Vláda neschválila hlavní principy, ale cíle důchodové reformy

 Vláda se dnes shodla na hlavních cílech reformy důchodového systému. Pověřila premiéra Vladimíra Špidlu, aby o konkrétní podobě nových pravidel výpočtu penzí dále jednal s předsedy všech parlamentních stran. Špidla novinářům řekl, že po tomto jednání má za úkol, společně s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem, předložit vládě návrh dalšího postupu v důchodové reformě.

    Podle programu měl kabinet jednat o principech penzijní reformy, jejichž součástí je i přechod na takzvaný švédský model. Nakonec ministři schválili jen obecné znění, které bude podle nich přijatelné i pro zástupce opozičních stran.

    Původní informace mluvčí vlády Anny Veverkové upřesnil v rozhovoru pro ČTK ministr Škromach. "Nechtěli jsme vytvářet dojem, že přicházíme s hotovou věcí," prohlásil.

    Předsedové koaličních a opozičních stran se kvůli reformě sešli poprvé koncem ledna, zatím se jejich představy na konkrétní podobu nového důchodového systému liší. Schválené cíle by podle Škromacha měly být podkladem pro další jednání lídrů ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU.

    "Jestliže jsme něco slíbili, a jestliže je důchodová reforma zásadní strategická záležitost na dlouhou řadu let, tak je vyloučeno, abychom o tom nedebatovali," prohlásil Špidla. Informaci o výsledcích rozhovorů má vládě předložit do poloviny letošního roku.

    Ministři se dnes shodli na tom, že budoucí důchodový systém by měl být výkonnější, spravedlivější a finančně udržitelný. Měl by více reagovat na proměnlivé potřeby společnosti a jednotlivců, zvýšit spořivost lidí a zároveň poskytovat budoucím penzistům jistý a přiměřený příjem.

    Koalice při jednáních o podobě budoucího důchodového systému zastává názor, že nejlepší možností je zavedení takzvaného "švédského modelu". Ten by prostřednictvím fiktivních individuálních účtů umožnil lidem kontrolovat, kolik do systému za celý život vložili.

    Nový systém by byl nadále financován průběžně, měl by však více zohledňovat skutečné vklady pojištěnců, což by se odrazilo na výši jejich důchodů. Podle ministerstva práce a sociálních věcí tak bude omezeno dnešní nadměrné přerozdělování směrem k lidem s nízkými příjmy, ale mezigenerační solidarita zůstane zachována.

    Nárok na starobní důchod by pojištěnci vznikl při dosažení minimální věkové hranice, pokud však na jeho účtu bude částka garantující vyplácení penze aspoň ve výši 1,2 násobku životního minima. Pokud nebude mít člověk naspořeno dost, bude muset pracovat déle.

    Podle ODS ale tento model jen oddaluje zásadní reformní kroky a virtuální účty by situaci jen zakonzervovaly. Občanští demokraté jsou pro zavedení minimálního starobního důchodu, který by nebyl založen na systému zásluhovosti.

    Komunisté nesouhlasí s možností dalšího posunu věkové hranice pro odchod do důchodu, mimo jiné proto, že by to podle nich přispívalo ke zvyšování nezaměstnanosti. Trvají na zachování principu solidarity, ale i oni chtějí zohlednit zásluhovost.