřejněny na webových stránkách insolvenčních soudů. Dále věřitel navrhovatel kromě povinnosti podat spolu se svým návrhem i přihlášku pohledávku má novou povinnost. Pokud návrh směřuje proti právnické osobě, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona (například zákona o dani z příjmů), povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským či exekutorským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.

Věřitelských návrhů se již dnes dotýká možnost odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost podle ust. § 128a IZ. V tomto ustanovení nově přibývá písm. d), podle něhož je insolvenční návrh zjevně bezdůvodný, pokud záloha na náklady insolvenčního řízení splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a však zaplacena.

Další jeho povinností je, pokud svou pohledávku za dlužníkem nabyl postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení řízení anebo v posledních šesti měsících před zahájením insolvenčního řízení (což je za situace věřitelského insolvenčního návrhu), doložit čestným prohlášením informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem (podle zákona č. 253/2008 Sb.) a důvodu, pro který se podle tohoto zvláštního zákona taková osoba považuje za skutečného majitele. Jinak se má za to, že svou pohledávku neosvědčil.

Pokud nebude věřitelský insolvenční návrh podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, k tomuto návrhu se nepřihlíží. To platí i v případě, že byl nový věřitelský návrh podán dříve než po uplynutí 6 měsíců po právní moci rozhodnutí o odmítnutí předchozího insolvenčního návrhu téhož věřitele pro zjevnou bezdůvodnost. Výjimkou zůstává, pokud důvodem odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost bylo nezaplacení povinné zálohy. V tomto případě to není důvod pro nepřihlížení k tomuto návrhu.

Pokud se k návrhu nepřihlíží, insolvenční soud vůbec nezapíše tento návrh do rejstříku INS, nýbrž do rejstříku nejasných podání Nc, tento návrh tak nevyvolává žádné účinky podle insolvenčního zákona.

Pokud je věřitelský insolvenční návrh tedy podán řádným způsobem (ať už se to týká povinnosti elektronizace či uplynutí příslušných lhůt), soud tento věřitelský návrh zapíše do rejstříku INS. Zde však bude postup soudu odlišný od dlužnických návrhů.

Z důvodu toho, aby se zamezilo podávání šikanozních insolvenčních návrhů, které mohou způsobit dlužníku zejména ekonomické problémy už od samotného podání insolvenčního návrhu, resp. vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, s níž jsou spojeny mnohé účinky a omezení dispozice dlužníka s vlastním majetkem i v případě, kdy se tento návrh později ukáže jako šikanozní a je odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost či odmítnut podle § 128 IZ, je zákonný postup odlišný.

Insolvenční soud zapíše takovýto řádný návrh (formálně řádný) do rejstříku INS, ovšem tento návrh ani žádné jiné dokumenty nebudou automaticky zveřejněny  a nebude automaticky vydávána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Soud nejdříve v nezveřejněném stavu tento věřitelský návrh předběžně posoudí, zda tu jsou okolnosti pro pozdější odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost nejpozději následující pracovní den. Takovýto návrh tedy prozatím nevyvolává žádné účinky podle insolvenčního zákona.

Druhou variantou je stav, kdy po předběžném posouzení nevyjdou najevo skutečnosti, které by vyvolávaly možné důvody pro pozdější zjevnou bezdůvodnost. V tomto případě insolvenční soud učiní o tomto záznam do spisu a ve stanovených lhůtách vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, s čímž začnou být spojovány účinky zahájeného insolvenčního řízení.

Insolvenční soud se poté začne podrobně zabývat obsahem tohoto návrhu. Tento návrh tak může být posléze odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost a zůstane nezveřejněn. Nevyvolá tak žádné účinky podle insolvenčního zákona.

Pokud bude následně toto rozhodnutí změněno odvolacím soudem (tj. tak, že se návrh neodmítá), insolvenční soud vydá do 2 hodin vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení a insolvenční návrh tak začne vyvolává účinky podle insolvenčního zákona.

Pokud se ukáže, že zjevně bezdůvodný tento návrh není, soud o tomto učiní záznam do spisu a ve lhůtě do 2 hodin od zahájení nejbližšího následujícího pracovního dne vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. V tomto okamžiku insolvenční návrh začne teprve vyvolávat účinky podle § 109 insolvenčního zákona.

Pokud tedy bude věřitelský insolvenční návrh pravomocně odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost, zůstane celé řízení nezveřejněno. V insolvenčním rejstříku se neobjeví žádné informace o tom, že by toto řízení u insolvenčního soudu proběhlo.

Jak jsem se snažil nastínit, věřitel navrhovatel po účinnosti novely bude mít mnohem těžší podat insolvenční návrh na dlužníka z následujících důvodů:

• Při nesplnění formálního způsobu podání návrhu se k jeho návrhu nepřihlíží
• Při podání návrhu dříve než po uplynutí 6 měsíců po právní moci odmítnutí návrhu pro zjevnou bezdůvodnost se k tomuto návrhu nepřihlíží (výjimkou je nově vložené ust. § 128 odst. 2 písm. d) IZ)
• Při odmítnutí návrhu pro zjevnou bezdůvodnost zůstane celé insolvenční řízení nezveřejněné, nevyvolá tak žádné účinky

Až praxe však ukáže, zda a jak tato nová přísnější pravidla pro věřitelské insolvenční návrhy jsou účinná či nikoliv.

Bc. Milan Horák,
vyšší soudní úředník
insolvenční úsek
Krajský soud v Ústí nad Labem

e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz