epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 12. 2021
    ID: 114000upozornění pro uživatele

    Vodík: Zdroj energie budoucnosti z pohledu českého práva

    Vodíkové technologie v energetice a průmyslu zažívají boom na mezinárodní i české úrovni. K jejich rozvoji významně přispívá také cíl Evropské unie stát se klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Vznikající projekty vytvářejí mnoho investičních příležitostí. Jaká je aktuální situace v České republice z pohledu připravenosti právního řádu na jejich implementaci?

    Výchozí kontext

    V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu z roku 2019[1] vydala Evropská komise v roce 2020 Vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu[2], kterou projednal Evropský parlament v květnu 2021.[3] Evropská vodíková strategie mj. zdůrazňuje důležitost produkce zeleného vodíku, připouští dočasnou podporu modrého vodíku v zájmu rozvoje vodíkového hospodářství a efektivně zavrhuje černý/šedý vodík.[4]

    V českém prostředí se rozvoji vodíkového hospodářství od roku 2007 věnuje Česká vodíková technologická platforma založená na základě iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu. Díky rozvinutému chemickému průmyslu již v současnosti probíhá v České republice značná produkce vodíku. Z drtivé většiny se však jedná povahově o černý/šedý vodík. Transformace výroby vodíku s výstupem na zelenýého či modréhoý vodíku bude v českém prostředí nelehký úkol. Odborná veřejnost [5] se domnívá, že výroba zeleného vodíku v České republice může být negativně ovlivněna nepříznivými geografickými podmínkami (mírnější vítr a slunečný svit). Výroba modrého vodíku z fosilních paliv se zachycováním CO2 může být stižena nedostatkem vhodných lokalit ke skladování zachyceného CO2. Výroba modrého vodíku pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny s nízkou uhlíkovou stopou, např. jaderné, se tak jeví jako reálná budoucí varianta. Očekává se, že české vodíkové hospodářství bude prvotně zaměřeno na nákladní a autobusovou dopravu a na rozšiřování sítě vodíkových plnících stanic. Následně by mělo dojít k implementací nízkouhlíkového vodíku v chemickém a těžkém průmyslu a energetice. Jedním z ultimativních cílů je i využití vodíku v domácnostech místo zemního plynu. S rostoucí tuzemskou i zahraniční spotřebou současně bude současně potřeba rozvíjet možnosti přepravy vodíku na českém území, např. za využití existující plynárenské soustavy či výstavbě nových vodíkových plynovodů.

    Ve světle výše uvedeného lze předpokládat, že relevantní developerské projekty na území České republiky se budou ze začátku převážně týkat nákladní dopravy a výstavby vodíkové infrastruktury, zejména elektrolyzérů, plnicích stanic a vodíkových přepravních cest.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Současný právní stav

    Český regulatorní rámec upravující otázky související s vodíkem je dlouhodobě nedostatečný a fragmentován do dílčích právních předpisů, které se týkají převážně pouze využití vodíku jako paliva v dopravě. Nedostatky jsou patrné zejména při srovnání stávající české právní úpravy se sousedními zeměmi. Tato skutečnost může představovat bariéru pro investory a developery vodíkových projektů v České republice, zejména těch infrastrukturních. Níže uvádíme přehled vybraných klíčových právních předpisů:

    1. Energetický zákon: vodík nespadá pod definici plynu ve smyslu platného energetického zákona.[6] Na vodík se tak na první pohled výslovně energetický zákon ani navazující podzákonné předpisy nevztahují. Energetický zákon však upravuje klíčové otázky plynárenství, včetně výroby, přepravy, distribuce a obchodu s plynem. Vyplývající právní nejistota negativně ovlivňuje zejména infrastrukturní vodíkové projekty.
    2. Zákon o pohonných hmotách: vodík je začleněn pod definici alternativního paliva ve smyslu platného zákona o pohonných hmotách.[7] Tato skutečnost však efektivně nepřináší žádné rozdíly a vodík jako alternativní palivo ultimativně patří pod definici pohonné hmoty ve smyslu daného zákona. Na prodej a výdej vodíku jako pohonné hmoty, registraci distributorů, evidenci čerpacích stanic apod. se tak vztahují stejná pravidla jako na tradiční pohonné hmoty.
    3. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů: vodík aktuálně není předmětem uvedené daně upravené zákonem o stabilizaci veřejného rozpočtu. Daň se vztahuje na konkrétní kódy nomenklatury (zejména zemní plyn), mezi které vodík není zařazen.[8]
    4. Silniční daň: z ustanovení zákona o silniční dani[9] lze dovodit, že vodíkové vozidlo (a) podléhá silniční dani, pokud je vodík používán jako pohonná hmota; a (b) nepodléhá silniční dani, pokud je vodík používán jako palivový článek pro elektrický pohon.
    5. Zákon o podporovaných zdrojích energie: s účinností od 1. ledna 2023 bude stávající konstrukce záruky původy elektřiny nahrazena zárukou původu energie, kterou bude možné vydat i na vodík. Záruka původu vodíku se pak bude vydávat na množství vodíku, které bylo výrobcem vodíku vyrobeno a dodáno v České republice.[10] Očekává se, že záruky původu budou sehrávat důležitou roli při obchodování s vodíkem.
    6. Zákon o ochraně ovzduší: dodavatelům motorového benzinu/nafty bylo v roce 2018[11] umožněno splnit jejich povinnost snížit emise skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot i prostřednictvím prodejem vodíku pro dopravní účely.[12]
    7. Zákon o pozemních komunikacích: vodíkové vozidlo je osvobozeno od povinnosti pořízení dálniční známky ve smyslu daného zákona.[13]
    8. Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích: vodíkovému vozidlo lze přidělit registrační značku elektrického vozidla začínající na „EL“.[14]

    Vodíková strategie České republiky

    Usnesením z 26. července 2021 schválila Vláda České republiky Vodíkovou strategii České republiky („Vodíková strategie“).[15] Vláda v usnesení mj. uložila členům vlády zohledňovat Vodíkovou strategii při zpracování rezortních strategických dokumentů a při nastavení veřejné podpory a podílet se na zabezpečení realizace cílů ve smyslu Vodíkové strategie.

    Vodíková strategie v současnosti představuje klíčový koncepční dokument o implementaci vodíkového hospodářství v České republice. Jejími strategickými cíli jsou redukce emisí skleníkových plynů a podpora hospodářského růstu. Vodíková strategie zejména analyzuje aktuální stav a předpokládaný budoucí vývoj výroby, využití, dopravy a skladování nízkouhlíkového vodíku v České republice až do roku 2050. Předpokládá se, že Vodíková strategie bude pravidelně aktualizována, a to minimálně ve tříletém cyklu.

    Vodíková strategie identifikuje několik nedostatků stávající české právní úpravy. Jde zejména o kritiku energetického zákona (obdobně jak je uvedeno výše), dále např. absenci bezpečnostních předpisů a potřebu harmonizace národních právních předpisů s předpisy sousedních zemí. Vodíková strategie obsahuje karty úkolů, které rámcově vymezují i doporučované legislativní změny a odpovědné orgány k provedení změn. Ve většině případů jde o odpovědnost Ministerstva průmyslu a obchodu.

    Dopady do praxe

    Rozvoj vodíkového hospodářství v České republice přináší mnoho příležitostí. Pro podnikatele jsou připraveny různé formy veřejných podpor v řádech miliard Kč na evropské[16] i národní úrovni[17]. Na významu nabírají i platformy propojující jednotlivé vodíkové projekty.[18] Na území České republiky již probíhají práce na několika významných projektech, např. od ORLEN Unipetrol (projekt Hydrogen Eagle), DEVINN (projekt H2Base) a BIOWAY (projekt Black Horse).

    S ohledem na výše uvedenou komplexní problematiku je pro investory a developery vodíkových projektů takřka nezbytné angažovat zkušené právní a další poradce, zejména pro adekvátní strukturování a realizaci projektu v českém prostředí. Ve světle očekávaných budoucích změn právních předpisů je rovněž potřeba monitorovat legislativní vývoj, včasně reagovat a v případě potřeby se i preventivně zapojit do veřejných konzultací.


    Mgr. Maroš Podstavek

    Senior Associate

    TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.
     
    U Prašné brány 1078/1
    110 00  Praha 1

    Tel.:       +420 224 819 216
    e-mail:  m.podstavek@taylorwessing.com


    (Poznámka: Tento článek navazuje na publikaci Hydrogen - Energy Source of the Future, kterou připravila mezinárodní advokátní kancelář Taylor Wessing. Více zde.)
     

    [1] Sdělení Evropské komise z 11.12.2019, sp. zn. COM(2019) 640 final.

    [2] Sdělení Evropské komise z 8.7.2020, sp. zn. COM(2020) 301 final.

    [3] Usnesení Evropského parlamentu z 19.5.2021, sp. zn. P9_TA(2021)0241.

    [4] Na české úrovni dosud neexistuje zákonná klasifikace vodíku založená na emisní náročnosti výroby vodíku. Pro účely článku proto vycházíme s následujících předpokladů: (i) zelený vodík je vyroben elektrolýzou vody, přičemž bude-li v procesu použita výlučně energie z obnovitelných zdrojů, považuje se vyprodukovaný vodík za bezemisní; (ii) černý/ šedý vodík je vyroben z fosilních paliv, např. zemního plynu, přičemž v procesu výroby vodíku je vypouštěn do ovzduší CO2; (iii) modrý vodík je vyroben z fosilních paliv, přičemž v procesu výroby vodíku je buď zachycen a ukládán CO2, tzn. nedochází k vypuštění CO2 do ovzduší, nebo je vodík vyroben např. elektrolýzou vody za použití emisně zatížené elektřiny.

    [5] Viz např. závěry ve Vodíkové strategii České republiky (jak je specifikována dále v textu).

    [6] § 2 odst. 2 písm. b) bod 9. zákona č 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [7] § 2 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [8] Čl. LXXII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

    [9] § 3 písm. f) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.

    [10] Část první čl. I bod 133 a násl. zákona č. 382/2021 Sb., kterým se se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [11] Zákon č. 172/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

    [12] § 20 odst. 2) písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

    [13] § 20a odst. 1 písm. o) zákona ć. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

    [14] § 7b odst. 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích., ve znění pozdějších předpisů.

    [15] Usnesení Vlády České republiky z 26. července 2021, č. 696, o Vodíkové strategii České republiky.

    [16] Viz např. Clean Hydrogen Partnership či Important Projects of Common European Interest (IPCEI) zaměřené na oblast inovací a infrastruktury v zájmu zelené a digitalizované ekonomiky.

    [17] Viz např. programy Technologické agentury ČR zaměřené na modernizaci energetického či dopravního sektoru.

    [18] Viz např. European Clean Hydrogen Alliance, konference European Hydrogen Week apod.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Maroš Podstavek (TaylorWessing)
    22. 12. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nezabavitelná částka
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.